Mistrovství světa v alpském lyžování 2019 – soutěž družstev
| Mistrovství světa v alpském lyžování 2019 | |
|---|---|
< 2017 • Soutěž družstev • 2021 > | |
| Středisko | Åre, Švédsko |
| Datum | 12. února 2019 |
| Startující | 89 lyžařů |
| Počet výprav | 16 |
| Medailisté | |
zlato | |
stříbro | |
bronz | |
| Disciplíny | |
| Obří slalom | muži • ženy |
| Sjezd | muži • ženy |
| Slalom | muži • ženy |
| Superkombinace | muži • ženy |
| Superobří slalom | muži • ženy |
| Soutěž družstev | smíšená |
Soutěž družstev na Mistrovství světa v alpském lyžování 2019 se konala v úterý 12. února 2019 jako šestý závod světové šampionátu v lyžařském středisku Åre. Start proběhl v 16.00 hodin místního času. Do závodu nastoupilo 89 lyžařů ze 16 států.[1][2]
Obhájcem zlata byla Francie, která vypadla ve čtvrtfinále s Německem.
Pravidla
Účast v soutěži si zajistilo 16 nejlepších národních týmů podle celkového bodového hodnocení žebříčku FIS před zahájením mistrovství světa. Každý tým tvořilo čtyři až šest lyžařů, z toho minimálně dvě ženy a dva muži.
Formát soutěže vycházel z vyřazovacího systému, kdy se vždy utkala dvě družstva systémem KO; vítěz postoupil do dalšího kola, poražený soutěž opustil. V každém vzájemném duelu proti sobě na paralelních tratích slalomu nastoupily dvě dvojice mužů a dvě dvojice žen. Vítěz každé jízdy získal bod. Celkově tak došlo k rozdělení čtyř bodů, pokud do cíle dojeli oba závodníci jedné jízdy. V případě nerozhodného stavu po čtyřech jízdách, určil postupujícího nižší součet dvou nejrychlejších týmových časů, složený vždy z jednoho mužského a jednoho ženského.
Celkové pořadí národů FIS
Celkové pořadí národů dle žebříčku FIS před zahájením světového šampionátu. Spojené státy, Lichtenštejnsko, Chorvatsko, Bulharsko, Polsko, Japonsko, Jižní Korea a Nový Zéland se účasti v soutěži vzdaly. Nasazení družstev kopírovala pozici na žebříčku FIS.[3]
| Žebříček poháru národu FIS | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Pořadí | stát | body | Pořadí | stát | body |
| 1. |  Rakousko | 8 895 | 13. |  Spojené království | 282 |
| 2. |  Švýcarsko | 5 422 | 14. |  Chorvatsko | 249 |
| 3. |  Francie | 4 093 | 15. |  Česko | 150 |
| 4. |  Itálie | 3 926 | 16. |  Rusko | 117 |
| 5. |  Norsko | 3 890 | 17. |  Bulharsko | 95 |
| 6. |  Spojené státy americké | 2 874 | 18. |  Finsko | 31 |
| 7. |  Německo | 2 102 | 19. |  Polsko | 28 |
| 8. |  Švédsko | 1 747 | 20. |  Japonsko | 17 |
| 9. |  Slovinsko | 1 339 | 21. |  Belgie | 13 |
| 10. |  Slovensko | 1 078 | 22. |  Jižní Korea | 11 |
| 11. |  Kanada | 1 037 | 23. |  Nový Zéland | 5 |
| 12. |  Lichtenštejnsko | 370 | — |  Argentina | 0 |
| – neúčast | |||||
Medailisté
Mistrem světa ve smíšené soutěži družstev se stalo Švýcarsko, úřadující olympijský vítěz, ve složení Aline Daniothová, Andrea Ellenbergerová, Wendy Holdenerová, Sandro Simonetm Daniel Yule a Ramon Zenhäusern. Stříbrný kov získalo Rakousko, za nějž nastoupili Franziska Gritschová, Christian Hirschbühl, Katharina Liensbergerová, Michael Matt, Marco Schwarz a Katharina Truppeová. Zopakovalo se tak velké finále ze ZOH 2018.[4]
Bronz si odvezla Itálie po výhře v malém finále nad Německem, přestože Němec Linus Straßer nejdříve po dojetí věřil, že zajistil svému týmu medaili. Následně byl však diskvalifikován za neprojetí brány jednou lyží. Italský tým tvořili Marta Bassinová, Irene Curtoniová, Lara Della Meaová, Simon Maurberger, Riccardo Tonetti a Alex Vinatzer.[4]
Vyřazení Švédska ve čtvrtfinále znamenalo, že Švédové ukončili šňůru pěti medailových umístění z předchozích světových šampionátů.[4]
 Zlato |
|---|
| Švýcarsko |
| Aline Daniothová Andrea Ellenbergerová Wendy Holdenerová Sandro Simonet Daniel Yule Ramon Zenhäusern |
 Stříbro |
| Rakousko |
| Franziska Gritschová Christian Hirschbühl Katharina Liensbergerová Michael Matt Marco Schwarz Katharina Truppeová |
 Bronz |
| Itálie |
| Marta Bassinová Irene Curtoniová Lara Della Meaová Simon Maurberger Riccardo Tonetti Alex Vinatzer |
Složení družstev
Každé družstvo mohlo tvořit šest závodníků, tři muži a tři ženy.[2]
|
|
Vyřazovací fáze
Soutěž se jela vyřazovacím systémem na trati paralelního slalomu od 16.00 hodin místního času (UTC+1).[5]
| Osmifinále | Čtvrtfinále | Semifinále | Velké finále o zlato | |||||||||||||||
| 1 | Rakousko | 4 | ||||||||||||||||
| 16 | Argentina | 0 | ||||||||||||||||
| 1 | Rakousko | 4 | ||||||||||||||||
| 8 | Slovensko | 0 | ||||||||||||||||
| 8 | Slovinsko | 2 | ||||||||||||||||
| 9 | Slovensko | 2* | ||||||||||||||||
| 1 | Rakousko | 2* | ||||||||||||||||
| 4 | Itálie | 2 | ||||||||||||||||
| 5 | Norsko | 4 | ||||||||||||||||
| 12 | Česko | 0 | ||||||||||||||||
| 5 | Norsko | 1 | ||||||||||||||||
| 4 | Itálie | 3 | ||||||||||||||||
| 4 | Itálie | 3 | ||||||||||||||||
| 13 | Finsko | 1 | ||||||||||||||||
| 1 | Rakousko | 2 | ||||||||||||||||
| 2 | Švýcarsko | 2* | ||||||||||||||||
| 3 | Francie | 3 | ||||||||||||||||
| 14 | Rusko | 1 | ||||||||||||||||
| 3 | Francie | 1 | Malé finále o bronz | |||||||||||||||
| 6 | Německo | 3 | ||||||||||||||||
| 6 | Německo | 3 | 4 | Itálie | 3 | |||||||||||||
| 11 | Spojené království | 1 | 6 | Německo | 1 | |||||||||||||
| 6 | Německo | 2 | ||||||||||||||||
| 2 | Švýcarsko | 2* | ||||||||||||||||
| 7 | Švédsko | 3 | ||||||||||||||||
| 10 | Kanada | 1 | ||||||||||||||||
| 7 | Švédsko | 2 | ||||||||||||||||
| 2 | Švýcarsko | 2* | ||||||||||||||||
| 2 | Švýcarsko | 4 | ||||||||||||||||
| 15 | Belgie | 0 | ||||||||||||||||
* – vítěz duelu dle součtu nejlepšího mužského a ženského času
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIS Alpine World Ski Championships 2019 – Nations team event na anglické Wikipedii.
- ↑ FIS 2019 Alpine World Ski Championships. Official Race Program [online]. FIS [cit. 2019-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-17. (anglicky)
- ↑ a b FIS 2019 Alpine World Ski Championships. Alpine Team Event. START LIST [PDF]. FIS, 2019-02-12 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FIS Nations Cup Standings 2019 [online]. FIS [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c O'CONNOR, Philip. Zenhaeusern holds nerve to snatch Alpine team gold for Switzerland. Reuters [online]. ARE, Sweden: 2019-02-12 [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FIS 2019 Alpine World Ski Championships. Alpine Team Event. FINAL RESULTS [PDF]. FIS, 2019-02-12 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Fanmalysza, own work with Inkscape and Nero PhotoSnap Essentials, edited by Micgryga with Adobe Photoshop, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Gold Medal
.svg)
Autor: Fanmalysza, own work with Inkscape, GIMP and Nero PhotoSnap Essentials, edited by Micgryga with Adobe Photoshop, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Silver Medal
Autor: Fanmalysza, own work with Inkscape, GIMP and Nero PhotoSnap Essentials, edited by Micgryga with Adobe Photoshop, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Bronze Medal
.svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Liechtenstein
