Mistrovství Evropy bez rozdílu vah v judu
Mistrovství Evropy bez rozdílu vah je původní judistická soutěž, ve které se utkávají soupeři bez rozdílu výkonnosti nebo váhy.
V začátcích judistických soutěží proti sobě nastupovali soupeři podle výkonnostních stupňů. Tyto stupně zaručovaly jistou technickou zdatnost jednotlivých protivníků. Se zavedením váhových kategorií, kvůli přijetí juda na olympijské hry, se z této soutěže stala během let pouze doplňková disciplína pro těžké váhy. Z olympijských her byla vyřazena v roce 1988 a z mistrovství Evropy v roce 2007.
Populární zůstává v Japonsku, kde je výkonnost jednotlivých judistů závislá na jejich technické zdatnosti. Duely jsou otevřené a zaručují zajímavou zápletku v podobě úspěchu středních vah nebo dokonce lehkých vah (naposledy Tošihiko Koga). V Evropě se k judu přistupuje jinak. Evropské těžké váhy pracují především s fyzickou silou, kondicí a taktikou. Souboje tak byly divácky neatraktivní tzv. přetlačovaná. V roce 2004 se poprvé soutěž bez rozdílu vah konala mimo mistrovství Evropy ve váhových kategoriích a po olympijských hrách v Pekingu byla zrušena.
Mistři Evropy bez rozdílu vah
Muži
Ženy
Pořadí národů
- 1951-1955 a 1957-2007
| Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Muži + Ženy | Celkem | Poznámky | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||||||
| 1. |  Nizozemsko | 14 | 7 | 7 | 10 | 3 | 4 | 24 | 10 | 11 | 45 | ||||
| 2. |  Německo | 6 | 6 | 18 | 8 | 1 | 11 | 14 | 7 | 29 | 50 | ||||
| 3. |  Francie | 8 | 11 | 4 | 5 | 8 | 11 | 13 | 19 | 15 | 47 | ||||
| 4. |  Rusko | 11 | 4 | 5 | 2 | 5 | 9 | 13 | 9 | 14 | 36 | ||||
| 5. |  Belgie | 2 | 5 | 7 | 3 | 3 | 3 | 5 | 8 | 10 | 23 | ||||
| 6. |  Gruzie | 3 | 7 | 9 | 0 | 0 | 0 | 3 | 7 | 9 | 19 | ||||
| 7. |  Ukrajina | 3 | 1 | 6 | 0 | 1 | 0 | 3 | 2 | 6 | 11 | ||||
| 8. |  Spojené království | 1 | 3 | 3 | 1 | 0 | 6 | 2 | 3 | 9 | 14 | ||||
| 9. |  Polsko | 1 | 0 | 3 | 1 | 3 | 5 | 2 | 3 | 8 | 13 | ||||
| 10. |  Turecko | 2 | 2 | 1 | 0 | 0 | 0 | 2 | 2 | 1 | 5 | ||||
| 11. |  Maďarsko | 2 | 1 | 7 | 0 | 0 | 0 | 2 | 1 | 7 | 10 | ||||
| 12. |  Itálie | 0 | 2 | 1 | 1 | 4 | 5 | 1 | 6 | 6 | 13 | ||||
| 13. |  Rakousko | 0 | 2 | 0 | 1 | 3 | 1 | 1 | 5 | 1 | 7 | ||||
| 14. |  Španělsko | 1 | 2 | 0 | 0 | 0 | 3 | 1 | 2 | 3 | 6 | ||||
| 15. |  Estonsko | 1 | 0 | 5 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 5 | 6 | ||||
| 16. |  Finsko | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 2 | ||||
| 17. |  Švýcarsko | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | ||||
| 18. |  Rumunsko | 0 | 0 | 2 | 0 | 2 | 1 | 0 | 2 | 3 | 5 | ||||
| 19. |  Bělorusko | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 2 | 3 | ||||
| 20. |  Česko | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | ||||
| 21. |  Chorvatsko | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | ||||
| 22. |  Bulharsko | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 5 | 0 | 0 | 6 | 6 | ||||
| 23. |  Portugalsko | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | ||||
| 23. |  Slovinsko | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | ||||
| 23. |  Srbsko | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | ||||
Odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
.svg)
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
.svg)
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
.svg)
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
.svg)
The 1:2 official state flag of the Russian Federation (formerly the RSFSR) used from 1991 to 1993. No. 1 in the State Heraldical Register of the Russian Federation.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
.svg)
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
.svg)
The 1:2 official state flag of the Russian Federation (formerly the RSFSR) used from 1991 to 1993. No. 1 in the State Heraldical Register of the Russian Federation.