Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském je sportovní akce pořádaná každou zápasnickou sezonu Mezinárodní zápasnickou federací.
Historie
Turnaje mistrovství Evropy v zápase řecko-římském se pořádají od konce devatenáctého století. Turnaje mistrovství Evropy měly jak amatérskou tak profesionální podobu. Amatérská mistrovství Evropy byla až do vzniku Mezinárodní zápasnické federace v roce 1921 pořádána různými sportovními spolky a organizacemi a z dnešní pohledu jsou tato mistrovství Evropy brána jako neoficiální. Bylo zcela běžné, že během jednoho roku se pořádalo hned několik turnajů s označením amatérské mistrovství Evropy. Pro český zápas tak památné vítězství Gustava Frištenského na amatérském mistrovství Evropy v Rotterdamu v roce 1903 není v oficiálních statistikách Mezinárodní zápasnické federace uváděno.
Centrem dění zápasu řecko-římského byla do začátku druhé světové války Skandinávie, Pobaltí, Německo a Střední Evropa. Po druhé světové válce se rozšířil především v zemích bývalého východního bloku a tyto země začaly postupně zápasu řecko-římskému dominovat. Po rozpadu sovětského svazu koncem roku 1991 došlo se vznikem nových republik k zvýšení konkurence, která v minulých letech nebyla široká.
Vítězové v zápasu řecko-římském
rok | místo | -58 | -62 | -67,5 | -75 | -82,5 | +82,5 | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1925 | Milán | A. Magyar | J. Németh | L. Keresztes | F. Braun | C. Westergren | R. Svensson | ||
1926 | Riga | S. Hansson | V. Väli | H. Pettersson | J. Jacobsen | R. Rupp | G. Gehring | ||
1927 | Budapešť | G. Gozzi | V. Väli | E. Sperling | L. Papp | A. Szabó | R. Badó | ||
1928 | |||||||||
1929 | Dortmund | S. Martinsen | F. Hernström | E. Sperling | J. Tunyogi | O. Pellinen | G. Gehring |
rok | místo | -56 | -61 | -66 | -72 | -79 | -87 | +87 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1930 | Stockholm | H. Tuvesson | K. Pihlajamäki | E. Malmberg | M. Nordling | V. Kokkinen | C. Westergren | J. Richthoff |
1931 | Praha | H. Tuvesson | K. Pihlajamäki | E. Sperling | M. Nordling | I. Johansson | O. Pellinen | C. Westergren |
1932 | ||||||||
1933 | Helsinky | Ö. Zombori | K. Pihlajamäki | A. Reini | M. Nordling | A. Cadier | R. Svensson | K. Hornfischer |
1934 | Řím | H. Tuvesson | K. Pihlajamäki | A. Reini | G. Glans | I. Johansson | E. Bjetags | K. Hornfischer |
1935 | Kodaň | H. Tuvesson | S. Hering | L. Koskela | R. Svedberg | I. Johansson | A. Cadier | K. Hornfischer |
1936 | ||||||||
1937 | Paříž | V. Perttunen | K. Pihlajamäki | L. Koskela | F. Schäfer | I. Johansson | N. Åkerlindh | K. Palusalu |
1938 | Tallinn | V. Perttunen | K. Pihlajamäki | L. Koskela | F. Schäfer | I. Johansson | A. Cadier | J. Kotkas |
1939 | Oslo | K. Kiisseli | K. Pihlajamäki | G. Andersson | F. Schäfer | I. Johansson | N. Åkerlindh | J. Kotkas |
rok | místo | -52 | -57 | -62 | -67 | -73 | -79 | -87 | +87 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1947 | Praha | B. Sundin | A. M. Hasan | O. Anderberg | G. Frändfors | Y. Doğu | N. Belov | K. Koberidze | J. Kotkas |
Turnaj mistrovství Evropy v klasickém stylu přešel od roku 1950 v mistrovství světa a byl obnoven během mistrovství světa v roce 1965.
rok | místo | -52 | -57 | -63 | -70 | -78 | -87 | -97 | +97 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1966 | Essen | V. Bakulin | F. Stange | S. Agamov | K.-J. Pohl | V. Ivlev | T. Kis | N. Martinescu | A. Roščin |
1967 | Minsk | P. Kirov | J. Varga | S. Popescu | G. Sapunov | S. Acar | A. Jurkevič | F. Kiss | I. Kozma |
1968 | Västerås | I. Kočergin | C. Trajkov | J. Grigorjev | V. Novochatko | S. Acar | O. Blijadze | F. Kiss | P. Kment |
rok | místo | -54 | -58 | -63 | -69 | -76 | -85 | -97 | -125 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1997 | Kouvola | D. Jabłoński | K. Mnacakanjan | N. Monov | A. Treťjakov | T. Kornbakk | H. Yerlikaya | H. Başar | S. Murejko |
rok | místo | -54 | -58 | -63 | -69 | -76 | -85 | -97 | -130 |
1998 | Minsk | B. Ambarcumov | A. Nazarjan | Ş. Eroğlu | A. Treťjakov | M. Kardanov | H. Yerlikaya | S. Lištvan | A. Karelin |
1999 | Sofie | S. Danieljan | A. Nazarjan | W. Zawadzki | A. Gluškov | S. Stojanov | H. Yerlikaya | M. Ljungberg | A. Karelin |
2000 | Moskva | M. Sandu | I. Majoros | V. Samurgašev | A. Gluškov | V. Makarenko | M. Lidberg | S. Lištvan | A. Karelin |
2001 | Istanbul | B. Ratkevič | P. Švehla | Ş. Eroğlu | A. Dochturišvili | A. Mišin | H. Yerlikaya | A. Bezručkin | M. Deák-Bárdos |
rok | místo | -59 | -66 | -71 | -75 | -80 | -85 | -98 | -130 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2014 | Vantaa | A. Kostadinov | A. Kurak | T. Lőrincz | A. Čechirkin | P. Bácsi | Ž. Beleňuk | A. Aleksanjan | R. Kaya'alp |
2015 | Baku | S. Marjanjan | A. Surkov | R. Čunajev | E. Mursalijev | J. Salejev | D. Čakvetadze | I. Magomedov | R. Kaya'alp |
2016 | Riga | M. Semjonov | I. Albijev | V. Boranjan | Z. Datunašvili | P. Eisele | Ž. Beleňuk | N. Melnikov | R. Kaya'alp |
2017 | Novi Sad | K. Fris | A. Surkov | B. Korpási | T. Abdulsalam | Z. Datunašvili | V. Lőrincz | F. Baldauf | R. Kaya'alp |
rok | místo | -55 | -60 | -63 | -67 | -72 | -77 | -82 | -87 | -97 | -130 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2018 | Kaspijsk | E. Azizli | S. Jemelin | M. Mihut | A. Surkov | A. Kurak | R. Vlasov | M. Manukjan | R. Koblijašvili | A. Aleksanjan | R. Kaya'alp |
2019 | Bukurešť | V. Kabalojev | V. Ciobanu | S. Marjanjan | A. Yüksel | A. Mancigov | R. Vlasov | R. Bisultanov | Ž. Beleňuk | M. Jovlojev | R. Kaya'alp |
2020 | Řím | E. Nazarjan | G. Garibjan | M. Nehoda | M. Thoresen | F. Stäbler | S. Sulejmanov | R. Husejnov | S. Novikov | A. Aleksanjan | A. Alexuc |
Váhové kategorie
Papírová váha(dočasně zrušená)- −48 kg (1969-1996)
- Muší váha
- −52 kg (1947-1996)
- −54 kg (1997-2001)
- −55 kg (2002-2013)
- nezápasilo se (2014-2017)
- −55 kg (2018-)
- Bantamová váha
- −58 kg (1925-1929)
- −56 kg (1930-1939)
- −57 kg (1947-1996)
- −58 kg (1997-2001)
- −60 kg (2002-2013)
- −59 kg (2014-2017)
- −60 kg (2018-)
- Pérová váha
- −62 kg (1925-1929)
- −61 kg (1930-1939)
- −62 kg (1947-1961)
- −63 kg (1962-1968)
- −62 kg (1969-1996)
- −63 kg (1997-2001)
- nezápasilo se (2002-2017)
- −63 kg (2018-)
- Lehká váha
- -67,5 kg (1925-1929)
- −66 kg (1930-1939)
- −67 kg (1947-1961)
- −70 kg (1962-1968)
- −68 kg (1969-1996)
- −69 kg (1997-2001)
- −66 kg (2002-2017)
- −67 kg (2018-)
- Lehká velterová váha
- −71 kg (2014-2017)
- −72 kg (2018-)
- Velterová váha
- −75 kg (1925-1929)
- −72 kg (1930-1939)
- −73 kg (1947-1961)
- nezápasilo se (1962-1968)
- −74 kg (1969-1996)
- −76 kg (1997-2001)
- −74 kg (2002-2013)
- −75 kg (2014-2017)
- −87 kg (2018-)
- Lehká střední váha
- −80 kg (2014-2017)
- −82 kg (2018-)
- Střední váha
- -82,5 kg (1925-1929)
- −79 kg (1930-1961)
- −78 kg (1962-1968)
- −82 kg (1969-1996)
- −85 kg (1997-2001)
- −84 kg (2002-2013)
- −85 kg (2014-2017)
- −87 kg (2018-)
Lehká těžká váha(dočasně zrušená)- −87 kg (1930-1968)
- −90 kg (1969-1996)
- Těžká váha
- +82,5 kg (1925-1929)
- +87 kg (1930-1961)
- −97 kg (1962-1968)
- −100 kg (1969-1996)
- −97 kg (1997-2001)
- −96 kg (2002-2013)
- −98 kg (2014-2017)
- −97 kg (2018-)
- Supertěžká váha
- +97 kg (1962-1968)
- +100 kg (1969-1984)
- −130 kg (1985-1996)
- −125 kg (1997)
- −130 kg (1998-2001)
- −120 kg (2002-2013)
- −130 kg (2014-)
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1968-1971). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1968
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1968-1971). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1968
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Belarus in 1991—1995
flag of Russia, used between 1991 and 1993. Aspect ratio modified for projects that require an aspect ratio of 3:2.
Flag of Germany with a 3:2 ratio, instead of 3:5. The 3:2 version was used by the German Confederation and the Weimar Republic. See Flags of the World for more information.
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.