Mistrovství Evropy ve sportovním lezení
Aktuální ročník: Mistrovství Evropy ve sportovním lezení 2017 | |
Sport | sportovní lezení |
---|---|
Založeno | 1992, bouldering 2002 |
Vlastník | Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC) Český horolezecký svaz (ČHS) |
První ročník | ME Frankfurt 1992 |
Poslední vítěz | Romain Desgranges Anak Verhoeven obtížnost; Marcin Dzieński Julija Kaplinová rychlost 2017; Jan Hojer Staša Gejo bouldering 2017 |
Nejvíce titulů | Ramón Julián Puigblanque 3, obtížnost |
TV partneři | Ifscchannel youtube |
Příbuzné soutěže | ME v ledolezení Akademické ME |
Zakladatel | Mezinárodní horolezecká federace (UIAA) |
Vyšší soutěž | Mistrovství světa |
Nižší soutěž | Mistrovství Evropy juniorů |
Domácí pohár | MČR v soutěžním lezení |
Web | Ifsc-climbing.org |
Mistrovství Evropy ve sportovním lezení (anglicky: IFSC European Championship, francouzsky: Championnats d'Europe d'escalade, italsky: Campionato europeo di arrampicata, německy: Kletter-Europameisterschaft) jsou dvouleté mistrovství Evropy v soutěžním lezení, pořádané Mezinárodní federací sportovního lezení (IFSC). Tato událost určuje mužské a ženské mistry Evropy ve třech disciplínách soutěžního lezení: lezení na obtížnost, lezení na rychlost a bouldering. Kromě toho existuje i zimní ledolezení (viz drytooling), kde má Mistrovství Evropy v ledolezení obdobně dvě disciplíny (obtížnost a rychlost). Kontinentální mistrovství se pravidelně střídají s Mistrovstvím světa, juniorská mistrovství světa a Evropy se pořádají každoročně.
Historie
V roce 1992 zorganizovala Mezinárodní horolezecká federace - Union Internationale des Associations d'Alpinisme (UIAA) první mistrovství Evropy původně ve dvou disciplínách: lezení na obtížnost a rychlost, bouldering přibyl od roku 2002. Nejstarší tradici novodobých závodů má světový pohár, který probíhá každoročně od roku 1989, kdy navázal na mezinárodní závody Sportroccia. V roce 1997 byla založena ICC (International Council for Competition Climbing), která od Mezinárodního horolezeckého svazu převzala organizaci letních závodních disciplín, od roku 2007 již samostatná Mezinárodní federace sportovního lezení - International Federation of Sport Climbing (IFSC). V České republice zastřešuje soutěžní lezení Český horolezecký svaz.[1]
Během Mistrovství Evropy 2006 v Rusku byl zrušený bouldering (vysoké profily se špatným dopadištěm), tato část Mistrovství Evropy se konala ve Velké Británii o rok později. V roce 2012 došlo k posunu ve střídání konání Mistrovství světa s Mistrovstvím Evropy - Mistrovství světa se konalo v roce 2011 i v roce 2012 jako ukázka lezení pro nominaci na LOH mezi nové sporty, Mistrovství Evropy až o rok později v roce 2013. Pro rok 2015 se IFSC nepodařilo zajistit pořadatele pro lezení na obtížnost a rychlost, výsledky byly odečteny ze světového poháru v Chamonix.
Češi na ME
Česká reprezentace se účastnila ME od samého počátku, v roce 1992 skončila nejlépe Eva Linhartová, na 4. místě v lezení na rychlost. První medaile získali až v roce 2002 Tomáš Mrázek (stříbrnou za obtížnost) a Věra Kotasová-Kostruhová (bronzovou za bouldering). Tím se Věra stala první a jedinou českou ženou, která získala medaili na ME ve sportovním lezení a stejného prvenství dosáhla také na MS v roce 2005 (rovněž bronz za bouldering). Z mužů získal první medaili na ME v boulderingu Tomáš Mrázek, bronzovou v roce 2007.
Jediným českým mistrem Evropy, který navíc obhájil svůj titul na ME ve sportovním lezení, je Libor Hroza, v letech 2013 a 2015 získal zlatou medaili v lezení na rychlost. Je zároveň jediným českým medailistou v této disciplíně na ME, v roce 2010 získal také bronzovou medaili.
Titul vicemistra Evropy získali Tomáš Mrázek v letech 2002 a 2008 (obtížnost) a Adam Ondra, který se stal v letech 2010 i 2015 dvojnásobným vicemistrem Evropy (lezení na obtížnost i bouldering).
Mezi nejúspěšnější ME českých lezců patří i roky 2010 a 2015, kdy získali medaile ze všech tří disciplín, v roce 2015 i zlatou.[2]
Čeští lezci Libor Hroza, Adam Ondra a Tomáš Mrázek patří mezi desítku nejúspěšnějších medailistů na Mistrovství Evropy.
Přehled mistrovství
Pořadí | Rok | Místo | Datum | Disciplíny | Závodníci | Země | Web | Odkazy | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
počet | obtížnost | rychlost | bouldering | ||||||||
I. | 1992 | Frankfurt | 18. září | 2 | • | • | 64+35+28+9=136 | 20 | [3] | ||
II. | 1996 | Paříž | 28. ledna | 2 | • | • | 63+39+36+17=155 | 19 | [4] | ||
III. | 1998 | Norimberk | 3. dubna | 2 | • | • | 63+49+31+16=159 | 21 | [5] | ||
IV. | 2000 | Mnichov | 7. října | 2 | • | • | 62+52+23+17=154 | 20 | [6] | ||
V. | 2002 | Chamonix | 11.-14. července | 3 | • | • | • | 63+47+17+12+51+28=218 | 23 | [7] | |
VI. | 2004 | Lecco | 21.-27. června | 3 | • | • | • | 61+43+18+13+57+35=227 | 22 | [8] | |
VII. | 2006 | Jekatěrinburg | 29. června - 3. července | 2 | • | • | zrušeno | 42+37+23+17(+54+41)=119 | 19 | uralclimbing.ru | [9] |
2007 | Birmingham | 16.-18. března | 1 | • | 57+41=98 | 18 | [10] | ||||
VIII. | 2008 | Paříž | 15.-18. října | 3 | • | • | • | 74+43+36+26+68+49=296 | 26 | paris-escalade.com | [11] |
IX. | 2010 | Imst/Innsbruck | 14.–18. září | 3 | • | • | • | 59+44+44+23+63+41=274 | 26 | euro-2010.at | [12] |
X. | 2013 | Chamonix | 12.-13. července | 2 | • | • | 49+45+41+37=172 | 19 | [13] | ||
Eindhoven | 31. srpna - 1. září | 1 | • | 62+46=108 | 24 | euroboulder.com | [14] | ||||
XI. | 2015 | Innsbruck | 14.-16. května | 1 | • | 86+67=153 | 29 | boulderworldcup-innsbruck.com Archivováno 6. 2. 2020 na Wayback Machine. | [15] | ||
Chamonix | 10.-12. července | 2 | • | • | 59+43+30+32=164 | 19 | [16] | ||||
XII. | 2017 | Campitello di Fassa | 30. června - 1. července | 2 | • | • | 65+59+47+49=220 | 20 | fassaclimbingevents.com | [17] | |
Mnichov | 18.-19. srpna | 1 | • | x | x | ||||||
XIII. | 2019 | Zakopané | 5.-7. září | 1 | • | x | x | ||||
Edinburgh | 30. června - 1. července | 2 | • | • | |||||||
XIV. | 2020 | Moskva | 3 | • | • | • |
Výsledky mužů
Obtížnost
- Ramón Julián Puigblanque (5): 2004, 2010, 2015; 2013; 2002
- Alexandre Chabot (3): : 2000, 2002; 2004
- Adam Ondra (3): 2010, 2015, 2017
Rychlost
Rok | zlato | stříbro | bronz |
---|---|---|---|
1992 | Kairat Rachmetov | Cristian Brenna | Andrzej Marcisz |
1996 | Andrij Vedenmejer | Mathieu Dutray | Pavel Samojlin |
1998 | Tomasz Oleksy | Oleksandr Paukajev | Volodymyr Zacharov |
2000 | Maksym Stenkovyj | Jakov Subbotin | Alexandre Chaoulsky |
2002 | Maksym Stenkovyj | Sergej Sinicyn | Alexei Gadeev |
2004 | Alexandr Pěšechonov | Maksym Stenkovyj | Alexandre Chaoulsky |
2006 | Jevgenij Vajcechovskij | Sergej Sinicyn | Alexandr Pěšechonov |
2008 | Jevgenij Vajcechovskij | Maksym Osypov | Maksym Stenkovyj |
2010 | Sergej Abdrachmanov | Stanislav Kokorin | Libor Hroza |
2013 | Libor Hroza | Marcin Dzieński | Danyjil Boldyrev |
2015 | Libor Hroza | Danyjil Boldyrev | Marcin Dzieński |
2017 | Marcin Dzieński | Danyjil Boldyrev | Stanislav Kokorin |
- Maksym Stenkovyj (4): 2000, 2002; 2004; 2008
- Libor Hroza (3): 2013, 2015; 2010
- Marcin Dzieński (3): 2017; 2013; 2015
- Danyjil Boldyrev (3): 2015, 2017; 2013
Bouldering
- Kilian Fischhuber (3): 2013; 2008; 2010
Výsledky žen
Obtížnost (ženy)
- Mina Markovič (4): 2015; 2013, 2017; 2008
Rychlost (ženy)
Rok | zlato | stříbro | bronz |
---|---|---|---|
1992 | Jelena Ovčinnikovová | Julia Inozjemceva | Claudine Trecourt |
1996 | Cécile Avezou | Ameli Haagerová | Kim Anthoni |
1998 | Cécile Avezou | Olena Repko | Zosia Podgorbounskikh |
2000 | Olena Repko | Taťjana Rujgová | Zosia Podgorbounskikh |
2002 | Olena Repko | Olha Zacharovová | Svetlana Sutkina |
2004 | Anna Stenkovaja | Valentina Jurinová | Maja Piratinskaja |
2006 | Anna Stenkovaja | Xenija Aleksejevová | Valentina Jurinová |
2008 | Edyta Ropek | Olga Morozkinová | Anna Stenkovaja |
2010 | Edyta Ropek | Xenija Aleksejevová | Natalia Titova |
2013 | Anna Cyganovová | Aleksandra Rudzinska | Julija Levočkinová |
2015 | Anouck Jaubert | Julija Kaplinová | Marija Krasavinová |
2017 | Julija Kaplinová | Anna Cyganovová | Jelena Remizovová |
- Olena Repko (3): 2000, 2002; 1998
- Anna Stenkovaja (3): 2004, 2006; 2008
Bouldering (ženy)
- Anna Stöhr (5): 2010, 2013; 2004, 2008, 2015
Nejúspěšnější medailisté
Muži
Jméno | Celkem | Zlato | Stříbro | Bronz | Disciplíny | Období |
---|---|---|---|---|---|---|
Ramón Julián Puigblanque | 5 | obtížnost | 2002-2015 | |||
Maksym Stenkovyj | 4 | rychlost | 2000-2008 | |||
Alexandre Chabot | 3 | obtížnost | 2000-2004 | |||
Libor Hroza | 3 | rychlost | 2010-2015 | |||
Jan Hojer | 2 | bouldering | 2015-2017 | |||
Kilian Fischhuber | 3 | bouldering | 2008-2013 | |||
Marcin Dzieński | 3 | rychlost | 2013-2017 | |||
Cédric Lachat | 3 | - | - | - | obtížnost bouldering | 2006 2008-2010 |
Adam Ondra | 5 | obtížnost bouldering | 2010-2017 2010-2015 | |||
Cristian Brenna | 3 | obtížnost rychlost | 1998-2000 1992 | |||
Danyjil Boldyrev | 3 | rychlost | 2013-2017 | |||
Tomáš Mrázek | 3 | obtížnost bouldering | 2002-2008 |
Ženy
Jméno | Celkem | Zlato | Stříbro | Bronz | Disciplíny | Období |
---|---|---|---|---|---|---|
Anna Stöhr | 5 | bouldering | 2004-2015 | |||
Olena Repko | 3 | rychlost | 1998-2002 | |||
Anna Stenkovaja | 3 | rychlost | 2004-2008 | |||
Cécile Avezou | 2 | rychlost | 1996-1998 | |||
Edyta Ropek | 2 | rychlost | 2008-2010 | |||
Mina Markovič | 5 | - | - | obtížnost bouldering | 2008-2017 2013 | |
Sandrine Levet | 3 | - | - | - | obtížnost bouldering | 2002-2006 2002 |
Čeští Mistři a medailisté
Medaile podle zemí
Pořadí | Země | 1992 | 1996 | 1998 | 2000 | 2002 | 2004 | 2006 | 2007 | 2008 | 2010 | 2013 | 2015 | 2017 | celkem |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Rusko | 3 | 1 | 2 | 5 | 4 | 6 | 7 | 3 | 4 | 4 | 2 | 4 | 44 | |
2. | Francie | 5 | 8 | 2 | 2 | 5 | 4 | 2 | 1 | 2 | 1 | 3 | 1 | 1 | 37 |
3. | Rakousko | 3 | 1 | 1 | 3 | 5 | 3 | 3 | 2 | 21 | |||||
4. | Ukrajina | 1 | 3 | 2 | 3 | 1 | 2 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 18 | ||
5. | Slovinsko | 1 | 1 | 1 | 3 | 2 | 2 | 3 | 13 | ||||||
6. | Česko | 2 | 1 | 1 | 3 | 1 | 3 | 1 | 12 | ||||||
7. | Německo | 1 | 1 | 2 | 1 | 3 | 2 | 10 | |||||||
8. | Polsko | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 1 | 1 | 8 | ||||||
9. | Itálie | 1 | 1 | 1 | 2 | 1 | 1 | 7 | |||||||
10. | Španělsko | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 6 | |||||||
11. | Švýcarsko | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 5 | ||||||||
12. | Belgie | 1 | 1 | 1 | 1 | 4 | |||||||||
13. | Spojené království | 1 | 1 | 2 | |||||||||||
14. | Kazachstán | 1 | 1 | ||||||||||||
14. | Finsko | 1 | 1 | ||||||||||||
14. | Norsko | 1 | 1 | ||||||||||||
14. | Nizozemsko | 1 | 1 | ||||||||||||
14. | Srbsko | 1 | 1 | ||||||||||||
19 | celkem | 12 | 12 | 12 | 12 | 19 | 18 | 12 | 6 | 18 | 18 | 18 | 18 | 18 | 193 |
Vítězové podle zemí
Pořadí | Země | 1992 | 1996 | 1998 | 2000 | 2002 | 2004 | 2006 | 2007 | 2008 | 2010 | 2013 | 2015 | 2017 | celkem |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Francie | 1 | 3 | 1 | 1 | 3 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 16 | |
2. | Rusko | 1 | 3 | 2 | 1 | 1 | 2 | 1 | 10 | ||||||
3. | Rakousko | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 2 | 8 | |||||||
4. | Ukrajina | 1 | 2 | 2 | 5 | ||||||||||
5. | Španělsko | 1 | 1 | 1 | 1 | 4 | |||||||||
5. | Německo | 1 | 2 | 1 | 4 | ||||||||||
5. | Polsko | 1 | 1 | 1 | 1 | 4 | |||||||||
8. | Česko | 1 | 1 | 2 | |||||||||||
8. | Slovinsko | 1 | 1 | 2 | |||||||||||
8. | Švýcarsko | 1 | 1 | 2 | |||||||||||
11. | Itálie | 1 | 1 | ||||||||||||
11. | Belgie | 1 | 1 | 2 | |||||||||||
11. | Spojené království | 1 | 1 | ||||||||||||
11. | Kazachstán | 1 | 1 | ||||||||||||
11. | Srbsko | 1 | 1 | ||||||||||||
16 | celkem | 4 | 4 | 4 | 4 | 6 | 6 | 4 | 2 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 64 |
Odkazy
Reference
- ↑ IFSC: Historie závodního lezení. www.ifsc-climbing.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ Lezec.cz: ME v lezení - Chamonix, Libor zlato Adam stříbro
- ↑ UIAA European Championship - Frankfurt 1992 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Championship - Paris 1996 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UIAA European Championship - Nürnberg (GER) 1998 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UIAA European Championship - München (GER) 2000 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UIAA European Championship - Chamonix (FRA) 2002 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UIAA European Championship - Lecco (ITA) 2004 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UIAA European Championship - Ekatarinburg (RUS) 2006 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IFSC European Boulder Championship - Birmingham (Spojené království) 2007 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IFSC European Championship - Paris (FRA) 2008 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Championship - Imst/Innsbruck (AUT) 2010 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Championship (L,S) - Chamonix (FRA) 2013 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Championship (B) - Eindhoven (NED) 2013 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Calendar [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-07. (anglicky)
- ↑ European Championships 2015: information [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2015-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-13. (anglicky)
- ↑ (anglicky) IFSC: výsledkové listiny ME 2017 (obtížnost a rychlost)
Související články
- Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC)
- Český horolezecký svaz (ČHS)
- Mistrovství Evropy v ledolezení (ME v ledolezení)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Finská vlajka
Pictogram for climbing, inspired by the olympic pictograms listed in Category:Summer Olympics pictograms