Mistrovství Asie ve sportovním lezení 2015
23. Mistrovství Asie ve sportovním lezení | |
---|---|
Základní informace | |
Sport | sportovní lezení |
Země | Čína |
Organizace | IFSC, ACC, CMA |
Web | ifsc-climbing.org cmasports.sport.org.cn |
Obtížnost | |
Město | Ning-po |
Datum | 22.-24. listopadu |
Zlato | Keiičiró Korenaga Kim Ča-in |
Stříbro | Minoru Nakano Juka Kobajašiová |
Bronz | Haibin Qu Risa Ota |
Rychlost | |
Město | Ning-po |
Datum | 22.-24. listopadu |
Zlato | Pandu Asmoro Galar Supita Tita |
Stříbro | Reza Alipourshenazandifar Tamara Kuzněcovová |
Bronz | Penghui Lin Puji Lestari |
Bouldering | |
Město | Ning-po |
Datum | 22.-24. listopadu |
Zlato | Cukuru Hori Miho Nonaka |
Stříbro | Keita Watabe Akijo Noguči |
Bronz | Rei Sugimoto Kim Ča-in |
← 2014 20152016 → |
Mistrovství Asie ve sportovním lezení 2015 (anglicky: Asian Continental Championship) se uskutečnilo již po třiadvacáté, v čínském Ning-po ve třech disciplínách (v lezení na obtížnost, rychlost a v boulderingu), zúčastnili se jej lezci z jedenácti zemí.[1]
Průběh závodů
Celkem měli domácí závodníci 8 finalistů, muži získali dvě bronzové medaile: Haibin Qu v lezení na obtížnost a Penghui Lin v lezení na rychlost. Finále v lezení na obtížnost a v boulderingu ovládli Japonci, kteří si odvezli 9 z 12 medailí, v lezení na rychlost putovaly tři medaile do Indonésie. Z mužů měl nejlepší čas v semifinále Íránec Reza Alipourshenazandifar 6.40 s a z žen měla Indonésanka Supita Tita ve finále 9.05 s.
Výsledky mužů a žen
obtížnost | rychlost | bouldering | |||
---|---|---|---|---|---|
muži | ženy | muži | ženy | muži | ženy |
1. Keiičiró Korenaga | 1. Kim Ča-in | 1. Pandu Asmoro Galar | 1. Supita Tita | 1. Cukuru Hori | 1. Miho Nonaka |
2. Minoru Nakano | 2. Juka Kobajašiová | 2. Reza Alipourshenazandifar | 2. Tamara Kuzněcovová | 2. Keita Watabe | 2. Akijo Noguči |
3. Haibin Qu | 3. Risa Ota | 3. Penghui Lin | 3. Puji Lestari | 3. Rei Sugimoto | 3. Kim Ča-in |
4. Jihwan Park | 4. Akijo Noguči | 4. Guangfeng Li | 4. Farnaz Esmaeilzadeh | 4. Tomoa Narasaki | 4. Sol Sa |
5. Shinichiro Nomura | 5. Minseon Kim | 5. Sungjoon Chae | 5. Purnamasari Ita Triana | 5. Kokoro Fudžii | 5. Hung Ying Lee |
6. Changfeng Qu | 6. Hung Ying Lee | 6. Guangdong Li | 6. Che Cchuej-lien | 6. Cheung- chi Shoji Chan | 6. Risa Ota |
7. Hanwool Kim | 7. Aika Tadžima | 7. Aspar Jaelolo | 7. ZhuoMa Pubu | — | — |
8. Tomoaki Takata | 8. Elnaz Rekabi | 8. Weng Khit, Adriel Choo | 8. Di Niu | — | — |
8 finalistů | 8 finalistek | 4/8 finalistů | 4/8 finalistek | 6 finalistů | 6 finalistek |
25 semifinalistů | 25 semifinalistek | 16 semifinalistů | 16 semifinalistek | 20 semifinalistů | 20 semifinalistek |
37 mužů | 36 žen | 31 mužů | 22 žen | 38 mužů | 37 žen |
Medaile podle zemí
pořadí | stát | celkem | |||
---|---|---|---|---|---|
1. | Japonsko | 3 | 4 | 2 | 9 |
2. | Indonésie | 2 | 0 | 1 | 3 |
3. | Jižní Korea | 1 | 0 | 1 | 2 |
4. | Írán | 0 | 1 | 0 | 1 |
4. | Kazachstán | 0 | 1 | 0 | 1 |
6. | Čína | 0 | 0 | 2 | 2 |
Zúčastněné země
(dle nejlepšího závodníka) | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
obtížnost | rychlost | bouldering | ||||
muži | ženy | muži | ženy | muži | ženy | |
1. | ||||||
2. | ||||||
3. | ||||||
4. | ||||||
5. | ||||||
6. | ||||||
7. | ||||||
8. | ||||||
9. | — | |||||
10. | — | |||||
11. | — | — | — | — | ||
(11) | 10 | 11 | 10 | 8 | 10 | 11 |
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
The Chinese character 書, in semi-cursive script. The meaning in English: "book", "writing", "calligraphy".
This file is used as the logo of WikiProject Writing systems on the English Wikipedia.
Pictogram for climbing, inspired by the olympic pictograms listed in Category:Summer Olympics pictograms
bendera Indonesia
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.