Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016
11. Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016 | |
---|---|
Radnice v Jeseníku | |
Informace | |
Místo konání | Jeseník![]() |
Ve dnech | 20.–28. května 2016 |
Vítězové | |
Sprint | Ž ![]() M ![]() |
Middle | Ž ![]() M ![]() |
Long | Ž ![]() M ![]() |
Štafeta | Ž ![]() M ![]() |
Smíšená štafeta | ![]() |
Mistrovství světa v orientačním běhu | |
← 2014 20162018 → |
11. Mistrovství Evropy v orientačním běhu se uskutečnilo ve dnech 21.–28. května 2016 v České republice, s hlavním centrem ve Jeseníku, lázeňském městě na severovýchodě země. Současně s ním proběhlo i Mistrovství Evropy v Trail-O, což umožnilo spojení dvou významných soutěží orientačních sportů do jednoho rozsáhlého šampionátu. Mistrovství hostilo několik různorodých disciplín, včetně klasického závodu, sprintu, střední trati, štafet a poprvé i sprintových štafet, které měly premiéru na evropském šampionátu. Tyto smíšené štafetové závody se konaly v Bruntálu a přinesly novou dynamiku do programu soutěže. Organizaci mistrovství zajišťoval Český svaz orientačních sportů ve spolupráci s Jesenickým sdružením orientačních sportů. Terény v oblasti Jeseníků nabídly pestré výzvy pro závodníky – od městských sprintových tras v Jeseníku až po náročné horské pasáže na dlouhých tratích. Závody byly součástí Světového poháru v orientačním běhu 2016 a přilákaly špičkové evropské orientační běžce i závodníky v Trail-O. Kromě soutěžních disciplín byla součástí akce i řada doprovodných událostí, včetně veřejných závodů pro amatérské běžce.[1][2][3]
Program mistrovství
Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016 se konalo ve dnech 21.–28. května a zahrnovalo soutěže v pěti hlavních disciplínách: sprint, krátká trať, klasická trať, štafety a sprintové štafety. Jednotlivé závody probíhaly na různých místech v Jesenících a okolních oblastech, přičemž hlavním centrem šampionátu bylo město Jeseník. Horský terén Jeseníků, Rychlebských hor a Zlatohorské vrchoviny nabídl účastníkům technicky náročné tratě, zatímco městské lokality posloužily pro rychlé sprintové závody. Největší novinkou v programu bylo zařazení sprintových štafet, které měly svou premiéru na evropském šampionátu.[2]
Program Mistrovství Evropy byl zveřejněn v souladu s Pravidly IOF v Bulletinu číslo tři:[4]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Centrum Mistrovství Evropy 2016 ČESKÁ REPUBLIKA | Den | Závod | Centrum závodu |
---|---|---|---|
21. května | Sprintové štafety | Bruntál | |
22. května | Kvalifikace – Sprint | Jeseník | |
Finále – Sprint | Lázně Jeseník | ||
23. května | Kvalifikace – Long | Bílá Voda | |
24. května | Finále – Long | Bílá Voda | |
26. května | Kvalifikace – Middle | Horní Údolí | |
27. května | Finále – Middle | Černá Voda | |
28. května | Štafety | Černá Voda |
Každý závod byl zakončen slavnostním vyhlášením vítězů, přičemž závěrečný ceremoniál proběhl 28. května v Černé Vodě. Kromě soutěžních závodů byly součástí mistrovství i doprovodné veřejné závody, které umožnily amatérským běžcům vyzkoušet si tratě v okolí Jeseníku.[2]
Účastníci
Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016 se zúčastnili sportovci z 33 členských výprav Mezinárodní federace orientačního běhu. Celkem startovalo 324 závodníků, z toho 178 mužů a 146 žen. Společně s trenéry, funkcionáři a organizačním týmem se celkový počet akreditovaných osob vyšplhal na 387 účastníků.[2]
Austrálie (1+1)
Rakousko (6+4)
Belgie (4+0)
Bulharsko (3+3)
Kanada (1+1)
Chorvatsko (0+0)
Česko (12+12)
Dánsko (6+5)
Estonsko (9+6)
Finsko (13+9)
Francie (8+4)
Německo (7+3)
Spojené království (10+8)
Maďarsko (6+6)
Irsko (7+1)
Izrael (3+0)
Itálie (5+3)
Lotyšsko (8+4)
Litva (7+4)
Nový Zéland (3+3)
Norsko (11+10)
Polsko (5+4)
Portugalsko (3+0)
Rumunsko (3+1)
Rusko (12+12)
Slovensko (5+1)
Slovinsko (0+0)
Španělsko (4+0)
Švédsko (14+10)
Švýcarsko (12+9)
Ukrajina (7+6)
USA (1+0)
- Poznámka: Čísla v závorkách označují počet mužů a žen v jednotlivých výpravách.*[2]
Několik českých reprezentantů se během šampionátu potýkalo se zdravotními komplikacemi, které ovlivnily jejich výkony. Vojtěch Král si při závodě na krátké trati poranil koleno při pádu v hustníku, což mu způsobilo ztrátu orientace a zpomalilo ho o více než minutu. Miloš Nykodým si zase silně nakopl palec, což negativně ovlivnilo jeho výkon nejen v závodě, ale i v následujících dnech. Kvůli tomu byl nakonec nucen vynechat sprint, který byl na programu následující den.[5]
Mediální pokrytí
Závody Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016 byly v České republice vysílány s přímými přenosy na kanálu ČT sport. Česká televize zajišťovala rozsáhlé zpravodajství, které zahrnovalo přenosy klíčových závodů v různých disciplínách:
- Sprintové štafety – 21. května 2016, Bruntál, 12:15–13:50
- Sprint (finále) – 22. května 2016, Jeseník – Priessnitzovy lázně, 15:55–18:00 (zařazeno do hlavního večerního vysílání ČT sport po finále MS v ledním hokeji)
- Krátká trať (finále) – 27. května 2016, Černá Voda, 14:00–16:15 (muži – záznam), 15:45–18:00 (ženy – živě, v závislosti na French Open)
- Štafety – 28. května 2016, Černá Voda, 10:00–12:00 (muži), 12:00–14:00 (ženy)
Na přípravě televizních přenosů se podílel zkušený tým České televize v čele s režisérem K. Jonákem, vedoucím produkce K. Vilímcem a hlavním kameramanem P. Brynychem. Komentování závodů zajišťovali P. Kubásek a bývalý reprezentant Tomáš Dlabaja, zatímco celkovou koordinaci vysílání za ČSOS měli na starosti Ivan Matějů a Jiří Šubrt.[6] Kromě živých přenosů připravila Česká televize Brno (P. Kubásek, J. Vařek) také 60minutový souhrnný dokument, který byl odvysílán 4. června 2016.[5]
Závod sprintových štafet (Sprint Relay)

Sprintové štafety byly na Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016 zařazeny do programu poprvé v historii. Závod proběhl 21. května v Bruntále, kde se běželo městským prostředím kombinujícím historické centrum, přilehlé parky a sídlištní zástavbu. Trasa nabízela dynamický závod s rychlými rozhodnutími a možností více variant postupů. Každý tým tvořili dva muži a dvě ženy, přičemž pořadí úseků bylo pevně dané: žena – muž – muž – žena. Hned v úvodu došlo k několika strategickým chybám, které zamíchaly pořadím. Rozhodující momenty přišly zejména na prvním a druhém úseku, kde si někteří favorité zkomplikovali cestu nevýhodnou volbou postupu. V napínavém finále se o vítězství přetahovaly štafety Ruska, Švýcarska a Dánska. Na posledním úseku se rozhodovalo mezi ruskou závodnicí Galinou Vinogradovou a dánskou běžkyní Majou Alm, která však chybovala v závěrečné části tratě. Díky tomu si Rusko doběhlo pro historicky první titul v této disciplíně na evropském šampionátu. Stříbro získalo Dánsko a bronz patřil Švýcarsku. Český tým ve složení Denisa Kosová, Jan Procházka, Vojtěch Král a Jana Knapová obsadil páté místo.[1]
Zkrácené výsledky | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Mix štafety | |||||||
| |||||||
Umístění | Jména | Čas | Ztráta | ||||
![]() | ![]() | 1:03:01 | |||||
![]() | ![]() | 1:03:15 | +0:14 | ||||
![]() | ![]() | 1:03:28 | +0:27 | ||||
4. | ![]() | 1:04:15 | +1:14 | ||||
5. | ![]() | 1:04:45 | +1:44 | ||||
6. | ![]() | 1:05:28 | +2:27 | ||||
Oficiální výsledky (IOF) |
Závod ve sprintu (Sprint) – finále

Individuální sprint se konal 22. května ve městě Jeseník, přičemž finálová část závodu probíhala v areálu Priessnitzových lázní. Tratě byly postaveny tak, aby prověřily nejen rychlost závodníků, ale také jejich schopnost orientace v členitém terénu s množstvím budov, schodišť a otevřených ploch.[2][1][3] Sprint se skládal ze dvou částí – dopolední kvalifikace a odpoledního finále. V kvalifikaci, která se běžela v ulicích Jeseníku, se závodníci snažili o postup do finále A, kde se bojovalo o medaile. Nejlepší výkon v kvalifikaci podali favorizovaní skandinávští závodníci a zástupci Švýcarska, kteří si zajistili dobré startovní pozice pro odpolední část závodu.[2]
Finále nabídlo napínavý souboj mezi několika favority, přičemž rozhodující momenty nastaly při volbě postupů v kopcovité části lázeňského areálu. U mužů si pro vítězství doběhl Matthias Kyburz, který zvítězil díky rychlému a preciznímu výkonu v závěrečné pasáži trati. Druhé místo obsadil Gustav Bergman ze Švédska a třetí skončil jeho švýcarský krajan Florian Howald.[3] Mezi ženami dominovala Judith Wyderová, která si vybudovala náskok již v první polovině závodu a do cíle doběhla s bezpečným odstupem. Stříbro získala Nadiya Volynska z Ukrajiny a třetí místo obsadila Maja Almová, která o bronzové medaili rozhodla až v závěrečném úseku závodu.[2] Z českých reprezentantů dosáhl nejlepšího výsledku Vojtěch Král, který se umístil na 11. místě. Mezi ženami byla nejúspěšnější Denisa Kosová, která dokončila závod na 24. místě.[1]
Dodatečné úpravy výsledků ve sprintu - V závodě ve sprintu došlo ke kontroverzní situaci při vyhlašování medailistů. Dánská závodnice Maja Almová byla nejprve odsunuta na čtvrté místo na základě sekundárního časoměřicího systému. Po podaném protestu dánským týmem však jury uznala měření hlavním systémem jako jediné oficiální, čímž se Alm vrátila na třetí příčku. Bronzovou medaili jí pořadatelé předali až o tři dny později, při slavnostním ceremoniálu po závodě na klasické trati.[5]
Zkrácené výsledky | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||
|
| ||||||
Umístění | Jméno | Čas | Ztráta | Umístění | Jméno | Čas | Ztráta |
![]() | ![]() | 13:42 | ![]() | ![]() | 14:23 | ||
![]() | ![]() | 13:44 | +0:02 | ![]() | ![]() | 14:28 | +0:05 |
![]() | ![]() | 13:45 | +0:03 | ![]() | ![]() | 14:34 | +0:11 |
4. | ![]() | 13:59 | +0:17 | ![]() | ![]() | 14:34 | +0:11 |
5. | ![]() | 14:08 | +0:26 | 5. | ![]() | 14:36 | +0:13 |
6. | ![]() | 14:16 | +0:34 | 6. | ![]() | 14:52 | +0:29 |
Oficiální výsledky (IOF) |
Závod na klasické trati (Long) - finále

Závod na klasické trati proběhl 24. května v oblasti Bílá Voda, kde na závodníky čekal kopcovitý terén Rychlebských hor s kombinací soustavného stoupání, dlouhých voleb postupů a technicky náročných dohledávek. Start byl umístěn vysoko nad cílovou arénou, což znamenalo, že běžci museli zvládnout velké množství klesání, ale zároveň náročné přechody přes hřebeny a údolí. V mužském závodě na 16,1 km s převýšením 650 m se od začátku drželi ve vedení favorité. Klíčovým momentem byl dlouhý postup na pátou kontrolu, kde mnozí závodníci volili různé varianty – přímější cestu přes hustníky nebo delší, ale rychlejší obíhačku po cestě. Nejlépe si vedl Daniel Hubmann, který měl konzistentní tempo a v závěru si udržel dostatečný náskok na norského běžce Magne Dæhli, který skončil druhý se ztrátou +1:22. Třetí místo obsadil Martin Regborn ze Švédska (+2:08). V ženském závodě na 10,3 km s převýšením 410 m se už od úvodních kontrol dostala do čela švédská závodnice Tove Alexandersson, která si dokázala udržet náskok až do cíle. Rozhodující moment nastal v závěru trati, kdy Alexandersson udělala chybu v dohledávce jedné z posledních kontrol, ale přesto si udržela vítězství s časem 1:14:20. Stříbrnou medaili získala norská veteránka Anne Margrethe Hausken Nordberg (+0:41), zatímco bronz si odvezla ruská běžkyně Svetlana Mironova (+2:37). Českým závodníkům se na klasické trati nedařilo podle očekávání. Nejlepší výsledek zaznamenal Jan Šedivý, který doběhl na 10. místě. V ženách se nejlépe umístila Dana Šafka Brožková, která obsadila 8. místo v hodnocení ME.[2][1][3]
Zkrácené výsledky | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||
|
| ||||||
Umístění | Jméno | Čas | Ztráta | Umístění | Jméno | Čas | Ztráta |
![]() | ![]() | 1:36:25 | ![]() | ![]() | 1:14:20 | ||
![]() | ![]() | 1:37:47 | +1:22 | ![]() | ![]() | 1:15:01 | +0:41 |
![]() | ![]() | 1:38:33 | +2:08 | ![]() | ![]() | 1:16:53 | +2:33 |
4. | ![]() | 1:38:35 | +2:10 | 4. | ![]() | 1:17:17 | +2:57 |
5. | ![]() | 1:39:23 | +2:58 | 5. | ![]() | 1:18:24 | +4:04 |
6. | ![]() | 1:39:32 | +3:07 | 6. | ![]() | 1:18:50 | +4:30 |
Oficiální výsledky (IOF) |
Závod na krátké trati (Middle) – finále
Závod na krátké trati se uskutečnil 27. května v oblasti Černá Voda, která nabízela technicky velmi náročný terén s množstvím skalek, kamenitých pasáží a hustníků. Tratě vyžadovaly precizní mapovou techniku a rychlá rozhodnutí, přičemž klíčovou roli sehrálo správné načasování dohledávek a volby postupů mezi kontrolami. V mužské kategorii na trati 5,7 km s převýšením 210 m a 24 kontrolami zvítězil Matthias Kyburz ze Švýcarska s časem 31:56. Stříbrnou medaili si odvezl Gustav Bergman ze Švédska (+0:34) a bronz získal Lucas Basset z Francie (+0:51). Nejlepší český závodník Jan Šedivý obsadil dělené 6. místo společně s ruským reprezentantem Valentinem Novikovem (+1:47)e běžela trať o délce 5,0 km s převýšením 170 m a 21 kontrolami. Nejrychlejší čas zaznamenala Tove Alexandersson ze Švédska, která zvítězila s časem 32:37. Stříbro získala Judith Wyderová ze Švýcarska (+2:13) a bronz brala Marika Teini z Finska (+2:25). Z českých závodnic byla nejúspěšnější Jana Knapová, která doběhla na 22. místě.[1][3]
Zkrácené výsledky | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||
|
| ||||||
Umístění | Jméno | Čas | Ztráta | Umístění | Jméno | Čas | Ztráta |
![]() | ![]() | 31:56 | ![]() | ![]() | 32:37 | ||
![]() | ![]() | 32:30 | +0:34 | ![]() | ![]() | 34:50 | +2:13 |
![]() | ![]() | 32:47 | +0:51 | ![]() | ![]() | 35:02 | +2:25 |
4. | ![]() | 32:58 | +1:02 | 4. | ![]() | 35:21 | +2:44 |
5. | ![]() | 33:01 | +1:05 | 5. | ![]() | 35:27 | +2:50 |
6. | ![]() ![]() | 33:43 | +1:47 | 6. | ![]() | 35:35 | +2:58 |
Oficiální výsledky (IOF) |
Závod štafet (Relay)
Závěrečný den mistrovství, 28. května, patřil tradičním štafetám, které se konaly v Černé Vodě. Divácká atmosféra byla velmi intenzivní, protože do arény dorazili fanoušci i účastníci odpoledního Českého poháru. Tratě byly koncipovány tak, aby testovaly kombinaci fyzické připravenosti a rychlého rozhodování ve skalnatém a porostově členitém terénu. V ženském závodě startovalo 28 týmů, přičemž vítězství si odneslo Finsko (Anttonen, Teini, Rantanen) s časem 102:57. Druhé místo obsadilo Švédsko (+0:04) a bronz získalo Rusko (+0:15). Český tým ve složení Denisa Kosová, Dana Šafka Brožková a Jana Knapová doběhl na 8. místě. Mezi 42 mužskými týmy se bojovalo o cenné kovy až do posledních metrů. Zvítězila štafeta Švýcarska (Howald, Rollier, Hubmann M.) s časem 106:07, druhé místo obsadilo Norsko (+0:08) a bronzovou medaili získala Česká republika ve složení Jan Petržela, Jan Šedivý a Vojtěch Král (+0:13). Český tým se držel v čelní skupině po celý závod, přičemž rozhodující moment nastal na třetím úseku, kde Vojtěch Král dokázal udržet kontakt s vedoucími štafetami a vybojoval cenný bronz.[2][1][3]
V závěru závodu mužských štafet panovalo velké napětí, když se o medailová umístění bojovalo až do posledních metrů. Český finišman Vojtěch Král si nebyl vědom, že běží o bronzovou medaili, protože si myslel, že švédský závodník Martin Regborn patří do druhé švédské štafety. Král proto v závěrečném sprintu uvolnil tempo, což mu nakonec těsně stačilo na třetí místo, zatímco Regborn dokončil až čtvrtý.[5]
Výsledky štafetových závodů | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||
Traťové parametry: 6,0-6,3 km, 260 m převýšení, 21-22 kontrol Mapa: Sedm skal 1:10 000, E = 5 m 26 štafet | Traťové parametry: 4,9-5,2 km, 240 m převýšení, 19-20 kontrol Mapa: Sedm skal 1:10 000, E = 5 m 19 štafet | ||||||
Umístění | Tým a závodníci (Muži) | Čas (Muži) | Ztráta | Umístění | Tým a závodnice (Ženy) | Čas (Ženy) | Ztráta |
![]() | ![]() | 1:46:07 | – | ![]() | ![]() | 1:42:57 | – |
![]() | ![]() | 1:46:15 | +0:08 | ![]() | ![]() | 1:43:01 | +0:04 |
![]() | ![]() | 1:46:20 | +0:13 | ![]() | ![]() | 1:43:12 | +0:15 |
4. | ![]() | 1:47:09 | +1:02 | 4. | ![]() | 1:43:18 | +0:21 |
5. | ![]() | 1:48:01 | +1:54 | 5. | ![]() | 1:47:44 | +4:47 |
6. | ![]() | 1:48:52 | +2:45 | 6. | ![]() | 1:49:31 | +6:34 |
Oficiální výsledky (IOF) |
Medailové pořadí podle zemí
Pořadí zúčastněných zemí podle získaných medailí v jednotlivých závodech mistrovství (tzv. olympijského hodnocení).
Medailová klasifikace podle zemí | |||||
---|---|---|---|---|---|
Umístění | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Součet |
![]() | ![]() | 5 | 1 | 2 | 8 |
![]() | ![]() | 2 | 3 | 1 | 6 |
![]() | ![]() | 1 | - | 3 | 4 |
4. | ![]() | 1 | 0 | 1 | 2 |
5. | ![]() | - | 3 | - | 3 |
6. | ![]() | - | 1 | 1 | 2 |
7. | ![]() | - | 1 | - | 1 |
8. | ![]() | - | - | 1 | 1 |
8. | ![]() | - | - | 1 | 1 |
Česká reprezentace na ME
Česko reprezentovalo 12 mužů a 12 žen, v tabulce nejsou uvedeni závodníci, kteří nepostoupili do finálových závodů.
Přehled umístění českých reprezentantů | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||||||
Jméno | Klasika | Krátká | Sprint | Štafety | Mix štafety | Jméno | Klasika | Krátká | Sprint | Štafety | Mix štafety |
Daniel Hájek | 33. místo | X | X | X | X | Marta Fenclová | X | X | 50. místo | X | X |
Vojtěch Král | X | 15. místo | 11. místo | 3. místo | 5. místo | Vendula Horčičková | X | 35. místo | 32. místo | X | X |
Pavel Kubát | 20. místo | 34. místo | X | X | X | Adéla Indráková | 34. místo | 24. místo | X | X | X |
Miloš Nykodým | 15. místo | 17. místo | X | X | X | Jana Knapová | 23. místo | 22. místo | X | 5. místo | 5. místo |
Jan Petržela | 14. místo | 18. místo | X | 3. místo | X | Denisa Kosová | X | 47. místo | 24. místo | 5. místo | 5. místo |
Martin Poklop | X | X | 48. místo | X | X | Michaela Omová | 40. místo | X | X | X | X |
Jan Procházka | X | 27. místo | X | X | 5. místo | Lenka Poklopová | 43. místo | X | X | X | X |
Jan Šedivý | 10. místo | 6. místo | X | 3. místo | X | Dana Šafka Brožková | 9. místo | 31. místo | X | 5. místo | X |
Monika Topinková | X | X | 24. místo | X | X |
Reference
- ↑ a b c d e f g KADEŘÁVEK, Petr. Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016. Orientační běh. 2016, roč. 2016, čís. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Bulletin č. 4 – Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016 [online]. Český svaz orientačních sportů, květen 2016 [cit. 2023-03-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f European Orienteering Championships 2016 [online]. International Orienteering Federation [cit. 2023-03-16]. Dostupné online.
- ↑ European Orienteering Championships 2016 / Bulletin 3 [online]. Jeseník: Český svaz orientačních sportů [cit. 2016-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-27.
- ↑ a b c d Sportovní běh a chůze – Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016 [online]. Česká televize [cit. 2025-03-16]. Dostupné online.
- ↑ ŠUBRT, Jiří. Orientační sporty na ČT sport v roce 2016 [online]. Český svaz orientačních sportů, 2016-04-16 [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Oficiální web závodů (česky)
- Detail závodu na IOF Eventor (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
(c) Wiki.edoardo, CC BY-SA 3.0
Pictogram for the running sport orienteering
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Im Schlosspark in Freudenthal (Bruntál) in Mährisch-Schlesien
Autor: Paveln4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Bad Gräfenberg (Lázně Jeseník), jetzt OT von Freiwaldau (Jeseník), in Schlesien; neue Gartenanlage unterhalb der Ripper-Promenade