Mistrovství světa v šachu žen
Zápasy a turnaje o titul mistryně světa v šachu – přehled šachových událostí, ve kterých se bojovalo o titul nejlepší šachistky na světě – mistryně světa v šachu. První ženské mezinárodní soutěže v šachu se konaly na konci 19. a na začátku 20. století. Oficiálně jsou mistryně světa titulovány od roku 1927 z iniciativy FIDE, která na rozdíl od šampionátu mužů od začátku organizovala tyto turnaje.
Do roku 1939
Turnaje v letech 1927 až 1939 byly organizovány zároveň s kongresy FIDE a šachovými olympiádami. Celkem proběhlo 7 turnajů, které všechny vyhrála Věra Menčíková z celkovou bilancí 78 výher, 4 remíz a 1 prohry. Nejvíce účastnic bylo v roce 1937, kdy se hrálo švýcarským systémem. V ostatních turnajích hrály účastnice systémem každá s každou. V letech 1930, 1931 a 1933 se hráčky střetly každá s každou dvakrát, přičemž v odvetách měly opačné barvy figur. Nejvíce zemí (18) se zúčastnilo v roce 1939, nejméně (5) v letech 1930 a 1931, kdy FIDE omezila počet startujících z každé země na jednu. Sovětské šachistky se těchto šampionátů nezúčastňovaly, jelikož Sovětský svaz nebyl členem FIDE. Také se konal dvakrát zápas o titul mistryně světa, když v obou případech byla vyzývatelkou mistryně světa Věry Menčíkové německá šachistka Sonja Grafová. Oba zápasy vyhrála Menčíková. U prvního zápasu z roku 1934 není zcela zdokumentováno, zda šlo o oficiální zápas o titul mistryně světa, zatímco druhý zápas z roku 1937 již byl zcela oficiální podporovaný FIDE a předcházel mu turnaj, který vyzývatelka vyhrála.
1945–1988
Po smrti Věry Menčíkové v roce 1944 zorganizovala FIDE turnaj o uvolněný trůn na přelomu let 1949 a 1950. V něm zvítězila a Ljudmila Ruděnková. Až do 90. let pak systém ženských zápasů a turnajů o titul mistryně světa probíhal podle přesného schématu FIDE. Od roku 1951 byly zavedeny pásmové a od roku 1971 mezipásmové turnaje. O titul se bojovalo jednou za tři roky s výjimkou a 80. let, kdy to dvakrát bylo jednou za dva roky. Do roku 1988 proběhlo 13 zápasů a jeden turnaj tří hráček, který v roce 1956 vyhrála Olga Rubcovová. První zápas se hrál v roce 1953 na 14 partií, další od roku 1959 se hrály na 16 partií, přičemž remíza 8:8 stačila mistryni světa na uhájení titulu. K tomu skutečně došlo v roce 1981. Právo na odvetu poražená šampiónka neměla s výjimkou roku 1958, kdy bylo poskytnuto Jelizavetě Bykovové. Všechny tyto zápasy se konaly v Sovětské svazu s výjimkou první poloviny zápasu v roce 1986, jež proběhla v Bulharsku. Účastnice zápasů byly jen sovětské šachistky. Desetkrát byl titul obhájen a třikrát zvítězila vyzyvatelka. Třikrát se hrálo všech 16 partií, v ostatních zápasech stačilo k rozhodnutí partií méně, přičemž nejméně (11) se jich hrálo v roce 1962.
1991–1999
V 90. letech spolu s rozpadem Sovětského svazu se mimo jeho hranice přestěhoval šampionát a vzápětí i titul. V roce 1991 v Manile zvítězila Číňanka Sie Ťün a titul s přestávkou mezi lety 1996 a 1999 držela až do roku 2001, kdy už se o titul bojovalo novým systémem. Na tři roky ji o titul připravila Maďarka Zsuzsa Polgárová, ale svůj titul neobhajovala a tak o něj přišla podobně jako mezi muži v roce 1975 Robert Fischer.
Po roce 2000
V roce 2000 se v Novém Dillí konal šampionát poprvé vyřazovacím způsobem a to včetně mistryně světa Sie Ťün, která titul obhájila. O rok později však v turnaji v Moskvě nestartovala a o titul ji připravila její krajanka Ču Čchen. Další šampionát se konal v roce 2004 v Elistě opět bez účasti obhájkyně a zvítězila Bulharka Antoaneta Stojanovová. Poté se další mistrovství konaly opět vyřazovacím způsobem v sudých letech a titul putoval mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskem. Při tomto novém systému tak od roku 2001 žádná mistryně světa svůj titul neobhájila. Podařilo se to až Chou I-fan, když FIDE obohatila systém mistrovství v lichých letech o zápasy mezi obhájkyní a vyzyvatelkou (vítězkou cyklu Grand Prix). Chou I-fan v roce 2011 porazila Koneruovou z Indie. V následujícím roce ale znovu ve vyřazovacím turnaji o titul přišla, ale měla právo utkat se s vítězkou turnaje, Annou Ušeninovou v odvetném zápase. Ten na domácí půdě v Tchaj-čou v roce 2013 přesvědčivě ovládla 5,5:1,5 (+4-0=3) a vrátila se na mistrovský trůn. V roce 2015 o titul opět přišla, když se nezúčastnila turnaje v Soči.
Přehled zápasů a turnajů
Nejúspěšnější mistryně světa
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Матчи и турниры за звание чемпионки мира по шахматам na ruské Wikipedii.
Literatura
- (rusky) Šachmatnyj slovar, Fizkultura i sport, Moskva 1964, (rusky Шахматный словарь, Физкультура и Спорт, Москва 1964)
- (rusky) Šachmaty: Enciklopedičeskij slovar, Sovetskaja enciklopedija, Moskva 1990, (rusky Шахматы: Энциклопедический словарь, Советская энциклопедия, Москва 1990
- (česky) Ivan Chalupa: Historie šachu, LIKA KLUB, Praha 2012
Související články
- Seznam mistryň světa v šachu
- Mistrovství světa v šachu
- Mistři světa v šachu
- Zápasy a turnaje o titul mistra světa v šachu
Externí odkazy
- (anglicky) Světové šachové šampionáty žen
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
.svg){kind=link}
Vera Menchik in London
Autor: roberto berna from Tirana, Albania, Licence: CC BY-SA 2.0
Women's World Chess Championship Tirana 2011.