Mistrovství Evropy v plaveckých sportech
Mistrovství Evropy v plaveckých sportech je organizováno Evropskou plaveckou ligou. Poprvé se mistrovství konalo v roce 1926 v Budapešti.
Původními plaveckými sporty mistrovství Evropy jsou plavání v 50 m bazénu, skoky do vody a vodní pólo. Od roku 1977 je na programu umělecké (synchronizované) plavání a od roku 1995 plavání na otevřené vodě, které probíhá také samostatně jako mistrovství Evropy. Důvodem konání samostatného mistrovství bývá brzký termín mistrovství Evropy v plaveckých sportech, kdy je voda v nádržích, jezerech příliš studená – v roce 2004 proběhly v květnu závody na otevřené vodě na přehradě San Juan, která měla necelých 16 °C. Vodní pólo má od roku 1999 samostatné mistrovství Evropy. V roce 2022 měl premiéru plavecký sport skoky do vody z velkých (extrémních) výšek.
Mistrovství Evropy v plaveckých sportech probíhalo mezi lety 1930 až 1974 ve čtyřletém cyklu. Zaběhlý systém narušila druhá světová válka a konání prvního mistrovství světa v plaveckých sportech v roce 1973. Mezi lety 1981 až 1999 se pořádalo mistrovství Evropy každé dva roky v lichých letech. Od roku 2000 v sudých letech. Důvodem posunutí byla změna čtyřletého cyklu mistrovství světa v plaveckých sportech na dvouletý od roku 2001.
Místa konání
Rok | Místo | Země | Datum | Pla50 | SkdVo | VoPol | UmPla | PlOVo | SdVVV |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1926 | Budapešť | Maďarsko | 18. – 22. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1927 | Bologna | Itálie | 31. srpna – 4. září | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
19301 | — | — | — | — | — | — | — | ||
1931 | Paříž | Francie | 23. – 30. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1934 | Magdeburg | Německo | 12. – 19. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1938 | Londýn | Spojené království | 6. – 13. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1947 | Monte Carlo | Monako | 10. – 14. září | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1950 | Vídeň | Rakousko | 20. – 27. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1954 | Turín | Itálie | 31. srpna – 5. září | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1958 | Budapešť | Maďarsko | 31. srpna – 6. září | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1962 | Lipsko | Německá demokratická republika | 18. – 25. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1966 | Utrecht | Nizozemsko | 20. – 27. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1970 | Barcelona | Španělsko | 5. – 13. září | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1974 | Vídeň | Rakousko | 18. – 25. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — | — |
1977 | Jönköping | Švédsko | 14. – 21. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — |
1981 | Split | Jugoslávie | 4. – 12. září | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — |
1983 | Řím | Itálie | 22. – 27. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — |
1985 | Sofie | Bulharsko | 4. – 11. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — |
1987 | Strasbourg | Francie | 16. – 23. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — |
1989 | Bonn | Západní Německo | 15. – 20. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — |
1991 | Athény | Řecko | 18. – 25. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — |
1993 | Sheffield | Spojené království | 3. – 8. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — | — |
1995 | Vídeň | Rakousko | 22. – 27. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — |
1997 | Sevilla | Španělsko | 19. – 24. srpna | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | ⬤ | — |
1999 | Istanbul | Turecko | 26. června – 1. srpna | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | — |
2000 | Helsinki | Finsko | 3. – 9. června | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | — |
2002 | Berlín | Německo | 29. června – 4. srpna | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | — |
2004 | Madrid | Španělsko | 5. – 16. května | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | — |
2006 | Budapešť | Maďarsko | 26. června – 6. srpna | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | — |
2008 | Eindhoven | Nizozemsko | 13. – 24. března | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | — | — |
2010 | Budapešť | Maďarsko | 4. – 15. srpna | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | — |
2012 | Debrecín Eindhoven | Maďarsko Nizozemsko | 14. – 27. května | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | — | — |
2014 | Berlín | Německo | 13. - 24. srpna | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | — |
2016 | Londýn | Velká Británie | 9. - 22. května | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | — | — |
2018 | Glasgow | Velká Británie | 1. - 12. srpna | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | — |
2020 | Budapešť | Maďarsko | 10. - 23. května 2021 | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | — |
2022 | Řím | Itálie | 11. - 21. srpna | ⬤ | ⬤ | — | ⬤ | ⬤ | ⬤ |
1 Rakouský plavecký svaz pořádání mistrovství Evropy v březnu odřekl z finančních důvodů.[1]
Pořadí zemí podle získaných medailí (1926-2010)
Pořadí | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1 | Německá demokratická republika | 143 | 116 | 68 | 327 |
2 | Německo | 139 | 130 | 96 | 365 |
3 | Rusko | 133 | 78 | 51 | 262 |
4 | Sovětský svaz | 97 | 87 | 80 | 264 |
5 | Maďarsko | 82 | 71 | 50 | 203 |
6 | Francie | 66 | 75 | 63 | 204 |
7 | Nizozemsko | 64 | 77 | 76 | 217 |
8 | Itálie | 61 | 73 | 108 | 242 |
9 | Spojené království | 51 | 61 | 89 | 201 |
10 | Švédsko | 47 | 64 | 60 | 171 |
11 | Západní Německo | 41 | 33 | 49 | 123 |
12 | Ukrajina | 36 | 34 | 42 | 112 |
13 | Španělsko | 22 | 37 | 31 | 90 |
14 | Dánsko | 21 | 12 | 27 | 60 |
15 | Polsko | 15 | 13 | 19 | 47 |
16 | Rakousko | 12 | 16 | 15 | 43 |
17 | Finsko | 12 | 6 | 8 | 26 |
18 | Rumunsko | 8 | 23 | 31 | 62 |
19 | Belgie | 5 | 5 | 13 | 23 |
20 | Bělorusko | 4 | 7 | 13 | 24 |
21 | Norsko | 4 | 6 | 4 | 14 |
22 | Irsko | 4 | 5 | 0 | 9 |
23 | Slovensko | 3 | 10 | 2 | 15 |
24 | Švýcarsko | 3 | 5 | 15 | 19 |
25 | Jugoslávie | 2 | 14 | 13 | 29 |
26 | Chorvatsko | 2 | 6 | 6 | 14 |
27 | Řecko | 2 | 5 | 12 | 19 |
28 | Československo | 2 | 4 | 11 | 17 |
29 | Bulharsko | 2 | 3 | 9 | 14 |
30 | Česko | 2 | 1 | 13 | 16 |
31 | Slovinsko | 1 | 4 | 6 | 11 |
32 | Srbsko | 1 | 0 | 0 | 1 |
33 | Izrael | 0 | 2 | 4 | 6 |
34 | Litva | 0 | 2 | 2 | 4 |
35 | Socialistická federativní republika Jugoslávie | 0 | 1 | 0 | 1 |
35 | Faerské ostrovy | 0 | 1 | 0 | 1 |
35 | Portugalsko | 0 | 1 | 0 | 1 |
38 | Turecko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Total | 1087 | 1088 | 1087 | 3262 |
Odkazy
Reference
Související články
- Plavání na mistrovství Evropy v plaveckých sportech
- Skoky do vody na mistrovství Evropy v plaveckých sportech
- Skoky do vody z velkých výšek na mistrovství Evropy v plaveckých sportech
- Umělecké plavání na mistrovství Evropy v plaveckých sportech
- Plavání na otevřené vodě na mistrovství Evropy v plaveckých sportech
- Vodní pólo na mistrovství Evropy v plaveckých sportech
- Plavání (sport)
- Seznam světových rekordů v plavání
- Evropská plavecká liga (LEN)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství Evropy v plaveckých sportech na Wikimedia Commons
- LEN – Evropská plavecká federace (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Finská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).