Mistrovství Evropy v judu 1954

Mistrovství Evropy v judu 1954
ZeměBelgie
PořadatelEvropský judistický svaz
Datum1954
PředchozíMistrovství Evropy v judu 1953
NásledujícíMistrovství Evropy v judu 1955
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IV. Mistrovství Evropy v judu za rok 1954 proběhlo v Bruselu, Belgie ve dnech 10. až 11. prosince 1954.

Informace a program turnaje

  • seznam účastníků

Československo mělo na tomto mistrovství Evropy mezinárodní premiéru po přijetí do EJU v listopadu 1953.

Na mistrovství Evropy bylo přihlášeno 11 zemí – Nizozemsko, Francie, Spojené království, Československo, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Španělsko, Spolková republika Německo, Lucembursko a domácí Belgie.[1]

Na kongresu Evropské unie juda (EJU) byla přijata za člena Německá demokratická republika (NDR). Českoslovenští funcionáři Ladislav Pikhart a František Šíma měli dle tehdejšího tisku nemalou zásluhu na jejich přijetí.[1] Přijetí NDR mělo v budoucnu za následek (60. léta dvacátého století) komplikace s organizováním jednotlivých mezinárodních turnajů.

Judisté bojovali k.o. vyřazovacím způsobem. Judista, který v turnaji prohrál byl definitivně vyřazen. Poražení semifinalisté získali automaticky bronzovou medaili (3. místo).

Některé zdroje neuvádějí (ignorují) váhové kategorie. Jedná se především o britské zdroje.[2] Britové ještě počátkem 60. let dvacátého století nebyli ochotni akceptovat váhové kategorie jako regulerní judistickou soutěž a odmítali ve váhových kategoriích nastupovat. Teprvé nová generace okolo Briana Jackse (*1946) neměla s novým trendem (směrováním) v judu vážnější problémy. Zavedení váhových kategorií požadoval Mezinárodní olympijský výbor jako vstupní podmínku jednání o zařazení juda do programu olympijských her.

Československá stopa

Čeští judisté na vrcholných sportovních akcích

Vedoucí výpravy: František Šíma, šéftrenér reprezentace: Adolf Lebeda.

Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 5 judistů:

  • −80 kg: Čestmír Švejda (*1931) z Ústředního domu armády (ÚDA)
  • +80 kg: Zděnek Písařík (*1924) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo, obsadil 1. místo
  • +80 kg: Karel Vítek (*1923) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo, obsadil 2. místo
  • BRV: Zděnek Písařík (*1924) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo
  • BRV: Aleš Adamec (*1936) z DSO Spartak Hradec Králové ZVÚ
  • 1. Dan: Čestmír Švejda (*1931) z Ústředního domu armády (ÚDA)
  • 1. Dan: Karel Vítek (*1923) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo
  • 2. Dan: Aleš Adamec (*1936) z DSO Spartak Hradec Králové ZVÚ
  • 3. Dan: Alexandr Tompich (*1928) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo

V soutěži družstev výhralo Československo skupinu B, když porazilo Itálii 2,5:2 a Rakousko 2:1. V semifinále prohrálo Československo s Francií 0:5 a vybojovalo 3. místo.[1]

Výsledky

Individuální soutěže

MužiZlatoStříbroBronz
Váhové kategorie
−68 kgNizozemsko Jan De Waal (NED)Nizozemsko Anton Wagenaar (NED)Československo Alexandr Tompich (TCH)Švýcarsko Iaggi (SUI)
−80 kgNizozemsko Hein Essink (NED)Nizozemsko Dick Konings (NED)Západní Německo Leo Köhler (FRG)Západní Německo Henrich Metzler (FRG)
+80 kgČeskoslovensko Zděnek Písařík (TCH)Československo Karel Vítek (TCH)Západní Německo Walter Reiter (FRG)Itálie Marcello Cataldi (ITA)
MužiZlatoStříbroBronz
Kategorie technických stupňů
1. DanBelgie Daniel Outelet (BEL)Francie Gilbert Briskine (FRA)Španělský stát Enrico Aparicio (ESP)Francie André Collonges (FRA)
2. DanFrancie Michel Dupré (FRA)Spojené království Douglas Young (GBR)Nizozemsko Piet van den Geest  (NED)Západní Německo Richard Unterburger (FRG)
3. DanFrancie Bernard Pariset (FRA)Francie Lucien Colonges (FRA)Spojené království Alfred Grabher (GBR)Nizozemsko Jan van der Horst (NED)
MužiZlatoStříbroBronz
Kategorie bez rozdílu vah a technických stupňů
Nizozemsko Anton Geesink (NED)Francie Henri Courtine (FRA)Francie Guy Cauquil (FRA)Itálie Nicola Tempesta (ITA)

Soutěže družstev

MužiZlatoStříbroBronz
Družstva podle
technických stupňů		FrancieFrancie Francie (FRA)
(Guy Cauquil,
Michel Dupré,
Henri Courtine,
Bernard Pariset,
Jean Legay)		NizozemskoNizozemsko Nizozemsko (NED)
(Jan de Waal,
Hein Essink,
Piet Feyt,
Anton Geesink,
Jan Rapmund)		Spojené královstvíSpojené království Spojené království (GBR)
(Richard Bowen,
Alfred Grabher,
Thomas McDermott,
George Whyman,
Douglas Young)		ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (TCH)
(Alexandr Tompich,
Čestmír Švejda,
Zděnek Písařík,
Aleš Adamec,
Karel Vítek)

Odkazy

Literatura

  • [1] Ju-Do - The Official Translation of the Magazine of the Kodokan, Vol. V N°1, str. 3

Reference

  1. ↑ a b c Československý sport. 1954-12-11, s. 6. ISSN 0323-1224. 
  2. ↑ http://www.madpc.co.uk/~BJA/Magazines/Budokwai%20-%20Jan%201955%20%20X%20%20N4.pdf

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)