Mistrovství Evropy v judu 1964

Mistrovství Evropy v judu 1964
ZeměJaponsko
PořadatelEvropský judistický svaz
Datum1964
PředchozíMistrovství Evropy v judu 1963
NásledujícíMistrovství Evropy v judu 1965
Některá data mohou pocházet z datové položky.

XIV. Mistrovství Evropy v judu za rok 1964 proběhlo ve východním Berlíně, NDR ve dnech 25. až 26. dubna 1964 v dnes již zdemolované Werner-Seelenbinder-Halle.

Původně se mělo mistrovství Evropy pořádat v Jugoslávii, ale Jugoslávský judistický svaz se pořádání mistrovství Evropy na podzim 1963 vzdal. Na zasedání řídícího výboru EJU se následně svěřilo pořádání mistrovství Evropy Východoněmeckému judistickému svazu.[1] O pořádání mistrovství mělo velký zájem Nizozemsko, které slavilo 25 let založení svého národního judistického svazu. Nizozemská vláda však nemohla pro předpisy NATO zaručit start (udělení víz) sportovcům z Německé demokratické republiky.[2]

Informace a program turnaje

  • seznam účastníků

Judisté bojovali k.o. vyřazovacím způsobem. Judista, který v turnaji prohrál byl definitivně vyřazen. Poražení semifinalisté získali automaticky bronzovou medaili (3. místo).

Mistrovství Evropy se účastnilo 20 z 21 členských zemí EJU – Rakousko (10), Belgie (11), Dánsko, Španělsko, Finsko, Francie (19), Spojené království, Nizozemsko (18), Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Polsko (10), Potugalsko, Švédsko, Jugoslávie (12), Sovětský svaz (10), Švýcarsko, Československo a domácí Německá demokratická republika (20). Mistrovství bojkotovala Spolková republika Německo (Západní Německo).[2]

Judisté byli rozděleni na amatéry a profesionály. Statut judisty posuzoval jednotlivý národní judistický svaz. Zápasilo se ve dvou třídách amatérské a otevřené. V otevřené třídě mohli nastoupit vedle profesionálů i amatéři.

  • PA – 25. 4. 1964 – junioři, soutěž družstev, kategorie bez rozdílu vah otevřené třídy
  • SO – 26. 4. 1964 – váhové kategorie amatérské třídy a otevřené třídy, kategorie bez rozdílu vah amatérské třídy

Československá stopa

O nominaci judistů na mistrovství Evropy rozhodoval výkon na soutěžním utkání družstev se Sovětským svazem v Praze a domácí mistrovství republiky v Gottwaldově.[3]

Do Berlína odjela početká výprava autokary. Šéftrenér reprezentace: Václav Bříza.

Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 13 judistů:

  • −68 kg: Michal Vachun (*1944) z TJ VCHZ Pardubice startoval v amatérské třídě a prohrál ve druhém kole
  • −68 kg: Svatopluk Fröde (*1940) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
  • −68 kg: František Jákl (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha startoval v otevřené třídě a prohrál v úvodním kole
  • −68 kg: Vladimír Procházka (*1944) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě a prohrál v úvodním kole
  • −80 kg: Petr Jákl st. (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
  • −80 kg: Rudolf Klaban (*1942) z ASD Dukla Plzeň startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
  • −80 kg: Ludvík Wolf (*1939) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě a prohrál ve druhém kole
  • +80 kg: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě
  • +80 kg: Josef Novotný (*1934) z TJ Gottwaldov startoval v amatérské třídě
  • +80 kg: Petr Rychlý (*1945) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě
  • BRV: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě
  • BRV: Jindřich Kaděra (*1937) z TJ Baník Ostrava startoval v amatérské třídě
  • BRV: Rudolf Klaban (*1942) z ASD Dukla Plzeň startoval v otevřené třídě
  • BRV: Petr Rychlý (*1945) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě
  • jun. −68 kg: Karel Smejkal (*1946) z TJ Spartak Hradec Králové
  • jun. −80 kg: Václav Vaňátko (*1946) z TJ Spartak Hradec Králové, obsadil 2. místo[4]

V soutěži družstev nastoupili:[5]

  • −68 kg: Svatopluk Fröde a Michal Vachun
  • −80 kg: Petr Jákl st. a Ludvik Wolf
  • +80 kg: Jindřich Kaděra a Josef Novotný

V prvním kole mělo československé družstvo štěstí na volný los, ale ve druhém kole prohrálo s favorizovaným Sovětským svazem 0:5, pouze Ludvík Wolf zremizoval zápas s Alfredem Karaščukem.[4]

Výsledky

Individuální soutěže

MužiZlatoStříbroBronz
Váhové kategorie
−68 kgAmatérská:Francie André Bourreau (FRA)Nizozemsko Anton Linskens (NED)Východní Německo Günther Wiesner (GDR)Švýcarsko Eric Hänni (SUI)
Otevřená:Sovětský svaz Aaron Bogoljubov (URS)Rakousko Karl Reisinger (AUT)Spojené království Brian Jacks (GBR)Francie Michel Lesturgeon (FRA)
−80 kgAmatérská:Sovětský svaz Anatolij Bondarenko (URS)Sovětský svaz Ilja Cipurskij (URS)Nizozemsko Jan Snijders (NED)Východní Německo Otto Smirat (GDR)
Otevřená:Francie Lionel Grossain (FRA)Francie Jacques Noris (FRA)Nizozemsko Peter Snijders (NED)Spojené království George Kerr (GBR)
+80 kgAmatérská:Východní Německo Herbert Niemann (GDR)Sovětský svaz Parnaoz Čikviladze (URS)Francie Jean-Claude Brondani (FRA)Spojené království Anthony McConnell (GBR)
Otevřená:Nizozemsko Anton Geesink (NED)Nizozemsko Johan Schaeffer (NED)Spojené království Anthony Sweeney (GBR)Francie Marcel Lenormand (FRA)
MužiZlatoStříbroBronz
Kategorie bez rozdílu vah
Amatérská:Sovětský svaz Anzor Kiknadze (URS)Francie Jean-Pierre Dessailly (FRA)Francie Alphonse Lemoine (FRA)Východní Německo Helmut Howiller (GDR)
Otevřená:Nizozemsko Anton Geesink (NED)Nizozemsko Martin Poglajen (NED)Francie Michel Franceschi (FRA)Východní Německo Frank Gonschorek (GDR)
JuniořiZlatoStříbroBronz
Váhové kategorie juniorů
−68 kgFrancie Jacques Tanguy (FRA)Nizozemsko Jentinus Hoogendijk (NED)Jugoslávie Kakanović (YUG)Maďarská lidová republika Nadas (HUN)
−80 kgSpojené království Brian Jacks (GBR)Československo Václav Vaňátko (TCH)Východní Německo Wolf (GDR)Francie Philippe Baudin (FRA)
+80 kgFrancie Patrick Rychkoff (FRA)Jugoslávie Matjaž Smolnikar (YUG)Východní Německo Knoch (GDR)Belgie Seegers (BEL)

Soutěže družstev

MužiZlatoStříbroBronz
Soutěž družstev
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz (URS)
(Aaron Bogoljubov,
Anatolij Bondarenko,
Parnaoz Čikviladze,
Alfred Karaščuk,
Anzor Kiknadze,
Oleg Stěpanov)		NizozemskoNizozemsko Nizozemsko (NED)
(Jacobus Bonte,
Anton Geesink,
Manfred Kuypers,
Jacob Mackay,
Willem Ruska,
Jan Snijders)		FrancieFrancie Francie (FRA)
(Michel Bourgoin,
André Bourreau,
Lionel Grossain,
Jacques Le Berre,
Michel Lesturgeon,
Mathieu Vallauri)		Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo (GDR)
(Manfred Birkholz,
Helmut Howiller,
Herbert Niemann,
Otto Smirat,
Günther Wiesner,
Erich Zielke)

Medailová bilance

V judu se rozdělilo celkem 12 sad medailí.

PořadíStátMužiDružstvaJuniořiMuži + druž. + jun.Celkem
ZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronz
1.FrancieFrancie Francie (FRA)22500120142713
2.Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz (URS)3201000004206
3.NizozemskoNizozemsko Nizozemsko (NED)2320100102529
4.Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo (GDR)1040010021078
5.Spojené královstvíSpojené království Spojené království (GBR)0040001001045
6.JugoslávieJugoslávie Jugoslávie (YUG)0000000110112
7.ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (TCH)0000000100101
7.RakouskoRakousko Rakousko (AUT)0100000000101
9.ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko (SUI)0010000000011
9.Maďarská lidová republikaMaďarská lidová republika Maďarská lidová republika (HUN)0000000010011
9.BelgieBelgie Belgie (BEL)0000000010011
Celkem881611233612122448

Odkazy

Reference

  1. ↑ Československý sport. 1964-4-4, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  2. ↑ a b Československý sport. 1964-4-17, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  3. ↑ Československý sport. 1964-4-16, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  4. ↑ a b Československý sport. 1964-4-28, s. 1. ISSN 0323-1224. 
  5. ↑ Československý sport. 1964-4-25, s. 1. ISSN 0323-1224. 

Média použitá na této stránce

Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.