Mistrovství světa v judu

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956. Pořadatelem je Mezinárodní judistická federace založená v roce 1951.

Předolympijská forma mistrovství světa před rokem 1964 byla v disciplíně bez rozdílu vah. V průběhu let však tato disciplína byla ve sportovním (olympijském) judu zcela vytlačena soutěžemi ve váhových kategoriích. Poslední sportovní disciplínou v judu je vysoce prestižní soutěž týmů.

Historie

Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.

První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.

Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyři reprezentanty.

Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Taniová.

V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.

Jednotlivé ročníky a vítězové ve váhových kategoriích

Muži

rokmístosuperlehkápololehkálehkápolostřednístřednípolotěžkátěžká
1965Brazílie Rio de JaneiroJaponsko H. MacudaJaponsko I. OkanoNizozemsko A. Geesink
1967USA Salt Lake C.Japonsko T. ŠigeokaJaponsko H. MinatojaJaponsko E. MarukiJaponsko N. SatóNizozemsko W. Ruska
1969Mexiko C. de MéxicoJaponsko J. SonodaJaponsko H. MinatojaJaponsko I. SonodaJaponsko F. SasaharaJaponsko Š. Suma
1971Západní Německo LudwigshafenJaponsko T. KawagučiJaponsko H. CuzawaJaponsko Š. FudžiiJaponsko F. SasaharaNizozemsko W. Ruska
1973Švýcarsko LausanneJaponsko J. MinamiJaponsko T. NomuraJaponsko Š. FudžiiJaponsko N. SatóJaponsko Č. Takagi
1975Rakousko VídeňJaponsko J. MinamiSovětský svaz V. NěvzorovJaponsko Š. FudžiiFrancie J.-L. RougéJaponsko S. Endó
1977Španělsko Barcelonazrušeno z politických důvodů (neudělení víz judistům Tchaj-wanu)
1979Francie PařížFrancie T. ReySovětský svaz N. SoloduchinJaponsko K. KacukiJaponsko Š. FudžiiVýchodní Německo D. UltschSovětský svaz T. ChubuluriJaponsko J. Jamašita
1981Nizozemsko MaastrichtJaponsko J. MoriwakiJaponsko K. KašiwazakiJižní Korea Pak Čong-hakSpojené království N. AdamsFrancie B. TchoullouyanSovětský svaz T. ChubuluriJaponsko J. Jamašita
1983Sovětský svaz MoskvaSovětský svaz C. TleceriSovětský svaz N. SoloduchinJaponsko H. NakanišiJaponsko N. HikageVýchodní Německo D. UltschVýchodní Německo A. PreschelJaponsko J. Jamašita
1985Jižní Korea SoulJaponsko Š. HosokawaSovětský svaz J. SokolovJižní Korea An Pjong-kunJaponsko N. HikageRakousko P. SeisenbacherJaponsko H. SugaiJižní Korea Čo Jong-čchol
1987Západní Německo EssenJižní Korea Kim Če-jopJaponsko J. JamamotoUSA M. SwainJaponsko H. OkadaFrancie F. CanuJaponsko H. SugaiSovětský svaz G. Veričev
1989Jugoslávie BělehradSovětský svaz A. TotikašviliJugoslávie D. BečanovićJaponsko T. KogaJižní Korea Kim Pjong-čuFrancie F. CanuSovětský svaz K. KurtanydzeJaponsko N. Ogawa
1991Španělsko BarcelonaJaponsko T. KošinoNěmecko U. QuellmalzJaponsko T. KogaNěmecko D. LascăuJaponsko H. OkadaFrancie S. TraineauSovětský svaz S. Kosorotov
1993Kanada HamiltonJaponsko R. SonodaJaponsko J. NakamuraJižní Korea Čong HunJižní Korea Čon Ki-jongJaponsko J. NakamuraMaďarsko A. KovácsFrancie D. Douillet
1995Japonsko ČibaRusko N. OžoginNěmecko U. QuellmalzJaponsko D. HidešimaJaponsko T. KogaJižní Korea Čon Ki-jongPolsko P. NastulaFrancie D. Douillet
1997Francie PařížJaponsko T. NomuraJižní Korea Kim HjokJaponsko K. NakamuraJižní Korea Čo In-čcholJižní Korea Čon Ki-jongPolsko P. NastulaFrancie D. Douillet
1999Spojené království BirminghamKuba M. PoulotFrancie L.BenboudaoudUSA J. PedroSpojené království G. RandallJaponsko H. JošidaJaponsko K. InoueJaponsko Š. Šinohara
2001Německo MnichovTunisko A. LounifiÍrán A. Mir'esmaejlíRusko V. MakarovJižní Korea Čo In-čcholFrancie F. DemontfauconJaponsko K. InoueRusko A. Michajlin
2003Japonsko OsakaJižní Korea Čchö Min-hoÍrán A. Mir'esmaejlíJižní Korea I Won-huiNěmecko F. WannerJižní Korea Hwang Hui-teJaponsko K. InoueJaponsko J. Muneta
2005Egypt KáhiraSpojené království C. FallonBrazílie J. DerlyMaďarsko Á. BraunNizozemsko G. ElmontJaponsko H. IzumiJaponsko K. SuzukiRusko A. Michajlin
2007Brazílie Rio de JaneiroNizozemsko R. HoukesBrazílie J. DerlyJižní Korea Wang Ki-čchunBrazílie T. CamiloGruzie I. CirekidzeBrazílie L. CorrêaFrancie T. Riner
2009Nizozemsko RotterdamUkrajina G.ZantaraijaMongolsko C. CagánbátarJižní Korea Wang Ki-čchunRusko I. NifontovJižní Korea I Kju-wonKazachstán M. RakovFrancie T. Riner
2010Japonsko TokioUzbekistán R. SabirovJaponsko D. MorišitaJaponsko H. AkimotoJižní Korea Kim Če-pomŘecko I. IliadisJaponsko T. AnaiFrancie T. Riner
2011Francie PařížUzbekistán R. SabirovJaponsko M. EbinumaJaponsko R. NakajaJižní Korea Kim Če-pomŘecko I. IliadisRusko T. ChajbulajevFrancie T. Riner
2013Brazílie Rio de JaneiroJaponsko N. TakatóJaponsko M. EbinumaJaponsko Š. ÓnoFrancie L. PietriKuba A. GonzálezÁzerbájdžán E. MammadovFrancie T. Riner
2014Rusko ČeljabinskMongolsko G. BoldbátarJaponsko M. EbinumaJaponsko R. NakajaGruzie A. ČrikišviliŘecko I. IliadisČesko L. KrpálekFrancie T. Riner
2015Kazachstán AstanaKazachstán J.SmetovJižní Korea An Pa-ulJaponsko Š. ÓnoJaponsko T. NagaseJižní Korea Kwak Tong-hanJaponsko R. HagaFrancie T. Riner
2017Maďarsko BudapešťJaponsko N. TakatóJaponsko H. AbeJaponsko S. HašimotoNěmecko A. WieczerzakSrbsko N.MajdovJaponsko A. WolfFrancie T. Riner
2018Ázerbájdžán BakuJaponsko N. TakatóJaponsko H. AbeJižní Korea An Čchang-imÍrán S. MollaeiŠpanělsko N. ŠerazadišviliJižní Korea Čo Ku-hamGruzie G. Tušišvili
2019Japonsko TokioGruzie L. ČchvimijaniJaponsko Dž. MarujamaJaponsko Š. ÓnoIzrael S. MukiNizozemsko N. van 't EndPortugalsko J. FonsecaČesko L. Krpálek
2021Maďarsko BudapešťRuská judistická federace J. AbuladzeJaponsko Dž. MarujamaGruzie L. ŠavdatuašviliBelgie M. CasseŠpanělsko N. ŠerazadišviliPortugalsko J. FonsecaJaponsko K. Kageura
2022Uzbekistán Taškent
2023Katar Dauhá

Ženy

rokmístosuperlehkápololehkálehkápolostřednístřednípolotěžkátěžká
1980USA New YorkSpojené království J. BridgeováRakousko E. HrovatováRakousko G. WinklbauerováNizozemsko A. StapsováRakousko E. SimonováFrancie J. TriadouováItálie M. De Calová
1982Francie PařížSpojené království K. BriggsováSpojené království L. DoyleováFrancie B. RodriguezováFrancie M. RottierováFrancie B. DeydierováZápadní Německo B. ClaßenováFrancie N. Lupinová
1984Rakousko VídeňSpojené království K. BriggsováJaponsko K. JamagučiováUSA A.-M. BurnsováVenezuela N. HernándezováFrancie B. DeydierováBelgie I. BerghmansováItálie M. T. Mottaová
1986Nizozemsko MaastrichtSpojené království K. BriggsováFrancie D. BrunováSpojené království A. HughesováSpojené království D. BellováFrancie B. DeydierováNizozemsko I. de KokováČína Kao Feng-lien
1987Západní Německo EssenČína Li Čung-jünSpojené království S. RendleováFrancie C. ArnaudováSpojené království D. BellováZápadní Německo A. SchreiberováNizozemsko I. de KokováČína Kao Feng-lien
1989Jugoslávie BělehradSpojené království K. BriggsováSpojené království S. RendleováFrancie C. ArnaudováFrancie C. FleuryováItálie E. PierantozziováBelgie I. BerghmansováČína Kao Feng-lien
1991Španělsko BarcelonaFrancie C. NowakováItálie A. GiungiováŠpanělsko M. BlascováNěmecko F. EickhoffováItálie E. PierantozziováJižní Korea Kim Mi-čongJižní Korea Mun Či-jun
1993Kanada HamiltonJaponsko R. TaniováKuba L. VerdeciaováSpojené království N. FairbrotherováBelgie G. VandecaveyeováJižní Korea Čo Min-sonČína Leng Čchun-chuejNěmecko J. Hagnová
1995Japonsko ČibaJaponsko R. TaniováFrancie M.-C. RestouxováKuba D. GonzálezováJižní Korea Čong Song-sukJižní Korea Čo Min-sonKuba D. LunaováNizozemsko A. Serieseová
1997Francie PařížJaponsko R. TaniováFrancie M.-C. RestouxováŠpanělsko I. FernándezováFrancie S. VandenhendeováSpojené království K. HoweyováJaponsko N. AnnováFrancie C. Cicotová
1999Spojené království BirminghamJaponsko R. TaniováJaponsko N. NarazakiováKuba D. GonzálezováJaponsko K. MaedaováKuba S. VeranesováJaponsko N. AnnováPolsko B. Maksymowová
2001Německo MnichovJaponsko R. TaniováSeverní Korea Kje Sun-huiKuba Y. LupeteyováBelgie G. VandecaveyeováJaponsko M. UenováJaponsko N. AnnováČína Jüan Chua
2003Japonsko OsakaJaponsko R. TaniováKuba A. SavónováSeverní Korea Kje Sun-huiArgentina D. KrukowerováJaponsko M. UenováJaponsko N. AnnováČína Sun Fu-ming
2005Egypt KáhiraKuba Y. BermoyováČína Li JingSeverní Korea Kje Sun-huiFrancie L. DécosseováNizozemsko E. BoschováKuba Y. LabordeováČína Tchung Wen
2007Brazílie Rio de JaneiroJaponsko R. TaniováČína Š’ Ťün-ťieSeverní Korea Kje Sun-huiKuba D. GonzálezováFrancie G. ÉmaneováKuba Y. LabordeováČína Tchung Wen
2009Nizozemsko RotterdamJaponsko T. FukumiováJaponsko M. NakamuraováFrancie M. RiboutováJaponsko J. UenováKolumbie Y. AlvearováNizozemsko M. VerkerkováČína Tchung Wen
2010Japonsko TokioJaponsko H. AsamiováJaponsko J. NišidaováJaponsko K. MacumotováJaponsko J. UenováFrancie L. DécosseováUSA K. HarrisonováJaponsko M. Sugimotová
2011Francie PařížJaponsko H. AsamiováJaponsko M. NakamuraováJaponsko A. SatóováFrancie G. ÉmaneováFrancie L. DécosseováFrancie A. TcheuméováČína Tchung Wen
2013Brazílie Rio de JaneiroMongolsko M. UrancecegKosovo M. KelmendiováBrazílie R. SilvaováIzrael J. DžerbiováKolumbie Y. AlvearováSeverní Korea Sol KjongKuba I. Ortízová
2014Rusko ČeljabinskJaponsko A. KondóováKosovo M. KelmendiováJaponsko N. UdakaováFrancie C. AgbegnenouováKolumbie Y. AlvearováBrazílie M. AguiarováKuba I. Ortízová
2015Kazachstán AstanaArgentina P. ParetováJaponsko M. NakamuraováJaponsko K. MacumotováSlovinsko T. TrstenjakováFrancie G. ÉmaneováJaponsko M. UmekiováČína Jü Sung
2017Maďarsko BudapešťJaponsko F. TonakiováJaponsko Ai ŠišimeováMongolsko D. SumijáFrancie C. AgbegnenouováJaponsko Č. AraiováBrazílie M. AguiarováČína Jü Sung
2018Ázerbájdžán BakuUkrajina D. BilodidováJaponsko U. AbeováJaponsko C. JošidaováFrancie C. AgbegnenouováJaponsko Č. AraiováJaponsko Š. HamadaováJaponsko S. Asahinaová
2019Japonsko TokioUkrajina D. BilodidováJaponsko U. AbeováKanada C. DegučiováFrancie C. AgbegnenouováFrancie M.-E. GahiéováFrancie M. MalongaováJaponsko A. Soneová
2021Maďarsko BudapešťJaponsko N. CunodaováJaponsko Ai ŠišimeováKanada J. KlimkaitováFrancie C. AgbegnenouováChorvatsko B. MatićováNěmecko A.-M. WagnerováJaponsko S. Asahinaová
2022Uzbekistán Taškent
2023Katar Dauhá

Pořadí národů

  • 1965-2021
  • do pořadí národů nejsou započítány výsledky ze soutěží bez rozdílu vah a soutěží týmů.
  • medaile již neexistujících zemí (Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie) jsou rozdělené mezi nástupnické země podle klíče, kde se judista v daném období vrcholově připravoval. V případě Vladimíra Kocmana a Pavla Petřikova to bylo v Banské Bystrici, proto jsou jejich medaile z roku 1981 započítané Slovensku.
  • reprezentantům Kosova nebylo v některých zemích umožněno startovat pod svojí vlajkou, startovali tak pod vlajkou Mezinárodní judistické federace a při vítězství hrála olympijská hymna. Získané medaile jsou však v tabulce započítané dohromady pod Kosovo.
  • výsledky Ruské judistické federace (RJF) jsou započítány Rusku
PořadíStátMužiŽenyMuži + ŽenyCelkemPrvní
medaile
ZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronz
1Japonsko Japonsko81464745464212692893071965
2Francie Francie2016213116415132621451971
3Jižní Korea Jižní Korea24837511529952901965
4Spojené království Spojené království3313131019161332611967
5Kuba Kuba267131526152133691973
6Čína Čína003159915912361984
7Rusko Rusko141642028141850831965
8Německo Německo8123151022132253881967
9Nizozemsko Nizozemsko610116932121943741965
10Gruzie Gruzie9112800091227481967
11Brazílie Brazílie4714351671230491971
12Belgie Belgie15748951316341979
13Itálie Itálie0595385817301975
14Severní Korea Severní Korea034524558181975
15Španělsko Španělsko2232794912251989
16USA Spojené státy2372594816281965
17Mongolsko Mongolsko2292184315241989
18Rakousko Rakousko113316429151980
19Ukrajina Ukrajina15112113612211973
20Polsko Polsko211311103223281971
21Řecko Řecko32100132272005
22Írán Írán30500030582001
23Kolumbie Kolumbie00030330362009
24Maďarsko Maďarsko2480252613211979
25Kazachstán Kazachstán254001255122001
26Portugalsko Portugalsko203052255121995
27Izrael Izrael112123235101991
28Uzbekistán Uzbekistán235000235101999
29Kanada Kanada027201228121965
30Argentina Argentina00022122151995
31Česko Česko20300120461991
32Kosovo Kosovo00020420462013
33Ázerbájdžán Ázerbájdžán16110031614211991
34Slovinsko Slovinsko010138148132005
35Srbsko Srbsko11100111242017
36Černá Hora Černá Hora11000011021989
37Tunisko Tunisko10200110342001
38Chorvatsko Chorvatsko00110010121981
39Venezuela Venezuela00010010011984
40Rumunsko Rumunsko014035049131981
41Austrálie Austrálie00003303361982
42Turecko Turecko02400302791995
43Švýcarsko Švýcarsko02100202351993
44Estonsko Estonsko02100002131999
45Švédsko Švédsko01101002131986
46Bělorusko Bělorusko01600101781985
47Egypt Egypt01300001341985
48Moldavsko Moldavsko01300001341997
49Bulharsko Bulharsko01200001231981
50Slovensko Slovensko01100001121981
51Norsko Norsko00001101121982
52Alžírsko Alžírsko01000101122005
53Portoriko Portoriko00001101121986
54Litva Litva00200000221981
55Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty00200000222014
56Finsko Finsko00100000111981
57Nový Zéland Nový Zéland00000100111986
58Čínská Tchaj-pej Tchaj-wan00000100111987
59Lotyšsko Lotyšsko00100000111997
60Tádžikistán Tádžikistán00100000112007
61Arménie Arménie00100000112009
61Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina00000100112018

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Invis flag.gif
Invisable image of flag proportions.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.