Mistrovství Evropy v rychlobruslení

Mistrovství Evropy v rychlobruslení je rychlobruslařská soutěž každoročně pořádaná Mezinárodní bruslařskou unií. Závodí se ve víceboji (klasickém a sprinterském), nebo na jednotlivých tratích.

Historie

První evropský vícebojařský šampionát pro muže se konal v roce 1893 a předcházela mu dvě neoficiální mistrovství v letech 1891 a 1892. V dalších desetiletích se závody neuskutečnily pouze v období první a druhé světové války. Mistrovství Evropy pro ženy se pořádá od roku 1970 s přestávkou v letech 1975 až 1980, kdy se kvůli malému zájmu neuskutečnila. Až do roku 1989 se mužský i ženský šampionát konal místem i časem nezávisle na sobě, teprve od roku 1990 jsou pořádána společná mistrovství Evropy. Od konce 19. století se až do roku 2016 závodilo pouze v klasickém víceboji.

Od roku 2017 jsou v lichých letech pořádány závod v klasickém a ve sprinterském víceboji, v sudých letech, počínaje rokem 2018, potom závody na jednotlivých tratích.

Vývoj tratí

Klasický víceboj – muži

  • V letech 1891 a 1892 se závodilo ve víceboji na třech tratích: ⅓ míle (536 m) – 1 míle (1609 m) – 3 míle (4828 m).
  • V letech 1893–1895 se závodilo ve víceboji na třech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m.
  • V letech 1896–1935 se závodilo ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).
  • V letech 1936–1947 se závodilo ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 3000 m – 5000 m (tzv. malý čtyřboj).
  • Od roku 1948 se závodí (od roku 2017 pouze v lichých letech) ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).
    • Výjimkou byl šampionát v Lahti 1967, kde kvůli extrémně silnému mrazu nahradili pořadatelé závod na 10 km závodem na 3 km, aby závodníci nebyli tak dlouhý čas ve velmi nízkých teplotách. Velký čtyřboj tak byl nahrazen malým čtyřbojem.

Klasický víceboj – ženy

  • V letech 1970–1982 se závodilo ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1000 m – 1500 m – 3000 m (tzv. mini čtyřboj).
  • Od roku 1983 se závodí (od roku 2017 pouze v lichých letech) ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 3000 m – 5000 m (tzv. malý čtyřboj).

Sprinterský víceboj – muži i ženy

  • Od roku 2017 se v lichých letech závodí ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1000 m – 500 m – 1000 m (tzv. sprinterský čtyřboj).

Jednotlivé tratě

  • Od roku 2018 se v sudých letech závodí na jednotlivých tratích: 500 m, 1000 m, 1500 m, 5000 m, závod s hromadným startem, týmový sprint, stíhací závod družstev.

Vývoj hodnocení ve víceboji

  • V letech 1891 a 1892 se mistrem Evropy stal bruslař, který vyhrál všechny tři závody. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
  • V letech 1893–1907 se mistrem Evropy stal bruslař, který vyhrál většinu závodů. V letech 1893–1895 tak nebyl titul nikomu udělen, pokud žádný bruslař nevyhrál alespoň dva závody (z celkových tří tratí), v letech 1896–1907 nebyl titul nikomu udělen, pokud žádný bruslař nevyhrál alespoň tři závody (z celkových čtyř tratí). Druhé a třetí místo se neudělovalo.
  • V letech 1908–1925 byl používán bodovací systém (1 bod za první místo v závodě, 2 body za druhé místo, atd.). Celkový součet seřazený od nejmenšího počtu bodů vytvořil celkové pořadí bruslařů. Pravidlo, že závodník, který vyhraje nejméně tři závody, se automaticky stane mistrem Evropy stále platilo a mohlo tak přebít počet bodů.
  • V letech 1926–1927 byl použit bodovací systém, kdy z každého závodu měl bruslař procentuální body vypočítané z jeho dosaženého času a tehdejšího evropského rekordu. Seřazení dle počtu bodů od nejmenšího a pravidlo tří vyhraných závodů platilo jako v minulých letech.
  • Od roku 1928 je ve víceboji používán bodovací systém samalog.

Medailové pořadí zemí

Aktualizováno po ME 2022.

Klasický víceboj
PořadíZeměZlatoStříbroBronzCelkem
1.NizozemskoNizozemsko Nizozemsko484645139
2.NorskoNorsko Norsko383637111
3.NěmeckoNěmecko Německo1613433
4.Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz14111540
5.ŠvédskoŠvédsko Švédsko93820
6.Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo86519
7.RuskoRusko Rusko63817
8.FinskoFinsko Finsko58619
9.ČeskoČesko Česko53412
10.RakouskoRakousko Rakousko36413
11.ItálieItálie Itálie1438
12.LotyšskoLotyšsko Lotyšsko1001
13.BelgieBelgie Belgie0213
14.FrancieFrancie Francie0112
15.MaďarskoMaďarsko Maďarsko0011
neuděleno3151533
Sprinterský víceboj
PořadíZeměZlatoStříbroBronzCelkem
1.NizozemskoNizozemsko Nizozemsko4318
2.ČeskoČesko Česko1001
RakouskoRakousko Rakousko1001
4.RuskoRusko Rusko0224
5.NorskoNorsko Norsko0112
6.NěmeckoNěmecko Německo0022
Jednotlivé tratě
PořadíZeměZlatoStříbroBronzCelkem
1.NizozemskoNizozemsko Nizozemsko2516950
2.RuskoRusko Rusko10131437
3.ItálieItálie Itálie2349
4.PolskoPolsko Polsko2046
5.BelgieBelgie Belgie2002
6.RakouskoRakousko Rakousko1214
7.NorskoNorsko Norsko0459
8.FinskoFinsko Finsko0202
9.BěloruskoBělorusko Bělorusko0112
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko0112
11.NěmeckoNěmecko Německo0022
12.ČeskoČesko Česko0011

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.