Mistrovství Evropy v boxu 1977

Mistrovství Evropy v boxu 1977
MístoHalle
ZeměNěmecko
Datum1977
Účast146
PředchozíMistrovství Evropy v boxu 1975
NásledujícíMistrovství Evropy v boxu 1979
Některá data mohou pocházet z datové položky.

XXII. Mistrovství Evropy v boxu proběhlo na zimním stadionu v Halle, Německá demokratická republika ve dnech 28. května až 5. června 1977. Organizátorem turnaje mistrovství Evropy byla Evropská amatérská boxerská asociace (EABA), v jejímž čele stál Nizozemec Johannes Hofmann.

Informace a program turnaje

  • seznam účastníků

Turnaj mistrovství Evropy v amatérském (olympijském) boxu začal v sobotu 28. května losováním pavouku jednotlivých váhových kategorií. Pavouk se losoval dvakrát, kvůli reprezentantům Norska, kteří se do turnaje mistrovství Evropy přihlásili v průběhu prvního losování. Losování nedopadlo pro československé boxery dobře, mimo Svatopluka Žáčka, který měl v prvním kole volný los a ve čtvrtfinále ho čekal přijatelný soupeř z výkonnostně slabší evropské země.

Mezi hlavní favority se řadili boxeři ze Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polska a Rumunska. Československo procházelo v polovině sedmdesátých let výsledkovou krizí, která gradovala neúčastí jediného boxera na olympijských hrách v Montréalu v roce 1976. Země mimo východní blok tradičně zastupovali ani ne dvacetiletí boxeři, kteří amatérské turnaje v boxu brali jako vstupenku mezi profesionály.

Na mistrovství Evropy startovalo celkem 146 boxerů z 27 zemí. Všech jedenáct váhových kategorii obsadily reprezentace Německé demokratické republiky, Polska a Rumunska. Sovětský svaz nastoupil nakonec v 10 lidech. V lehké váze do 60 kg nenastoupil ze zdravotních důvodů Vasilij Solomin.

Souboje v ringu začaly úderem patnácté hodiny na zimním stadionu v Halle v neděli 29. května a končily finálovými boji v neděli 5. června.

  • NED – 29.05.1977 – vyřazovací boje
  • PON – 30.05.1977 – vyřazovací boje
  • ÚTE – 31.05.1977 – vyřazovací boje
  • STŘ – 01.06.1977 – vyřazovací boje
  • ČTV – 02.06.1977 – vyřazovací boje
  • PÁT – 03.06.1977 – vyřazovací boje
  • SOB – 04.06.1977 – volný den
  • NED – 05.06.1977 – finále všech váhových kategorií

Československá stopa

Nominace na mistrovství Evropy v Halle byla oznámena po republikovém mistrovství v Karlových Varech. Původní šestici nominovaných doplnil před začátkem mistrovství Evropy dříve zraněný Ladislav Resl. Rereprezentace se připravovala v Teplýšovicích na Benešovsku pod vedením Josefa Malíka a sekundanta Tibora Löwa.

  • −48 kg – Václav Horňák (*1957) ze SVS FMV (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem)
  • −54 kg – Miroslav Vrba (*1955) ze SVS FMV (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem) – nestihl doléčit zranění nosu z dubnové velké ceny Bulharska
  • −57 kg – Tibor Stojka (*1955) ze SVŠ MV ČSZTV Bratislava (TJ OSP Galanta)
  • −60 kg – Ladislav Konečný (*1955) z ASVS Dukla Olomouc
  • −67 kg – Rostislav Osička (*1956) z ASVS Dukla Olomouc
  • −71 kg – Miroslav Pavlov (*1956) ze SVŠ MV ČSZTV Bratislava (TJ Spartak Dubnica nad Váhom)
  • −75 kg – Svatopluk Žáček (*1954) ze SVS FMV (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem)
  • +81 kg – Ladislav Resl (*1954) ze SVS FMV (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem)

Pro všech sedm československých reprezentantů šlo o premiéru na velké sportovní akci a výsledky z posledních let nedávaly naděje k finálové účasti. Překvapením bylo vítězství Václava Horňáka nad domácím reprezentantem Dietmarem Geilichem a výborný výkon a vítězství Tibora Stojky nad Italem Carlo Russollilem. Velmi dobrými výkony se prezentovali i Ladislav Konečný a Rostislav Osička, jejichž nasazení však na favorizované soupeře z Polska a Rumunska nestačilo. Nejlepším československým boxerem byl podle novin Československý sport Miroslav Pavlov, jehož výkon ve druhém kole proti olympijskému vítězi Jerzy Rybickému patřil k příslibům československého boxu do budoucna. Jedinou medaili přivezl Svatopluk Žáček, jemuž stačilo zvítězit v jednom zápase nad Rakušanem Erwinem Pucherem, v semifinále však prohrál před časovým limitem s domácím Berndem Wittenburgem.

Výsledky

podrobné výsledky

MužiZlatoStříbroBronz
–48 kgPolsko Henryk Średnicki (POL)Bulharská lidová republika Georgi Georgiev (BUL)Sovětský svaz Anatolij Kljujev (URS)Irsko Philippe Sutcliffe (IRL)
–51 kgPolsko Leszek Błażyński (POL)Sovětský svaz Oleksandr Tkačenko (URS)Turecko Nuri Eroğlu (TUR)Bulharská lidová republika Plamen Kamburov (BUL)
–54 kgVýchodní Německo Stefan Förster (GDR)Rumunská socialistická republika Teodor Dinu (ROU)Západní Německo Manfred König (FRG)Bulharská lidová republika Dimitar Pechlivanov (BUL)
–57 kgVýchodní Německo Richard Nowakowski (GDR)Polsko Roman Gotfryd (POL)Sovětský svaz Viktor Rybakov (URS)Rumunská socialistická republika Titi Tudor (ROU)
–60 kgJugoslávie Ace Rusevski (YUG)Východní Německo Christian Zornow (GDR)Francie Abdel Kerzazi (FRA)Západní Německo René Weller (FRG)
–63,5 kgPolsko Bogdan Gajda (POL)Východní Německo Ulrich Beyer (GDR)Jugoslávie Mehmet Bogujevci (YUG)Rumunská socialistická republika Calistrat Cuțov (ROU)
–67 kgSovětský svaz Valerij Limasov (URS)Východní Německo Karl-Heinz Krüger (GDR)Rumunská socialistická republika Vasile Cicu (ROU)Bulharská lidová republika Plamen Jankov (BUL)
–71 kgSovětský svaz Viktor Savčenko (URS)Západní Německo Markus Intlekofer (FRG)Finsko Kalevi Marjamaa (FIN)Polsko Jerzy Rybicki (POL)
–75 kgSovětský svaz Leonid Šapošnykov (URS)Východní Německo Bernd Wittenburg (GDR)Československo Svatopluk Žáček (TCH)Bulharská lidová republika Ilijan Angelov (BUL)
–81 kgSovětský svaz Davit Kvačadze (URS)Východní Německo Ottomar Sachse (GDR)Finsko Rauno Pellikainen (FIN)Rumunská socialistická republika János Győrffy (ROU)
+81 kgSovětský svaz Jevgenij Gorstkov (URS)Východní Německo Jürgen Fanghänel (GDR)Rumunská socialistická republika Mircea Șimon (ROU)Bulharská lidová republika Atanas Suvandžiev (BUL)

Medailová bilance

V boxu se rozdělilo celkem 11 sad medailí.

PořadíStátMužiCelkem
ZlatoStříbroBronz
1.Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz (URS)5128
2.PolskoPolsko Polsko (POL)3115
3.Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo (GDR)2608
4.JugoslávieJugoslávie Jugoslávie (YUG)1012
5.Bulharská lidová republikaBulharská lidová republika Bulharská lidová republika (BUL)0156
5.Rumunská socialistická republikaRumunská socialistická republika Rumunská socialistická republika (ROU)0156
7.Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo (FRG)0123
8.FinskoFinsko Finsko (FIN)0022
9.TureckoTurecko Turecko (TUR)0011
9.ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (TCH)0011
9.FrancieFrancie Francie (FRA)0011
9.IrskoIrsko Irsko (IRL)0011
Celkem11112244

Dozvuky mistrovství Evropy

Turnaj se z organizátorského hlediska vydařil. Medaili získalo celkem 12 zemí s převahou Sovětského svazu a domácí Německé demokratické republiky. Československo patřilo ze zemí východního bloku společně s Maďarskem k horším. Hlavní důvod byl spatřován v opomíjení nových tréninkových metod, které razily trend větší fyzické zdatnosti sportovce. Boxer má mít mimo dobrých nohou i silný úder a v tomto směru českoslovenští reprezentanti na své soupeře z východního bloku ztráceli. Reprezentační trenér Josef Malík spatřoval hlavní problém v trénovanosti v jednotlivých oddílech, kde na pořádný trénink není čas a krátké reprezentační srazy v Teplýšovicích nedokáží fyzické manko dohnat. Z oddílů se ještě donedávna ozývalo, že boxer sílu nepotřebuje, není přece vzpěrač a že také nemusí běhat, protože není atlet.

Tyto slova byla vyslyšena na zasedání prosincovém ČÚV ČSTV, kde předseda boxerského svazu František Salák přišel s návrhem, že vybraní boxeři zařazeni do olympijské přípravy nesmí startovat v lize a na přeborech za své oddíly. Nabitý program ligových zápasů a přeborů totiž bránil svědomitější fyzické přípravě reprezentantů.

Odkazy

Reference

  • informace novináře Oldřicha Hájka z dějiště mistrovství Evropy, které publikovaly noviny Československý sport na přelomu květen/červen 1977.

Související články

  • Mistrovství Evropy v boxu 1977 – seznam účastníků
  • Mistrovství Evropy v boxu 1977 – podrobné výsledky

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Poland (1927–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Boxing pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Boxing. This is unofficial sample picture. Images of official Olympic pictograms for 1948 Summer Olympics and all Summer Olympics since 1964 can be found in corresponding Official Reports.