Mirotínek

Mirotínek
	Pohled na Mirotínek od jihu
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Tvrdkov
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°52′58″ s. š., 17°9′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	22 (2021)
Katastrální území	Mirotínek (3,75 km²)
PSČ	793 44
Počet domů	30 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mirotínek
Další údaje
Kód části obce	95516
Kód k. ú.	695513
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirotínek (1869–1910 Měrotín, německy Merotein^[3]) je část obce Tvrdkov v okrese Bruntál.

Mirotínek má ve znaku tři lilie ve štítu.^[4]

Poloha

Mirotínek leží na rozhraní Olomouckého a Moravskoslezského kraje nedaleko města Rýmařov (cca 15 km jihozápadním směrem). Vesnicí protéká potok Dražůvka.

Na východě nad vesnicí pod Mirotínským vrchem (632 m.n.n se) nalézá skála zvaná "Polské kameny" (dnes ukryta lese), kde v době tzv. Švédské války v 17. století padli a byli pohřbeni polští vojáci.

Historie

Mirotínek patřil panství šumvaldského, kterou r. 1381 Jindřich ze Šumvaldu prodal Janovi a bratřím ze Šumvaldu. Roku 1446 věnoval Viktorin ze Šumvaldu své manželce Anně na Šumvaldě, Mirotíně a Lipině deset hřiven roční činže, později se dostal Miličským a r.1550 Albrechtovi z Boskovic na Úsově. V urbáři úsovském z let 1650-1675 jsou zapsáni s mlynářem a rychtářem (na č.25) celkem 24 domkářů, z nichž 9 usedlostí bylo pustých.Zákupní rychtu, která však nebyla obdařena svobodami písemnými, koupil v roce 1581 Michal Leiter z Mladoňovic, jehož rod ji měl v držení přes 100 let ^[5]

V roce 1793 zde bylo 42 domů, 262 obyv. ; v roce 1880 49 domů, 320 obyvatel; v roce 1900 52 domů, 280 katolických a německých obyvatel, rolníků a tkalců.^[5]

Ve středu obce se nachází budova bývalé základní školy. Jednotřídní škola byla postavena v roce 1816. V roce 1852 byla škola rozšířena. ^[5]

V letech 1938 až 1945 byl Mirotínek v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.^[6]

Mirotínek byl do roku 1979 samostatnou obcí. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byl částí obce Horní Město. Od 24. listopadu 1990 je částí obce Tvrdkov.

Při bleskových povodních roku 2020 rozvodněná Dražůvka strhla jeden z mostků a na mnoha místech poničila vyzděné břehy.

Vybavenost

Obec nikdy neměla vlastní kostel, ale je zde zvonička nacházející se poblíž bývalé dědičné rychty. Od roku 1784 byla obec součástí tvrdkovské farnosti.

V obci se nachází Mirotínský hřbitov, kde se od roku 1969 nepohřbívá. Vznikl ve dvacátých letech minulého století. Na hřbitovním kříži je vytesán letopočet 1926. Mirotínští občané jsou pohřbíváni na hřbitově tvrdkovském.

Do obce je zavedena elektřina a telefonní síť.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Mirotínku podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[7]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	343	320	279	280	233	220	190^{[p 1]}	128	113	64	28	16	15	8

↑ z toho: 5 Čechoslováků, 185 Němců; všichni římští katolíci

V Mirotínku je evidováno 62 adres : 30 čísel popisných (trvalé objekty) a 32 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 30 domů, z toho 6 trvale obydlených.

Galerie

Opuštěná zastávka autobusové dopravy v Mirotínku, poštovní schránka a obecní plakátovací tabule
Budova bývalé obecné školy v Mirotínku
Zvonička v Mirotínku
Břeh Dražůvky v Mirotínku

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 595.
↑ Historie. www.tvrdkov.cz [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. S. 313–314.
↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 44.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 98. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Česká statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.

Literatura

PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirotínek na Wikimedia Commons
Mirotínek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Neoficiální stránky obce https://mirotinek.webnode.cz/

[8] z toho: 5 Čechoslováků, 185 Němců; všichni římští katolíci

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 595.

[4] Historie. www.tvrdkov.cz [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online.

[:0-5] PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. S. 313–314.

[6] Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 44.

[7] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 98. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Česká statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online.

[Domy-9] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[p 1]

[8]

Navigation

Navigace

Tématické portály