Mistrovství Evropy v judu
Sport | judo |
---|---|
Založeno | 1951 |
Pořadatel | Evropská judistická unie (EJU) |
První ročník | 1951 |
Kontinent | Evropa |
Vyšší soutěž | Mistrovství světa v judu |
Mistrovství Evropy v judu je sportovní akce. Turnaj organizuje Evropská judistická unie (EJU).
Historie
První oficiální mistrovství se konalo v Paříži v roce 1951 a zápasilo se v kategoriích podle technických stupňů. Původní myšlenka zakladatele juda Japonce Džigoró Kanó, že mezi sebou mají zápasit pouze judisté stejného technického stupně, začala mít trhliny s ideou vstupu juda mezi olympijské sporty v polovině 50. let 20. století. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) požadoval zavedení váhových kategorií podobně jako v zápase nebo boxu. Důvodem tohoto požadavku bylo zpřístupnění soutěží v judu i sportovcům ze zemí, kde je nedostatek kvalitních učitelů (senseiu). Tak, jak se děje například dnes, kdy většina judistů zvládá dvě až tři techniky a zbytek je o fyzické zdatnosti a mentální síle.
První unií, která zavedla váhové skupiny, byla EJU v turnaji mistrovství Evropy koncem 50. let. Řada zemí tento způsob jen složitě akceptovala a dokonce Britové se několik let odmítali soutěží ve váhových kategorií účastnit. Fakt byl však takový, že zápasení podle technických stupňů se do 10 let vytratilo z velkých turnajů a dnes je podobné soutěžení mezi jednotlivými zeměmi skoro zapomenuto. Faktorů bylo hned několik, ale nejvíc patrný je vstup sovětských judistů do turnajů začátkem 60. let, kteří neměli identický způsob udělování technických stupňů. Odlišný způsob mají i samotní Japonci (Kodokan).
V roce 1964 v Tokiu bylo judo poprvé součástí olympijských her, ale samotný systém turnaj MOV nepřesvědčil o jeho zařazení za další 4 roky v roce 1968. Evropská judistická unie reagovala na situace pružně a další ročníky experimentovala s rozšířením váhových kategorií, zavedením možných oprav a velkou měrou přispěla o návrat juda do rodiny olympijských sportů na hrách v Mnichově v roce 1972.
EJU se dá považovat za otce moderního sportovního juda. V polovině 70. let jako první unie zpřístupnila turnaje ženám. V roce 1974 se konal první mezinárodní turnaj žen a v roce 1975 první ženský turnaj mistrovství Evropy.
Výsledky z mistrovství Evropy mezi lety 1951–1965 jsou mimo majitelů zlatých a stříbrných medailí složitě doložitelné. Dobové výsledky z novinových článků se u dalšího pořadí rozcházejí. Důvodem byla v řadě případů amatérská/nadšenecká organizace turnajů, jak popisuje například dobový článek britského časopisu Judo turnaj mistrovství Evropy v roce 1962 v Essenu.
Medaile z mistrovství Evropy patří v dnešní době k nejcennějším titulům v rámci kontinentů, a to z důvodu velké vyrovnanosti jednotlivých národů Evropy.
Soutěže na mistrovství Evropy
První ročníky
Váhové kategorie
pozn.: číslování je neoficiální (oficiální neexistuje)
Soutěž týmů
Soutěž týmů je judistická soutěž, která je od roku 2010 součástí hlavního turnaje mistrovství Evropy.
Bez rozdílu vah
Zápolení mezi judisty, kde nerozhoduje váha ani technický stupeň je v současné době na ústupu. V Evropě se v tomto typu soutěže již prakticky nezápasí. Poslední turnaj mistrovství Evropy bez rozdílu vah se konal v roce 2007.
Technické stupně
Původní a dnes již zapomenutý typ soutěže, ve kterém spolu zápasili judisté podle technického stupně. Poslední turnaj na mistrovství Evropy mezi technickými stupni proběhl začátkem 60. let 20. století.
Amatérská (studentská) soutěž
S přijetím juda na olympijské hry v roce 1960 se řada judistů začala judu cíleně věnovat a řada z nich se judem živila jako instruktoři (trenéři). Pro amatéry (studenty) tak vznikla samostatná judistická soutěž. Se zrušením technických stupňů na mistrovství Evropy se z tohoto typu soutěže vyvinulo akademické mistrovství světa pořádané poprvé v roce 1966 v Praze.
Juniorské soutěže
Juniorské soutěže jsou důležitou součástí vývoje každého judisty. Od roku 2013 se zápasí v kategoriích do 18 let, do 21 let a do 23 let. Věkové limity se po určitých periodách mění.
- podrobnější informace zde
Statistika mistrovství Evropy
Rekordy mistrovství Evropy ve váhových kategoriích. Do statistik nejsou započítány výsledky ze soutěží: bez rozdílu vah, týmů, technických stupňů, amatérských mistrovství Evropy, juniorské tituly.
Pět a více titulů mistra Evropy
p | jméno | pohlaví | země | od | do | počet | váha |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Edith Hrovatová | žena | Rakousko | 1975 | 1984 | 8 | pololehká, superlehká |
2. | Alina Dumitruová | žena | Rumunsko | 2004 | 2012 | 8 | superlehká |
3. | Ulla Werbroucková | žena | Belgie | 1994 | 2001 | 7 | střední, polotěžká |
3. | Gella Vandecaveyeová | žena | Belgie | 1994 | 2001 | 7 | polostřední |
5. | Anton Geesink | muž | Nizozemsko | 1959 | 1964 | 6 | těžká |
6. | Isabel Fernándezová | žena | Španělsko | 1998 | 2007 | 6 | lehká |
7. | Tamerlan Tmenov | muž | Rusko | 1998 | 2008 | 6 | těžká |
8. | Telma Monteirová | žena | Portugalsko | 2006 | 2021 | 6 | lehká, pololehká |
9. | Wim Ruska | muž | Nizozemsko | 1966 | 1972 | 5 | těžká |
10. | Gerda Winklbauerová | žena | Rakousko | 1978 | 1983 | 5 | lehká |
11. | Neil Adams | muž | Spojené království | 1979 | 1985 | 5 | polostřední |
12. | Karen Briggsová | žena | Spojené království | 1982 | 1987 | 5 | superlehká |
13. | Céline Lebrunová | žena | Francie | 1999 | 2005 | 5 | polotěžká |
14. | Mark Huizinga | muž | Nizozemsko | 1996 | 2008 | 5 | střední |
15. | Teddy Riner | muž | Francie | 2007 | 2016 | 5 | těžká |
16. | Gévrise Émaneová | žena | Francie | 2006 | 2016 | 5 | polostřední, střední |
17. | Clarisse Agbegnenouová | žena | Francie | 2013 | 2020 | 5 | polostřední |
Tři a více titulů mistra Evropy v řadě
p | jméno | pohlaví | země | od | do | počet | váha |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Anton Geesink | muž | Nizozemsko | 1959 | 1964 | 6 | těžká |
2. | Ulla Werbroucková | žena | Belgie | 1994 | 1999 | 6 | střední, polotěžká |
3. | Gella Vandecaveyeová | žena | Belgie | 1996 | 2001 | 6 | polostřední |
4. | Edith Hrovatová | žena | Rakousko | 1975 | 1979 | 5 | pololehká, superlehká |
5. | Alina Dumitruová | žena | Rumunsko | 2004 | 2008 | 5 | superlehká |
6. | Christiane Kieburgová | žena | Německo | 1976 | 1979 | 4 | těžká |
7. | Gerda Winklbauerová | žena | Rakousko | 1978 | 1981 | 4 | lehká |
8. | Jocelyne Triadouová | žena | Francie | 1979 | 1982 | 4 | polotěžká |
9. | Chazret Tleceri | muž | Rusko | 1982 | 1985 | 4 | superlehká |
10. | Bašir Varajev | muž | Rusko | 1987 | 1990 | 4 | polostřední |
11. | Catherine Arnaudová | žena | Francie | 1987 | 1990 | 4 | lehká |
12. | Cécile Nowaková | žena | Francie | 1989 | 1992 | 4 | superlehká |
13. | Céline Lebrunová | žena | Francie | 1999 | 2002 | 4 | polotěžká |
14. | Jean-Jacques Mounier | muž | Francie | 1970 | 1972 | 3 | lehká |
15. | Catherine Pierreová | žena | Francie | 1975 | 1977 | 3 | polotěžká |
15. | Sigrid Happová | žena | Německo | 1975 | 1977 | 3 | lehká |
17. | Felice Mariani | muž | Itálie | 1978 | 1980 | 3 | superlehká |
18. | Karen Briggsová | žena | Spojené království | 1982 | 1984 | 3 | superlehká |
19. | Neil Adams | muž | Spojené království | 1983 | 1985 | 3 | polostřední |
19. | Vitalij Pesňak | muž | Bělorusko | 1983 | 1985 | 3 | střední |
21. | Brigitte Deydierová | žena | Francie | 1984 | 1986 | 3 | střední |
22. | Fabien Canu | muž | Francie | 1987 | 1989 | 3 | střední |
23. | Bruno Carabetta | muž | Francie | 1988 | 1990 | 3 | pololehká |
24. | Laëtitia Meignanová | žena | Francie | 1991 | 1993 | 3 | polotěžká |
25. | Paweł Nastula | muž | Polsko | 1994 | 1996 | 3 | polotěžká |
25. | Yolanda Solerová | žena | Španělsko | 1994 | 1996 | 3 | superlehká |
27. | Mark Huizinga | muž | Nizozemsko | 1996 | 1998 | 3 | střední |
28. | Tamerlan Tmenov | muž | Rusko | 2001 | 2003 | 3 | těžká |
29. | Anne-Sophie Mondièreová | žena | Francie | 2006 | 2008 | 3 | těžká |
29. | Zaza Kedelašvili | muž | Gruzie | 2006 | 2008 | 3 | pololehká |
31. | Lucie Décosseová | žena | Francie | 2007 | 2009 | 3 | střední, polostřední |
32. | Avtandil Črikišvili | muž | Gruzie | 2013 | 2015 | 3 | polostřední |
32. | Kim Pollingová | žena | Nizozemsko | 2013 | 2015 | 3 | střední |
33. | Clarisse Agbegnenouová | žena | Francie | 2018 | 2020 | 3 | polostřední |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství Evropy v judu na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Finská vlajka
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Georgian flag in Pantone MS.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.