Mistrovství světa v šachu

Wilhelm Steinitz, první oficiální mistr světa v šachu

Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu. Poprvé se oficiálně konalo roku 1886, kdy pražský rodák Wilhelm Steinitz porazil Johannese Zukertorta. Do té doby byli vůdčí mistři uznáváni za nejlepší šachisty světa pouze neformálně a subjektivně, na základě jejich sportovních výsledků a teoretického přínosu.

Nejčastěji se o titulu rozhodovalo v zápase dosavadního mistra a vyzyvatele, tedy v sérii šachových partií, v níž musel vyzyvatel získat více výher než dosavadní držitel titulu – nerozhodný výsledek se považoval za příznivý pro stávajícího mistra světa. V některých případech měl navíc starý mistr světa v případě prohry a ztráty titulu právo na odvetný zápas. Mistr světa si soupeře vybíral nejprve sám, v období po druhé světové válce pak FIDE pořádala turnaj kandidátů, kde vítěz měl právo na souboj s mistrem světa.

Forma mistrovství světa v šachu a způsob výběru účastníků se během jeho historie několikrát změnila, ale největší změna přišla až v letech 1993–2006, kdy došlo dokonce k rozkolu na dvě nezávislá a konkurenční mistrovství. Prestiž titulu tak značně poklesla. Změna pravidel a odstranění dlouhých zápasů s původním mistrem světa navíc způsobovaly, že se k titulu mohl vítězstvím v turnaji probojovat i šachista, který sice byl velmi silným velmistrem, ale ani zdaleka ne fenoménem srovnatelným s většinou mistrů světa v šachu od Steinitze po Kasparova.

Seznam mistrů světa

Vedoucí šachoví mistři do roku 1886 (neoficiální mistři světa)

JménoRokZemě
Luis Ramirez de Lucenaasi 1490– asi 1530Estandarte real de Juana y Felipe I.png Španělsko
Pedro Damianoasi 1512–1544Flag Portugal (1495).svg Portugalsko
Ruy López de Segura1560–1575Estandarte Real de Felipe II.svg Španělsko
Leonardo da Cutri1575–1587Flag of the Kingdom of Naples.svg Neapolské království
Paolo Boi1587–1598Flag of the Kingdom of Naples.svg Neapolské království
Alessandro Salvio1598–1619Flag of the Kingdom of Naples.svg Neapolské království
Gioacchino Greco1619–1634Flag of the Kingdom of Naples.svg Neapolské království
Pietro Carrera1634–1647Flag of the Kingdom of Naples.svg Neapolské království
Legall de Kermeurasi 1730–1747Royal Standard of the King of France.svg Francie
Francois-André Philidor1747–1795Royal Standard of the King of France.svg Francie
Verdoni1795–1804Italské království Itálie / Francouzské království Francie
Alexandre Deschapelles1804–1821Francouzské království Francie
Louis de la Bourdonnais1821–1840FrancieFrancie Francie
Pierre Charles Fournier de Saint-Amant1840–1843FrancieFrancie Francie
Howard Staunton1843–1851AnglieAnglie Anglie
Adolf Anderssen1851–1858
1860–1866
Flag of Prussia (1892-1918).svg Prusko
Paul Morphy1858–1860USA USA
Wilhelm Steinitz1866–1883Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Johannes Zukertort1883–1886Spojené království Velká Británie

Jednotné mistrovství světa

Garri Kasparov drží rekord pro nejvíce profesionálních turnajových vítězství
PořadíRoky, kdy byl mistrem světaMistr světaZemě
1.18861894Wilhelm Steinitz (18361900)[pozn. 1]Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko / USA USA
2.18941921Emanuel Lasker (18681941)Německá říše Německo
3.19211927José Raúl Capablanca (18881942)KubaKuba Kuba
4.19271935Alexandr Aljechin (18921946)FrancieFrancie Francie
5.19351937Max Euwe (19011981)NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
19371946Alexandr AljechinFrancieFrancie Francie
6.19481957Michail Botvinnik (19111995)[pozn. 2]Sovětský svaz SSSR
7.19571958Vasilij Smyslov (19212010)Sovětský svaz SSSR
19581960Michail BotvinnikSovětský svaz SSSR
8.19601961Michail Tal (19361992)Sovětský svaz SSSR
19611963Michail BotvinnikSovětský svaz SSSR
9.19631969Tigran Petrosjan (19291984)Sovětský svaz SSSR
10.19691972Boris Spasskij (*1937)Sovětský svaz SSSR
11.19721975Robert J. Fischer (19432008)USA USA
12.19751985Anatolij Karpov (*1951)[pozn. 3]Sovětský svaz SSSR
13.19851993Garri Kasparov (*1963)Sovětský svaz SSSR / RuskoRusko Rusko

Dva konkurenční tituly

V r. 1993 byla založena Asociace šachových profesionálů (PCA), do které vstoupila řada velmistrů, kteří nesouhlasili s praktikami Mezinárodní šachové federace (FIDE). Mnozí šachisté startovali v turnajích obou organizací i v rámci obou organizací bojovali o titul mistra světa.

PořadíRoky, kdy byl mistrem světaMistr světa FIDEZeměPořadíMistr světa PCA/BraingamesZemě
1993–1999Anatolij Karpov (* 1951)RuskoRusko RuskoGarri Kasparov (* 1963)RuskoRusko Rusko
1999–2000Alexandr Chalifman (* 1966)RuskoRusko Rusko
2000–2002Višvanáthan Ánand (* 1969)IndieIndie IndieVladimir Kramnik (* 1975)RuskoRusko Rusko
2002–2004Ruslan Ponomarjov (* 1983)UkrajinaUkrajina Ukrajina
2004–2005Rustam Kasimdžanov (* 1979)UzbekistánUzbekistán Uzbekistán
2005–2006Veselin Topalov (* 1975)BulharskoBulharsko Bulharsko
Mistr světa v šachu roku 2013 Magnus Carlsen

Znovusjednocení

Po složitých jednáních se nakonec podařilo obě organizace sjednotit a v říjnu roku 2006 proběhl sjednocovací zápas o titul mistra světa mezi Veselinem Topalovem (FIDE) a Vladimirem Kramnikem, po němž Kramnik oba současně existující tituly sjednotil ve svých rukou.

PořadíRoky, kdy byl mistrem světaMistr světaZemě
14.20062007Vladimir Kramnik (*1975)RuskoRusko Rusko
15.20072013Višvanáthan Ánand (*1969)IndieIndie Indie
16.od 2013Magnus Carlsen (*1990)NorskoNorsko Norsko

Mistrovství světa v šachu podrobně

Přehled oficiálních zápasů o mistra světa do roku 1937

RokÚčastníci zápasuVýsledekMísto konání
1886Wilhelm SteinitzJohannes Zukertort10: 5 (=5)New York, Saint Louis, New Orleans
1889Wilhelm SteinitzMichail Ivanovič Čigorin10: 6 (=1)Havana
1890Wilhelm SteinitzIsidor Gunsberg6: 4 (=9)New York
1892Wilhelm SteinitzMichail Ivanovič Čigorin10: 8 (=5)Havana
1894Emanuel LaskerWilhelm Steinitz10: 5 (=4)New York, Filadelfie, Montreal
18961897Emanuel LaskerWilhelm Steinitz10: 2 (=5)Moskva
1907Emanuel LaskerFrank Marshall8: 0 (=7)New York, Filadelfie, Baltimore, Chicago, Memphis
1908Emanuel LaskerSiegbert Tarrasch8: 3 (=5)Düsseldorf
1909Emanuel LaskerDavid Janowski7: 1 (=2)Paříž
1910Emanuel LaskerKarl Schlechter1: 1 (=8), Lasker obhájilVídeň, Berlín
1910Emanuel LaskerDavid Janowski8: 0 (=3)Berlín
1921José Raúl CapablancaEmanuel Lasker4: 0 (=10), skrečHavana
1927Alexandr Alexandrovič AljechinJosé Raúl Capablanca6: 3 (=25)Buenos Aires
1929Alexandr Alexandrovič AljechinJefim Bogoljubov11: 5 (=9)Wiesbaden, Berlín, Haag, Rotterdam, Amsterdam
1934Alexandr Alexandrovič AljechinJefim Bogoljubov8: 3 (=15)Baden-Baden, Villingen, Pforzheim, Bayreuth, Kissingen, Berlín
1935Max EuweAlexandr Alexandrovič Aljechin9: 8 (=13)Amsterdam, Haag, Utrecht
1937Alexandr Alexandrovič AljechinMax Euwe10: 4 (=11)Rotterdam, Haarlem, Leiden, Zwolle, Amsterdam, Delft, Haag

Turnaj o mistra světa v roce 1948

Aljechinova smrt v roce 1946 prakticky znemožnila pokračovat v předcházející praxi bojů o titul mitra světa. Proto první poválečný kongres FIDE, konaný ve švýcarském Winterthuru, rozhodl o konání turnaje o titul mistra světa, který se uskutečnil roku 1948 v Haagu a v Moskvě.

Tabulka mistrovství světa v šachu roku 1948
HráčBotvinnikSmyslovKeresReshevskyEuweBody
Michail Botvinnik Sovětský svaz* * * * *½ ½ 1 ½ ½1 1 1 1 01 ½ 0 1 11 ½ 1 ½ ½14
Vasilij Smyslov Sovětský svaz½ ½ 0 ½ ½* * * * *0 0 ½ 1 ½½ ½ 1 ½ ½1 1 0 1 111
Paul Keres Sovětský svaz0 0 0 0 11 1 ½ 0 ½* * * * *0 ½ 1 0 ½1 ½ 1 1 110½
Samuel Reshevsky USA0 ½ 1 0 0½ ½ 0 ½ ½1 ½ 0 1 ½* * * * *1 ½ ½ 1 110½
Max Euwe Nizozemsko0 ½ 0 ½ ½0 0 1 0 00 ½ 0 0 00 ½ ½ 0 0* * * * *4

Mistrovství po roce 1948

RokMísto, rok a formát mezipásmového turnajePostupující z mezipásmového turnajeNasazeni do turnaje kandidátůSystém kandidátského turnajeVítěz turnaje kandidátůObhájce tituluVýsledek mistrovství světa
1948–51Saltsjöbaden 1948
20 hráčů, každý s každým jednokolově, 8;se kvalifikuje
Bronštejn, Szabó, Boleslavskij, Kotov, Lilienthal, Najdorf, Ståhlberg, Flohr, (Bondarevskij)Smyslov, Keres (Euwe, Reshevsky, Fine)Budapešť 1950
10 hráčů, každý s každým dvoukolově
Bronštejn (po play-off zápase proti Boleslavskému)BotvinnikMoskva 1950
Remíza 12–12, Botvinnik obhájil titul
1951–54Stockholm 1952
21 hráčů, každý s každým jednokolově, 8 se kvalifikovalo
Kotov, Taimanov, Petrosjan, Geller, Averbach, Ståhlberg, Szabó, GligoričBronštejn, Boleslavskij, Smyslov, Keres, Najdorf (z minulého tur. Kand.), Reshevsky, Euwe (ze světového šampionátu 1948)Zurich 1953
15 hráčů, každý s každým dvoukolově
SmyslovBotvinnikMoskva 1954
Remíza 12–12, Botvinnik udržel titul
1954–57Göteborg 1955
21 hráčů, jednokolově každý s každým, 9 se kvalifikovalo
Bronštejn, Keres, Panno, Petrosjan, Geller, Szabó, Filip, Pilnik, SpasskijSmyslovAmsterdam 1956
10 hráčů, dvoukolově každý s každým
SmyslovBotvinnikMoskva 1957
Smyslov vyhrál 12.5–9.5
1958odvetný zápasBotvinnikSmyslovMoskva 1958
Botvinnik vyhrál 12.5–10.5
1958–60Portorož 1958
21 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Tal, Gligorić, Petrosjan, Benko, Ólafsson, FischerSmyslov, KeresJugoslávie 1959
8 hráčů, čtyřkolově každý s každým
TalBotvinnikMoskva 1960
Tal vyhrál 12.5–8.5
1961odvetný zápasBotvinnikTalMoskva 1961
Botvinnik vyhrál 13–8
1961–63Stockholm 1962
23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Fischer, Geller, Petrosjan, Korčnoj, Filip, (Stein*), BenkoTal, KeresCuraçao 1962
8 hráčů, čtyřkolově každý s každým
PetrosjanBotvinnikMoskva 1963
Petrosjan vyhrál 12.5–9.5
1964–66Amsterdam 1964
24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Smyslov, Larsen, Spasskij, Tal, (Stein*), (Bronštejn*), Ivkov, PortischKeres, (Botvinnik), Geller8 hráčů, vyřazovací zápasySpasskijPetrosjanMoskva 1966
Petrosjan vyhrál 12.5–11.5
1967–69Súsa 1967
23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Larsen, Korčnoj, Geller, Gligorić, Portisch, ReshevskySpasskij, Tal8 hráčů, vyřazovací zápasySpasskijPetrosjanMoskva 1969
Spasskij vyhrál 12.5–10.5
1970–72Palma de Mallorca 1970
24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Fischer, Larsen, Geller, Hubner, Taimanov, UhlmannPetrosjan, Korčnoj8 hráčů, vyřazovací zápasyFischerSpasskijReykjavík 1972
Fischer vyhrál 12.5–8.5
1973–75Leningrad 1973
Petropolis 1973
v každém turnaji 18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovali
Korčnoj, Karpov, Byrne; Mecking, Portisch, PolugajevskijSpasskij, Petrosjan8 hráčů, vyřazovací zápasyKarpovFischerKarpov vyhrál kontumačně
1976–78Biel 1976
Manila 1976
Dvakrát 20 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého
Larsen, Petrosjan, Portisch; Mecking, Polugajevskij, HortKorčnoj, (Fischer), Spasskij8 hráčů, vyřazovací zápasyKorčnojKarpovBaguio City 1978
Karpov vyhrál 6–5 (remízy se nepočítaly)
1979–81Riga 1979
Rio de Janeiro 1979
Po 18 hráčích, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého
Tal, Polugajevskij, Adorján; Portisch, Petrosjan, HubnerKorčnoj, Spasskij8 hráčů, vyřazovací zápasyKorčnojKarpovMerano 1981
Karpov vyhrál 6–2 (remízy se nepočítaly)
1982–85Las Palmas 1982
Moskva 1982
Toluca 1982
Třikrát 14 hráčů, jednokolově každý s každým; 2 se kvalifikovalo z každého
Ribli, Smyslov; Kasparov, Běljavskij; Portisch, TorreKorčnoj, Hubner8 hráčů, vyřazovací zápasyKasparovKarpovMoskva 1984
Nedokončený zápas přerušen po 48 partiích, kdy Karpov vedl 5–3;
Moskva 1985
Kasparov vyhrál v opakovaném zápasu 13–11
1986opakovaný zápasKarpovKasparovLondýn/Leningrad 1986
Kasparov vyhrál 12.5–11.5
1985–87Biel 1985
Taxco 1985
Tunis 1985
Třikrát 16–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 4 se kvalifikovalo z každého
Vaganian, Seirawan, Sokolov, Short; Timman, Nogueiras, Tal, Spraggett; Jusupov, Běljavskij, Portisch, ČerninKarpov, Korčnoj, Ribli, Smyslov, SpasskijMontpellier 1985 16 player tournament; top 4 (Jusupov, Vaganian, Sokolov, Timman) hráli vyřazovací zápasy; vítěz (Sokolov) played KarpovKarpovKasparovSevilla 1987
Remíza 12–12, Kasparov obhájil titul
1988–90Subotica 1988
Szirák 1988
Záhřeb 1988
Třikrát 17–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého
Sax, Short, Speelman; Salov, Hjartarson, Portisch; Korčnoj, Seirawan, EhlvestKarpov, Sokolov, Timman, Vaganian, Jusupov, Spraggett15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola)KarpovKasparovNew York/Lyon 1990
Kasparov vyhrál 12.5–11.5
1991–93Manila 1990
64 hráčů švýcarský systém, 11 se kvalifikovalo
Gelfand, Ivančuk, Ánand, Sax, Short, Korčnoj, Hubner, Nikolić, Judasin, Dolmatov, DrejevKarpov, Timman, Jusupov, Speelman15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola)ShortKasparovKasparov porazil Shorta 13–8 pod hlavičkou PCA; Karpov porazil Timman 12.5–8.5 pod hlavičkou FIDE
1993–95 (PCA)Groningen
54 hráčů švýcarský systém, 7 se kvalifikovalo
Adams, Ánand, Kamsky, Kramnik, Tivjakov, Gulko, RomanišinShort8 hráčů, vyřazovací zápasyÁnandKasparovNew York 1995
Kasparov vyhrál 10.5–7.5
1993–96 (FIDE)Biel 1993
73 player švýcarským systémem, 10 se kvalifikovalo
Gelfand, Van der Sterren, Kamsky, Chalifman, Adams, Judasin, Salov, Lautier, Kramnik, ÁnandTimman, Jusupov12 hráčů hrálo dvoukolově vyřazovací zápasy; pak se Karpov připojil ke 3 (Gelfand, Kamsky, Salov) následovaly vyřazovací zápasyKarpov, Kamsky (finalisté)Elista 1996
Karpov vyhrál 10.5–7.5
1997–98 (FIDE)Groningen 1997
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
ÁnandKarpovLausanne 1998
Remíza 3–3; Karpov vyhrál rapid playoff 2–0
1998 (Classical)NoneKramnik, ŠirovCazorla 1998
match
Širov vyhrál 5.5–3.5Kasparovzápas se neuskutečnil
1999 (FIDE)Las Vegas 1999
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Chalifman, Akopjan (finalisté)Las Vegas 1999
Chalifman vyhrál 3.5–2.5
2000 (Classical)NoneKramnikNoneKasparovLondýn 2000
Kramnik vyhrál 8.5–6.5
2000 (FIDE)Nové Dillí 2000
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Ánand, Alexej Širov (finalisté)Teherán 2000
Ánand vyhrál 3.5–0.5
2001–2002 (FIDE)Moskva 2001
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Ponomarjov, Ivančuk (finalisté)Moskva 2002
Ponomarjov vyhrál 4.5–2.5
2002–2004 (Classical)NoneBarejev, Adams, Leko, Morozevič, Topalov, Širov, Gelfand, LutzDortmund 2002
Dvě skupiny po 4 hráčích dvoukolově; postoupili 2 z každé skupiny, vytvořili skupinu 4, hráli dvoukolově vyřazovací zápasy
LekoKramnikBrissago 2004
remíza 7–7, Kramnik obhájil titul
2004 (FIDE)Tripolis 2004
7 kol, minizápas, vyřazovací systém
Adams, Kasimdžanov (finalisté)Tripolis 2004
remíza 3–3; Kasimdžanov vyhrál rapid playoff 1.5–0.5
2005 (FIDE)NoneAdams, Kasimdžanov (as FIDE 2004 finalisté); Leko, (Kramnik) (as Classical 2004 finalisté); Ánand, Topalov, Morozevič, (Kasparov), Svidler, Polgárová (na rating)San Luis 2005
8 hráčů, dvoukolově
Topalov
2006Sjednocující zápas mezi FIDE šampiónem (Topalov) a PCA šampiónem (Kramnik)Elista 2006
remíza 6–6, Kramnik vyhrál rapid 2.5–1.5
2007Chanty-Mansijsk 2005
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém; prvních 10 kvalifikováno
Aronian, Barejev, Carlsen, Gelfand, Gurevič, Griščuk, Kamsky, Malachov, Ponomarjov, RubljovskijKasimdžanov (2004 FIDE Champion); Leko, Adams, Polgárová, Širov, Bacrot (na rating)Elista 2007
16 hráčů, dvoukolové vyřazovací zápasy, 4 se kvalifikovali
Aronian, Gelfand, Griščuk, LekoKramnik (2006 Champion), Ánand, Svidler, Morozevič (za umístění 2.–4. roku 2005)Mexico City 2007
1. Ánand 9.0/14.0
2008Kramnik měl právo odvetyKramnikÁnandBonn 2008
zápas na 12 partií
Ánand vyhrál 3:1 (=7)
2010Světový pohár v šachu 2007
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
KamskyTopalov (přímo do zápasu vyzyvatelů)1:3 (=3)TopalovÁnandSofie 2010
zápas na 12 partií
Ánand vyhrál 3:2 (=7)
2012Světový pohár v šachu 2009 (SP) a Grand Prix v šachu 2008–2010 (GP)Gelfand (SP), Aronjan, Griščuk, Radžabov (GP)Kamsky (poražený ze zápasu kandidátů 2009), Topalov (poražený ze zápasu MS 2012), Kramnik (ze světového žebříčku), Mameďjarov (divoká karta pořadatele)Kazaň 2011
vyřazovací systém minizápasů (na čtyři, finále na šest partií)
GelfandÁnandMoskva 2012
zápas na 12 partií
Ánand vyhrál po tie-breaku (zápas +1 -1 =10, tie-break +1 -0 =3)
2013Světový pohár v šachu 2011
minizápasy, vyřazovací systém
Svidler, Griščuk, IvančukGelfand (poražený ze zápasu MS 2012), Carlsen, Aronjan, Kramnik (všichni ze světového žebříčku), Radžabov (divoká karta pořadatele)Londýn 2013

dvoukolový turnaj každý s každým

CarlsenÁnandČennaí 2013
zápas na 12 partií
Carlsen vyhrál 3:0 (=7)

Odkazy

Poznámky

  1. Oficiálně je titul mistra světa přiznáván od r. 1886. Neoficiálním mistrem světa byl Steinitz už od r. 1866, když zvítězil v zápase nad Anderssenem. V tom roce však ještě žil Morphy, který přestal hrát šachy.
  2. V r. 1946 zemřel Aljechin a trůn zůstal bez krále. FIDE zorganizovala turnaj nejsilnějších velmistrů té doby. Vítězem se stal Botvinnik a získal tak titul mistra světa.
  3. V r. 1975 Fischer odmítl bránit titul proti vítězi turnaje kandidátů Karpovovi. FIDE přiznala titul mistra světa Karpovovi.

Reference


Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Kingdom of Naples.svg
Flag of the Kingdom of Naples
Royal Standard of the King of France.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Královská standarda francouzského krále (používaný jako státní vlajka Francouzským královstvím v období absolutní monarchie). Používaná byla v letech 1638 až 1790.
Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag Portugal (1495).svg
Flag of Portugal (1495-1521)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Bundesflagge und Handelsflagge des Norddeutschen Bundes (1866-1871) und Reichsflagge des Deutschen Reiches (1871-1918)
Jean Henri Marlet Das berühmte Schachspiel zwischen Howard Staunton und Pierre Charles Fourrier Saint-Amant 1843.jpg
Jean-Henri Marlet depicts the 19th game in a chess match between Howard Staunton and Pierre Charles Fournier de Saint-Amant which took place on 16 December 1843. Howard Staunton (1810 – 1874) was a British actor and Shakespeare scholar. He only learnt to play chess at the age of 20, and between 1843 and 1851 was regarded as the world’s best player. Pierre Charles Fournier de Saint-Amant (1800 – 1872) was a secretary in the Paris city government. He was the leading French chess master and publisher of the chess periodical “Le Palamède”. In the summer of 1843 Saint-Amant won a match against Howard Staunton in London. Consequently Staunton challenged Saint-Amant to a further match in November/December 1843 in the famous Parisian chess coffee house Café de la Régence. This match was regarded as the unofficial world championship. Of 21 games Staunton won 11, lost 6 and drew 4 times.
A lithograph of this painting by Alexandre Leemlein (1812 – 1871) also exists, although Leemlein altered several of the famous personalities depicted, causing quite an uproar.
Kasparov-27.jpg
Autor: Copyright 2007, S.M.S.I., Inc. - Owen Williams, The Kasparov Agency., Licence: CC-BY-SA-3.0
Garry Kasparov
London Chess Classic 2010 Calsen 02.jpg
Autor: Paweł Grochowalski, Licence: CC BY-SA 3.0
Magnus Carlsen - London Chess Classic 2010
Estandarte real de Juana y Felipe I.png
Banner of arms of Charles I as Spanish monarch (1518-1556). He was Charles V, Holy Roman Emperor. Also it bears the arms of his parents, queen Joanna and king Philip I of Castile and León. (Spain)
Estandarte Real de Felipe II.svg
Autor: Oren neu dag (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of arms of the King of Spain, House of Habsburg (1580-1668)