Mistrovství Evropy v boxu 1957

Mistrovství Evropy v boxu 1957
MístoPraha
Datum1957
Účast149
PředchozíMistrovství Evropy v boxu 1955
NásledujícíMistrovství Evropy v boxu 1959
Některá data mohou pocházet z datové položky.

XII. (XIV.)[1] mistrovství Evropy v boxu proběhlo na zimním stadiónu Štvanice v Praze, Československo ve dnech 25. května až 2. června 1957. Organizátorem turnaje mistrovství Evropy byla Association Internationale de Boxe Amateur (AIBA).

Informace o turnaji

Mistrovství Evropy bylo zahájeno 25. května v 18:30h na pražském zimním stadiónu prezidentem AIBA Francouzem Émile Grémauxem, předsedou rohovnické sekce Jiřím Beranovským a předsedou organizačního výboru mistrovství Evropy Otakarem Beranem. Účastnilo se ho 149 závodníků z 21 zemí:[2]

Vážení závodníků probíhalo na Státní ústřední škole bytového průmyslu na Žižkově a losování váhových kategorií v hotelu Flora na Vinohradech.[3]

Program

  • PA 24.05.1957 – příjezd zahraničních účastníků a lékařská prohlídka
  • SO 25.05.1957 – dopoledne vážení a losování, od 18:30h slavnostní zahájení, první vyřazovací boje
  • NE 26.05.1957 – 10:00h vyřazovací boje, 16:30h odjezd účastníků na fotbalové utkání Československo-Wales, 19:30h vyřazovací boje
  • PO 27.05.1957 – 15:30h vyřazovací boje, 19:30h vyřazovací boje
  • ÚT 28.05.1957 – 15:30h vyřazovací boje, 19:30h vyřazovací boje
  • ST 29.05.1957 – volný den, prohlídka města, 19:00h vědecké symposium lékařů
  • ČT 30.05.1957 – 15:30h vyřazovací boje, 19:30h vyřazovací boje
  • PA 31.05.1957 – 15:30h první část semifinálových bojů, 19:30h druhá část semifinálových bojů
  • SO 01.06.1957 – 20:30h finálové boje a vyhlášení mistrů Evropy
  • NE 02.06.1957 – 11:00h slavnostní oběd s kulturním programem a rozdílení čestných cen v Národním klubu, večer odjezd zahraničních účastníků
  • PO 03.06.1957 – odjezd zahraničních účastníků[4]

Československá stopa

Podrobnější informace naleznete v článku Československo na mistrovství Evropy v boxu.

V původní únorové nominaci bylo 36 boxerů.[5] Kritériem k pozvánce na závěrečné soustředění od 29. dubna do 24. května v Soběslavi byl výkon na dubnovém mistrovství republiky v Bratislavě. Na soustředění byli pozváni Zdeněk Petřina (T), František Majdloch, Ján Zachara, Viliam Glasa (T), Walter Ivanuš (H), František Vítovec, Jozef Beleš (Ka), Štefan Marciš, Vladimír Reichel (H), Josef Němec (H) a jako náhradníci Michal Gajdoš (Ka), Karel Gold, Rudolf Kuchta (Kr), Jozef Čajka (Ka), Horymír Netuka. Jako sparingpartneři byli pozváni v první skupině Josef Cvek (H), Mikuláš Kóša (Ka), Jozef Tőre (T), Otakar Vraspír (Ka), Jozef Buka (Kr), Rudolf Straka (T), Jozef Šury (H) a Jiří Suchý, od 12. května je vystřídala druhá skupina Ivan Brix, Rudolf Vařák, ? Lupáč (Kr), Bohumil Němeček st. (H), Michal Jarábek, Roman Jeřábek (Kr), Erich Rock (Kr), Jozef Šatan (Ka) a Zdeněk Cipro (Kr), Oldřich Markovič (T).[6] V závorce je uvedena tréninková skupina, ve která se závodník připravoval – (H) Horák, (T) Torma, (Ka) Kamenický, (Kr) Králíček.[7] Konečná nominace byla stanovena 19. května trenérskou radou a schválena 20. května předsednictvem ústřední sekce.

Soustředění neprobíhalo tradičně podle představ. Boxeři se sjížděli postupně a pomalu. Ještě před příjezdem na soustředění byl z reprezentace vyloučen František Majdloch za výtržnictví v podnapilém stavu – v květnu byl odsouzen k 6 měsíčnímu trestu odnětí svobody.[3] Z rodinných důvodů (narození potomka) se omluvili Ján Zachara, František Vítovec a Štefan Marciš. Pro zranění nepřijeli Karel Gold, Rudolf Vařák, Jiří Suchý a Ivan Brix. Horymír Netuka měl studijní povinnosti. Michal Jarábek na soustředění bez omluvy nedorazil. Olympionik Josef Chovanec již dříve avizoval, že kvůli pracovnímu vytížení se nemůže soustředění účastnit. K nejpilnějším boxerům soustředění patřili Walter Ivanuš, Jozef Beleš a Rudolf Kuchta.[8]

Vedoucí závěrečné přípravy: František Malínský, předseda trenérské rady Eduard Pospíšil, šéftrenér reprezentace: Zdeněk Horák, trenéři (sekundanti): Július Torma, Miloš Králíček, Július Kamenický

Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 10 boxerů:[4][9]

  • −51 kg: Zdeněk Petřina (* 1933) z ASD Dukla Praha
  • −54 kg: Michal Gajdoš (* 1933) z TJ Spartak Nové Mesto nad Váhom VUMA
  • −57 kg: Mikuláš Kóša (* 1936) z VTJ Dukla Kroměříž, startoval náhradník Ján Zachara (* 1928) z TJ Spartak Dubnica nad Váhom
  • −60 kg: Viliam Glasa (1933*) z TJ Iskra Bratislava ZM
  • −63,5 kg: Walter Ivanuš (* 1933) z TJ Spartak Rýnovice
  • −67 kg: Erich Rock (* 1933/34) z TJ Iskra Bratislava ZM
  • −71 kg: Jozef Beleš (* 1933) z TJ Iskra Partizánske
  • −75 kg: Rudolf Kuchta (* 1937/38) z TJ Spartak ZJŠ Brno
  • −81 kg: Zdeněk Cipro (* 1926) z TJ Jiskra Litvínov
  • +81 kg: Josef Němec (* 1933) z TJ Slavoj České Budějovice

náhradníci: Josef Cvek z TJ Jiskra Frýdek-Místek, Jozef Buka z TJ Spartak Praha Sokolovo, Ján Zachara z TJ Spartak Dubnica nad Váhom, Jozef Tőre z TJ Spartak Praha Sokolovo, Bohumil Němeček st. z TJ Slavoj České Budějovice, Otakar Vraspír z TJ Spartak Vsetín, Jozef Šury z VTJ Dukla Kroměříž, Jozef Šatan z TJ Iskra Partizanske, Vladimír Reichel z TJ Spartak Martin, Horymír Netuka z ASD Dukla Praha

Výsledky

MužiZlatoStříbroBronz
–51 kgZápadní Německo Manfred Homberg (FRG)Rumunsko Mircea Dobrescu (ROU)Wales Peter Davies (WAL)Francie René Libeer (FRA)
–54 kgSovětský svaz Oleg Grigorijev (URS)Itálie Gianfranco Piovesani (ITA)Západní Německo Peter Goschka (FRG)Skotsko Thomas Morrisey (SCO)
–57 kgBulharsko Dimitar Velinov (BUL)Itálie Mario Sitri (ITA)Polsko Kazimierz Boczarski (POL)Sovětský svaz Vladimir Safronov (URS)
–60 kgPolsko Kazimierz Paździor (POL)Finsko Olli Mäki (FIN)Západní Německo Horst Herper (FRG)Skotsko John Kidd (SCO)
–63,5 kgSovětský svaz Vladimir Jengibarjan (URS)Československo Walter Ivanuš (TCH)Jugoslávie Ilija Lukić (YUG)Polsko Zygmunt Milewski (POL)
–67 kgZápadní Německo Manfred Graus (FRG)Rakousko Leopold Potesil (AUT)Sovětský svaz Jurij Gromov (URS)Irsko Frederick Tiedt (IRL)
–71 kgItálie Nino Benvenuti (ITA)Polsko Tadeusz Walasek (POL)Východní Německo Rolf Caroli (GDR)Sovětský svaz Ivan Sobolev (URS)
–75 kgPolsko Zbigniew Pietrzykowski (POL)Jugoslávie Dragoslav Jakovljević (YUG)Západní Německo Karl Schoenberg (FRG)Východní Německo Paul Nickel (GDR)
–81 kgRumunsko Gheorghe Negrea (ROU)Bulharsko Petar Stankov (BUL)Maďarská lidová republika László Csabajszky (HUN)Československo Zdeněk Cipro (TCH)
+81 kgSovětský svaz Andrej Abramov (URS)Rumunsko Vasile Mariutan (ROU)Jugoslávie Branislav Davidović (YUG)Československo Josef Němec (TCH)

Medailová bilance

V boxu se rozdělilo celkem 10 sad medailí.

PořadíStátMužiCelkem
ZlatoStříbroBronz
1.Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz (URS)3036
2.PolskoPolsko Polsko (POL)2125
3.Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo (FRG)2035
4.ItálieItálie Itálie (ITA)1203
4.RumunskoRumunsko Rumunsko (ROU)1203
6.BulharskoBulharsko Bulharsko (BUL)1102
7.JugoslávieJugoslávie Jugoslávie (YUG)0123
7.ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (TCH)0123
9.FinskoFinsko Finsko (FIN)0101
9.RakouskoRakousko Rakousko (AUT)0101
11.SkotskoSkotsko Skotsko (SCO)0022
11.Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo (GDR)0022
13.WalesWales Wales (WAL)0011
13.IrskoIrsko Irsko (IRL)0011
13.FrancieFrancie Francie (FRA)0011
13.Maďarská lidová republikaMaďarská lidová republika Maďarská lidová republika (HUN)0011
Celkem10102040

Odkazy

Reference

  1. Rozdílné dobované číslování bylo dáno tím, že AIBA (dříve FIdeBA) udělovala tituly mistrů Evropy na olympijských hrách 1924 a olympijských hrách 1928.
  2. Československý sport. 1957-5-26, s. 1. ISSN 0323-1224. 
  3. a b Československý sport. 1957-5-26, s. 5. ISSN 0323-1224. 
  4. a b Československý sport. 1957-5-24, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  5. Československý sport. 1957-2-8, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  6. Československý sport. 1957-4-23, s. 1. ISSN 0323-1224. 
  7. Československý sport. 1957-5-17, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  8. Československý sport. 1957-5-19, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  9. Československý šport. 1957-5-24, s. 1. ISSN 0411-6224. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Poland (1927–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from 1928 to 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Boxing pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Boxing. This is unofficial sample picture. Images of official Olympic pictograms for 1948 Summer Olympics and all Summer Olympics since 1964 can be found in corresponding Official Reports.
Flag of Romania (1952–1965).svg

Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Bulgaria (1948–1967).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948