Mistrovství Evropy v judu 1961

Mistrovství Evropy v judu 1961
ZeměItálie
PořadatelEvropský judistický svaz
Datum13. května 1961
PředchozíMistrovství Evropy v judu 1960
NásledujícíMistrovství Evropy v judu 1962
Některá data mohou pocházet z datové položky.

XI. Mistrovství Evropy v judu za rok 1961 proběhlo v Miláně, Itálie ve dnech 13. až 14. května 1961.

Informace a program turnaje

  • seznam účastníků

Na mistrovství Evropy bylo přihlášeno 16 zemí – Francie, Spojené království, Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko, Lucembursko, Rakousko, Jugoslávie, Dánsko, Spolková republika Německo, Německá demokratická republika, Československo, Maďarsko, Polsko a domácí Itálie.[1]

Judisté bojovali k.o. vyřazovacím způsobem. Judista, který v turnaji prohrál byl definitivně vyřazen. Poražení semifinalisté získali automaticky bronzovou medaili (3. místo).

Ožehavým tématém mistrovství Evropy v Miláně byla po zařazení juda do programu olympijských her účast judistů, kteří byli například majiteli soukromých judistických škol. Tedy za svojí trenérskou činnost inkasovali peníze.[2] Proto od mistrovství Evropy 1962 byly váhové kategorie rozděleny na amatérskou a otevřenou třídu.

  • PA – 13. 5. 1961 – soutěž družstev, technické stupně a kategorie bez rozdílu vah
  • SO – 14. 5. 1961 – váhové kategorie mužů a juniorů

Československá stopa

Čeští judisté na vrcholných sportovních akcích

Vedoucí výpravy: Oldřich Hradec, šéftrenér reprezentace: Bohumil Jordán.

Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 7 judistů:[3]

  • −80 kg: Petr Jákl st. (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha
  • −80 kg: František Jelen (*1941) z ASD Dukla Plzeň, obsadil 5. místo
  • BRV: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové, obsadil 5. místo
  • BRV: Petr Jákl st. (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha
  • 1. Dan: František Jelen (*1941) z ASD Dukla Plzeň
  • 1. Dan: Josef Novotný (*1934) z TJ Gottwaldov, obsadil 3. místo
  • 2. Dan: Jindřich Kaděra (*1937) z TJ Baník Ostrava
  • 2. Dan: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové

V soutěži družstev prohrálo Československo v úvodním kole s Jugoslávií 2:3.[4]

Výsledky

Individuální soutěže

MužiZlatoStříbroBronz
Váhové kategorie
−68 kgFrancie Claude Mesenburg (FRA)Francie André Bourreau (FRA)Československo František Kuna (TCH)Itálie Luigi Fiocchi (ITA)
−80 kgZápadní Německo Heinrich Metzler (FRG)Rakousko Paul Kunisch (AUT)Západní Německo Ferdinand Miebach (FRG)Francie Michel Franceschi (FRA)
+80 kgNizozemsko Anton Geesink (NED)Východní Německo Herbert Niemann (GDR)Západní Německo Franz Sineck (FRG)Jugoslávie Borivoje Cvejić (YUG)
MužiZlatoStříbroBronz
Kategorie technických stupňů
1. DanVýchodní Německo Herbert Niemann (GDR)Francie Yves Reymond (FRA)Rakousko Benno Rigger (AUT)Československo Josef Novotný (TCH)
2. DanNizozemsko Jan van Ierland (NED)Francie Lionel Grossain (FRA)Belgie Georges Bouvier (BEL)Spojené království Anthony Sweeney (GBR)
3. DanFrancie Jean-Pierre Dessailly (FRA)Nizozemsko Willem Dadema (NED)Západní Německo Heinrich Metzler (FRG)Spojené království John Ryan (GBR)
4. DanItálie Nicola Tempesta (ITA)Belgie Theodor Guldemont (BEL)Nizozemsko Hein Essink (NED)Belgie Daniel Outelet (BEL)
MužiZlatoStříbroBronz
Kategorie bez rozdílu vah a technických stupňů
Nizozemsko Anton Geesink (NED)Francie Michel Bourgoin (FRA)Východní Německo Karl Nitz (GDR)Spojené království John Ryan (GBR)
JuniořiZlatoStříbroBronz
Váhové kategorie juniorů
−80 kgNizozemsko Jan Snijders (NED)Belgie Wantby (BEL)Východní Německo Micha (GDR)Švýcarsko Rappaport (SUI)
+80 kgFrancie Jean-Marc Bonaglio (FRA)Nizozemsko Schmitz (NED)Švýcarsko Frédéric Kyburz (SUI)Východní Německo Willimski (GDR)
JuniořiZlatoStříbroBronz
Kategorie bez rozdílu vah juniorů
Francie Jean-Marc Bonaglio (FRA)Maďarská lidová republika Kovacs (HUN)Východní Německo Micha (GDR)Švýcarsko Dagallier (SUI)

Soutěže družstev

MužiZlatoStříbroBronz
Družstva podle
váhových kategorií		NizozemskoNizozemsko Nizozemsko (NED)
(Willem Dadema,
Adrian de Wolf,
Johannes Schaeffer,
Anton Geesink,
Theo van Ierland)		FrancieFrancie Francie (FRA)
(Michel Bourgoin,
Henri Courtine,
Jean-Pierre Dessailly,
Lionel Grossain,
Alphonse Lemoine,
Mathieu Vallauri)		Spojené královstvíSpojené království Spojené království (GBR)
(Kenneth Maynard,
Raymond Ross,
John Ryan,
Anthony Sweeney,
W. Woodhead)		ItálieItálie Itálie (ITA)
(Danilo Baccianini,
Romano Polverari,
Nicola Tempesta,
Remo Venturelli,
Gino Zanchetti)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Československý sport. 1961-5-7, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  2. ↑ Československý sport. 1961-5-17, s. 2. ISSN 0323-1224. 
  3. ↑ Československý sport. 1961-5-11, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  4. ↑ Československý sport. 1961-5-16, s. 1. ISSN 0323-1224. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.