Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském je sportovní akce pořádaná každou zápasnickou sezonu Mezinárodní zápasnickou federací.

Historie

Turnaje mistrovství Evropy v zápase řecko-římském se pořádají od konce devatenáctého století. Turnaje mistrovství Evropy měly jak amatérskou tak profesionální podobu. Amatérská mistrovství Evropy byla až do vzniku Mezinárodní zápasnické federace v roce 1921 pořádána různými sportovními spolky a organizacemi a z dnešní pohledu jsou tato mistrovství Evropy brána jako neoficiální. Bylo zcela běžné, že během jednoho roku se pořádalo hned několik turnajů s označením amatérské mistrovství Evropy. Pro český zápas tak památné vítězství Gustava Frištenského na amatérském mistrovství Evropy v Rotterdamu v roce 1903 není v oficiálních statistikách Mezinárodní zápasnické federace uváděno.

Centrem dění zápasu řecko-římského byla do začátku druhé světové války Skandinávie, Pobaltí, Německo a Střední Evropa. Po druhé světové válce se rozšířil především v zemích bývalého východního bloku a tyto země začaly postupně zápasu řecko-římskému dominovat. Po rozpadu sovětského svazu koncem roku 1991 došlo se vznikem nových republik k zvýšení konkurence, která v minulých letech nebyla široká.

Vítězové v zápasu řecko-římském

rokmísto-58-62-67,5-75-82,5+82,5
1925Itálie MilánMaďarské království A. MagyarMaďarské království J. NémethMaďarské království L. KeresztesNěmecká říše F. BraunŠvédsko C. WestergrenŠvédsko R. Svensson
1926Lotyšsko RigaŠvédsko S. HanssonEstonsko V. VäliŠvédsko H. PetterssonDánsko J. JacobsenNěmecká říše R. RuppNěmecká říše G. Gehring
1927Maďarské království BudapešťItálie G. GozziEstonsko V. VäliNěmecká říše E. SperlingMaďarské království L. PappČeskoslovensko A. SzabóMaďarské království R. Badó
1928
1929Německá říše DortmundNorsko S. MartinsenŠvédsko F. HernströmNěmecká říše E. SperlingMaďarské království J. TunyogiFinsko O. PellinenNěmecká říše G. Gehring
rokmísto-56-61-66-72-79-87+87
1930Švédsko StockholmŠvédsko H. TuvessonFinsko K. PihlajamäkiŠvédsko E. MalmbergFinsko M. NordlingFinsko V. KokkinenŠvédsko C. WestergrenŠvédsko J. Richthoff
1931Československo PrahaŠvédsko H. TuvessonFinsko K. PihlajamäkiNěmecká říše E. SperlingFinsko M. NordlingŠvédsko I. JohanssonFinsko O. PellinenŠvédsko C. Westergren
1932
1933Finsko HelsinkyMaďarské království Ö. ZomboriFinsko K. PihlajamäkiFinsko A. ReiniFinsko M. NordlingŠvédsko A. CadierŠvédsko R. SvenssonNěmecká říše K. Hornfischer
1934Itálie ŘímŠvédsko H. TuvessonFinsko K. PihlajamäkiFinsko A. ReiniŠvédsko G. GlansŠvédsko I. JohanssonLotyšsko E. BjetagsNěmecká říše K. Hornfischer
1935Dánsko KodaňŠvédsko H. TuvessonNěmecká říše S. HeringFinsko L. KoskelaŠvédsko R. SvedbergŠvédsko I. JohanssonŠvédsko A. CadierNěmecká říše K. Hornfischer
1936
1937Francie PařížFinsko V. PerttunenFinsko K. PihlajamäkiFinsko L. KoskelaNěmecká říše F. SchäferŠvédsko I. JohanssonŠvédsko N. ÅkerlindhEstonsko K. Palusalu
1938Estonsko TallinnFinsko V. PerttunenFinsko K. PihlajamäkiFinsko L. KoskelaNěmecká říše F. SchäferŠvédsko I. JohanssonŠvédsko A. CadierEstonsko J. Kotkas
1939Norsko OsloFinsko K. KiisseliFinsko K. PihlajamäkiŠvédsko G. AnderssonNěmecká říše F. SchäferŠvédsko I. JohanssonŠvédsko N. ÅkerlindhEstonsko J. Kotkas
rokmísto-52-57-62-67-73-79-87+87
1947Československo PrahaŠvédsko B. SundinEgyptské království A. M. HasanŠvédsko O. AnderbergŠvédsko G. FrändforsTurecko Y. DoğuSovětský svaz N. BelovSovětský svaz K. KoberidzeSovětský svaz J. Kotkas

Turnaj mistrovství Evropy v klasickém stylu přešel od roku 1950 v mistrovství světa a byl obnoven během mistrovství světa v roce 1965.

rokmísto-52-57-63-70-78-87-97+97
1966Západní Německo EssenSovětský svaz V. BakulinZápadní Německo F. StangeSovětský svaz S. AgamovVýchodní Německo K.-J. PohlSovětský svaz V. IvlevTurecko T. KisRumunská socialistická republika N. MartinescuSovětský svaz A. Roščin
1967Sovětský svaz MinskBulharsko P. KirovMaďarsko J. VargaRumunská socialistická republika S. PopescuSovětský svaz G. SapunovTurecko S. AcarSovětský svaz A. JurkevičMaďarsko F. KissMaďarsko I. Kozma
1968Švédsko VästeråsSovětský svaz I. KočerginBulharsko C. TrajkovSovětský svaz J. GrigorjevSovětský svaz V. NovochatkoTurecko S. AcarSovětský svaz O. BlijadzeMaďarsko F. KissČeskoslovensko P. Kment
rokmísto-48-52-57-62-68-74-82-90-100+100
1969Itálie ModenaZápadní Německo R. LacourJugoslávie B. MarinkoŠvédsko R. BjörlinTurecko M. AlakocJugoslávie S. DamjanovićFinsko E. TapioJugoslávie M. NenadićJugoslávie J. ČorakŠvédsko P. SvenssonTurecko Ö. Topuz
1970Východní Německo BerlínRumunská socialistická republika G. BerceanuBulharsko P. KirovMaďarsko J. VargaVýchodní Německo H.-H. WehlingVýchodní Německo K.-P. GöpfertSovětský svaz V. IgumenovJugoslávie M. NenadićSovětský svaz V. RezancevŠvédsko P. SvenssonZápadní Německo R. Bock
1971
1972Polsko KatoviceRumunská socialistická republika G. BerceanuPolsko J. MichalikBulharská lidová republika C. TrajkovBulharská lidová republika G. MarkovVýchodní Německo J. HähnelŘecko P. GalaktopulosSovětský svaz A. NazarenkoBulharská lidová republika S. NikolovSovětský svaz N. JakovenkoBulharská lidová republika A. Tomov
1973Finsko HelsinkyRumunská socialistická republika G. BerceanuPolsko J. MichalikBulharská lidová republika C. TrajkovSovětský svaz N. DavidjanSovětský svaz Š. ChisametdinovBulharská lidová republika I. KolevŠvédsko L. AnderssonSovětský svaz V. RezancevSovětský svaz N. BalbošinBulharská lidová republika A. Tomov
1974Španělsko MadridRumunská socialistická republika C. AlexandruBulharská lidová republika P. KirovSovětský svaz F. MustafinSovětský svaz A. KavkajevSovětský svaz Š. ChisametdinovBulharská lidová republika I. KolevSovětský svaz A. NazarenkoSovětský svaz V. RezancevBulharská lidová republika K. GoranovSovětský svaz Š. Morčiladze
1975Západní Německo LudwigshafenRumunská socialistická republika C. AlexandruZápadní Německo R. KraußJugoslávie I. FrgićPolsko K. LipieńPolsko A. SupronŠvédsko J. KarlssonSovětský svaz V. ČeboksarovBulharská lidová republika G. RajkovSovětský svaz N. BalbošinMaďarsko J. Rovnyai
1976Sovětský svaz LeningradSovětský svaz A. ŠumakovBulharská lidová republika P. KirovSovětský svaz F. MustafinPolsko K. LipieńŠvédsko L.-E. SkiöldBulharská lidová republika J. ŠopovMaďarsko C. HegedűsŠvédsko F. AnderssonSovětský svaz N. BalbošinBulharská lidová republika A. Tomov
1977Turecko BursaRumunská socialistická republika C. AlexandruMaďarsko L. RáczFinsko P. UkkolaRumunská socialistická republika I. PăunSovětský svaz S. NalbandjanČeskoslovensko V. MáchaRumunská socialistická republika I. DraicaMaďarsko C. HegedűsSovětský svaz N. BalbošinBulharská lidová republika N. Dinev
1978Norsko OsloRumunská socialistická republika C. AlexandruSovětský svaz V. BlagidzeSovětský svaz V. PogudinPolsko K. LipieńRumunská socialistická republika Ș. RusuMaďarsko F. KocsisRumunská socialistická republika I. DraicaŠvédsko F. AnderssonSovětský svaz N. BalbošinRumunská socialistická republika R. Codreanu
1979Rumunská socialistická republika BukurešťRumunská socialistická republika C. AlexandruSovětský svaz R. NersisjanSovětský svaz Š. SerikovŘecko S. MijakisRumunská socialistická republika Ș. RusuMaďarsko F. KocsisRumunská socialistická republika I. DraicaŠvédsko F. AnderssonSovětský svaz N. BalbošinBulharská lidová republika A. Tomov
1980Československo PrievidzaPolsko R. KierpaczSovětský svaz V. BlagidzeSovětský svaz V. KonstantinovSovětský svaz N. DavidjanRumunská socialistická republika Ș. RusuBulharská lidová republika N. NedevSovětský svaz G. KorbanSovětský svaz I. KanyginBulharská lidová republika G. RajkovBulharská lidová republika N. Dinev
1981Polsko LodžBulharská lidová republika T. AndonovSovětský svaz B. PašajanZápadní Německo P. PassarelliPolsko R. ŚwieradRumunská socialistická republika Ș. RusuMaďarsko F. KocsisSovětský svaz G. KorbanŠvédsko F. AnderssonSovětský svaz N. IňkovBulharská lidová republika R. Gerovski
1982Bulharská lidová republika VarnaSovětský svaz V. AnikinSovětský svaz B. PašajanBulharská lidová republika P. BalovSovětský svaz R. NasibulovSovětský svaz G. JermilovPolsko A. SupronSovětský svaz A. DžanimovSovětský svaz I. KanyginBulharská lidová republika A. DimitrovBulharská lidová republika N. Dinev
1983Maďarsko BudapešťBulharská lidová republika B. CenovMaďarsko L. RáczBulharská lidová republika E. IvanovBulharská lidová republika Ž. VangelovSovětský svaz G. JermilovMaďarsko F. KocsisSovětský svaz T. ApchazavaSovětský svaz I. KanyginBulharská lidová republika A. DimitrovBulharská lidová republika N. Dinev
1984Švédsko JönköpingSovětský svaz M. AllahverdijevSovětský svaz M. TadžetdinovSovětský svaz K. FatkulinSovětský svaz K. MadžidovSovětský svaz M. ProkudinŠvédsko R. TallrothSovětský svaz T. ApchazavaBulharská lidová republika A. KomševMaďarsko T. GáspárBulharská lidová republika A. Tomov
rokmísto-48-52-57-62-68-74-82-90-100-130
1985Východní Německo LipskoBulharská lidová republika B. CenovPolsko R. KierpaczSovětský svaz O. AruťunjanSovětský svaz K. MadžidovSovětský svaz M. ProkudinRumunská socialistická republika Ș. RusuSovětský svaz A. BattalovSovětský svaz I. KanyginSovětský svaz A. FedoronkoSovětský svaz I. Rostorockij
1986Řecko AthénySovětský svaz I. SamtajevSovětský svaz S. ĎuďajevSovětský svaz T. KalimulinMaďarsko Á. SiposSovětský svaz L. DžulfalakjanSovětský svaz M. MamiašviliMaďarsko T. KomáromiBulharská lidová republika A. KomševJugoslávie J. TerteiBulharská lidová republika N. Dinev
1987Finsko TampereItálie V. MaenzaSovětský svaz A. KalašnykovFinsko K. PehkonenBulharská lidová republika Ž. VangelovSovětský svaz A. AbajevSovětský svaz D. TurlychanovSovětský svaz S. NasjevičSovětský svaz V. PopovBulharská lidová republika I. GeorgievSovětský svaz I. Rostorockij
1988Norsko KolbotnNorsko L. RønningenSovětský svaz A. IgnatěnkoSovětský svaz A. ŠestakovMaďarsko J. BódiMaďarsko A. RepkaSovětský svaz B. DecijevSovětský svaz M. MamiašviliBulharská lidová republika I. JordanovSovětský svaz A. FedoronkoSovětský svaz A. Karelin
1989Finsko OuluZápadní Německo M. SchererJugoslávie S. RizvanovićFinsko K. PehkonenPolsko R. WolnyMaďarsko A. RepkaBulharská lidová republika P. TenevSovětský svaz M. MamiašviliSovětský svaz V. PopovPolsko A. WrońskiSovětský svaz A. Karelin
1990Polsko PoznaňSovětský svaz S. SuvorovNorsko J. RønningenFrancie P. MourierSovětský svaz G. AtmakinSovětský svaz I. DugučijevŠvédsko T. KornbakkZápadní Německo T. ZanderSovětský svaz P. PotapovSovětský svaz A. FedoronkoSovětský svaz A. Karelin
1991Německo AschaffenburgMaďarsko J. FaragóBulharsko B. CenovSovětský svaz A. IgnatěnkoPolsko W. ZawadzkiSovětský svaz K. MadžidovSovětský svaz M. IskandarjanMaďarsko P. FarkasSovětský svaz P. PotapovSovětský svaz S. DěmjaškevičSovětský svaz A. Karelin
1992Dánsko KodaňNorsko L. RønningenRusko A. Ter-MkrtčjanNěmecko R. JildizRusko S. MartynovFrancie G. YalouzArménie M. IskandarjanNěmecko T. ZanderNěmecko M. BullmannPolsko A. WrońskiRusko A. Karelin
1993Turecko IstanbulRusko Z. GulijevÁzerbájdžán N. AjvazovFinsko M. LindgrenRusko S. MartynovRusko I. DugučijevRusko B. ČagijevNěmecko T. ZanderŠvédsko J. OlssonBělorusko S. DěmjaškevičRusko A. Karelin
1994Řecko AthényRusko Z. GulijevArménie A. NazarjanTurecko Ş. EroğluUkrajina H. KamyšenkoMaďarsko A. RepkaTurecko E. KoyuncuNěmecko T. ZanderUkrajina V. OlejnykPolsko A. WrońskiRusko A. Karelin
1995Francie BesançonŘecko V. AgadžanjanArménie A. NazarjanUkrajina R. ChakimovPolsko W. ZawadzkiFrancie G. YalouzBulharsko S. StojanovRusko S. CvirRusko G. KoguašviliŠvédsko M. LjungbergRusko A. Karelin
1996Maďarsko BudapešťRusko Z. GulijevUkrajina A. KalašnykovTurecko Ş. EroğluRusko S. MartynovMaďarsko A. RepkaTurecko N. AvlucaTurecko H. YerlikayaRusko G. KoguašviliBělorusko S. LištvanRusko A. Karelin
rokmísto-54-58-63-69-76-85-97-125
1997Finsko KouvolaPolsko D. JabłońskiArménie K. MnacakanjanRusko N. MonovRusko A. TreťjakovŠvédsko T. KornbakkTurecko H. YerlikayaTurecko H. BaşarBulharsko S. Murejko
rokmísto-54-58-63-69-76-85-97-130
1998Bělorusko MinskRusko B. AmbarcumovBulharsko A. NazarjanTurecko Ş. EroğluRusko A. TreťjakovRusko M. KardanovTurecko H. YerlikayaBělorusko S. LištvanRusko A. Karelin
1999Bulharsko SofieRusko S. DanieljanBulharsko A. NazarjanPolsko W. ZawadzkiRusko A. GluškovBulharsko S. StojanovTurecko H. YerlikayaŠvédsko M. LjungbergRusko A. Karelin
2000Rusko MoskvaRumunsko M. SanduMaďarsko I. MajorosRusko V. SamurgaševRusko A. GluškovBělorusko V. MakarenkoŠvédsko M. LidbergBělorusko S. LištvanRusko A. Karelin
2001Turecko IstanbulBělorusko B. RatkevičČesko P. ŠvehlaTurecko Ş. EroğluGruzie A. DochturišviliRusko A. MišinTurecko H. YerlikayaRusko A. BezručkinMaďarsko M. Deák-Bárdos
rokmísto-55-60-66-74-84-96-120
2002Finsko SeinäjokiRusko R. BikkininBulharsko A. NazarjanTurecko Ş. EroğluGruzie B. ChasaijaTurecko H. YerlikayaRusko G. KoguašviliRusko J. Patrikejev
2003Srbsko a Černá Hora BělehradRumunsko M. SanduBulharsko A. NazarjanTurecko Ş. EroğluRusko A. GluškovRusko A. MišinGruzie R. NozadzeFinsko J. Ahokas
2004Švédsko HaparandaTurecko B. ÖzdemirArménie V. Džu'arjanUkrajina A. VardanjanRusko M. IvančenkoTurecko N. AvlucaŠvédsko M. LidbergRusko J. Patrikejev
2005Bulharsko VarnaRusko V. KorabljovÁzerbájdžán V. RahimovBulharsko N. GergovArménie M. KarapetjanRusko A. MišinTurecko H. YerlikayaBělorusko S. Arťuchin
2006Rusko MoskvaArménie R. AmojanArménie K. MnacakanjanMaďarsko T. LőrinczRusko V. SamurgaševPolsko A. MichalkiewiczTurecko H. YerlikayaTurecko İ. Güzel
2007Bulharsko SofieÁzerbájdžán R. BajramovRumunsko E. DiaconuBulharsko N. GergovGruzie M. KvirkveliaRusko A. MišinGruzie R. NozadzeRusko C. Barojev
2008Finsko TampereÁzerbájdžán R. BajramovFinsko J. Ala-HuikkuUkrajina A. VardanjanMaďarsko P. BácsiTurecko N. AvlucaRusko A. ChuštovArménie J. Patrikejev
2009Litva VilniusFinsko J. HaapamäkiRusko I. AlbijevRusko A. VačadzeArménie A. JulfalakjanRusko A. MišinRusko A. ChuštovArménie J. Patrikejev
2010Ázerbájdžán BakuÁzerbájdžán E. AlijevÁzerbájdžán H. AlijevRusko A. VačadzeBělorusko A. KikiňovTurecko N. AvlucaRusko A. ChuštovTurecko R. Kaya'alp
2011Německo DortmundArménie R. AmojanGruzie R. LaschiRusko A. VačadzeÁzerbájdžán R. HusejnovUkrajina V. RačybaBělorusko T. DějničenkoRusko C. Barojev
2012Srbsko BělehradÁzerbájdžán E. AlijevSlovensko I. LévaiNěmecko F. StäblerRusko R. VlasovBulharsko H. MarinovArménie A. AleksanjanTurecko R. Kaya'alp
2013Gruzie TbilisiBělorusko E. TadžijevBulharsko I. AngelovMaďarsko T. LőrinczRusko R. VlasovRusko A. MišinArménie A. AleksanjanTurecko R. Kaya'alp
rokmísto-59-66-71-75-80-85-98-130
2014Finsko VantaaBulharsko A. KostadinovRusko A. KurakMaďarsko T. LőrinczRusko A. ČechirkinMaďarsko P. BácsiUkrajina Ž. BeleňukArménie A. AleksanjanTurecko R. Kaya'alp
2015Ázerbájdžán BakuRusko S. MarjanjanRusko A. SurkovÁzerbájdžán R. ČunajevÁzerbájdžán E. MursalijevRusko J. SalejevRusko D. ČakvetadzeRusko I. MagomedovTurecko R. Kaya'alp
2016Lotyšsko RigaRusko M. SemjonovRusko I. AlbijevArménie V. BoranjanGruzie Z. DatunašviliNěmecko P. EiseleUkrajina Ž. BeleňukRusko N. MelnikovTurecko R. Kaya'alp
2017Srbsko Novi SadSrbsko K. FrisRusko A. SurkovMaďarsko B. KorpásiBulharsko T. AbdulsalamGruzie Z. DatunašviliMaďarsko V. LőrinczNorsko F. BaldaufTurecko R. Kaya'alp
rokmísto-55-60-63-67-72-77-82-87-97-130
2018Rusko KaspijskÁzerbájdžán E. AzizliRusko S. JemelinRumunsko M. MihutRusko A. SurkovRusko A. KurakRusko R. VlasovArménie M. ManukjanGruzie R. KoblijašviliArménie A. AleksanjanTurecko R. Kaya'alp
2019Rumunsko BukurešťRusko V. KabalojevMoldavsko V. CiobanuRusko S. MarjanjanTurecko A. YükselRusko A. MancigovRusko R. VlasovDánsko R. BisultanovUkrajina Ž. BeleňukRusko M. JovlojevTurecko R. Kaya'alp
2020Itálie ŘímBulharsko E. NazarjanArménie G. GaribjanBělorusko M. NehodaNorsko M. ThoresenNěmecko F. StäblerÁzerbájdžán S. SulejmanovÁzerbájdžán R. HusejnovUkrajina S. NovikovArménie A. AleksanjanRumunsko A. Alexuc

Váhové kategorie

  • Papírová váha (dočasně zrušená)
    • −48 kg (1969-1996)
  • Muší váha
    • −52 kg (1947-1996)
    • −54 kg (1997-2001)
    • −55 kg (2002-2013)
    • nezápasilo se (2014-2017)
    • −55 kg (2018-)
  • Bantamová váha
    • −58 kg (1925-1929)
    • −56 kg (1930-1939)
    • −57 kg (1947-1996)
    • −58 kg (1997-2001)
    • −60 kg (2002-2013)
    • −59 kg (2014-2017)
    • −60 kg (2018-)
  • Pérová váha
    • −62 kg (1925-1929)
    • −61 kg (1930-1939)
    • −62 kg (1947-1961)
    • −63 kg (1962-1968)
    • −62 kg (1969-1996)
    • −63 kg (1997-2001)
    • nezápasilo se (2002-2017)
    • −63 kg (2018-)
  • Lehká váha
    • -67,5 kg (1925-1929)
    • −66 kg (1930-1939)
    • −67 kg (1947-1961)
    • −70 kg (1962-1968)
    • −68 kg (1969-1996)
    • −69 kg (1997-2001)
    • −66 kg (2002-2017)
    • −67 kg (2018-)
  • Lehká velterová váha
    • −71 kg (2014-2017)
    • −72 kg (2018-)
  • Velterová váha
    • −75 kg (1925-1929)
    • −72 kg (1930-1939)
    • −73 kg (1947-1961)
    • nezápasilo se (1962-1968)
    • −74 kg (1969-1996)
    • −76 kg (1997-2001)
    • −74 kg (2002-2013)
    • −75 kg (2014-2017)
    • −87 kg (2018-)
  • Lehká střední váha
    • −80 kg (2014-2017)
    • −82 kg (2018-)
  • Střední váha
    • -82,5 kg (1925-1929)
    • −79 kg (1930-1961)
    • −78 kg (1962-1968)
    • −82 kg (1969-1996)
    • −85 kg (1997-2001)
    • −84 kg (2002-2013)
    • −85 kg (2014-2017)
    • −87 kg (2018-)
  • Lehká těžká váha (dočasně zrušená)
    • −87 kg (1930-1968)
    • −90 kg (1969-1996)
  • Těžká váha
    • +82,5 kg (1925-1929)
    • +87 kg (1930-1961)
    • −97 kg (1962-1968)
    • −100 kg (1969-1996)
    • −97 kg (1997-2001)
    • −96 kg (2002-2013)
    • −98 kg (2014-2017)
    • −97 kg (2018-)
  • Supertěžká váha
    • +97 kg (1962-1968)
    • +100 kg (1969-1984)
    • −130 kg (1985-1996)
    • −125 kg (1997)
    • −130 kg (1998-2001)
    • −120 kg (2002-2013)
    • −130 kg (2014-)

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of German Reich (1933–1935).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Bulgaria (1967-1971).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1968-1971). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1968
Flag of Bulgaria (1967–1971).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1968-1971). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1968
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Georgia (1990-2004).svg
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Georgia (1990–2004).svg
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Belarus (1918, 1991-1995).svg
Flag of Belarus in 1991—1995
Flag of Russia (1991–1993, 3-2).svg
flag of Russia, used between 1991 and 1993. Aspect ratio modified for projects that require an aspect ratio of 3:2.
Flag of Germany (3-2 aspect ratio).svg
Flag of Germany with a 3:2 ratio, instead of 3:5. The 3:2 version was used by the German Confederation and the Weimar Republic. See Flags of the World for more information.
Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946; 3-2 aspect ratio).svg
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Egypt (1922–1952).svg
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
Flag of Germany (1933–1935).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.