Mistrovství Evropy v judu 1964
Mistrovství Evropy v judu 1964 | |
---|---|
Země | Japonsko |
Pořadatel | Evropský judistický svaz |
Datum | 1964 |
Předchozí | Mistrovství Evropy v judu 1963 |
Následující | Mistrovství Evropy v judu 1965 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
XIV. Mistrovství Evropy v judu za rok 1964 proběhlo ve východním Berlíně, NDR ve dnech 25. až 26. dubna 1964 v dnes již zdemolované Werner-Seelenbinder-Halle.
Původně se mělo mistrovství Evropy pořádat v Jugoslávii, ale Jugoslávský judistický svaz se pořádání mistrovství Evropy na podzim 1963 vzdal. Na zasedání řídícího výboru EJU se následně svěřilo pořádání mistrovství Evropy Východoněmeckému judistickému svazu.[1] O pořádání mistrovství mělo velký zájem Nizozemsko, které slavilo 25 let založení svého národního judistického svazu. Nizozemská vláda však nemohla pro předpisy NATO zaručit start (udělení víz) sportovcům z Německé demokratické republiky.[2]
Informace a program turnaje
- seznam účastníků
Judisté bojovali k.o. vyřazovacím způsobem. Judista, který v turnaji prohrál byl definitivně vyřazen. Poražení semifinalisté získali automaticky bronzovou medaili (3. místo).
Mistrovství Evropy se účastnilo 20 z 21 členských zemí EJU – Rakousko (10), Belgie (11), Dánsko, Španělsko, Finsko, Francie (19), Spojené království, Nizozemsko (18), Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Polsko (10), Potugalsko, Švédsko, Jugoslávie (12), Sovětský svaz (10), Švýcarsko, Československo a domácí Německá demokratická republika (20). Mistrovství bojkotovala Spolková republika Německo (Západní Německo).[2]
Judisté byli rozděleni na amatéry a profesionály. Statut judisty posuzoval jednotlivý národní judistický svaz. Zápasilo se ve dvou třídách amatérské a otevřené. V otevřené třídě mohli nastoupit vedle profesionálů i amatéři.
- PA – 25. 4. 1964 – junioři, soutěž družstev, kategorie bez rozdílu vah otevřené třídy
- SO – 26. 4. 1964 – váhové kategorie amatérské třídy a otevřené třídy, kategorie bez rozdílu vah amatérské třídy
Československá stopa
O nominaci judistů na mistrovství Evropy rozhodoval výkon na soutěžním utkání družstev se Sovětským svazem v Praze a domácí mistrovství republiky v Gottwaldově.[3]
Do Berlína odjela početká výprava autokary. Šéftrenér reprezentace: Václav Bříza.
Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 13 judistů:
- −68 kg: Michal Vachun (*1944) z TJ VCHZ Pardubice startoval v amatérské třídě a prohrál ve druhém kole
- −68 kg: Svatopluk Fröde (*1940) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
- −68 kg: František Jákl (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha startoval v otevřené třídě a prohrál v úvodním kole
- −68 kg: Vladimír Procházka (*1944) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě a prohrál v úvodním kole
- −80 kg: Petr Jákl st. (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
- −80 kg: Rudolf Klaban (*1942) z ASD Dukla Plzeň startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
- −80 kg: Ludvík Wolf (*1939) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě a prohrál ve druhém kole
- +80 kg: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě
- +80 kg: Josef Novotný (*1934) z TJ Gottwaldov startoval v amatérské třídě
- +80 kg: Petr Rychlý (*1945) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě
- BRV: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě
- BRV: Jindřich Kaděra (*1937) z TJ Baník Ostrava startoval v amatérské třídě
- BRV: Rudolf Klaban (*1942) z ASD Dukla Plzeň startoval v otevřené třídě
- BRV: Petr Rychlý (*1945) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě
- jun. −68 kg: Karel Smejkal (*1946) z TJ Spartak Hradec Králové
- jun. −80 kg: Václav Vaňátko (*1946) z TJ Spartak Hradec Králové, obsadil 2. místo[4]
V soutěži družstev nastoupili:[5]
- −68 kg: Svatopluk Fröde a Michal Vachun
- −80 kg: Petr Jákl st. a Ludvik Wolf
- +80 kg: Jindřich Kaděra a Josef Novotný
V prvním kole mělo československé družstvo štěstí na volný los, ale ve druhém kole prohrálo s favorizovaným Sovětským svazem 0:5, pouze Ludvík Wolf zremizoval zápas s Alfredem Karaščukem.[4]
Výsledky
Individuální soutěže
Muži | Zlato | Stříbro | Bronz | ||
---|---|---|---|---|---|
Váhové kategorie | |||||
−68 kg | Amatérská: | André Bourreau (FRA) | Anton Linskens (NED) | Günther Wiesner (GDR) | Eric Hänni (SUI) |
Otevřená: | Aaron Bogoljubov (URS) | Karl Reisinger (AUT) | Brian Jacks (GBR) | Michel Lesturgeon (FRA) | |
−80 kg | Amatérská: | Anatolij Bondarenko (URS) | Ilja Cipurskij (URS) | Jan Snijders (NED) | Otto Smirat (GDR) |
Otevřená: | Lionel Grossain (FRA) | Jacques Noris (FRA) | Peter Snijders (NED) | George Kerr (GBR) | |
+80 kg | Amatérská: | Herbert Niemann (GDR) | Parnaoz Čikviladze (URS) | Jean-Claude Brondani (FRA) | Anthony McConnell (GBR) |
Otevřená: | Anton Geesink (NED) | Johan Schaeffer (NED) | Anthony Sweeney (GBR) | Marcel Lenormand (FRA) | |
Muži | Zlato | Stříbro | Bronz | ||
Kategorie bez rozdílu vah | |||||
Amatérská: | Anzor Kiknadze (URS) | Jean-Pierre Dessailly (FRA) | Alphonse Lemoine (FRA) | Helmut Howiller (GDR) | |
Otevřená: | Anton Geesink (NED) | Martin Poglajen (NED) | Michel Franceschi (FRA) | Frank Gonschorek (GDR) | |
Junioři | Zlato | Stříbro | Bronz | ||
Váhové kategorie juniorů | |||||
−68 kg | Jacques Tanguy (FRA) | Jentinus Hoogendijk (NED) | Kakanović (YUG) | Nadas (HUN) | |
−80 kg | Brian Jacks (GBR) | Václav Vaňátko (TCH) | Wolf (GDR) | Philippe Baudin (FRA) | |
+80 kg | Patrick Rychkoff (FRA) | Matjaž Smolnikar (YUG) | Knoch (GDR) | Seegers (BEL) |
Soutěže družstev
Muži | Zlato | Stříbro | Bronz | ||
---|---|---|---|---|---|
Soutěž družstev | |||||
Sovětský svaz (URS) (Aaron Bogoljubov, Anatolij Bondarenko, Parnaoz Čikviladze, Alfred Karaščuk, Anzor Kiknadze, Oleg Stěpanov) | Nizozemsko (NED) (Jacobus Bonte, Anton Geesink, Manfred Kuypers, Jacob Mackay, Willem Ruska, Jan Snijders) | Francie (FRA) (Michel Bourgoin, André Bourreau, Lionel Grossain, Jacques Le Berre, Michel Lesturgeon, Mathieu Vallauri) | Východní Německo (GDR) (Manfred Birkholz, Helmut Howiller, Herbert Niemann, Otto Smirat, Günther Wiesner, Erich Zielke) |
Medailová bilance
V judu se rozdělilo celkem 12 sad medailí.
Pořadí | Stát | Muži | Družstva | Junioři | Muži + druž. + jun. | Celkem | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||||||
1. | Francie (FRA) | 2 | 2 | 5 | 0 | 0 | 1 | 2 | 0 | 1 | 4 | 2 | 7 | 13 | ||||
2. | Sovětský svaz (URS) | 3 | 2 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 4 | 2 | 0 | 6 | ||||
3. | Nizozemsko (NED) | 2 | 3 | 2 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 2 | 5 | 2 | 9 | ||||
4. | Východní Německo (GDR) | 1 | 0 | 4 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 2 | 1 | 0 | 7 | 8 | ||||
5. | Spojené království (GBR) | 0 | 0 | 4 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 4 | 5 | ||||
6. | Jugoslávie (YUG) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 2 | ||||
7. | Československo (TCH) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | ||||
7. | Rakousko (AUT) | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | ||||
9. | Švýcarsko (SUI) | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | ||||
9. | Maďarská lidová republika (HUN) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | ||||
9. | Belgie (BEL) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | ||||
Celkem | 8 | 8 | 16 | 1 | 1 | 2 | 3 | 3 | 6 | 12 | 12 | 24 | 48 |
Odkazy
Reference
Média použitá na této stránce
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.