Mistrovství světa v alpském lyžování
| Poslední ročník: Mistrovství světa v alpském lyžování 2023 | |
 Zlatá medaile | |
| Sport | alpské lyžování |
|---|---|
| Založeno | 1931 |
| Periodicita | dvouletá |
| Období | leden–únor |
| Pořadatel | Mezinárodní lyžařská federace |
| První ročník | MS 1931 |
| Závody | 12 individuálních 1 týmový |
| Web | www.fis-ski.com |
Mistrovství světa v alpském lyžování (anglicky FIS Alpine World Ski Championships) je vrcholná soutěž sjezdového lyžování, kterou organizuje Mezinárodní lyžařská federace (FIS). Mistrovství světa bylo založeno roku 1931, kdy se poprvé konalo ve švýcarském Mürrenu. Po druhé světové válce soutěž získala dvouletou periodicitu. V období 1948–1980 se za světové šampionáty počítaly také zimní olympijské hry.
Historie
Premiérový světový šampionát proběhl v roce 1931. V následujících letech bylo mistrovství pořádáno každoročně na evropském kontinentu, až do vypuknutí druhé světové války. Přesto se v roce 1941 uskutečnilo pouze za účasti zemí Osy, a také států, které nebyly s mocnostmi Osy ve válečném stavu. Roku 1946 pak výsledky z válečného šampionátu Mezinárodní lyžařská federace zrušila, pro restrikci v kritériu omezeného počtu účastnických zemí.[1]
Po druhé světové válce došlo na několik desetiletí k propojení mistrovství světa se závody na zimních olympijských hrách. V období 1948–1982 se samostatný šampionát konal každé čtyři roky, přestože byli mistři světa vyhlašováni ve dvouletém intervalu. V letech, kdy probíhaly olympijské hry, se závody na této události počítaly současně za oficiální soutěže mistrovství světa. V mezidobí zimní olympiády, se pak konaly světové šampionáty samostatně. První samostatný závod od roku 1939, a oddělený od olympijských her, se uskutečnil roku 1950 v americkém Aspenu. Představoval také premiérový šampionát, jenž neproběhl na evropském kontinentu.
V letech konání olympiády byly navíc udělovány tituly mistrům světa v kombinaci, přestože samostatný kombinační závod nebyl na programu olympijských her až do roku 1988 v Calgary. Výsledky se tvořily na základě součtu časů z olympijské soutěže ve sjezdu a slalomu. Od roku 1985 se pak samostatné mistrovství světa koná nezávisle na olympiádě. Nedostatek sněhu při MS 1995 ve španělské Sierra Nevadě způsobil přeložení šampionátu na následující kalendářní rok 1996.
Od roku 2021 měl být superkombinační závod v programu šampionátů nahrazen paralelním závodem. Rada Mezinárodní lyžařské federace však během zasedání na MS 2019 v Åre záměr revokovala a superkombinace zůstala v programu i spolu s paralelním závodem.[2]
Místo konání
Pořadatelství
Do roku 2023 hostilo mistrovství světa dvanáct států, včetně ročníků sdílených se zimními olympijskými hrami. Na jižní polokouli se uskutečnil jediný ročník, když se během srpna 1966 šampionát jel v chilském Portillu. Seznam nezahrnuje neoficiální MS 1941.
| Stát | Pořadatelství mistrovství světa | poprvé | naposledy | plánované | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| celkem | samostatně | s olympiádou | ||||
 Švýcarsko | 9 | 8 | 1 | 1931 | 2017 | 2027 |
 Rakousko | 9 | 7 | 2 | 1933 | 2013 | 2025 |
 Itálie | 7 | 6 | 1 | 1932 | 2021 | |
 Spojené státy americké | 6 | 4 | 2 | 1950 | 2015 | |
 Francie | 5 | 4 | 1 | 1937 | 2023 | |
 Švédsko | 3 | 3 | 0 | 1954 | 2019 | |
 Německo | 2 | 2 | 0 | 1978 | 2011 | |
 Japonsko | 2 | 1 | 1 | 1972 | 1993 | |
 Polsko | 1 | 1 | 0 | 1939 | ||
 Chile | 1 | 1 | 0 | 1966 | ||
 Španělsko | 1 | 1 | 0 | 1996 | ||
 Norsko | 1 | 0 | 1 | 1952 | ||
| Celkem | 47 | 37 | 10 | 1931 | 2023 | |
Disciplíny
1931–1980
| Disciplína | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | OH 48 | 50 | OH 52 | 54 | OH 56 | 58 | OH 60 | 62 | OH 64 | 66 | OH 68 | 70 | OH 72 | 74 | OH 76 | 78 | OH 80 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| M u ž i | Kombinace | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |||
| Sjezd | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Slalom | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Obří slalom | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |||||||||||
| Ž e n y | Kombinace | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |||
| Sjezd | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Slalom | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Obří slalom | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |||||||||||
| Počet disciplín | 4 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | |
1982–2023
| Disciplína | 82 | 85 | 87 | 89 | 91 | 93 | 96 | 97 | 99 | 01 | 03 | 05 | 07 | 09 | 11 | 13 | 15 | 17 | 19 | 21 | 23 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| M u ž i | Kombinace | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • |
| Sjezd | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Slalom | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Obří slalom | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Super-G | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | ||||
| Paralelní závod | • | • | ||||||||||||||||||||
| Ž e n y | Kombinace | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • |
| Sjezd | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Slalom | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Obří slalom | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |
| Super-G | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |||
| Paralelní závod | • | • | ||||||||||||||||||||
| Soutěž týmů | • | • | • | • | • | • | • | • | • | |||||||||||||
| Počet disciplín | 8 | 8 | 10 | 10 | 10 | 9 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 11 | 11 | 10 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 13 | 13 | |
Lyžaři podle vítězství
Deset mužů a žen s nejvyšším počtem vítězných závodů na světových šampionátech – počtem titulů mistra světa, včetně týmových závodů. Tučně jsou zvýrazněni aktivní lyžaři a historicky nejvyšší počet medailí v rámci všech medailistů daného umístění.
Muži
| Poř. | lyžař | stát | od | do | zlato | stříbro | bronz | celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Marcel Hirscher | Rakousko | 2013 | 2019 | 7[a] | 4 | – | 11[a] |
| 2. | Toni Sailer | Rakousko | 1956 | 1958 | 7 | 1 | – | 8 |
| 3. | Jean-Claude Killy | Francie | 1966 | 1968 | 6 | – | – | 6 |
| 4. | Kjetil André Aamodt | Norsko | 1991 | 2003 | 5 | 4 | 3 | 12 |
| 5. | Aksel Lund Svindal | Norsko | 2005 | 2019 | 5 | 2 | 2 | 9 |
| 6. | Gustav Thöni | Itálie | 1972 | 1976 | 5 | 2 | – | 7 |
| 7. | Ingemar Stenmark | Švédsko | 1976 | 1982 | 5 | 1 | 1 | 7 |
| 8. | Ted Ligety | USA | 2009 | 2015 | 5 | – | 2 | 7 |
| 9. | Marc Girardelli |  Lucembursko | 1985 | 1996 | 4 | 4 | 3 | 11 |
| 10. | Pirmin Zurbriggen | Švýcarsko | 1985 | 1989 | 4 | 4 | 1 | 9 |
Ženy
| Poř. | lyžařka | stát | od | do | zlato | stříbro | bronz | celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Christl Cranzová |  Německá říše | 1934 | 1939 | 12 | 3 | – | 15 |
| 2. | Mikaela Shiffrinová | USA | 2013 | 2023 | 7 | 4 | 3 | 14 |
| 3. | Marielle Goitschelová | Francie | 1962 | 1968 | 7 | 4 | – | 11 |
| 4. | Anja Pärsonová | Švédsko | 2001 | 2011 | 7 | 2[a] | 4[a] | 13[b] |
| 5. | Erika Hessová | Švýcarsko | 1980 | 1987 | 6 | – | 1 | 7 |
| 6. | Annemarie Moser-Pröllová | Rakousko | 1970 | 1980 | 5 | 2 | 2 | 9 |
| 7. | Janica Kostelićová |  Chorvatsko | 2003 | 2005 | 5 | – | – | 5 |
| 8. | Tina Mazeová |  Slovinsko | 2009 | 2015 | 4 | 5 | – | 9 |
| 9. | Hanni Wenzelová |  Lichtenštejnsko | 1974 | 1980 | 4 | 3 | 2 | 9 |
| 10. | Pernilla Wibergová | Švédsko | 1991 | 1999 | 4 | 1 | 1 | 6 |
Vysvětlivky
Lyžaři podle medailí
Uvedeni jsou lyžaři s pěti a více medailemi z indiviuálních závodů, po Mistrovství světa 2023.
Muži
| Lyžař | stát | celkem | zlato | stříbro | bronz |
|---|---|---|---|---|---|
| Kjetil André Aamodt | Norsko | 12 | 5 | 4 | 3 |
| Marc Girardelli | Lucembursko | 11 | 4 | 4 | 3 |
| Lasse Kjus | Norsko | 11 | 3 | 8 | 0 |
| Marcel Hirscher | Rakousko | 9 | 5 | 4 | 0 |
| Aksel Lund Svindal | Norsko | 9 | 5 | 2 | 2 |
| Pirmin Zurbriggen | Švýcarsko | 9 | 4 | 4 | 1 |
| Toni Sailer | Rakousko | 8 | 7 | 1 | 0 |
| Émile Allais1) | Francie | 8 | 4 | 4 | 0 |
| Gustav Thöni | Itálie | 7 | 5 | 2 | 0 |
| Ingemar Stenmark | Švédsko | 7 | 5 | 1 | 1 |
| Ted Ligety | USA | 7 | 5 | 0 | 2 |
| Rudolf Rominger1) | Švýcarsko | 7 | 4 | 1 | 2 |
| David Zogg1) | Švýcarsko | 7 | 3 | 4 | 0 |
| Benjamin Raich | Rakousko | 7 | 2 | 4 | 1 |
| Alexis Pinturault | Francie | 7 | 2 | 1 | 4 |
| Jean-Claude Killy | Francie | 6 | 6 | 0 | 0 |
| Stein Eriksen | Norsko | 6 | 4 | 1 | 1 |
| Hermann Maier | Rakousko | 6 | 3 | 2 | 1 |
| Karl Schranz | Rakousko | 6 | 3 | 2 | 1 |
| Guy Périllat | Francie | 6 | 2 | 3 | 1 |
| Marco Schwarz | Rakousko | 6 | 1 | 1 | 4 |
| Günther Mader | Rakousko | 6 | 0 | 1 | 5 |
| Bode Miller | USA | 5 | 4 | 1 | 0 |
| Anton Seelos1) | Rakousko | 5 | 4 | 1 | 0 |
| James Couttet | Francie | 5 | 1 | 2 | 2 |
| Otto Furrer1) | Švýcarsko | 5 | 1 | 2 | 2 |
| 1) – medaile z 30. let 20. století, kdy MS probíhalo každoročně; tučně – aktivní lyžař | |||||
Ženy
Státy podle medailí
Aktualizováno po skončení Mistrovství světa 2023.
Muži
| Ženy
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Smíšená soutěž
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkově
| Pořadí bez olympijských her 1948–1980
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIS Alpine World Ski Championships na anglické Wikipedii.
- ↑ a b FIS History [online]. FIS-Ski [cit. 2011-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-11.
- ↑ James Diamond. FIS Council add individual parallel slalom to 2021 Alpine World Ski Championships and keep combined events [online]. Inside The Games, 2019-02-14 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v alpském lyžování na Wikimedia Commons - Mistrovství světa v alpském lyžování 2025 – oficiální stránky (anglicky) (německy)
- Mistři světa – muži na stránce Ski-DB.com (anglicky)
- Mistři světa – ženy na stránce Ski-DB.com (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
.svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Liechtenstein
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Finská vlajka
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pictograms of Olympic sports - Alpine skiing
Autor: Kunstpiste, Licence: CC BY-SA 3.0
Erika Mahringer, Combined Slalom, Ski World Championships, Are 1954
Autor: Christian Jansky, Licence: CC BY-SA 3.0
Austrian alpine skier Kathrin Zettel won the gold medal in the super combined at the Alpine World Ski Championships 2009 in Val-d’Isère. On 15 February she was received in her home town Göstling an der Ybbs by over 1000 fans and representatives of politics and sport.
Autor: Kaspek (Diskussion), Licence: CC BY-SA 4.0
Marcel Hirscher, alpine Skier, World Championsship, St. Moritz
Gold Medal for World Champions of the International Ski Federation FIS