Mistrovství světa v šachu žen

Chou I-fan – Humpy Koneru, Tirana 2011

Zápasy a turnaje o titul mistryně světa v šachu – přehled šachových událostí, ve kterých se bojovalo o titul nejlepší šachistky na světě – mistryně světa v šachu. První ženské mezinárodní soutěže v šachu se konaly na konci 19. a na začátku 20. století. Oficiálně jsou mistryně světa titulovány od roku 1927 z iniciativy FIDE, která na rozdíl od šampionátu mužů od začátku organizovala tyto turnaje.

Do roku 1939

Věra Menčíková v Londýně v roce 1933

Turnaje v letech 19271939 byly organizovány zároveň s kongresy FIDE a šachovými olympiádami. Celkem proběhlo 7 turnajů, které všechny vyhrála Věra Menčíková z celkovou bilancí 78 výher, 4 remíz a 1 prohry. Nejvíce účastnic bylo v roce 1937, kdy se hrálo švýcarským systémem. V ostatních turnajích hrály účastnice systémem každá s každou. V letech 1930, 1931 a 1933 se hráčky střetly každá s každou dvakrát, přičemž v odvetách měly opačné barvy figur. Nejvíce zemí (18) se zúčastnilo v roce 1939, nejméně (5) v letech 1930 a 1931, kdy FIDE omezila počet startujících z každé země na jednu. Sovětské šachistky se těchto šampionátů nezúčastňovaly, jelikož Sovětský svaz nebyl členem FIDE. Také se konal dvakrát zápas o titul mistryně světa, když v obou případech byla vyzývatelkou mistryně světa Věry Menčíkové německá šachistka Sonja Grafová. Oba zápasy vyhrála Menčíková. U prvního zápasu z roku 1934 není zcela zdokumentováno, zda šlo o oficiální zápas o titul mistryně světa, zatímco druhý zápas z roku 1937 již byl zcela oficiální podporovaný FIDE a předcházel mu turnaj, který vyzývatelka vyhrála.

1945–1988

Po smrti Věry Menčíkové v roce 1944 zorganizovala FIDE turnaj o uvolněný trůn na přelomu let 1949 a 1950. V něm zvítězila a Ljudmila Ruděnková. Až do 90. let pak systém ženských zápasů a turnajů o titul mistryně světa probíhal podle přesného schématu FIDE. Od roku 1951 byly zavedeny pásmové a od roku 1971 mezipásmové turnaje. O titul se bojovalo jednou za tři roky s výjimkou a 80. let, kdy to dvakrát bylo jednou za dva roky. Do roku 1988 proběhlo 13 zápasů a jeden turnaj tří hráček, který v roce 1956 vyhrála Olga Rubcovová. První zápas se hrál v roce 1953 na 14 partií, další od roku 1959 se hrály na 16 partií, přičemž remíza 8:8 stačila mistryni světa na uhájení titulu. K tomu skutečně došlo v roce 1981. Právo na odvetu poražená šampiónka neměla s výjimkou roku 1958, kdy bylo poskytnuto Jelizavetě Bykovové. Všechny tyto zápasy se konaly v Sovětské svazu s výjimkou první poloviny zápasu v roce 1986, jež proběhla v Bulharsku. Účastnice zápasů byly jen sovětské šachistky. Desetkrát byl titul obhájen a třikrát zvítězila vyzyvatelka. Třikrát se hrálo všech 16 partií, v ostatních zápasech stačilo k rozhodnutí partií méně, přičemž nejméně (11) se jich hrálo v roce 1962.

1991–1999

V 90. letech spolu s rozpadem Sovětského svazu se mimo jeho hranice přestěhoval šampionát a vzápětí i titul. V roce 1991 v Manile zvítězila Číňanka Sie Ťün a titul s přestávkou mezi lety 1996 a 1999 držela až do roku 2001, kdy už se o titul bojovalo novým systémem. Na tři roky ji o titul připravila Maďarka Zsuzsa Polgárová, ale svůj titul neobhajovala a tak o něj přišla podobně jako mezi muži v roce 1975 Robert Fischer.

Po roce 2000

V roce 2000 se v Novém Dillí konal šampionát poprvé vyřazovacím způsobem a to včetně mistryně světa Sie Ťün, která titul obhájila. O rok později však v turnaji v Moskvě nestartovala a o titul ji připravila její krajanka Ču Čchen. Další šampionát se konal v roce 2004 v Elistě opět bez účasti obhájkyně a zvítězila Bulharka Antoaneta Stojanovová. Poté se další mistrovství konaly opět vyřazovacím způsobem v sudých letech a titul putoval mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskem. Při tomto novém systému tak od roku 2001 žádná mistryně světa svůj titul neobhájila. Podařilo se to až Chou I-fan, když FIDE obohatila systém mistrovství v lichých letech o zápasy mezi obhájkyní a vyzyvatelkou (vítězkou cyklu Grand Prix). Chou I-fan v roce 2011 porazila Koneruovou z Indie. V následujícím roce ale znovu ve vyřazovacím turnaji o titul přišla, ale měla právo utkat se s vítězkou turnaje, Annou Ušeninovou v odvetném zápase. Ten na domácí půdě v Tchaj-čou v roce 2013 přesvědčivě ovládla 5,5:1,5 (+4-0=3) a vrátila se na mistrovský trůn. V roce 2015 o titul opět přišla, když se nezúčastnila turnaje v Soči.

Přehled zápasů a turnajů

Rok UdálostMedailistky/ÚčastniceMístoVýsledek+-=
1927turnaj1. Československo Menčíková, 2. Švédsko Beskowová, 3. Rakousko Wolf-KalmarováSpojené království Londýn10,5/111001
1930turnaj1. Československo Menčíková, 2. Rakousko Wolf-Kalmarová, 3. Německo HenschelováNěmecko Hamburk6,5/8611
1931turnaj1. Československo Menčíková, 2. Rakousko Wolf-Kalmarová, 3. Anglie StevensonováČeskoslovensko Praha8/8800
1933turnaj1. Československo Menčíková, 2. Anglie Priceová, 3. Skotsko GilchristováSpojené království Folkestone14/141400
1934zápasČeskoslovensko MenčíkováNěmecká říše GrafováNizozemsko Rotterdam3:1310
1935turnaj1. Československo Menčíková, 2. Polsko Gerlecká, 3. Rakousko HarumováPolsko Varšava9/9900
1937zápasČeskoslovensko MenčíkováNěmecká říše GrafováRakousko Semmering11,5:4,5925
1937turnaj1. Československo Menčíková, 2. Itálie Beniniová, 3. Lotyšsko Laubertová, Německá říše GrafováŠvédsko Stockholm14/141400
1939turnaj1. Anglie Menchik-Stevenson, 2. Německá říše Grafová, 3. Chile CarrascováArgentina Buenos Aires17/191702
194950turnaj1. Sovětský svaz Ruděnková, 2. Sovětský svaz Rubcovová, 3. Sovětský svaz Borisenková, Sovětský svaz BykovováSovětský svaz Moskva11,5/15915
1953zápasSovětský svaz BykovováSovětský svaz RuděnkováSovětský svaz Leningrad8:6752
1956turnaj1. Sovětský svaz Rubcovová, 2. Sovětský svaz Bykovová, 3. Sovětský svaz RuděnkováSovětský svaz Moskva10/16736
1958zápasSovětský svaz BykovováSovětský svaz RubcovováSovětský svaz Moskva8,5:5,5743
195960zápasSovětský svaz BykovováSovětský svaz ZvorykinováSovětský svaz Moskva8,5:4,5625
1962zápasSovětský svaz GaprindašviliováSovětský svaz BykovováSovětský svaz Moskva9:2704
1965zápasSovětský svaz GaprindašviliováSovětský svaz KušnirováSovětský svaz Riga8,5:4,5733
1969zápasSovětský svaz GaprindašviliováSovětský svaz KušnirováSovětský svaz Tbilisi, Moskva8,5:4,5625
1972zápasSovětský svaz GaprindašviliováSovětský svaz KušnirováSovětský svaz Riga8,5:7,5547
1975zápasSovětský svaz GaprindašviliováSovětský svaz AleksandrijováSovětský svaz Picunda, Tbilisi8,5:3,5831
1978zápasSovětský svaz ČiburdanidzeováSovětský svaz GaprindašviliováSovětský svaz Picunda8,5:6,5429
1981zápasSovětský svaz ČiburdanidzeováSovětský svaz AleksandrijováSovětský svaz Bordžomi, Tbilisi8:8448
1984zápasSovětský svaz ČiburdanidzeováSovětský svaz LevitinováSovětský svaz Volgograd8,5:5,5527
1986zápasSovětský svaz ČiburdanidzeováSovětský svaz AchmylovskáBulharská lidová republika Sofie, Sovětský svaz Bordžomi8,5:5,5419
1988zápasSovětský svaz ČiburdanidzeováSovětský svaz JoselianiováSovětský svaz Telavi8,5:7,53211
1991zápasČína Sie ŤünGruzie ČiburdanidzeováFilipíny Manila8,5:6,5429
1993zápasČína Sie ŤünGruzie JoselianiováMonakoMonako Monako8,5:2,5713
1996zápasMaďarsko Z. PolgárováČína Sie ŤünŠpanělsko Jaén8,5:4,5625
1999zápasČína Sie ŤünRusko GalljamovováRusko Kazaň, Čína Šen-jang8,5:6,5537
2000turnajČína Sie ŤünČína Čchin Kchan-jingIndie Nové Dillí2,5:1,5103
2001turnajČína Ču ČchenRusko KostěňukováRusko Moskva5:3530
2004turnajBulharsko StefanovováRusko KovalevskáRusko Elista2,5:0,5201
2006turnajČína Sü Jü-chuaRusko GalljamovováRusko Jekatěrinburg2,5:0,5201
2008turnajRusko KostěňukováČína Chou I-fanRusko Nalčik2,5:1,5103
2010turnajČína Chou I-fanČína Žuan Lu-fejTurecko Antakya5:3314
2011zápasČína Chou I-fanIndie Humpy KoneruAlbánie Tirana5,5:2,5305
2012turnajUkrajina UšeninováBulharsko StefanovováRusko Chanty-Mansijsk3,5:2,5213
2013zápasČína Chou I-fanUkrajina UšeninováČína Tchaj-čou5,5:1,5403
2015turnajUkrajina M. MuzyčukováRusko PogoninováRusko Soči2,5:1,5103
2016zápasČína Chou I-fanUkrajina M. MuzyčukováUkrajina Lvov4,5:1,5306
2017turnajČína Tchan Čung-iUkrajina A. MuzyčukováÍrán Teherán3,5:2,5213
2018zápasČína Ťü Wen-ťünČína Tchan Čung-iČína Šanghaj, Čchung-čching5,5:4,5325
2018turnajČína Ťü Wen-ťünRusko LagnováRusko Chanty-Mansijsk5:3314
2020turnajČína Ťü Wen-ťünRusko GorjačkinováČína Šanghaj, Rusko Vladivostok8,5:7,5439
2023turnajČína Ťü Wen-ťünČína Lei TingjieČína Šanghaj, Čchung-čching6,5:5,5219

Nejúspěšnější mistryně světa

JménoNárodnostPočet titulů
Věra MenčíkováČeskoslovenskoČeskoslovensko ČeskoslovenskoRuské impériumRuské impérium Ruské impériumSpojené královstvíSpojené království Spojené království8
Nona GaprindašviliováGruzieGruzie Gruzie5
Maja ČiburdanidzeováGruzieGruzie Gruzie5
Sie ŤünČínaČína Čína4
Chou I-fanČínaČína Čína4
Ťü Wen-ťünČínaČína Čína4
Jelizaveta BykovováSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Матчи и турниры за звание чемпионки мира по шахматам na ruské Wikipedii.

Literatura

  • (rusky) Šachmatnyj slovar, Fizkultura i sport, Moskva 1964, (rusky Шахматный словарь, Физкультура и Спорт, Москва 1964)
  • (rusky) Šachmaty: Enciklopedičeskij slovar, Sovetskaja enciklopedija, Moskva 1990, (rusky Шахматы: Энциклопедический словарь, Советская энциклопедия, Москва 1990
  • (česky) Ivan Chalupa: Historie šachu, LIKA KLUB, Praha 2012

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Vera Menchik 1933.jpg
Vera Menchik in London
Women's World Chess Championship Tirana 2011.jpg
Autor: roberto berna from Tirana, Albania, Licence: CC BY-SA 2.0
Women's World Chess Championship Tirana 2011.