Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení

MS juniorů ve sportovním lezení
Aktuální ročník:
Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 2018
Sportsportovní lezení
Založeno1992
VlastníkMezinárodní federace sportovního lezení (IFSC)
První ročníkMSJ 1992
Poslední vítězJaponsko Jošijuki Ogata
USA Claire Buhrfeind
Nejvíce titulůKanada Sean McColl
USA Ašima Širaiši
TV partneřiIfscchannel youtube
Příbuzné soutěžeMSJ v ledolezení; Akademické MS
ZakladatelMezinárodní horolezecká federace (UIAA)
Vyšší soutěžMS ve sportovním lezení
Nižší soutěžMEJ ve sportovním lezení
Domácí pohárMČR mládeže v soutěžním lezení
Webwww.ifsc-climbing.org

Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení (anglicky IFSC World Youth Championships, dříve UIAA World Youth Championships) jsou juniorská mistrovství světa (MSJ) ve sportovním lezení juniorů a mládeže od 14 do 19 let, pořádané zpravidla každoročně od roku 1992 Mezinárodní federací sportovního lezení (IFSC) ve třech kategoriích, nekonala se pouze v letech 1993 a 1996. Tato událost určuje v kategoriích juniorů a mládeže mistry světa ve třech disciplínách sportovního lezení: lezení na obtížnost, lezení na rychlost a bouldering.

Dalšími juniorskými světovými závody jsou Mistrovství Evropy juniorů ve sportovním lezení a Evropský pohár juniorů ve sportovním lezení. Zpravidla mohou v každé kategorii závodit maximálně čtyři závodníci z každé země, českou reprezentaci určuje Český horolezecký svaz (ČHS), který také pořádá závody v lezení jako Mistrovství České republiky v soutěžním lezení a Mistrovství České republiky mládeže v soutěžním lezení. Závodníci od šestnácti let mají také současně možnost účastnit se Mistrovství světa ve sportovním lezení pro dospělé. Mezi vysokými školami probíhá Akademické mistrovství světa ve sportovním lezení, které včetně dalších závodů pořádá Mezinárodní federace univerzitního sportu (FISU). Mezinárodní horolezecká federace (UIAA) pořádá také Mistrovství světa juniorů v ledolezení na obtížnost a rychlost.

Historie

Juniorské mistrovství světa se konalo poprvé v jednotlivých disciplínách od roku 1992 obtížnost, 1995 rychlost a 2015 bouldering. Vítězové kategorií A a juniorů v disciplínách lezení na obtížnost a rychlost se v roce 2012 nominovali na účast ve Světových hrách 2013 v Cali v Kolumbii. Obdobně v roce 2016 se juniorští vítězové ve všech třech disciplínách nominovali na Světové hry 2017 v polské Vratislavi.

Kategorie

  • Junioři a Juniorky (18 - 19 let)
  • chlapci a dívky kategorie A (16 - 17 let)
  • chlapci a dívky kategorie B (14 - 15 let)

Přehled závodů

RokMístoDatumWebDisciplínyZávodníciZemě
č.obtížnostrychlostboulderingKombinacejun.kat. Akat. Bjun.kat. Akat. B
I.1992Švýcarsko Basilej[1]27. února1
II.1994Německo Lipsko[2]22. října1
III.1995Kanada Laval[3]6. října2
IV.1996Rusko Moskva[4]2.-3. listopadu221
V.1997Rakousko Imst[5]14. listopadu1
VI.1998Rusko Moskva[6]16. července1
VII.1999Itálie Courmayeur[7]3. září1
VIII.2000Nizozemsko Amsterdam[8]1. září1
IX.2001Rakousko Imst[9][10]21.-24. června2
X.2002Francie Canteleu[11][12]27.-28. září2
XI.2003Bulharsko Veliko Tarnovo[13]19.-21. září1
XII.2004Spojené království Edinburgh[14]10.-12. září1
XIII.2005Čína Peking[15]25. srpna2
XIV.2006Rakousko Imst[16]24.-27. srpna2
XV.2007Ekvádor Ibarra[17]23.-26. srpna2
XVI.2008Austrálie Sydney[18]28.-31. srpna2
XVII.2009Francie Valence[19]27.-30. srpna2
XVIII.2010Spojené království Edinburgh[20]9.-12. září2
XIX.2011Rakousko Imst[21]25.-28. srpna2
XX.2012SingapurSingapur Singapur[22]25.-26. května2
XXI.2013Kanada Saanich[23]15.-18. srpna2
XXII.2014Francie Nouméa[24]19.-23. září2
XXIII.2015Itálie Arco[25]28. srpna - 6. září3
XXIV.2016Čína Kanton[26]7.-13. listopaduwych20163
XXV.2017Rakousko Innsbruck[27]30. srpna - 10. záříywch[nedostupný zdroj]4
XXVI.2018Rusko Moskva[28]7.-19. srpna3

Medailisté

Seznamy medailistů

Podrobnější informace naleznete v článku Česko na mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení.

Medaile podle zemí

Země19929495969798992000010203040506070809201011121314151617celkem
1.RuskoRusko Rusko44318?421199121361099119141112111013196
2.FrancieFrancie Francie864?544327674332625341642101
3.RakouskoRakousko Rakousko?22225211296544674632176
4.USAUSA USA14?31221125461143691066
5.JaponskoJaponsko Japonsko?1122323241691753
6.UkrajinaUkrajina Ukrajina1?2222855411233010244
7.SlovinskoSlovinsko Slovinsko12?223311222124125541
8.ItálieItálie Itálie1?11111113322377237
9.NěmeckoNěmecko Německo43?21121222422129
10.ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko12?3211111111111221
11.BelgieBelgie Belgie31?112111131117
12.PolskoPolsko Polsko?1113132111116
13.ČeskoČesko Česko?32111221114
14.ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko1?1111211211
15.EkvádorEkvádor Ekvádor?3111219
16.KanadaKanada Kanada?111137
16.VenezuelaVenezuela Venezuela?1121117
18.Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea?1111116
19.NizozemskoNizozemsko Nizozemsko?111115
20.Spojené královstvíSpojené království Spojené království1?124
21.ČínaČína Čína?123
21.ŠvédskoŠvédsko Švédsko?123
23.BulharskoBulharsko Bulharsko1?12
23.NorskoNorsko Norsko?112
23.KazachstánKazachstán Kazachstán?112
26.AustrálieAustrálie Austrálie?11
26.MaďarskoMaďarsko Maďarsko?11
26.SrbskoSrbsko Srbsko?11
26.ÍránÍrán Írán?11
26.ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko?11
30celkem19191836*181818183636181836363636363636363636545454794
  • medaile i vítězové 1992-2017 (1996 chybí obtížnost)

Vítězové podle zemí

Země19929495969798992000010203040506070809201011121314151617celkem
1.RuskoRusko Rusko2?71124324443455424364
2.FrancieFrancie Francie152?11111113321111112233
3.RakouskoRakousko Rakousko?12111123323222127
4.USAUSA USA2?111124517
5.SlovinskoSlovinsko Slovinsko?11211112112216
5.JaponskoJaponsko Japonsko?11212111616
7.UkrajinaUkrajina Ukrajina?1211312111115
8.ItálieItálie Itálie?11111223214
9.NěmeckoNěmecko Německo1?111219
9.ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko1?111111119
19.PolskoPolsko Polsko?121111119
12.ČeskoČesko Česko?1111116
12.BelgieBelgie Belgie31?1116
14.ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko1?1125
14.KanadaKanada Kanada?11125
16.VenezuelaVenezuela Venezuela?11114
17.NizozemskoNizozemsko Nizozemsko?112
17.EkvádorEkvádor Ekvádor?112
19.KazachstánKazachstán Kazachstán?11
19.Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea?11
19.SrbskoSrbsko Srbsko?11
19.ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko?11
19.NorskoNorsko Norsko?11
19.ŠvédskoŠvédsko Švédsko?11
19.AustrálieAustrálie Austrálie?11
25celkem6712*12666612136611?121212121212121212181818XXX
  • medaile i vítězové 1992-2016 (1995 chybí rychlost)

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sports current event.svg
Autor: Yuma, Licence: LGPL
current sport events icon
Climbing pictogram.svg
Pictogram for climbing, inspired by the olympic pictograms listed in Category:Summer Olympics pictograms
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.