Mirovice

Mirovice
Náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Mirovice
Obec s rozšířenou působností	Písek (správní obvod)
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′56″ s. š., 14°2′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 640 (2023)[1]
Rozloha	22,04 km²[2]
Nadmořská výška	433 m n. m.
PSČ	398 06
Počet domů	513 (2021)[3]
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo nám. 38 398 06 Mirovice mumirovice@iol.cz
Starosta	Bc. Josef Vejšický
Oficiální web: www.mirovice-mesto.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mirovice
Další údaje
Kód obce	549592
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirovice (německy Mirowitz) jsou město v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. Žije v nich přibližně 1 600^[1] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky město spadalo do Prácheňského kraje. Ve městě a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie

Město bylo sídlem Radkovců z Mirovic. Dne 31. července 1627 Ferdinand II. Štýrský svým rekatolizačním mandátem nařídil, že nekatoličtí stavové musí opustit zemi nebo konvertovat ke katolictví. Jen v tomto roce se ze země vystěhovalo 185 šlechtických rodin. Exulanty přijímalo už od roku 1622 saské kurfiřtství. Šlechtična Anna Radkovská z Mirovic, jejíž manžel zemřel v roce 1628 v Pirně, byla v roce 1640 v seznamu exulantů v Žitavě.^[4]

Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem jsou dnes Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.

Přírodní poměry

Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrově“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy – přírodní památka Nerestský lom – leží jeden kilometr jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů, mimo jiné lze zde spatřit výra velkého, ropuchu obecnou a čolka obecného. Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je asi půl kilometru vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.^[zdroj?]

Obyvatelstvo

Městská správa

Místní části

Město Mirovice se skládá z devíti částí na sedmi katastrálních územích.

• Boješice (i název k. ú.)
• Kakovice (i název k. ú.)
• Mirovice (i název k. ú.)
• Ohař (i název k. ú.)
• Plíškovice (i název k. ú.)
• Ráztely (i název k. ú.)
• Řeteč (leží v k. ú. Ohař)
• Sochovice (leží v k. ú. Plíškovice)
• Touškov (i název k. ú.)

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. listopadu 1995.^[7]

Pamětihodnosti

• Nejstarší částí městečka je kostel svatého Klimenta, který zde vznikl po zániku knížecího správního hradiště Bozně u nedalekých Počapel. Kostel stojí na nevysokém ostrohu nad říčkou Skalicí (Vlčavou).
• Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Morový sloup je dílem sochaře Jana Jiřího Stanzovského (Schlansovského).^[8]
• V Hřbitovní ul. č.p. 191 jsou zachovány památkově chráněné relikty mirovické tvrze.^[9]
• Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866–1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (čp. 77) na jižní straně náměstí, dílo A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.^[zdroj?]
• Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
• Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680) a rozšířen roku 1731. Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.^[zdroj?]
• V kopci Slomínku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. Další štoly byly v tzv. Farském kopci asi 300m od kostela západním směrem. V jedné z nich byla vidět zlatonosná křemencová žíla. Vstupy do chodeb jsou dnes zavalené. Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy.^[zdroj?]
• Zděná boží muka v poli za obcí ve směru na Horosedly.^[10]
• Zděná boží muka v poli zhruba jeden kilometr jihovýchodním směrem u Kuchařova mlýna.^[10]
• Výklenková kaple u hájovny za tratí na okraji lesa Na Slomínku.^[11]
• Husitský kostel sv. mučedníků kostnických; Jana Husa a Jeronýma Pražského. Nachází se na okraji města. Vyhořel na jaře 2015. Postupně však byl obnoven a modernizován. Kostel je místem duchovní obnovy. Navazuje na utrakvistickou tradici Těla a Krve Páně.^[12]

Osobnosti

• Antonín Klášterský (1866–1938), básník a překladatel
• Hanuš Kuffner (1861–1929), novinář, spisovatel a vojenský historik
• Karel Kuffner (1858–1940), psychiatr, profesor Univerzity Karlovy v Praze
• Klement Kuffner (1857–1938), římskokatolický kněz, náboženský spisovatel a překladatel
• Miloslav Volf (1902–1982), historik a archivář

Partnerská obec

• Bätterkinden, Švýcarsko^[13]

Galerie

• 
  Hřbitov
• 
  Štít
• 
  Boží muka
• 
  Děkanství
• 
  Boží muka
• 
  Bývalá tvrz

Odkazy

Reference

Literatura

• RŮŽIČKA, František. Mirovice na prahu století: dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století (a nejen o něm). 1. vyd. České Budějovice: František Růžička, 2004. 236 s. ISBN 80-239-1868-0. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Mirovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

	Březnice	Milín	Petrovice
			Milevsko
		Mirovice
	Blatná	Mirotice