Mistrovství Evropy v judu

Mistrovství Evropy v judu
Sportjudo
Založeno1951
PořadatelEvropská judistická unie (EJU)
První ročník1951
KontinentEvropa
Vyšší soutěžMistrovství světa v judu

Mistrovství Evropy v judu je sportovní akce. Turnaj organizuje Evropská judistická unie (EJU).

Historie

První oficiální mistrovství se konalo v Paříži v roce 1951 a zápasilo se v kategoriích podle technických stupňů. Původní myšlenka zakladatele juda Japonce Džigoró Kanó, že mezi sebou mají zápasit pouze judisté stejného technického stupně, začala mít trhliny s ideou vstupu juda mezi olympijské sporty v polovině 50. let 20. století. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) požadoval zavedení váhových kategorií podobně jako v zápase nebo boxu. Důvodem tohoto požadavku bylo zpřístupnění soutěží v judu i sportovcům ze zemí, kde je nedostatek kvalitních učitelů (senseiu). Tak, jak se děje například dnes, kdy většina judistů zvládá dvě až tři techniky a zbytek je o fyzické zdatnosti a mentální síle.

První unií, která zavedla váhové skupiny, byla EJU v turnaji mistrovství Evropy koncem 50. let. Řada zemí tento způsob jen složitě akceptovala a dokonce Britové se několik let odmítali soutěží ve váhových kategorií účastnit. Fakt byl však takový, že zápasení podle technických stupňů se do 10 let vytratilo z velkých turnajů a dnes je podobné soutěžení mezi jednotlivými zeměmi skoro zapomenuto. Faktorů bylo hned několik, ale nejvíc patrný je vstup sovětských judistů do turnajů začátkem 60. let, kteří neměli identický způsob udělování technických stupňů. Odlišný způsob mají i samotní Japonci (Kodokan).

V roce 1964 v Tokiu bylo judo poprvé součástí olympijských her, ale samotný systém turnaj MOV nepřesvědčil o jeho zařazení za další 4 roky v roce 1968. Evropská judistická unie reagovala na situace pružně a další ročníky experimentovala s rozšířením váhových kategorií, zavedením možných oprav a velkou měrou přispěla o návrat juda do rodiny olympijských sportů na hrách v Mnichově v roce 1972.

EJU se dá považovat za otce moderního sportovního juda. V polovině 70. let jako první unie zpřístupnila turnaje ženám. V roce 1974 se konal první mezinárodní turnaj žen a v roce 1975 první ženský turnaj mistrovství Evropy.

Výsledky z mistrovství Evropy mezi lety 1951–1965 jsou mimo majitelů zlatých a stříbrných medailí složitě doložitelné. Dobové výsledky z novinových článků se u dalšího pořadí rozcházejí. Důvodem byla v řadě případů amatérská/nadšenecká organizace turnajů, jak popisuje například dobový článek britského časopisu Judo turnaj mistrovství Evropy v roce 1962 v Essenu.

Medaile z mistrovství Evropy patří v dnešní době k nejcennějším titulům v rámci kontinentů, a to z důvodu velké vyrovnanosti jednotlivých národů Evropy.

Soutěže na mistrovství Evropy

První ročníky

Váhové kategorie

RokČísloMístoPoznámky
19541.Belgie Brusel, Belgie-
19572.Nizozemsko Rotterdam, Nizozemsko-
19583.Španělské království Barcelona, Španělsko-
19594.Rakousko Vídeň, Rakousko-
19605.Nizozemsko Amsterdam, Nizozemsko-
19616.Itálie Milán, Itálie-
19627.Západní Německo Essen, Německo-
19638.Švýcarsko Ženeva, Švýcarsko-
19649.Východní Německo Berlín, Východní Německo-
196510.Španělské království Madrid, Španělsko-
196611.Lucembursko Lucemburk, Lucembursko-
196712.Itálie Řím, Itálie-
196813.Švýcarsko Lausanne, Švýcarsko-
196914.Belgie Ostende, Belgie-
197015.Východní Německo Berlín, Východní Německo-
197116.Švédsko Göteborg, Švédsko-
197217.Nizozemsko Voorburg, Nizozemsko-
197318.Španělské království Madrid, Španělsko-
197419.Spojené království Londýn, Spojené království-
197520.Francie Lyon, Francie
Západní Německo Mnichov, Německo
první mistrovství Evropy žen
197621.Sovětský svaz Kyjev, Sovětský svaz
Rakousko Vídeň, Rakousko
-
197722.Západní Německo Ludwigshafen am Rhein, Německo
Belgie Arlon, Belgie
změna limitů jednotlivých váhových kategorií a jejich rozšíření (muži)
197823.Finsko Helsinky, Finsko
Západní Německo Kolín nad Rýnem, Německo
-
197924.Belgie Brusel, Belgie
Nizozemsko Kerkrade, Nizozemsko
-
198025.Rakousko Vídeň, Rakousko
Itálie Udine, Itálie
-
198126.Maďarsko Debrecín, Maďarsko
Španělsko Madrid, Španělsko
-
198227.Východní Německo Rostock, Východní Německo
Norsko Oslo, Norsko
-
198328.Francie Paříž, Francie
Itálie Janov, Itálie
-
198429.Belgie Lutych, Belgie
Západní Německo Pirmasens, Německo
-
198530.Norsko Hamar, Norsko
Švédsko Landskrona, Švédsko
-
198631.Jugoslávie Bělehrad, Jugoslávie
Spojené království Londýn, Spojené království
-
198732.Francie Paříž, Francieprvní společné ME mužů a žen
198833.Španělsko Pamplona, Španělsko-
198934.Finsko Helsinky, Finsko-
199035.Západní Německo Frankfurt, Německo-
199136.Československo Praha, Československo-
199237.Francie Paříž, Francie-
199338.Řecko Athény, Řecko-
199439.Polsko Gdaňsk, Polsko-
199540.Spojené království Birmingham, Spojené království-
199641.Nizozemsko Haag, Nizozemsko-
199742.Belgie Ostende, Belgie-
199843.Španělsko Oviedo, Španělskozměna limitů jednotlivých váhových kategorií
199944.Slovensko Bratislava, Slovensko-
200045.Polsko Vratislav, Polsko-
200146.Francie Paříž, Francie
200247.Slovinsko Maribor, Slovinsko-
200348Německo Düsseldorf, Německokategorie bez rozdílu vah naposledy součástí hlavní turnaje ME
200449.Rumunsko Bukurešť, Rumunsko
200550.Nizozemsko Rotterdam, Nizozemsko
200651.Finsko Tampere, Finsko
200752.Srbsko Bělehrad, Srbsko
200853.Portugalsko Lisabon, Portugalskokategorie bez rozdílu vah byla zrušena (naposledy v roce 2007)
200954.Gruzie Tbilisi, Gruzie-
201055.Rakousko Vídeň, Rakouskosoučástí hlavního turnaje ME byla po dlouhé době i soutěž týmů
201156.Turecko Istanbul, Tureckoznovuzavedení možnosti startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii
201257.Rusko Čeljabinsk, Rusko-
201358.Maďarsko Budapešť, Maďarsko
201459.Francie Montpellier, Francie-
201560.Ázerbájdžán Baku, Ázerbájdžán-
201661.Rusko Kazaň, Rusko-
201762.Polsko Varšava, Polsko-
201863.Izrael Tel Aviv, Izrael-
201964.Bělorusko Minsk, Bělorusko-
202065.Česko Praha, Česko-

pozn.: číslování je neoficiální (oficiální neexistuje)

Soutěž týmů

Soutěž týmů je judistická soutěž, která je od roku 2010 součástí hlavního turnaje mistrovství Evropy.

Bez rozdílu vah

Zápolení mezi judisty, kde nerozhoduje váha ani technický stupeň je v současné době na ústupu. V Evropě se v tomto typu soutěže již prakticky nezápasí. Poslední turnaj mistrovství Evropy bez rozdílu vah se konal v roce 2007.

Technické stupně

Původní a dnes již zapomenutý typ soutěže, ve kterém spolu zápasili judisté podle technického stupně. Poslední turnaj na mistrovství Evropy mezi technickými stupni proběhl začátkem 60. let 20. století.

Amatérská (studentská) soutěž

S přijetím juda na olympijské hry v roce 1960 se řada judistů začala judu cíleně věnovat a řada z nich se judem živila jako instruktoři (trenéři). Pro amatéry (studenty) tak vznikla samostatná judistická soutěž. Se zrušením technických stupňů na mistrovství Evropy se z tohoto typu soutěže vyvinulo akademické mistrovství světa pořádané poprvé v roce 1966 v Praze.

Juniorské soutěže

Juniorské soutěže jsou důležitou součástí vývoje každého judisty. Od roku 2013 se zápasí v kategoriích do 18 let, do 21 let a do 23 let. Věkové limity se po určitých periodách mění.

  • podrobnější informace zde

Statistika mistrovství Evropy

Rekordy mistrovství Evropy ve váhových kategoriích. Do statistik nejsou započítány výsledky ze soutěží: bez rozdílu vah, týmů, technických stupňů, amatérských mistrovství Evropy, juniorské tituly.

Pět a více titulů mistra Evropy

pjménopohlavízeměoddopočetváha
1.Edith HrovatováženaRakousko197519848pololehká, superlehká
2.Alina DumitruováženaRumunsko200420128superlehká
3.Ulla WerbrouckováženaBelgie199420017střední, polotěžká
3.Gella VandecaveyeováženaBelgie199420017polostřední
5.Anton GeesinkmužNizozemsko195919646těžká
6.Isabel FernándezováženaŠpanělsko199820076lehká
7.Tamerlan TmenovmužRusko199820086těžká
8.Telma MonteirováženaPortugalsko200620216lehká, pololehká
9.Wim RuskamužNizozemsko196619725těžká
10.Gerda WinklbauerováženaRakousko197819835lehká
11.Neil AdamsmužSpojené království197919855polostřední
12.Karen BriggsováženaSpojené království198219875superlehká
13.Céline LebrunováženaFrancie199920055polotěžká
14.Mark HuizingamužNizozemsko199620085střední
15.Teddy RinermužFrancie200720165těžká
16.Gévrise ÉmaneováženaFrancie200620165polostřední, střední
17.Clarisse AgbegnenouováženaFrancie201320205polostřední

Tři a více titulů mistra Evropy v řadě

pjménopohlavízeměoddopočetváha
1.Anton GeesinkmužNizozemsko195919646těžká
2.Ulla WerbrouckováženaBelgie199419996střední, polotěžká
3.Gella VandecaveyeováženaBelgie199620016polostřední
4.Edith HrovatováženaRakousko197519795pololehká, superlehká
5.Alina DumitruováženaRumunsko200420085superlehká
6.Christiane KieburgováženaNěmecko197619794těžká
7.Gerda WinklbauerováženaRakousko197819814lehká
8.Jocelyne TriadouováženaFrancie197919824polotěžká
9.Chazret TlecerimužRusko198219854superlehká
10.Bašir VarajevmužRusko198719904polostřední
11.Catherine ArnaudováženaFrancie198719904lehká
12.Cécile NowakováženaFrancie198919924superlehká
13.Céline LebrunováženaFrancie199920024polotěžká
14.Jean-Jacques MouniermužFrancie197019723lehká
15.Catherine PierreováženaFrancie197519773polotěžká
15.Sigrid HappováženaNěmecko197519773lehká
17.Felice MarianimužItálie197819803superlehká
18.Karen BriggsováženaSpojené království198219843superlehká
19.Neil AdamsmužSpojené království198319853polostřední
19.Vitalij PesňakmužBělorusko198319853střední
21.Brigitte DeydierováženaFrancie198419863střední
22.Fabien CanumužFrancie198719893střední
23.Bruno CarabettamužFrancie198819903pololehká
24.Laëtitia MeignanováženaFrancie199119933polotěžká
25.Paweł NastulamužPolsko199419963polotěžká
25.Yolanda SolerováženaŠpanělsko199419963superlehká
27.Mark HuizingamužNizozemsko199619983střední
28.Tamerlan TmenovmužRusko200120033těžká
29.Anne-Sophie MondièreováženaFrancie200620083těžká
29.Zaza KedelašvilimužGruzie200620083pololehká
31.Lucie DécosseováženaFrancie200720093střední, polostřední
32.Avtandil ČrikišvilimužGruzie201320153polostřední
32.Kim PollingováženaNizozemsko201320153střední
33.Clarisse AgbegnenouováženaFrancie201820203polostřední

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Spain (1977–1981).svg
Autor: Miguillen, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain (1977-1981)