Mistrovství Asie ve sportovním lezení 2015

23. Mistrovství Asie ve sportovním lezení
Základní informace
Sportsportovní lezení
ZeměČínaČína Čína
OrganizaceIFSC, ACC, CMA
Webifsc-climbing.org
cmasports.sport.org.cn
Obtížnost
MěstoNing-po
Datum22.-24. listopadu
ZlatoJaponsko Keiičiró Korenaga
Jižní Korea Kim Ča-in
StříbroJaponsko Minoru Nakano
Japonsko Juka Kobajašiová
BronzČína Haibin Qu
Japonsko Risa Ota
Rychlost
MěstoNing-po
Datum22.-24. listopadu
ZlatoIndonésie Pandu Asmoro Galar
Indonésie Supita Tita
StříbroÍrán Reza Alipourshenazandifar
Kazachstán Tamara Kuzněcovová
BronzČína Penghui Lin
Indonésie Puji Lestari
Bouldering
MěstoNing-po
Datum22.-24. listopadu
ZlatoJaponsko Cukuru Hori
Japonsko Miho Nonaka
StříbroJaponsko Keita Watabe
Japonsko Akijo Noguči
BronzJaponsko Rei Sugimoto
Jižní Korea Kim Ča-in
← 2014
2015
2016 →

Mistrovství Asie ve sportovním lezení 2015 (anglicky: Asian Continental Championship) se uskutečnilo již po třiadvacáté, v čínském Ning-po ve třech disciplínách (v lezení na obtížnost, rychlost a v boulderingu), zúčastnili se jej lezci z jedenácti zemí.[1]

Průběh závodů

Celkem měli domácí závodníci 8 finalistů, muži získali dvě bronzové medaile: Haibin Qu v lezení na obtížnost a Penghui Lin v lezení na rychlost. Finále v lezení na obtížnost a v boulderingu ovládli Japonci, kteří si odvezli 9 z 12 medailí, v lezení na rychlost putovaly tři medaile do Indonésie. Z mužů měl nejlepší čas v semifinále Íránec Reza Alipourshenazandifar 6.40 s a z žen měla Indonésanka Supita Tita ve finále 9.05 s.

Výsledky mužů a žen

     Pořadatelská země
obtížnostrychlostbouldering
mužiženymužiženymužiženy
1. Japonsko Keiičiró Korenaga1. Jižní Korea Kim Ča-in1. Indonésie Pandu Asmoro Galar1. Indonésie Supita Tita1. Japonsko Cukuru Hori1. Japonsko Miho Nonaka
2. Japonsko Minoru Nakano2. Japonsko Juka Kobajašiová2. Írán Reza Alipourshenazandifar2. Kazachstán Tamara Kuzněcovová2. Japonsko Keita Watabe2. Japonsko Akijo Noguči
3. Čína Haibin Qu3. Japonsko Risa Ota3. Čína Penghui Lin3. Indonésie Puji Lestari3. Japonsko Rei Sugimoto3. Jižní Korea Kim Ča-in
4. Jižní Korea Jihwan Park4. Japonsko Akijo Noguči4. Čína Guangfeng Li4. Írán Farnaz Esmaeilzadeh4. Japonsko Tomoa Narasaki4. Jižní Korea Sol Sa
5. Japonsko Shinichiro Nomura5. Jižní Korea Minseon Kim5. Jižní Korea Sungjoon Chae5. Indonésie Purnamasari Ita Triana5. Japonsko Kokoro Fudžii5. Čínská Tchaj-pej Hung Ying Lee
6. Čína Changfeng Qu6. Čínská Tchaj-pej Hung Ying Lee6. Čína Guangdong Li6. Čína Che Cchuej-lien6. Hongkong Cheung- chi Shoji Chan6. Japonsko Risa Ota
7. Jižní Korea Hanwool Kim7. Japonsko Aika Tadžima7. Indonésie Aspar Jaelolo7. Čína ZhuoMa Pubu
8. Japonsko Tomoaki Takata8. Írán Elnaz Rekabi8. Singapur Weng Khit, Adriel Choo8. Čína Di Niu
8 finalistů8 finalistek4/8 finalistů4/8 finalistek6 finalistů6 finalistek
25 semifinalistů25 semifinalistek16 semifinalistů16 semifinalistek20 semifinalistů20 semifinalistek
37 mužů36 žen31 mužů22 žen38 mužů37 žen

Medaile podle zemí

pořadístátZlatá medaileStříbrná medaileBronzová medailecelkem
1.JaponskoJaponsko Japonsko3429
2.IndonésieIndonésie Indonésie2013
3.Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea1012
4.ÍránÍrán Írán0101
4.KazachstánKazachstán Kazachstán0101
6.ČínaČína Čína0022

Zúčastněné země

(dle nejlepšího závodníka)
obtížnostrychlostbouldering
mužiženymužiženymužiženy
1.JaponskoJižní KoreaIndonésieIndonésieJaponskoJaponsko
2.ČínaJaponskoÍránKazachstánHongkongJižní Korea
3.Jižní KoreaČínská Tchaj-pejČínaÍránÍránČínská Tchaj-pej
4.IndonésieÍránJižní KoreaIndonésieČínaČína
5.ÍránThajskoSingapurSingapurJižní KoreaÍrán
6.HongkongIndonésieČínská Tchaj-pejJaponskoIndonésieKazachstán
7.ThajskoČínaHongkongThajskoThajskoThajsko
8.SingapurSingapurThajskoMacaoSingapurČína
9.Čínská Tchaj-pejHongkongJaponskoČínská Tchaj-pejSingapur
10.MacaoKazachstánMacaoMacaoHongkong
11.MacaoMacao
(11)10111081011

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

書.svg
The Chinese character , in semi-cursive script. The meaning in English: "book", "writing", "calligraphy".
This file is used as the logo of WikiProject Writing systems on the English Wikipedia.
Climbing pictogram.svg
Pictogram for climbing, inspired by the olympic pictograms listed in Category:Summer Olympics pictograms
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.