Mistr Křižovnického oltáře

Mistr Křižovnického oltáře
Narození15. století
Povolánímalíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mistr Křižovnického oltáře, činný v Praze kolem roku 1480, byl pozdně gotický malíř, autor křídel oltáře známého jako Puchnerova archa.

Puchnerova archa, sv. Hedvika, Národní galerie v Praze

Rozměrný křídlový oltář s centrální sochou Panny Marie na půlměsíci (Assumpty) a oboustranně malovanými deskovými obrazy nechal zhotovit velmistr Řádu křižovníků s červenou hvězdou Mikuláš Puchner pro řádový kostel sv. Františka z Assisi v Praze.

Malířský projev Mistra Křižovnického oltáře je ovlivněn malbou Vlámských primitivů (Dieric Bouts), kterou do Čech zprostředkovali umělci působící v Porýní. Malíř patrně pobýval v Kolíně nad Rýnem a byl ovlivněn Mistrem Lyversbergovy pašije [1] a Mistrem Mariina života, který byl vedoucí osobností tamější malby ve 3. čtvrtině 15. století. V domácí malbě 80. let 15. století nemá Mistr Křižovnického oltáře předchůdce ani přímé následovníky.[2]

Za práce blízké dílně Mistra Křižovnického oltáře jsou považovány velmi kvalitní nástěnné malby hradní kaple ve Zbirohu (Oslavení Panny Marie, Smrt Panny Marie), které patrně objednal Hanuš z Kolovrat a také deskový obraz Panny Marie Klasové z kostela sv. Mikuláše v Boru u Tachova. Malíř, který provedl výzdobu kaple, patrně pocházel z dvorského okruhu Vladislava Jagellonského a do Prahy přišel z jižního Německa či Rakouska.[3] Jako předloha k malbám Oslavení Panny Marie ve Zbirohu a Stigmatizace sv. Františka na křídle pražského oltáře sloužily grafické listy Mistra E.S.[4]

Obraz Panny Marie Klasové je blízký Puchnerově arše v modelaci drapérie a pojetí prostoru. Autor není znám a nelze vyloučit, že se jedná o import z jižního Německa.[5] Z německých děl je Puchnerově arše nejbližší oltář sv. Petra v kostele sv. Sebalda v Norimberku, který však představuje v kontextu norimberské malby cizorodý prvek a typikou tváří spíše souvisí s ulmským malířem Hansem Schüchlinem.[6]

Reference

  1. Kutal A, Obelisk 1972, s. 194
  2. Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 98
  3. Jan Royt, 1995, s. 448-449
  4. Jitka Vlčková, 2005, s. 322
  5. Jan Royt, 1995, s. 460-461
  6. Jitka Vlčková, 2005, s. 323-324

Literatura

  • Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 98
  • Jitka Vlčková, Oltářní archa velmistra řádu křižovníků s červenou hvězdou Mikuláše Puchnera, in: Kubík V (ed.), Doba Jagellonská v zemích České koruny (1471-1526), UDKU, KTF UK v Praze, nakl. T. Halama České Budějovice 2005, ISBN 80-903600-0-9
  • Jan Royt, Pozdně gotická nástěnná malba, in: Gotika v západních Čechách (1230-1530) II, Praha 1995
  • Mráz Bohumír, Mrázová Schusterová Marcela, Encyklopedie světového malířství, Academia Praha, 1988, s. 392
  • Jaroslav Pešina, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s. 318
  • Jaroslav Pešina, Česká gotická desková malba, Odeon, Praha 1976, s. 66
  • Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk a Artia, Praha 1972, s. 194

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Puchnerova archa, sv. Hedvika, Národní galerie v Praze.jpg
Puchnerova archa, sv. Hedvika, Národní galerie v Praze