Misofonie

Misofonie (nenávist vůči zvuku nebo také selective sound sensitivity syndrome) je forma snížené zvukové tolerance. Má se za to, že jde o neurologickou poruchu, která se projevuje pouze v případech výskytu specifických zvuků, nehledě na jejich hlasitost. Termín prvně definovali dva neurovědci, manželé Pawel (Polák[1]) a Margaret (Američanka) Jastreboffovi.

Na rozdíl od hyperakuze je misofonie specifická jen pro určité zvuky, které ji mohou vyvolat. Anatomické umístění této fyziologické abnormality se udává v insulárním kortexu, který se podílí například na vnímání a má funkce souvisejícími s emocemi. Pacienti mají zesílené spojení mezi sluchovým a limbickým systémem[2].

Častěji misofonií trpí ženy než muži.[3]

Symptomy

Lidé trpící misofonií jsou nejběžněji podráždění nebo rozzuření kvůli každodenním opakujícím se zvukům z okolí. Nejčastěji se jedná o zvuky vydávané při zpracovávání potravy v ústní dutině, jmenovitě mlaskání, polykání a žvýkání. Dále se může jednat o zvuky spojené se stříháním nehtů, čistěním zubů, dýcháním, popotahováním nosu, mluvením, kýcháním, zíváním, chozením, chrápáním, pískáním nebo kašláním. Může se také jednat o vybrané souhlásky nebo stále se opakující zvuky.

Pacienti trpící misofonií často pociťují silný, náhlý vztek, úzkost, frustraci, paniku nebo například znechucení[4][3]. Intenzivní úzkost a vyhýbavost se může dále vyvíjet, což v některých případech vede k částečné desocializaci. V závažnějších případech může dotyčný slovně či fyzicky napadnout osobu, která zvuky vytváří.[5] Někteří lidé mohou cítit nutkání napodobovat zvuky, které slyší.

Příčiny

Příčiny nejsou jasné. První spouštěcí zvuk většinou bývá z úst člena rodiny. První příznaky misofonie se většinou objevují v dětství před pubertou (obvykle věk mezi 9-12). [3]

Léčba

  • TRT Terapie (Tinnitus Retraining Therapy) - neustálé vystavování specifickým zvukům v pozitivních situacích.[6]
  • Kognitivní behaviorální terapie
  • Poradenství s odborníkem, mluvení

Dále může stav zlepšít zdravý životní styl; pravidelné cvičení, dostatek spánku a zvládání stresu.[3]

Prevalence a morbidita

Prevalence misofonie je v současnosti neznámá. Vyskytuje se ale často mezi skupinou osob trpící šelestem v uších (tinnitus). Z globálního hlediska se tak jedná o 4–5% z celkové lidské populace. Některé studie uvádějí prevalenci 60% z celkového počtu osob s ušním šelestem, zatímco v roce 2010 to bylo 10%. Vyšší výskyt misofonie je pozorován také u lidí trpících obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD), úzkostnými poruchami nebo Tourettovým syndromem[3].

Odkazy

Reference

  1. Dr Jastreboff TRT [online]. [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KUMAR, Sukhbinder; TANSLEY-HANCOCK, Olana; SEDLEY, William. The Brain Basis for Misophonia. Current biology: CB. 2017-02-20, roč. 27, čís. 4, s. 527–533. PMID: 28162895 PMCID: PMC5321671. Dostupné online [cit. 2021-10-24]. ISSN 1879-0445. DOI 10.1016/j.cub.2016.12.048. PMID 28162895. 
  3. a b c d e Misofonie – když nenávidíte některé zvuky – příznaky, příčiny a léčba [online]. 2019-03-05 [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. 
  4. MATTU, Alli. What to do when you hate sounds (misophonia treatment) [online]. Dostupné online. 
  5. MEDITORIAL.CZ. Misofonie. www.ulekare.cz [online]. [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. 
  6. Jastreboffs report successful treatment for misophonia [online]. [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Insular cortex.gif
Autor: Daniel Sabinasz, Licence: CC BY-SA 4.0
The picture depicts a 3D view of the insular cortex in an average human brain. It has been generated using my software https://brain.deepideas.net based on data from the following sources:

Craddock, R. C., James, G. A., Holtzheimer, P. E., Hu, X. P., & Mayberg, H. S. (2012). A whole brain fMRI atlas generated via spatially constrained spectral clustering. Human brain mapping, 33(8), 1914-1928.

Fonov, V. S., Evans, A. C., McKinstry, R. C., Almli, C. R., & Collins, D. L. (2009). Unbiased nonlinear average age-appropriate brain templates from birth to adulthood. Neuroimage, 47(1), S102.

Fonov, V., Evans, A. C., Botteron, K., Almli, C. R., McKinstry, R. C., Collins, D. L., & Brain Development Cooperative Group. (2011). Unbiased average age-appropriate atlases for pediatric studies. Neuroimage, 54(1), 313-327.