Mistrovství Evropy v boxu 1949
| Mistrovství Evropy v boxu 1949 | |
|---|---|
| Místo | Oslo |
| Země | Norsko |
| Datum | 1949 |
| Účast | 93 |
| Předchozí | Mistrovství Evropy v boxu 1947 |
| Následující | Mistrovství Evropy v boxu 1951 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
VIII. mistrovství Evropy v boxu proběhlo v Oslu, Norsko ve dnech 13. až 18. června 1949. Organizátorem turnaje mistrovství Evropy byla Association Internationale de Boxe Amateur (AIBA).
Československá stopa
Závěrečná příprava na mistrovství Evropy probíhala týden na zámku Hubertus v Jílovišti u Prahy.[1] Manažerům reprezentace dělala startost váha Júliuse Tormy. V případě, že by neshodil do welterové váhy do 66,7 kg přišel by o start František Švarko ve střední váze do 72,6 kg. A ve welterové váze nebyl k dispozici boxer (Vojtěch Kročák, Karol Blesák apod.) podobných kvalit Tormy či Švarka. Ve váze pérové do 57,2 kg nahradil Rudolf Kellner v nominaci úřadujícího mistra republiky Štefan Matejčíka.[2]
Vedoucí výpravy: Oldřich Nádvorník, náčelník (manažer) reprezentace: Bedřich Opluštil. Na mistrovství Evropy nakonec cestoval s boxery pouze Oldřich Nádvorník. Roli trenéra sekundanta plnil Július Torma.[3]
Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 8 boxerů:
- −50,8 kg: František Majdloch (*1929) ze Sokola Hranice
- −53,5 kg: Ján Zachara (*1928) ze Sokola Slovena Trenčín
- −57,2 kg: Rudolf Kellner (*1926/27) ze Sokola Železničiari Bratislava
- −61,2 kg: Alois Petřina (*1923) ze Sboru národní bezpečnosti
- −66,7 kg: Július Torma (*1922) ze Sokola Partizánske
- −72,6 kg: František Švarko (*1923) ze Sokola Svit Batizovce
- −79,4 kg: Otakar Rademacher (*1926) z Armádního tělovýchovného klubu
- +79,4 kg: Bohumil Lívanský (*1923) ze Sokola Pardubice
Výsledky
| Muži | Zlato | Stříbro | Bronz | 4. místo |
|---|---|---|---|---|
| –50,8 kg |  Janusz Kasperczak (POL) |  József Bednai (HUN) |  Hans Schmöller (AUT) |  Emile Delplanque (BEL) |
| –53,5 kg |  Giovanni Zuddas (ITA) |  Henning Jensen (DEN) |  Salvador Vangi (FRA) |  Wilhelm Boyenen (NED) |
| –57,2 kg | Jacques Bataille (FRA) | Louis van Hoeck (BEL) |  David Connell (IRL) |  Erkki Piispa (FIN) |
| –61,2 kg | Michael McCullagh (IRL) | Mohamed Ammi (FRA) |  Pavle Šovljanski (YUG) | Leif Madsen (DEN) |
| –66,7 kg |  Július Torma (TCH) | Victor Jörgensen (DEN) | Guy Toupé (FRA) | Frank Etienne (BEL) |
| –72,6 kg | László Papp (HUN) |  Stig Sjölin (SWE) | Ivano Fontana (ITA) | František Švarko (TCH) |
| –79,4 kg | Giacomo di Segni (ITA) | Otakar Rademacher (TCH) | Wilhelm Schagen (NED) | Emile Mertens (BEL) |
| +79,4 kg | László Bene (HUN) | Raymond Degl'Innocenti (FRA) | Uber Baccilieri (ITA) | Tage Wahlström (FIN) Jeff Kloeck (BEL) |
pozn. František Švarko bývá zvláště v slovenském tisku uváděn na třetím místě. Poprvé na mistrovství Evropy totiž semifinalisté nebojovali o třetí místo. O třetím místě rozhodovala rozhodcovská komise podle klíče, který poražený boxer na ně nejlépe působil. Tak se například stalo, že v těžké váze nad 79,4 kg se na třetí místo dostal Ital Uber Baccilieri, který vypadl v úvodním kole s pozdějším vítězem Maďarem László Bene. Od tohoto systému rozhodování se od dalšího mistrovství Evropy ustoupilo a poražení semifinalisté dostávali automaticky bronzovou medaili.
Medailová bilance
V boxu se rozdělilo celkem 8 sad medailí.
| Pořadí | Stát | Muži | Celkem | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | Stříbro | Bronz | ||||
| 1. | Maďarská republika (HUN) | 2 | 1 | 0 | 3 | |
| 2. | Itálie (ITA) | 2 | 0 | 2 | 4 | |
| 3. | Francie (FRA) | 1 | 2 | 2 | 5 | |
| 4. | Československo (TCH) | 1 | 1 | 0 | 2 | |
| 5. | Irsko (IRL) | 1 | 0 | 1 | 2 | |
| 6. | Polsko (POL) | 1 | 0 | 0 | 1 | |
| 7. | Dánsko (DEN) | 0 | 2 | 0 | 2 | |
| 8. | Belgie (BEL) | 0 | 1 | 0 | 1 | |
| 8. | Švédsko (SWE) | 0 | 1 | 0 | 1 | |
| 10. | Rakousko (AUT) | 0 | 0 | 1 | 1 | |
| 10. | Jugoslávie (YUG) | 0 | 0 | 1 | 1 | |
| 10. | Nizozemsko (NED) | 0 | 0 | 1 | 1 | |
| Celkem | 8 | 8 | 8 | 24 | ||
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Finská vlajka
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pictograms of Olympic sports - Boxing. This is unofficial sample picture. Images of official Olympic pictograms for 1948 Summer Olympics and all Summer Olympics since 1964 can be found in corresponding Official Reports.
.svg)
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.