Mistr Křižovnického oltáře
| Mistr Křižovnického oltáře | |
|---|---|
| Narození | 15. století |
| Povolání | malíř |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mistr Křižovnického oltáře, činný v Praze kolem roku 1480, byl pozdně gotický malíř, autor křídel oltáře známého jako Puchnerova archa.
Rozměrný křídlový oltář s centrální sochou Panny Marie na půlměsíci (Assumpty) a oboustranně malovanými deskovými obrazy nechal zhotovit velmistr Řádu křižovníků s červenou hvězdou Mikuláš Puchner pro řádový kostel sv. Františka z Assisi v Praze.
Malířský projev Mistra Křižovnického oltáře je ovlivněn malbou Vlámských primitivů (Dieric Bouts), kterou do Čech zprostředkovali umělci působící v Porýní. Malíř patrně pobýval v Kolíně nad Rýnem a byl ovlivněn Mistrem Lyversbergovy pašije [1] a Mistrem Mariina života, který byl vedoucí osobností tamější malby ve 3. čtvrtině 15. století. V domácí malbě 80. let 15. století nemá Mistr Křižovnického oltáře předchůdce ani přímé následovníky.[2]
Za práce blízké dílně Mistra Křižovnického oltáře jsou považovány velmi kvalitní nástěnné malby hradní kaple ve Zbirohu (Oslavení Panny Marie, Smrt Panny Marie), které patrně objednal Hanuš z Kolovrat a také deskový obraz Panny Marie Klasové z kostela sv. Mikuláše v Boru u Tachova. Malíř, který provedl výzdobu kaple, patrně pocházel z dvorského okruhu Vladislava Jagellonského a do Prahy přišel z jižního Německa či Rakouska.[3] Jako předloha k malbám Oslavení Panny Marie ve Zbirohu a Stigmatizace sv. Františka na křídle pražského oltáře sloužily grafické listy Mistra E.S.[4]
Obraz Panny Marie Klasové je blízký Puchnerově arše v modelaci drapérie a pojetí prostoru. Autor není znám a nelze vyloučit, že se jedná o import z jižního Německa.[5] Z německých děl je Puchnerově arše nejbližší oltář sv. Petra v kostele sv. Sebalda v Norimberku, který však představuje v kontextu norimberské malby cizorodý prvek a typikou tváří spíše souvisí s ulmským malířem Hansem Schüchlinem.[6]
Reference
Literatura
- Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 98
- Jitka Vlčková, Oltářní archa velmistra řádu křižovníků s červenou hvězdou Mikuláše Puchnera, in: Kubík V (ed.), Doba Jagellonská v zemích České koruny (1471-1526), UDKU, KTF UK v Praze, nakl. T. Halama České Budějovice 2005, ISBN 80-903600-0-9
- Jan Royt, Pozdně gotická nástěnná malba, in: Gotika v západních Čechách (1230-1530) II, Praha 1995
- Mráz Bohumír, Mrázová Schusterová Marcela, Encyklopedie světového malířství, Academia Praha, 1988, s. 392
- Jaroslav Pešina, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s. 318
- Jaroslav Pešina, Česká gotická desková malba, Odeon, Praha 1976, s. 66
- Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk a Artia, Praha 1972, s. 194
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Puchnerova archa, sv. Hedvika, Národní galerie v Praze