Mistrovství světa v šachu
Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu konaná od roku 1886. Spravována je organizací FIDE. Od roku 1993 existoval konkurenční titul mistra světa v šachu od organizace PCA, ke sloučení obou titulů došlo roku 2006.[1] Existují také samostatná mistrovství pro ženy, pro mladistvé do 20 let, pro seniory a pro počítače. Oddělené jsou také mistrovství světa šachu v rapidu, blitz, korespondenčním, v řešením problémů a Fischerových náhodných šachách.
Rekord nejdelšího držení nejvyššího hodnocení (255 měsíců) a pro nejvíce po sobě jdoucích profesionálních turnajových vítězství drží Garri Kasparov.[2] Nejvíce šampionátů (6) vyhráli shodně Emanuel Lasker, Anatolij Karpov a Garri Kasparov. Současným a prvním čínským mistrem světa je Ting Li-žen, který roku 2023 porazil Jana Něpomňaščiho z Ruska.[3] Předchozí šampion Magnus Carlsen z Norska tehdy oznámil, že nebude popáté obhajovat svůj titul.[4]
Historie
Poprvé se oficiálně konalo roku 1886, kdy pražský rodák Wilhelm Steinitz porazil Johannese Zukertorta. Do té doby byli vůdčí mistři uznáváni za nejlepší šachisty světa pouze neformálně a subjektivně, na základě jejich sportovních výsledků a teoretického přínosu.
Nejčastěji se o titulu rozhodovalo v zápase dosavadního mistra a vyzyvatele, tedy v sérii šachových partií, v níž musel vyzyvatel získat více výher než dosavadní držitel titulu – nerozhodný výsledek se považoval za příznivý pro stávajícího mistra světa. V některých případech měl navíc starý mistr světa v případě prohry a ztráty titulu právo na odvetný zápas. Mistr světa si soupeře vybíral nejprve sám, v období po druhé světové válce pak FIDE pořádala turnaj kandidátů, kde vítěz měl právo na souboj s mistrem světa.
Forma mistrovství světa v šachu a způsob výběru účastníků se během jeho historie několikrát změnila, ale největší změna přišla až v letech 1993–2006, kdy došlo dokonce k rozkolu na dvě nezávislá a konkurenční mistrovství. Prestiž titulu tak značně poklesla. Změna pravidel a odstranění dlouhých zápasů s původním mistrem světa navíc způsobovaly, že se k titulu mohl vítězstvím v turnaji probojovat i šachista, který sice byl velmi silným velmistrem, ale ani zdaleka ne fenoménem srovnatelným s většinou mistrů světa v šachu od Steinitze po Kasparova.
Seznam mistrů světa
Vedoucí šachoví mistři do roku 1886 (neoficiální mistři světa)
| Jméno | Rok | Země |
|---|---|---|
| Luis Ramirez de Lucena | asi 1490– asi 1530 |  Španělsko |
| Pedro Damiano | asi 1512–1544 |  Portugalsko |
| Ruy López de Segura | 1560–1575 |  Španělsko |
| Leonardo da Cutri | 1575–1587 |  Neapolské království |
| Paolo Boi | 1587–1598 | Neapolské království |
| Alessandro Salvio | 1598–1619 | Neapolské království |
| Gioacchino Greco | 1619–1634 | Neapolské království |
| Pietro Carrera | 1634–1647 | Neapolské království |
| Legall de Kermeur | asi 1730–1747 |  Francie |
| Francois-André Philidor | 1747–1795 | Francie |
| Verdoni | 1795–1804 |  Itálie / Francie |
| Alexandre Deschapelles | 1804–1821 | Francie |
| Louis de la Bourdonnais | 1821–1840 |  Francie |
| Pierre Charles Fournier de Saint-Amant | 1840–1843 | Francie |
| Howard Staunton | 1843–1851 |  Anglie |
| Adolf Anderssen | 1851–1858 1860–1866 |  Prusko |
| Paul Morphy | 1858–1860 |  USA |
| Wilhelm Steinitz | 1866–1883 |  Rakousko-Uhersko |
| Johannes Zukertort | 1883–1886 |  Velká Británie |
Jednotné mistrovství světa
| Pořadí | Roky, kdy byl mistrem světa | Mistr světa | Země |
|---|---|---|---|
| 1. | 1886–1894 | Wilhelm Steinitz (1836–1900)[pozn. 1] | Rakousko-Uhersko / USA |
| 2. | 1894–1921 | Emanuel Lasker (1868–1941) |  Německo |
| 3. | 1921–1927 | José Raúl Capablanca (1888–1942) |  Kuba |
| 4. | 1927–1935 | Alexandr Aljechin (1892–1946) | Francie |
| 5. | 1935–1937 | Max Euwe (1901–1981) |  Nizozemsko |
| 1937–1946 | Alexandr Aljechin | Francie | |
| 6. | 1948–1957 | Michail Botvinnik (1911–1995)[pozn. 2] |  SSSR |
| 7. | 1957–1958 | Vasilij Smyslov (1921–2010) | SSSR |
| 1958–1960 | Michail Botvinnik | SSSR | |
| 8. | 1960–1961 | Michail Tal (1936–1992) | SSSR |
| 1961–1963 | Michail Botvinnik | SSSR | |
| 9. | 1963–1969 | Tigran Petrosjan (1929–1984) | SSSR |
| 10. | 1969–1972 | Boris Spasskij (* 1937) | SSSR |
| 11. | 1972–1975 | Robert J. Fischer (1943–2008) | USA |
| 12. | 1975–1985 | Anatolij Karpov (* 1951)[pozn. 3] | SSSR |
| 13. | 1985–1993 | Garri Kasparov (* 1963) | SSSR /  Rusko |
Dva konkurenční tituly
V r. 1993 byla založena Asociace šachových profesionálů (PCA), do které vstoupila řada velmistrů, kteří nesouhlasili s praktikami Mezinárodní šachové federace (FIDE). Mnozí šachisté startovali v turnajích obou organizací i v rámci obou organizací bojovali o titul mistra světa.
| Pořadí | Roky, kdy byl mistrem světa | Mistr světa FIDE | Země | Pořadí | Mistr světa PCA/Braingames | Země |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1993–1999 | Anatolij Karpov (* 1951) | Rusko | Garri Kasparov (* 1963) | Rusko | ||
| 1999–2000 | Alexandr Chalifman (* 1966) | Rusko | ||||
| 2000–2002 | Višvanáthan Ánand (* 1969) |  Indie | Vladimir Kramnik (* 1975) | Rusko | ||
| 2002–2004 | Ruslan Ponomarjov (* 1983) |  Ukrajina | ||||
| 2004–2005 | Rustam Kasimdžanov (* 1979) |  Uzbekistán | ||||
| 2005–2006 | Veselin Topalov (* 1975) |  Bulharsko |
Znovusjednocení
Po složitých jednáních se nakonec podařilo obě organizace sjednotit a v říjnu roku 2006 proběhl sjednocovací zápas o titul mistra světa mezi Veselinem Topalovem (FIDE) a Vladimirem Kramnikem, po němž Kramnik oba současně existující tituly sjednotil ve svých rukou.
| Pořadí | Roky, kdy byl mistrem světa | Mistr světa | 2. místo |
|---|---|---|---|
| 14. | 2006–2007 | Vladimir Kramnik (* 1975) | Veselin Topalov (2006) |
| 15. | 2007–2013 | Višvanáthan Ánand (* 1969) | Vladimir Kramnik (2007, 2008) Boris Gelfand (2007, 2012) Veselin Topalov (2010) |
| 16. | 2013–2023 |  Magnus Carlsen (* 1990) | Višvanáthan Ánand (2013, 2014) Sergej Karjakin (2016) Fabiano Caruana (2018) Jan Něpomňaščij (2021) |
| 17. | od 2023 |  Ting Li-žen (*1992) | Jan Něpomňaščij (2023) |
Mistrovství světa v šachu podrobně
Přehled oficiálních zápasů o mistra světa do roku 1937
Turnaj o mistra světa v roce 1948
Aljechinova smrt v roce 1946 prakticky znemožnila pokračovat v předcházející praxi bojů o titul mitra světa. Proto první poválečný kongres FIDE, konaný ve švýcarském Winterthuru, rozhodl o konání turnaje o titul mistra světa, který se uskutečnil roku 1948 v Haagu a v Moskvě.
| Hráč | Botvinnik | Smyslov | Keres | Reshevsky | Euwe | Body |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Michail Botvinnik | * * * * * | ½ ½ 1 ½ ½ | 1 1 1 1 0 | 1 ½ 0 1 1 | 1 ½ 1 ½ ½ | 14 |
| Vasilij Smyslov | ½ ½ 0 ½ ½ | * * * * * | 0 0 ½ 1 ½ | ½ ½ 1 ½ ½ | 1 1 0 1 1 | 11 |
| Paul Keres | 0 0 0 0 1 | 1 1 ½ 0 ½ | * * * * * | 0 ½ 1 0 ½ | 1 ½ 1 1 1 | 10½ |
| Samuel Reshevsky | 0 ½ 1 0 0 | ½ ½ 0 ½ ½ | 1 ½ 0 1 ½ | * * * * * | 1 ½ ½ 1 1 | 10½ |
| Max Euwe | 0 ½ 0 ½ ½ | 0 0 1 0 0 | 0 ½ 0 0 0 | 0 ½ ½ 0 0 | * * * * * | 4 |
Mistrovství po roce 1948
| Rok | Místo, rok a formát mezipásmového turnaje | Postupující z mezipásmového turnaje | Nasazeni do turnaje kandidátů | Systém kandidátského turnaje | Vítěz turnaje kandidátů | Obhájce titulu | Výsledek mistrovství světa |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1948–51 | Saltsjöbaden 1948 20 hráčů, každý s každým jednokolově, 8;se kvalifikuje | Bronštejn, Szabó, Boleslavskij, Kotov, Lilienthal, Najdorf, Ståhlberg, Flohr, (Bondarevskij) | Smyslov, Keres (Euwe, Reshevsky, Fine) | Budapešť 1950 10 hráčů, každý s každým dvoukolově | Bronštejn (po play-off zápase proti Boleslavskému) | Botvinnik | Moskva 1950 Remíza 12–12, Botvinnik obhájil titul |
| 1951–54 | Stockholm 1952 21 hráčů, každý s každým jednokolově, 8 se kvalifikovalo | Kotov, Taimanov, Petrosjan, Geller, Averbach, Ståhlberg, Szabó, Gligorič | Bronštejn, Boleslavskij, Smyslov, Keres, Najdorf (z minulého tur. Kand.), Reshevsky, Euwe (ze světového šampionátu 1948) | Zurich 1953 15 hráčů, každý s každým dvoukolově | Smyslov | Botvinnik | Moskva 1954 Remíza 12–12, Botvinnik udržel titul |
| 1954–57 | Göteborg 1955 21 hráčů, jednokolově každý s každým, 9 se kvalifikovalo | Bronštejn, Keres, Panno, Petrosjan, Geller, Szabó, Filip, Pilnik, Spasskij | Smyslov | Amsterdam 1956 10 hráčů, dvoukolově každý s každým | Smyslov | Botvinnik | Moskva 1957 Smyslov vyhrál 12½:9½ |
| 1958 | odvetný zápas | Botvinnik | Smyslov | Moskva 1958 Botvinnik vyhrál 12½:10½ | |||
| 1958–60 | Portorož 1958 21 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Tal, Gligorić, Petrosjan, Benko, Ólafsson, Fischer | Smyslov, Keres | Jugoslávie 1959 8 hráčů, čtyřkolově každý s každým | Tal | Botvinnik | Moskva 1960 Tal vyhrál 12½:8½ |
| 1961 | odvetný zápas | Botvinnik | Tal | Moskva 1961 Botvinnik vyhrál 13–8 | |||
| 1961–63 | Stockholm 1962 23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Fischer, Geller, Petrosjan, Korčnoj, Filip, (Stein*), Benko | Tal, Keres | Curaçao 1962 8 hráčů, čtyřkolově každý s každým | Petrosjan | Botvinnik | Moskva 1963 Petrosjan vyhrál 12½:9½ |
| 1964–66 | Amsterdam 1964 24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Smyslov, Larsen, Spasskij, Tal, (Stein*), (Bronštejn*), Ivkov, Portisch | Keres, (Botvinnik), Geller | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Spasskij | Petrosjan | Moskva 1966 Petrosjan vyhrál 12½:11½ |
| 1967–69 | Súsa 1967 23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Larsen, Korčnoj, Geller, Gligorić, Portisch, Reshevsky | Spasskij, Tal | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Spasskij | Petrosjan | Moskva 1969 Spasskij vyhrál 12½:10½ |
| 1970–72 | Palma de Mallorca 1970 24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Fischer, Larsen, Geller, Hübner, Taimanov, Uhlmann | Petrosjan, Korčnoj | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Fischer | Spasskij | Reykjavík 1972 Fischer vyhrál 12½:8½ |
| 1973–75 | Leningrad 1973 Petropolis 1973 v každém turnaji 18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovali | Korčnoj, Karpov, Byrne; Mecking, Portisch, Polugajevskij | Spasskij, Petrosjan | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Karpov | Fischer | Karpov vyhrál kontumačně |
| 1976–78 | Biel 1976 Manila 1976 Dvakrát 20 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého | Larsen, Petrosjan, Portisch; Mecking, Polugajevskij, Hort | Korčnoj, (Fischer), Spasskij | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Korčnoj | Karpov | Baguio City 1978 Karpov vyhrál 6:5 (remízy se nepočítaly) |
| 1979–81 | Riga 1979 Rio de Janeiro 1979 Po 18 hráčích, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého | Tal, Polugajevskij, Adorján; Portisch, Petrosjan, Hübner | Korčnoj, Spasskij | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Korčnoj | Karpov | Merano 1981 Karpov vyhrál 6:2 (remízy se nepočítaly) |
| 1982–85 | Las Palmas 1982 Moskva 1982 Toluca 1982 Třikrát 14 hráčů, jednokolově každý s každým; 2 se kvalifikovalo z každého | Ribli, Smyslov; Kasparov, Běljavskij; Portisch, Torre | Korčnoj, Hubner | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Kasparov | Karpov | Moskva 1984 Nedokončený zápas přerušen po 48 partiích, kdy Karpov vedl 5:3; Moskva 1985 Kasparov vyhrál v opakovaném zápasu 13:11 |
| 1986 | opakovaný zápas | Karpov | Kasparov | Londýn/Leningrad 1986 Kasparov vyhrál 12½:11½ | |||
| 1985–87 | Biel 1985 Taxco 1985 Tunis 1985 Třikrát 16–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 4 se kvalifikovalo z každého | Vaganian, Seirawan, Sokolov, Short; Timman, Nogueiras, Tal, Spraggett; Jusupov, Běljavskij, Portisch, Černin | Karpov, Korčnoj, Ribli, Smyslov, Spasskij | Montpellier 1985 16 player tournament; top 4 (Jusupov, Vaganian, Sokolov, Timman) hráli vyřazovací zápasy; vítěz (Sokolov) played Karpov | Karpov | Kasparov | Sevilla 1987 Remíza 12:12, Kasparov obhájil titul |
| 1988–90 | Subotica 1988 Szirák 1988 Záhřeb 1988 Třikrát 17–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého | Sax, Short, Speelman; Salov, Hjartarson, Portisch; Korčnoj, Seirawan, Ehlvest | Karpov, Sokolov, Timman, Vaganian, Jusupov, Spraggett | 15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola) | Karpov | Kasparov | New York/Lyon 1990 Kasparov vyhrál 12½:11½ |
| 1991–93 | Manila 1990 64 hráčů švýcarský systém, 11 se kvalifikovalo | Gelfand, Ivančuk, Ánand, Sax, Short, Korčnoj, Hübner, Nikolić, Judasin, Dolmatov, Drejev | Karpov, Timman, Jusupov, Speelman | 15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola) | Short | Kasparov | Kasparov porazil Shorta 13:8 pod hlavičkou PCA; Karpov porazil Timman 12½:8½ pod hlavičkou FIDE |
| 1993–95 (PCA) | Groningen 54 hráčů švýcarský systém, 7 se kvalifikovalo | Adams, Ánand, Kamsky, Kramnik, Tivjakov, Gulko, Romanišin | Short | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Ánand | Kasparov | New York 1995 Kasparov vyhrál 10½:7½ |
| 1993–96 (FIDE) | Biel 1993 73 player švýcarským systémem, 10 se kvalifikovalo | Gelfand, Van der Sterren, Kamsky, Chalifman, Adams, Judasin, Salov, Lautier, Kramnik, Ánand | Timman, Jusupov | 12 hráčů hrálo dvoukolově vyřazovací zápasy; pak se Karpov připojil ke 3 (Gelfand, Kamsky, Salov) následovaly vyřazovací zápasy | Karpov, Kamsky (finalisté) | Elista 1996 Karpov vyhrál 10½:7½ | |
| 1997–98 (FIDE) | Groningen 1997 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Ánand | Karpov | Lausanne 1998 Remíza 3–3; Karpov vyhrál rapid playoff 2–0 | |||
| 1998 (Classical) | None | Kramnik, Širov | Cazorla 1998 match | Širov vyhrál 5½:3½ | Kasparov | zápas se neuskutečnil | |
| 1999 (FIDE) | Las Vegas 1999 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Chalifman, Akopjan (finalisté) | Las Vegas 1999 Chalifman vyhrál 3½:2½ | ||||
| 2000 (Classical) | None | Kramnik | None | Kasparov | Londýn 2000 Kramnik vyhrál 8½:6½ | ||
| 2000 (FIDE) | Nové Dillí 2000 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Ánand, Alexej Širov (finalisté) | Teherán 2000 Ánand vyhrál 3½:½ | ||||
| 2001–2002 (FIDE) | Moskva 2001 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Ponomarjov, Ivančuk (finalisté) | Moskva 2002 Ponomarjov vyhrál 4½:2½ | ||||
| 2002–2004 (Classical) | None | Barejev, Adams, Leko, Morozevič, Topalov, Širov, Gelfand, Lutz | Dortmund 2002 Dvě skupiny po 4 hráčích dvoukolově; postoupili 2 z každé skupiny, hráli dvoukolově vyřazovací zápasy | Leko | Kramnik | Brissago 2004 remíza 7:7, Kramnik obhájil titul | |
| 2004 (FIDE) | Tripolis 2004 7 kol, minizápas, vyřazovací systém | Adams, Kasimdžanov (finalisté) | Tripolis 2004 klasické partie 3:3; Kasimdžanov vyhrál rapid tie-break 1½:½ | ||||
| 2005 (FIDE) | None | Adams, Kasimdžanov (FIDE 2004 finalisté); Leko, (Kramnik) (Classical 2004 finalisté); Ánand, Topalov, Morozevič, (Kasparov), Svidler, Polgárová (na rating) | San Luis 2005 8 hráčů, dvoukolově | Topalov | |||
| 2006 | Sjednocující zápas mezi FIDE šampiónem (Topalov) a PCA šampiónem (Kramnik) | Elista 2006 remíza 6–6, Kramnik vyhrál rapid 2½:1½ | |||||
| 2007 | Chanty-Mansijsk 2005 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém; prvních 10 kvalifikováno | Aronian, Barejev, Carlsen, Gelfand, Gurevič, Griščuk, Kamsky, Malachov, Ponomarjov, Rubljovskij | Kasimdžanov (2004 FIDE Champion); Leko, Adams, Polgárová, Širov, Bacrot (na rating) | Elista 2007 16 hráčů, dvoukolové vyřazovací zápasy, 4 se kvalifikovali | Aronian, Gelfand, Griščuk, Leko | Kramnik (2006 Champion), Ánand, Svidler, Morozevič (za umístění 2.–4. roku 2005) | Mexico City 2007 1. Ánand 9/14 |
| 2008 | Kramnik měl právo odvety | Kramnik | Ánand | Bonn 2008 zápas na 12 partií Ánand vyhrál 3:1 (=7) | |||
| 2010 | Světový pohár v šachu 2007 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Kamsky | Topalov (přímo do zápasu vyzyvatelů) | 1:3 (=3) | Topalov | Ánand | Sofie 2010 zápas na 12 partií Ánand vyhrál 3:2 (=7) |
| 2012 | Světový pohár v šachu 2009 (SP) a Grand Prix v šachu 2008–2010 (GP) | Gelfand (SP), Aronjan, Griščuk, Radžabov (GP) | Kamsky (poražený ze zápasu kandidátů 2009), Topalov (poražený ze zápasu MS 2012), Kramnik (ze světového žebříčku), Mameďjarov (divoká karta pořadatele) | Kazaň 2011 vyřazovací systém minizápasů (na čtyři, finále na šest partií) | Gelfand | Ánand | Moskva 2012 zápas na 12 partií Ánand vyhrál po tie-breaku (zápas +1 -1 =10, tie-break +1 -0 =3) |
| 2013 | Světový pohár v šachu 2011 minizápasy, vyřazovací systém | Svidler, Griščuk, Ivančuk | Gelfand (poražený ze zápasu MS 2012), Carlsen, Aronjan, Kramnik (všichni ze světového žebříčku), Radžabov (divoká karta pořadatele) | Londýn 2013 dvoukolový turnaj každý s každým | Carlsen | Ánand | Čennaí 2013 zápas na 12 partií Carlsen vyhrál 6½:3½ (+3 -0 =7) |
| 2014 | Ánand (poražený ze zápasu MS 2013), Kramnik, Andrejkin (oba finalisté Světového poháru 2013), Topalov, Mamedjarov (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2012-2013), Aronjan, Karjakin (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Svidler (divoká karta pořadatele) | Chanty-Mansijsk 2014 dvoukolový turnaj každý s každým | Ánand | Carlsen | Soči 2014 zápas na 12 partií Carlsen vyhrál 6½:4½ (+3 -1 =7) | ||
| 2016 | Ánand (poražený ze zápasu MS 2014), Karjakin, Svidler (oba finalisté Světového poháru 2015), Caruana, Nakamura (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2014-2015), Topalov, Giri (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Aronjan (divoká karta pořadatele) | Moskva 2016 dvoukolový turnaj každý s každým | Karjakin | Carlsen | New York 2016 12 partií klasicky, případně tie-break rapid, Carlsen vyhrál po tie-breaku (klasické 6:6 (+1 -1 =10), tie-break 3:1 (+2 -0 =2)) | ||
| 2018 | Karjakin (poražený ze zápasu MS 2016), Aronjan, Ting (oba finalisté Světového poháru 2017), Mamedjarov, Griščuk (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2017), Caruana, So (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Kramnik (divoká karta pořadatele) | Berlín 2018 dvoukolový turnaj každý s každým | Caruana | Carlsen | Londýn 2018 12 partií klasicky, případně tie-break rapid, Carlsen vyhrál po tie-breaku: klasické 6:6 (+0 -0 =12), tie-break 3:0 (+2 -0 =2) | ||
| 2021 | Caruana (poražený ze zápasu MS 2018), | Jekatěrinburg 2020/2021 dvoukolový turnaj každý s každým turnaj byl 26. března 2020 přerušen kvůli pandemii covidu-19, zbývající zápasy byly odehrány až o rok později v dubnu 2021 | Něpomňaščij | Carlsen | Dubaj 2021 14 partií klasicky, případně tie-break rapid, Carlsen vyhrál 7½:3½ (+4 -0 =7) již v 11. partii | ||
| 2023 | Něpomňaščij (poražený ze zápasu MS 2021), Radžabov nominován FIDE, Duda, | Madrid 2022 dvoukolový turnaj každý s každým | Něpomňaščij, Ting | Carlsen odmítl obhajovat titul, proto proti sobě nastoupili vítěz a druhý z turnaje kandidátů | Astana 2023 14 partií klasicky, případně tie-break rapid, Ting vyhrál po tie-breaku: klasické 7:7 (+3 -3 =8), tie-break 2½:1½ (+1 -0 =3) | ||
Odkazy
Poznámky
- ↑ Oficiálně je titul mistra světa přiznáván od r. 1886. Neoficiálním mistrem světa byl Steinitz už od r. 1866, když zvítězil v zápase nad Anderssenem. V tom roce však ještě žil Morphy, který přestal hrát šachy.
- ↑ V r. 1946 zemřel Aljechin a trůn zůstal bez krále. FIDE zorganizovala turnaj nejsilnějších velmistrů té doby. Vítězem se stal Botvinnik a získal tak titul mistra světa.
- ↑ V r. 1975 Fischer odmítl bránit titul proti vítězi turnaje kandidátů Karpovovi. FIDE přiznala titul mistra světa Karpovovi.
Reference
- ↑ Začíná zápas o titul šachového mistra světa, po deseti letech bez Carlsena. Sport.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ The chess games of Garry Kasparov [online]. Chessgames.com. Dostupné online.
- ↑ Ting Li-žen je po vítězném tie breaku prvním čínským mistrem světa v šachu. iDNES.cz [online]. 2023-04-30. Dostupné online.
- ↑ Začíná boj o šachový trůn, po deseti letech poprvé bez Carlsena. iDNES.cz [online]. 2023-04-07. Dostupné online.
- ↑ Šachový velmistr Karjakin dostal za schvalování invaze půlroční distanc. sport.cz [online]. Seznam.cz, 21. 3. 2022 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v šachu na Wikimedia Commons - chessgraphs.com – compare FIDE rating histories of chess World Champions
- Mark Weeks – stránky o mistrovství světa v šachu (anglicky)
- Rozhovor s V. Kramnikem o předchozích mistrech světa (anglicky)
- Oficiální stránky FIDE
Média použitá na této stránce
Flag of the Kingdom of Naples.svg
Flag of the Kingdom of Naples
Flag of the Kingdom of Naples
_crowned.svg)
Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
.svg)
.svg)
Flag of Germany (1867–1919).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
.svg)
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Ding Liren in 2023.jpg
Autor: Frans Peeters, Licence: CC BY-SA 2.0
Ding Liren at Tata Steel Chess Tournament (2023)
Autor: Frans Peeters, Licence: CC BY-SA 2.0
Ding Liren at Tata Steel Chess Tournament (2023)
Kasparov-10.jpg
Autor: Copyright 2007, S.M.S.I., Inc. - Owen Williams, The Kasparov Agency., Licence: CC BY-SA 3.0
Garry Kasparov vs Viswanathan Anand World Championship match, World Trade Center 1995.
Autor: Copyright 2007, S.M.S.I., Inc. - Owen Williams, The Kasparov Agency., Licence: CC BY-SA 3.0
Garry Kasparov vs Viswanathan Anand World Championship match, World Trade Center 1995.
Royal Standard of the King of France.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Královská standarda francouzského krále (používaný jako státní vlajka Francouzským královstvím v období absolutní monarchie). Používaná byla v letech 1638 až 1790.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Královská standarda francouzského krále (používaný jako státní vlajka Francouzským královstvím v období absolutní monarchie). Používaná byla v letech 1638 až 1790.
.svg)
Flag Portugal (1495).svg
Flag of Portugal (1495-1521)
Flag of Portugal (1495-1521)
Jean Henri Marlet Das berühmte Schachspiel zwischen Howard Staunton und Pierre Charles Fourrier Saint-Amant 1843.jpg
Jean-Henri Marlet depicts the 19th game in a chess match between Howard Staunton and Pierre Charles Fournier de Saint-Amant which took place on 16 December 1843. Howard Staunton (1810 – 1874) was a British actor and Shakespeare scholar. He only learnt to play chess at the age of 20, and between 1843 and 1851 was regarded as the world’s best player. Pierre Charles Fournier de Saint-Amant (1800 – 1872) was a secretary in the Paris city government. He was the leading French chess master and publisher of the chess periodical “Le Palamède”. In the summer of 1843 Saint-Amant won a match against Howard Staunton in London. Consequently Staunton challenged Saint-Amant to a further match in November/December 1843 in the famous Parisian chess coffee house Café de la Régence. This match was regarded as the unofficial world championship. Of 21 games Staunton won 11, lost 6 and drew 4 times. A lithograph of this painting by Alexandre Leemlein (1812 – 1871) also exists, although Leemlein altered several of the famous personalities depicted, causing quite an uproar.
Jean-Henri Marlet depicts the 19th game in a chess match between Howard Staunton and Pierre Charles Fournier de Saint-Amant which took place on 16 December 1843. Howard Staunton (1810 – 1874) was a British actor and Shakespeare scholar. He only learnt to play chess at the age of 20, and between 1843 and 1851 was regarded as the world’s best player. Pierre Charles Fournier de Saint-Amant (1800 – 1872) was a secretary in the Paris city government. He was the leading French chess master and publisher of the chess periodical “Le Palamède”. In the summer of 1843 Saint-Amant won a match against Howard Staunton in London. Consequently Staunton challenged Saint-Amant to a further match in November/December 1843 in the famous Parisian chess coffee house Café de la Régence. This match was regarded as the unofficial world championship. Of 21 games Staunton won 11, lost 6 and drew 4 times. A lithograph of this painting by Alexandre Leemlein (1812 – 1871) also exists, although Leemlein altered several of the famous personalities depicted, causing quite an uproar.
Kasparov-27.jpg
Autor: Copyright 2007, S.M.S.I., Inc. - Owen Williams, The Kasparov Agency., Licence: CC BY-SA 3.0
Garry Kasparov
Autor: Copyright 2007, S.M.S.I., Inc. - Owen Williams, The Kasparov Agency., Licence: CC BY-SA 3.0
Garry Kasparov
Karlsen - Karjyakin 2016 - 7.jpg
Autor: Vladimir Barskij, Licence: CC BY-SA 3.0
Карлсен - Карякин, 7 партия
Autor: Vladimir Barskij, Licence: CC BY-SA 3.0
Карлсен - Карякин, 7 партия
Estandarte real de Juana y Felipe I.png
Banner of arms of Charles I as Spanish monarch (1518-1556). He was Charles V, Holy Roman Emperor. Also it bears the arms of his parents, queen Joanna and king Philip I of Castile and León. (Spain)
Banner of arms of Charles I as Spanish monarch (1518-1556). He was Charles V, Holy Roman Emperor. Also it bears the arms of his parents, queen Joanna and king Philip I of Castile and León. (Spain)
.svg)
Estandarte Real de Felipe II.svg
Autor: Oren neu dag (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of arms of the King of Spain, House of Habsburg (1580-1668)
Autor: Oren neu dag (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of arms of the King of Spain, House of Habsburg (1580-1668)