Mistrovství Evropy v krasobruslení
Mistrovství Evropy v krasobruslení je každoročně pořádaná soutěž o titul Mistra Evropy ve čtyřech kategoriích. Dvou z nich se účastní jednotlivci muži a ženy, dalších dvou páry – sportovní dvojice a taneční dvojice (tance na ledě). Šampionáty jsou pořádány Mezinárodní bruslařskou unií (ISU) a jedná se o nejstarší ze čtyř soutěží organizovaných touto unií (dalšími jsou mistrovství světa, mistrovství čtyř kontinentů a mistrovství světa juniorů). Soutěž se zpravidla koná v lednu.
Historie
Mistrovství Evropy v mužské kategorii se poprvé uskutečnilo roku 1891 v Hamburku. Ženská soutěž, stejně jako sportovní páry měly premiéru na šampionátu ve Vídni roku 1930, tance na ledě pak dokonce o dvacet čtyři let později v Bolzanu (1954).
V roce 1891 se Bruslařské svazy Německa a Rakouska spojily v jeden spolek "Deutscher und Österrreichischer Eislaufverband", aby uskutečnily první Mistrovství Evropy v krasobruslení a rychlobruslení v Hamburku (Německé císařství), tedy ještě před vlastním založení Mezinárodní bruslařské unie (ISU). Ta byla ustavena až v roce 1892 na zasedání v nizozemském Scheveningenu, kde se rozhodlo o každoročním konání mistrovství Evropy. V roce 1895 byl přijat návrh pořádat namísto tohoto šampionátu mistrovství světa. Proto se další dva roky (1896-1987) evropská soutěž nekonala, až v roce 1898 došlo k jejímu obnovení.
Do roku 1948 se šampionátu mohli účastnit všichni členové Mezinárodní bruslařské unie, tedy i neevropští závodníci. Po vítězství Kanaďanky Barbary Ann Scottové a Američana Dicka Buttona téhož roku bylo rozhodnuto, že napříště se mistrovství mohou účastnit jen bruslaři z evropských států. Mistrovství Severní Ameriky v krasobruslení pak existovalo do roku 1971 jen v seniorské kategorii. V roce 1999 ISU začala pořádat Mistrovství čtyř kontinentů v krasobruslení jako náhradu za neexistující mistrovství zbylých kontinentů. Startují na něm neevropští bruslaři.
Kvalifikační kritéria
Krasobruslaři se kvalifikují na ME na základě příslušnosti k evropskému členství Bruslařské unie. Národní svaz podává standardně jednu přihlášku v každé disciplíně. Maximálně mohou v každé z nich startovat tři závodníci. Právo obsadit druhé či třetí místo země obdrží na základě zisku bodů z předešlého mistrovství. Čím jsou krasobruslaři úspěšnější, tím obdrží více bodů, které jsou dány součtem umístění (pokud jsou v soutěži tři zástupci, pak se sčítají dvě nejlepší umístění). Body nelze převádět do další sezóny, takže země musí soupeřit o druhé a třetí závodnické místo každý rok. Pokud má země v soutěži jediného bruslaře, pak pro zisk druhého člena na dalším šampionátu je třeba, aby se umístil do desátého místa nebo do druhého místa, aby země získala právo na třetího účastníka. Jestliže má země v soutěži dva zástupce, pak součet umístění obou bruslařů musí být 13 či nižší (např. 6.+7.), aby měla země právo na tři soutěžící a součet 28 či nižší (např. 10.+18.), aby měla právo na dva soutěžící. Pokud je součet umístění vyšší než 28, pak v příštím roce bude zemi zastupovat jediný krasobruslař.
Existují výjimky, pokud je soutěžící donucen odstoupit ze soutěže v průběhu závodu ze zdravotních důvodů nebo pro technické problémy výbavy.
Nominační kritéria národních svazů jsou odlišná. Některé státy preferují volbu na základě umístění závodníků v nominačních soutěžích (např. národním mistrovství), jiné toto nezohledňují.
Krasobruslař musí dosáhnout patnácti let věku k 1. červenci předešlého roku, než v jakém se mistrovství koná.
Právo na více závodníků na ME 2016
Následující země mají právo nasadit na Mistrovství Evropy 2016 více než jednoho krasobruslaře v dané disciplíně, na základě dosažených bodových výsledků z předešlého ročníku soutěže.
Počet | Muži | Ženy | Sportovní páry | Taneční páry |
---|---|---|---|---|
3 | Rusko | Rusko Švédsko | Rusko Itálie | Francie Itálie Rusko |
2 | Česko Španělsko Francie Německo Izrael Itálie | Francie Německo Lotyšsko Itálie | Rakousko Francie Spojené království Německo | Dánsko Španělsko Německo Slovensko |
Přehled šampionátů
Mistrovství Evropy v krasobruslení | ||
---|---|---|
Pořadí | Rok | Hostitel |
1. | ME 1891 | Hamburg |
2. | ME 1892 | Vídeň |
3. | ME 1893 | Berlín |
4. | ME 1894 | Vídeň |
5. | ME 1895 | Budapešť |
6. | ME 1898 | Trondheim |
7. | ME 1899 | Davos |
8. | ME 1900 | Berlín |
9. | ME 1901 | Vídeň |
10. | ME 1904 | Davos |
11. | ME 1905 | Bonn |
12. | ME 1906 | Davos |
13. | ME 1907 | Berlín |
14. | ME 1908 | Varšava |
15. | ME 1909 | Budapešť |
16. | ME 1910 | Berlín |
17. | ME 1911 | Petrohrad |
18. | ME 1912 | Stockholm |
19. | ME 1913 | Oslo |
20. | ME 1914 | Vídeň |
21. | ME 1922 | Davos |
22. | ME 1923 | Oslo |
23. | ME 1924 | Davos |
24. | ME 1925 | Triberg im Schwarzwald |
25. | ME 1926 | Davos |
26. | ME 1927 | Vídeň |
27. | ME 1928 | Opava |
28. | ME 1929 | Davos |
29. | ME 1930 | Vídeň |
30. | ME 1931 | Svatý Mořic |
31. | ME 1932 | Paříž |
32. | ME 1933 | Londýn |
33. | ME 1934 | Praha, Seefeld in Tirol |
34. | ME 1935 | Svatý Mořic |
35. | ME 1936 | Berlín |
36. | ME 1937 | Praha |
37. | ME 1938 | Svatý Mořic |
38. | ME 1939 | Londýn |
38. | ME 1947 | Davos |
40. | ME 1948 | Praha |
41. | ME 1949 | Milán |
42. | ME 1950 | Oslo |
43. | ME 1951 | Curych |
44. | ME 1952 | Vídeň |
45. | ME 1953 | Dortmund |
46. | ME 1954 | Bolzano |
47. | ME 1955 | Budapešť |
48. | ME 1956 | Paříž |
49. | ME 1957 | Vídeň |
50. | ME 1958 | Bratislava |
51. | ME 1959 | Davos |
52. | ME 1960 | Garmisch-Partenkirchen |
53. | ME 1961 | Západní Berlín |
54. | ME 1962 | Ženeva |
55. | ME 1963 | Budapešť |
56. | ME 1964 | Grenoble |
57. | ME 1965 | Moskva |
58. | ME 1966 | Bratislava |
59. | ME 1967 | Lublaň |
60. | ME 1968 | Västerås |
61. | ME 1969 | Garmisch-Partenkirchen |
62. | ME 1970 | Leningrad |
63. | ME 1971 | Curych |
64. | ME 1972 | Göteborg |
65. | ME 1973 | Kolín nad Rýnem |
66. | ME 1974 | Záhřeb |
67. | ME 1975 | Kodaň |
68. | ME 1976 | Ženeva |
69. | ME 1977 | Helsinky |
70. | ME 1978 | Štrasburk |
71. | ME 1979 | Záhřeb |
72. | ME 1980 | Göteborg |
73. | ME 1981 | Innsbruck |
74. | ME 1982 | Göteborg |
75. | ME 1983 | Lyon |
76. | ME 1984 | Dortmund |
77. | ME 1985 | Göteborg |
78. | ME 1986 | Kodaň |
79. | ME 1987 | Sarajevo |
80. | ME 1988 | Praha |
81. | ME 1989 | Birmingham |
82. | ME 1990 | Leningrad |
83. | ME 1991 | Sofie |
84. | ME 1992 | Lausanne |
85. | ME 1993 | Helsinky |
86. | ME 1994 | Kodaň |
87. | ME 1995 | Dortmund |
88. | ME 1996 | Sofie |
89. | ME 1997 | Paříž |
90. | ME 1998 | Milán |
91. | ME 1999 | Praha |
92. | ME 2000 | Vídeň |
93. | ME 2001 | Bratislava |
94. | ME 2002 | Lausanne |
95. | ME 2003 | Malmö |
96. | ME 2004 | Budapešť |
97. | ME 2005 | Turín |
98. | ME 2006 | Lyon |
99. | ME 2007 | Varšava |
100. | ME 2008 | Záhřeb |
101. | ME 2009 | Helsinky |
102. | ME 2010 | Tallinn |
103. | ME 2011 | Bern |
104. | ME 2012 | Sheffield |
105. | ME 2013 | Záhřeb |
106. | ME 2014 | Budapešť |
107. | ME 2015 | Stockholm |
108. | ME 2016 | Bratislava |
109. | ME 2017 | Ostrava |
110. | ME 2018 | Moskva |
111. | ME 2019 | Minsk |
112. | ME 2020 | Štýrský Hradec |
- | ME 2021 | Záhřeb |
113. | ME 2022 | Tallinn |
114. | ME 2023 | Espoo |
115. | ME 2024 | Kaunas |
116. | ME 2025 | Záhřeb |
117. | ME 2026 | Sheffield |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Figure Skating Championships na anglické Wikipedii.
Související články
- Přehled medailí na Mistrovství Evropy v krasobruslení
- Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – muži
- Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – ženy
- Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – sportovní dvojice
- Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – taneční páry
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství Evropy v krasobruslení na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Finská vlajka
Autor: David W. Carmichael, Licence: CC BY-SA 3.0
The ladies podium at the at the 2011 European Figure Skating Championships. From left: Carolina Kostner (2), Sarah Meier (1) and Kiira Korpi (3)
Autor: David W. Carmichael, Licence: CC BY-SA 3.0
The men's podium at the 2008 European Championships. From left: Stéphane Lambiel (2nd), Tomáš Verner (1st), Brian Joubert (3rd)