Mistr Toruňské madony

Mistr Toruňské madony
Narození2. tisíciletí
Úmrtí14. století
Povolánísochař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mistr Toruňské madony byl gotický sochař krásného slohu, který pravděpodobně vyšel ze svatovítské stavební huti v Praze a působil koncem 14. století. Je autorem Toruňské madony, vytvořené kolem roku 1390 a zničené nebo odcizené během války roku 1944.

Toruňská madona

Toruňská madona

Toruňská madona je opuková polychromovaná socha Madony, vysoká 115 cm, původně umístěná na konzole s postavou Mojžíše ve františkánském kostele Panny Marie na Starém Městě v Toruni. Socha byla odvezena roku 1944 před příchodem Rudé armády na neznámé místo do Německa, kde se ztratila nebo byla zničena. Kopii sochy vytvořil roku 1956 sochař Witold Marciniak a je umístěna na původní konzole.

Kopie Toruňské madony na původní konzole

Socha Toruňské madony představuje dobře definovanou samostatnou linii Madon krásného slohu, která vychází z pražské sochařské huti Petra Parléře. Oproti až manýristické a kompozičně radikálnější Krumlovské madoně má tento typ Madon konzervativnější a méně obměňované kompoziční schéma. Ústředním bodem sochy je jablko, které Marie podává dítěti. Tento optický střed je zdůrazněn mohutnými a hlubokými záhyby drapérie, které ho obkružují. Hlavními výtvarnými rysy těchto Madon jsou vyvážená hmota figury komponovaná na střední osu, uzavřená přibližně ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, široká a vysoká koruna a drobnější postava dítěte. Nejvýznamnějším rozdílem, kterým se tato skupina Madon liší od typu Krumlovské madony, je porušení principu kontrapostu – břemeno (dítě) je vždy nad volnou pokrčenou nohou.[1]

Pro český původ svědčí zejména souvislost s českým gotickým malířstvím konce 14. století, zejména se Svatovítskou madonou a okruhem děl Mistra Třeboňského oltáře a také se sochařskými portréty vytvořenými v Parléřově stavební huti pro katedrálu sv. Víta. Export českých uměleckých děl na polské území podléhající Řádu německých rytířů je doložen dokumenty. Z některých indicií vyplývá, že s autory krumlovské a toruňské řady soch krásného slohu by mohli být ztotožněni synové Petra Parléře z druhého manželství, Václav a Jan.[2]

V pozdějším období došlo k částečnému mísení obou linií Krásných madon a stírání rozdílů. Příkladem jsou Šternberská nebo Vratislavská madona.[3] Vratislavskou madonu Kutal považuje za zástupce třetího samostatného typu madon.[4] Té je podobná např. Madona z Wetzlaru nebo Madona z Horbu.

Příbuzná díla

Pieta z kostela sv. Barbory, Krakov
  • Madona ze sbírky Thewaldt, Rheinisches Landesmuseum, Bonn[5][6]
  • Konzola s postavou Mojžíše, Toruň
  • Šternberská madona
  • Vratislavská madona
  • Modlící se Kristus (kolem 1390), původně kostel sv. Jana Křtitele, Toruň, nyní zámecké museum Malbork
  • Madona z Amiens, Muzeum umění Budapešť
  • Madona z Benátek, Kunstmuseum Düsseldorf[7]
  • Madona z Horbu
  • Madona z Wetzlaru, Museum Kassel
  • Madona s dítětem, st. Nicolai, Junge-Altar, Stralsund [8]
  • Madona z Velkého Boru u Horažďovic[9]
  • Madona františkánského kláštera v Salcburku
  • Pieta z kostela sv. Alžběty ve Vratislavi
  • Pieta z kostela sv. Barbory, Staré město, Krakov
  • sv. Kateřina, Muzeum Poznaň

Odkazy

Reference

  1. Kutal A, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 112-124
  2. Kutal A, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 123-124
  3. Kutal A, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 122
  4. Albert Kutal, K otázkám parléřovského sochařství, Sborník FF Brněnské univerzity, F 17, 1973, s. 81
  5. Madona ze sbírky Thewaldt. www.mainpost.de [online]. [cit. 2015-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-12. 
  6. Karl Heinz Clasen: Der Meister der Schönen Madonnen, 1974 (obr. 5-7)
  7. Karl Heinz Clasen: Der Meister der Schönen Madonnen, 1974 (obr. 422)
  8. Karl Heinz Clasen: Der Meister der Schönen Madonnen, 1974 (obr. 55)
  9. Madona z Velkého Boru u Horažďovic

Literatura

  • Monika Jakubek-Raczkowska, Uwagi o znaczeniu tzw. Pięknych Madonn w sztuce i religijności państwa zakonnego w Prusach, „Acta Universitatis Nicolai Copernici”, Zabytkoznawstwo i Konserwatorstwo XL, Toruń 2011, s. 39–94
  • M. Jakubek-Raczkowska: Die Einflüsse Böhmens auf die gotische Skulptur im Ordensland Preußen. Ein Überblick im Lichte der neusten Forschungen. In: J. Fajt und A. Langer (Hrsg.): Kunst als Herrschaftsinstrument: Böhmen und das Heilige Römische Reich unter den Luxemburgern im europäischen Kontext. Berlin 2009, S. 550-563
  • Homolka J: K jednomu motivu krásných Madon (Zu einem Motiv der Schönen Madonnen) In: Acta historiae artis Slovenica 6 (2001) S. 5-12
  • Homolka J: Die Parler und der schöne Stil 1350-1400. Köln 1978
  • Karl Heinz Clasen: Der Meister der Schönen Madonnen. Herkunft, Entfaltung, Umkreis. Berlin, New York 1974
  • Kutal A, České gotické umění, Obelisk Praha 1972
  • Wilhelm Pinder: Zum Problem der "Schönen Madonnen" um 1400. In: Jahrbuch der Preußischen Kunstsammlungen 44, Berlin 1923

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Pietà w kościele Św. Barbary w Krakowie.jpg
Autor: image/photo was taken by Wikipedia and Wikimedia Commons user Ludwig Schneider.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.

Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms.

When reusing, please credit me as: Ludwig Schneider / Wikimedia., Licence: CC BY-SA 3.0
Cracow, St Barbara Church, Pieta
Muttergottes Liebieghaus 1035.jpg

Muttergottes; Niederbayern (Straubing), zwischen 1440 und 1450; gebrannter roter Ton, vollrund, Reste alter Farbfassung; 96 cm
Liebieghaus, Frankfurt am Main, Inv. Nr. 1035


Weblink: http://www.liebieghaus.de/lh/index.php?StoryID=87&ObjectID=368
Piekna Madonna Torunska.JPG
Autor: image/photo was taken by Wikipedia and Wikimedia Commons user Ludwig Schneider.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.

Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms.

When reusing, please credit me as: Ludwig Schneider / Wikimedia., Licence: CC BY-SA 3.0
Toruń, St. Johns Church, Beautiful Madonna (copy)
Šternberská Madona, Muzeum umění Olomouc.jpg
Šternberská Madona, Muzeum umění Olomouc
Horb Stiftskirche Horber Madonna.jpg
Autor: Photo: Andreas Praefcke, Licence: CC BY 3.0

Stiftskirche Heilig Kreuz, Horb am Neckar

Horber Madonna, wohl 1400-1410, Kalkstein, 1,16 m hoch, Reste alter Fassung, Hände/Füßchen teilweise ergänzt