Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018
12. Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 | |
---|---|
Capriasca - Panorama | |
Informace | |
Místo konání | Cadempino![]() |
Ve dnech | 5.–13. května 2018 |
Vítězové | |
Sprint | Ž ![]() M ![]() M ![]() |
Middle | Ž ![]() M ![]() |
Long | Ž ![]() M ![]() |
Štafeta | Ž ![]() M ![]() |
Smíšená štafeta | ![]() |
Mistrovství světa v orientačním běhu | |
← 2016 20182021 → |
12. Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 (European Orienteering Championships 2018) se konalo ve dnech 5.–13. května 2018 ve Švýcarsku, s hlavním centrem v Cadempino v kantonu Ticino. Mistrovství bylo první zastávkou Světového poháru 2018 a zároveň proběhlo společně s Mistrovství Evropy v trail orienteeringu. Závody zahrnovaly disciplíny sprint, sprintová štafeta, krátká trať, klasická trať a štafety. Terén šampionátu byl pestrý – od městských sprintů až po technicky náročné lesní tratě v alpské krajině. Nejúspěšnější reprezentací bylo domácí Švýcarsko, kde v individuálních závodech vynikli Matthias Kyburz a Daniel Hubmann, kteří si rozdělili tituly ve sprintu a krátké trati. Ve sprintové štafetě zvítězil švýcarský tým ve složení Judith Wyderová, Florian Howald, Martin Hubmann a Elena Roos. V ženských individuálních závodech uspěla Marika Teini, která získala historické zlato pro Finsko. Český tým zaznamenal několik předních umístění, zejména Vojtěch Král, který se umístil v top 10 ve sprintu i na klasické trati. Mezi ženami se nejlépe vedlo Denise Kosové, která se podílela na čtvrtém místě českého týmu ve sprintové štafetě. Z mistrovství byla připravena 30minutová reportáž, kterou odvysílala Česká televize.[1]
Program závodů
Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 se konalo od 5. do 14. května 2018 a zahrnovalo pět soutěžních disciplín: sprint, sprintová štafeta, krátká trať, klasická trať a štafety. Každý závod se odehrál v odlišné lokalitě švýcarského kantonu Ticino, přičemž jednotlivé tratě byly navrženy tak, aby kombinovaly městské i přírodní prostředí. Šampionát byl zahájen 5. května otevřením soutěžního centra a kempingu v Cadempino. Prvním závodem byla 6. května kvalifikace sprintu v Bellinzoně, následovaná finálovým závodem v Mendrisio. Téhož dne se uskutečnilo slavnostní zahájení mistrovství. 7. května byl volný den. 8. května byla na programu kvalifikace krátké trati v Carona, zatímco 9. května se běželo finále krátké trati v Serpiano. 10. května patřil sprintovému mistrovství Švýcarska a následně se zde konala i sprintová štafeta EOC. Po volném dni 11. května následoval 12. května závod štafet, který se odehrál v Tesserete. Závěrečný den mistrovství, 13. května, patřil klasické trati, jejíž dějištěm byla oblast Capriasca. Tento závod uzavřel program šampionátu a rozhodl o celkovém pořadí jednotlivců i nárdních týmů.[2][3]
Soutěže byly součástí pětidenního festivalu orientačního běhu (5 Days Ticino), který probíhal paralelně s mistrovstvím Evropy a umožnil amatérským běžcům poměřit síly ve stejných terénech jako elitní závodníci.
Program Mistrovství Evropy byl zveřejněn v souladu s Pravidly IOF na stránce závodu:[4]
Centrum Mistrovství Evropy 2018 - ŠVÝCARSKO | Den | Závod | Centrum závodu | Terény závodů |
---|---|---|---|---|
5. května | Otevření kempingu a soutěžního centra | Cadempino | ||
6. května | Sprint – kvalifikace | Bellinzona | historické centrum s úzkými uličkami, změny směru, kombinace dlažebního povrchu a městské zástavby. | |
6. května | Sprint – finále | Mendrisio | historické centrum s úzkými uličkami, změny směru, kombinace dlažebního povrchu a městské zástavby. | |
7. května | Volný den | |||
8. května | Kvalifikace krátké trati | Carona | lesní terén s prudkým převýšením, kamenité podloží, technicky náročná orientace. | |
9. května | Finále krátké trati | Serpiano | hustý les s omezenou viditelností, prudké svahy a velké množství detailních tvarů. | |
10. května | Sprintová štafeta + Sprintový šampionát Švýcarska | Tesserete | rychlé městské prostředí s úzkými uličkami a častými změnami směru. | |
11. května | Volný den | |||
12. května | Štafety | Tesserete | lesní terén s prudkými svahy, hustým podrostem a omezenou viditelností. | |
13. května | Finále klasické trati | Capriasca | rozlehlé horské louky s proměnlivou vegetací, střídání otevřených a hustě zarostlých úseků. | |
14. května | Uzavření soutěžního centra a kempingu | Cadempino |
Účastníci
Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 se zúčastnili sportovci z 32 členských výprav Mezinárodní federace orientačního běhu. Celkem startovalo 305 závodníků, z toho 171 mužů a 134 žen. Společně s trenéry, funkcionáři a organizačním týmem se celkový počet akreditovaných osob vyšplhal na 364 účastníků.[5]
Austrálie (2+3)
Rakousko (4+5)
Bělorusko (1+0)
Belgie (0+8)
Bulharsko (7+6)
Chorvatsko (2+0)
Česko (7+7)
Dánsko (6+6)
Estonsko (6+6)
Finsko (11+9)
Francie (8+6)
Německo (7+6)
Spojené království (9+8)
Izrael (0+3)
Itálie (6+6)
Japonsko (1+0)
Lotyšsko (7+6)
Litva (5+4)
Nový Zéland (2+1)
Norsko (12+10)
Polsko (3+3)
Portugalsko (3+2)
Rumunsko (4+0)
Rusko (7+8)
Slovensko (1+1)
Španělsko (4+4)
Moldavsko (1+0)
Švédsko (12+11)
Švýcarsko (10+10)
Turecko (1+1)
Ukrajina (8+5)
USA (3+0)
- Poznámka: Čísla v závorkách označují počet mužů a žen v jednotlivých výpravách.*[5]
Závod ve sprintu (Sprint)
Závod ve sprintu na Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 se uskutečnil 6. května 2018 a byl prvním individuálním závodem šampionátu. Dopolední kvalifikace proběhla v historickém centru Bellinzony, zatímco finálový závod se konal v Mendrisio. Trať sprintu vedla převážně městským prostředím s kombinací úzkých uliček, otevřených prostor a umělých překážek, které limitovaly přímé postupy a kladly vysoké nároky na rychlé rozhodování a přesnou navigaci. Terén byl dobře průběžný s minimálním převýšením, což přispělo k velmi těsným výsledkům, kde o medailových pozicích rozhodovaly sekundy. Kvalifikace byla rozdělena do tří skupin, přičemž do finále postupovalo 17 nejlepších evropských závodníků z každé skupiny, doplněných o nejlepší neevropské běžce. Vzhledem k pravidlům Mezinárodní federace orientačního běhu nebylo v závodě povoleno použití obuvi s kovovými hroty a mapy byly vytištěny na voděodolném papíře s poslední revizí v březnu 2018. Sprint v Mendrisiu patřil mezi nejrychlejší závody mistrovství a díky technické náročnosti tratě ovlivněné umělými překážkami byl klíčovým testem pro závodníky v jejich mapové přesnosti a rozhodovacích schopnostech.[5][3]
Finálový závod sprintu, který se konal v Mendrisio, přinesl historický výsledek v mužské kategorii, kde se o titul podělili dva švýcarští závodníci. Matthias Kyburz a Daniel Hubmann doběhli do cíle ve stejném čase 14:44, čímž si oba připsali zlato. Bronzovou medaili získal Kristian Jones z Velké Británie, který na vítěze ztratil 15 sekund. Závod byl mimořádně vyrovnaný a rozhodovaly sebemenší detaily. Na čtvrtém místě skončil Ruslan Glibov z Ukrajiny, následovaný Martinem Hubmannem, mladším bratrem vítěze. Do první desítky se dále vešli Florian Howald (Švýcarsko), Yannick Michiels (Belgie), Vojtěch Král (Česko), Jonas Leandersson (Švédsko) a Gustav Bergman (Švédsko). V ženské kategorii zvítězila Tove Alexanderssonová ze Švédska, která potvrdila svou roli favoritky. Stříbrnou medaili získala Judith Wyderová ze Švýcarska, čímž Švýcarsko přidalo do medailové sbírky další úspěch. Bronz si odvezla Natalija Gemperleová reprezentující Rusko. Celkově bylo finále sprintu mimořádně úspěšné pro švýcarskou reprezentaci, která měla ve výsledkové listině čtyři muže a pět žen v první desítce.[1][3]
Zkrácené výsledky | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||
|
| ||||||
Umístění | Jméno | Čas | Ztráta | Umístění | Jméno | Čas | Ztráta |
![]() | ![]() | 14:44 | ![]() | ![]() | 15:16 | ||
![]() | ![]() | 14:44 | +0:00 | ![]() | ![]() | 15:40 | +0:24 |
![]() | ![]() | 14:59 | +0:15 | ![]() | ![]() | 15:49 | +0:33 |
4. | ![]() | 15:08 | +0:24 | 4. | ![]() | 16:00 | +0:44 |
5. | ![]() | 15:22 | +0:38 | 5. | ![]() | 16:04 | +0:48 |
6. | ![]() | 15:26 | +0:42 | 6. | ![]() | 16:18 | +1:02 |
Oficiální výsledky (IOF) |
Závod na krátké trati (Middle)

Závod na krátké trati v rámci Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 se konal 9. května 2018 v lesním terénu v oblasti Serpiano. Kvalifikace se uskutečnila o den dříve v Carona. Finálová trať byla postavena v technicky náročném horském prostředí s prudkými svahy, hustým podrostem a omezenou viditelností, což kladlo vysoké nároky na mapovou techniku a fyzickou připravenost závodníků. Terén obsahoval množství detailních tvarů a vegetačních hran, které ztěžovaly orientaci.
V mužské kategorii obhájil titul z předchozího šampionátu Matthias Kyburz (SUI), který na 5,4 km dlouhé trati zvítězil s časem 34:25. Druhé místo obsadil jeho reprezentační kolega Florian Howald se ztrátou 1:10. Bronz si odvezl Olav Lundanes z Norska, který doběhl s odstupem 1:22. Do první desítky se dále zařadili Valentin Novikov (RUS), Ruslan Glibov (UKR), Fabian Hertner (SUI), Daniel Hubmann (SUI), Johan Runesson (SWE), Jonas Egger (SUI) a Vojtěch Král (CZE). V ženské kategorii triumfovala Marika Teini z Finska, která vybojovala svůj první titul mistryně Evropy. O osm sekund zpět zaostala Tove Alexanderssonová (SWE), která získala stříbro. Bronz putoval do Švýcarska zásluhou Simony Aebersoldová, která se prosadila mezi elitní závodnice i přes svůj juniorský věk. Závod byl velmi těsný, což dokazuje i umístění dalších závodnic – do první desítky se vešly Taťána Rjabkinová (RUS), Catherine Taylor (GBR), Natalija Gemperleová (RUS), Sabine Hauswirthová (SUI), Silje Ekroll Jahrenová (NOR), Andrine Benjaminsen (NOR) a Sofia Haajanen (FIN).[3][5]
Zkrácené výsledky | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||
|
| ||||||
Umístění | Jméno | Čas | Ztráta | Umístění | Jméno | Čas | Ztráta |
![]() | ![]() | 34:25 | ![]() | ![]() | 35:44 | ||
![]() | ![]() | 35:35 | +1:10 | ![]() | ![]() | 35:52 | +0:08 |
![]() | ![]() | 35:47 | +1:22 | ![]() | ![]() | 36:02 | +0:18 |
4. | ![]() | 36:17 | +1:52 | 4. | ![]() | 37:12 | +1:28 |
5. | ![]() | 36:49 | +2:24 | 5. | ![]() | 37:25 | +1:41 |
6. | ![]() | 37:16 | +2:51 | 6. | ![]() | 37:46 | +2:02 |
Oficiální výsledky (IOF) |
Závod sprintových štafet (Sprint relay)
Závod sprintových štafet na Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 se uskutečnil 10. května 2018 v Tesserete, kde se čtyřčlenné týmy utkaly na městské trati kombinující úzké uličky, otevřené plochy a parky. Každý tým tvořili dva muži a dvě ženy, přičemž první a poslední úsek běžela žena. Charakter závodu vyžadoval nejen rychlost, ale i precizní volbu postupů a efektivní práci s mapou v husté městské zástavbě.[5]
Švýcarský tým ve složení Judith Wyderová, Florian Howald, Martin Hubmann a Elena Roos si doběhl pro zlato v čase 1:02:45. Rozhodující náskok získala Wyder již na prvním úseku, kde si vytvořila výrazné vedení. Howald a Hubmann udrželi stabilní tempo, zatímco Roos na závěrečném úseku zvládla tlak soupeřek a doběhla do cíle s komfortním náskokem. Stříbro získalo Švédsko ve složení Lina Strand, Emil Svensk, Jonas Leandersson a Karolin Ohlsson, kteří na vítěze ztratili 1:12. Bronz vybojoval tým Norska (Sigrid Alexandersen, Trond Einar Moen Pedersli, Øystein Kvaal Østerbø a Andrine Benjaminsen), který zaostal o 3:10. Na čtvrtém místě skončil tým České republiky (Denisa Kosová, Miloš Nykodým, Vojtěch Král, Jana Knapová), který od bronzové medaile dělilo pouhých 6 sekund. Páté místo obsadilo Rakousko, následované týmem Velké Británie. Celkově byla soutěž poznamenána velmi těsnými souboji, zejména na posledním úseku, kde se rozhodovalo o konečném pořadí na medailových pozicích. Výsledky opět potvrdily dominanci švýcarských závodníků v rychlých městských závodech.[3][1]
Zkrácené výsledky | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Mix štafety | |||||||
| |||||||
Umístění | Jméno | Čas | Ztráta | ||||
![]() | ![]() | 1:02:45 | – | ||||
![]() | ![]() | 1:03:57 | +1:12 | ||||
![]() | ![]() | 1:05:55 | +3:10 | ||||
4. | ![]() | 1:06:01 | +3:16 | ||||
5. | ![]() | 1:06:05 | +3:20 | ||||
6. | ![]() | 1:06:20 | +3:35 | ||||
Oficiální výsledky a mapy |
Závod štafet (Relay)

Závod štafet na Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 se uskutečnil 12. května 2018 v Tesserete, kde se běželo v technicky náročném lesním terénu s prudkými svahy, hustou vegetací a omezenou viditelností. Závodilo se ve tříčlenných štafetách a celkově startovalo 36 týmů v mužské kategorii a 24 týmů v ženské kategorii. Průběh závodu ovlivnilo oblačné počasí, teplota se pohybovala okolo 20 °C, vlhkost dosahovala 72 % a vítr vanul z jihu rychlostí 5 km/h. Podmínky tak byly poměrně příznivé, i když vyšší vlhkost mohla mírně zpomalit běžce v hustých lesních pasážích. V mužském závodě zvítězila štafeta Norska ve složení Eskil Kinneberg, Magne Dæhli a Olav Lundanes, která si v závěrečné části udržela náskok na stříbrný tým Švýcarska. Švýcaři běželi ve složení Florian Howald, Matthias Kyburz a Daniel Hubmann a na vítěze ztratili pouhých 30 sekund. Bronz získal druhý tým Švýcarska, který na vítěze ztratil 1:51. Na čtvrtém místě skončila reprezentace Francie, následovaná týmem České republiky ve složení Pavel Kubát, Miloš Nykodým a Vojtěch Král, který obsadil páté místo. V ženském závodě dominovaly domácí reprezentantky. První švýcarská štafeta ve složení Judith Wyderová, Elena Roos a Julia Gross zvítězila v čase 1:45:56, s náskokem 1:19 před druhým týmem Švýcarska, který tvořily Paula Gross, Simona Aebersoldová a Sarina Jenzerová. Bronz získalo Švédsko, čtvrté místo obsadilo Dánsko, následované Norskem na páté pozici. Tento závod potvrdil dominanci švýcarské reprezentace, která v kategorii žen obsadila první dvě příčky a v mužské kategorii měla dvě štafety v první trojici. Norský tým si vítězstvím v mužském závodě zajistil první a jediný titul na tomto mistrovství.[5][3]
Výsledky štafetových závodů | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||
Traťové parametry: 7,3 km, 290 m převýšení, 24 kontrol Mapa: Tessserete 1:10 000, E = 5 m 22 štafet | Traťové parametry: 5,6 km, 250 m převýšení, 20 kontrol Mapa: Tessserete 1:10 000, E = 5 m 18 štafet | ||||||
Umístění | Jméno | Čas | Ztráta | Umístění | Jméno | Čas | Ztráta |
![]() | ![]() | 1:55:40 | – | ![]() | ![]() | 1:45:56 | – |
![]() | ![]() | 1:56:10 | +0:30 | ![]() | ![]() | 1:48:07 | +2:11 |
![]() | ![]() | 1:58:47 | +3:07 | ![]() | ![]() | 1:48:09 | +2:13 |
4. | ![]() | 1:59:34 | +3:54 | 4. | ![]() | 1:48:18 | +2:22 |
5. | ![]() | 2:00:07 | +4:27 | 5. | ![]() | 1:48:26 | +2:30 |
6. | ![]() | 2:00:59 | +5:19 | 6. | ![]() | 1:48:31 | +2:35 |
Oficiální výsledky a mapy |
Závod na klasické trati (Long)
Závod na klasické trati na Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 se uskutečnil 13. května 2018 v oblasti Capriasca. Tratě vedly rozlehlými horskými loukami a lesními úseky, kde se střídaly otevřené prostory s hustší vegetací a prudkými svahy. Délka tratí, technická náročnost a převýšení kladly vysoké fyzické i orientační nároky na závodníky. Podmínky na trati ovlivnilo oblačné počasí, teplota dosahovala 18 °C, vlhkost byla vysoká – 87 % a vítr byl mírný, vanoucí rychlostí 2 km/h jihozápadním směrem. Vysoká vlhkost mohla způsobovat větší únavu závodníků, zejména v hustě zalesněných částech tratě. V mužské kategorii zvítězil norský reprezentant Olav Lundanes, který triumfoval v čase 1:34:42 a obhájil tak titul mistra Evropy z předchozího šampionátu. Druhé místo obsadil Matthias Kyburz ze Švýcarska se ztrátou 52 sekund a třetí skončil Gernot Kerschbaumer z Rakouska, který na vítěze ztratil 1:12. Čtvrtý doběhl Frédéric Tranchand z Francie, páté místo obsadil Daniel Hubmann a na šestém místě skončil Martin Hubmann (oba Švýcarsko). V ženské kategorii triumfovala Tove Alexanderssonová ze Švédska, která ovládla závod v čase 1:21:08. Druhá se ztrátou 5 minut finišovala Natalija Gemperleová reprezentující Rusko. Bronz získala Julia Gross ze Švýcarska, která na vítězku ztratila 5:41. Na čtvrtém místě skončila další švýcarská závodnice Sabine Hauswirthová, pátá byla Maja Almová z Dánska a šestá Maija Sianoja z Finska. Závod na klasické trati potvrdil dominanci Olava Lundanese, který si připsal další titul, a také vyrovnanost ženské špičky, kde o medailích rozhodovaly minuty. Švýcarská reprezentace si připsala další cenné medaile, ale hlavní triumf si odnesli Norové a Švédové.[5][3]
Zkrácené výsledky | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||
|
| ||||||
Umístění | Jméno | Čas | Ztráta | Umístění | Jméno | Čas | Ztráta |
![]() | ![]() | 1:34:42 | ![]() | ![]() | 1:21:08 | ||
![]() | ![]() | 1:35:34 | +0:52 | ![]() | ![]() | 1:26:08 | +5:00 |
![]() | ![]() | 1:35:54 | +1:12 | ![]() | ![]() | 1:26:49 | +5:41 |
4. | ![]() | 1:36:09 | +1:27 | 4. | ![]() | 1:29:04 | +7:56 |
5. | ![]() | 1:36:35 | +1:53 | 5. | ![]() | 1:29:10 | +8:02 |
6. | ![]() | 1:37:35 | +2:53 | 6. | ![]() | 1:30:07 | +8:59 |
Oficiální výsledky a mapy |
Medailové pořadí podle zemí
Pořadí zúčastněných zemí podle získaných medailí v jednotlivých závodech mistrovství (tzv. olympijského hodnocení).
Medailové pořadí podle zemí | |||||
---|---|---|---|---|---|
Pořadí | Stát | ![]() | ![]() | ![]() | Celkem |
![]() | ![]() | 5 | 4 | 2 | 11 |
![]() | ![]() | 2 | 3 | 5 | |
![]() | ![]() | 2 | 2 | 4 | |
4. | ![]() | 1 | 1 | ||
5. | ![]() | 1 | 1 | 2 | |
6. | ![]() | 1 | 1 | ||
6. | ![]() | 1 | 1 | ||
6. | ![]() | 1 | 1 | ||
6. | ![]() | 1 | 1 |
Česká reprezentace na ME
Česko reprezentovalo 5 mužů a 7 žen.
Přehled umístění českých reprezentantů | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži | Ženy | ||||||||||
Jméno | Klasika | Krátká | Sprint | Štafety | Mix štafety | Jméno | Klasika | Krátká | Sprint | Štafety | Mix štafety |
Vojtěch Král | 13. místo | 10. místo | 7. místo | 4. místo | 4. místo | Vendula Horčičková | 39. místo | 18. místo | 27. místo | X | X |
Pavel Kubát | 38. místo | X | X | 4. místo | X | Adéla Indráková | 33. místo | 21. místo | 33. místo | X | X |
Miloš Nykodým | 7. místo | 19. místo | 4. místo | 4. místo | Tereza Janošíková | X | 34. místo | 35. místo | X | X | |
Vojtěch Sýkora | X | 41. místo | 45. místo | X | X | Jana Knapová | 16. místo | 22. místo | 29. místo | X | 4. místo |
Daniel Hájek | X | 42. místo | X | X | X | Denisa Kosová | X | 50. místo | X | X | 4. místo |
Lenka Mechlová | X | 43. místo | X | 14. místo | X | ||||||
Karolína Šiková | X | X | X | 14. místo | X |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Sportovní běh a chůze – Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2018 [online]. Česká televize [cit. 2025-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Oficiální zprávy European Orienteering Championships 2018 [online]. Swiss Orienteering [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g European Orienteering Championships 2018 na Eventor IOF [online]. Mezinárodní federace orientačního běhu [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Orienteering Championships 2018 / Programma [online]. Ticino: Swiss Orienteering [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g EOC 2018 Bulletin 4 [online]. Swiss Orienteering [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Oficiální web závodů (německy) (anglicky)
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Autor: Murdockcrc, Licence: CC BY-SA 4.0
Panoramic view of Morcote and Lugano Lake as seen from Serpiano, Ticino, Switzerland.
Autor: Adrian Michael, Licence: CC BY-SA 3.0
Sala-de:Caprisaca; hinten Vaglio
© Francesco Stoppa, CC BY 3.0
M.te Generoso visto da Mendrisio
Autor: Cristian Bianchi, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek zobrazuje švýcarskou kulturní památku národního významu s identifikačním číslem
(c) Wiki.edoardo, CC BY-SA 3.0
Pictogram for the running sport orienteering