Mistrovství světa v alpském lyžování 2021 – paralelní obří slalom žen
Mistrovství světa v alpském lyžování 2021 | |
---|---|
Paralelní obří slalom žen • 2023 > | |
Středisko | Cortina d'Ampezzo, Itálie |
Datum | 16. února 2021 |
Startující | 52 lyžařek |
Počet výprav | 23 |
Medailisté | |
zlato | |
zlato | |
bronz | |
Disciplíny | |
Paral. obří slalom | muži • ženy |
Obří slalom | muži • ženy |
Sjezd | muži • ženy |
Slalom | muži • ženy |
Superkombinace | muži • ženy |
Superobří slalom | muži • ženy |
Soutěž družstev | smíšená |
Paralelní obří slalom žen na Mistrovství světa v alpském lyžování 2021 se konal v úterý 16. února 2021 jako čtvrtý ženský závod světového šampionátu v Cortině d'Ampezzo. Zahájení kvalifikace proběhlo v 9 hodin místního času. Vyřazovací fáze o medaile na ni navázala ve 14 hodin. Do technické disciplíny na sjezdovce Lino Lacedelli nastoupilo 52 slalomářek z 23 států.[1][2]
Individiální paralelní závod měl na mistrovství světa premiéru. Rada Mezinárodní lyžařské federace jej na program zařadila během zasedání na MS 2019 v Åre.[3]
Kritika pravidel a trati
Podle komentátorů a expertů byla červená trať výrazně rychlejší než modrá, což znevýhodnilo část lyžařek. Každý souboj dvou lyžařek o postup obsahoval dvě kola, kdy si závodnice vyměnily modrou a červenou trať. Vítězkou souboje se stala závodnice, která vyhrála druhou jízdu, do níž nastoupila poražená z první jízdy s časovým hendikepem. Slalomářka s horším kvalifikačním časem začínala v modré, pomalejší stopě. Pokud zaostala za vítěznou soupeřkou o více než půl sekundy, pak nastoupila do druhého kola v červené stopě s předem omezeným maximálním hendikepem ve startovní bráně půl sekundy. Jestliže ztrátu dojela, druhou jízdu vyhrála a postoupila. To mohlo znevýhodnit poraženou, jíž se nezohlednil náskok z prvního kola vyšší než půl sekundy. To se projevilo např. u všech čtyř čtvrtfinálových dvojic, v nichž slalomářky v modré trati druhého kola (Holdenerová, Gąsienicová-Danielová, Robniková, Brignonenová) získaly v prvním kole omezený maximální náskok půl sekundy. Z druhých jízd ale žádná z nich nepostoupila, protože byly dojety a protnuly cílovou pásku jako druhé.[4][5][6] Italka Federica Brignoneová po opuštění soutěže ve čtvrtfinále označila soutěž za „nejnespravedlivější závod kariéry“.[4]
Medailistky
Mistryněmi světa se staly 24letá Italka Marta Bassinová a o rok mladší Rakušanka Katharina Liensbergerová, které zajely v součtu obou jízd shodný čas. Každá z nich získala první individuální a celkově druhou medaili na světových šampionátech. Liensbergerová vybojovala pro Rakousko jubilejní 100. zlatou medaili z mistrovstvích světa.[7] Nejdříve však byla vyhlášena mistryní světa pouze Bassinová, která v Cortině vybojovala pro Itálii první medaili. Přibližně s půlhodinovým odstupem přiřkla jury zlato i Liensbergerové po protestu rakouské výpravy. Ta upozornila na fakt, že v přímých medailových soubojích není uplatněno pomocné kritérium, podle něhož se vítězem stává závodník s rychlejší druhou jízdou, ale cenné kovy jsou přidělovány oběma. Podruhé v historii tak byly v jediném závodu uděleny dvě zlata. Poprvé se tak stalo v super-G MS 1991, kdy si výhru rozdělili Hermann Maier a Lasse Kjus.[4]
Bassinová postoupila z kvalifikace do vyřazovacích bojů jako poslední, o pouhou setinu sekundy před krajankou Larou Delle Meovou. Následně pak využívala výhodu pomalejší modré trati v prvních jízdách, v níž pokaždé začínala členka dvojice s vyšším kvalifikačním časem. Ve druhé jízdě jezdila v rychlejší červené stopě, což zužitkovala i v semifinále proti Tesse Worleyové, s níž dojela ve shodném čase a postoupila díky rychlejší druhé jízdě. Worleyová si přitom nemohla do druhého kola přenést vyšší než půlsekundový náskok z úvodní jízdy.[4][5]
Bronz si odvezla 31letá Francouzka Tessa Worleyová, jež vyhrála malé finále nad Američankou Paulou Moltzanovou. Ze světových šampionátů si odvezla čtvrtou medaili.[4]
Výsledky
Kvalifikace
Do kvalifikačních jízd nastoupilo 52 slalomářek. Z modré i červené trati se kvalifikovalo vždy osm nejrychlejších lyžařek.[8]
SČ | lyžařka | stát | červená trať | modrá trať | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
12 | Wendy Holdenerová | Švýcarsko | 32,69 (1.) | kvalifikována | |
11 | Meta Hrovatová | Slovinsko | 32,78 (1.) | kvalifikována | |
10 | Tina Robniková | Slovinsko | 32,95 (2.) | kvalifikována | |
14 | Maryna Gąsienica-Danielová | Polsko | 33,00 (3.) | kvalifikována | |
15 | Katharina Liensbergerová | Rakousko | 33,04 (2.) | kvalifikována | |
13 | Coralie Frasse Sombetová | Francie | 33,14 (3.) | kvalifikována | |
29 | Stephanie Brunnerová | Rakousko | 33,33 (4.) | kvalifikována | |
26 | Andrea Filserová | Německo | 33,33 (4.) | kvalifikována | |
3 | Federica Brignoneová | Itálie | 33,35 (5.) | kvalifikována | |
19 | Estelle Alphandová | Švédsko | 33,39 (6.) | kvalifikována | |
4 | Paula Moltzanová | USA | 33,39 (5.) | kvalifikována | |
28 | Tessa Worleyová | Francie | 33,40 (6.) | kvalifikována | |
31 | Piera Hudsonová | Nový Zéland | 33,53 (7.) | kvalifikována | |
17 | Nina O'Brienová | USA | 33,55 (8.) | kvalifikována | |
9 | Franziska Gritschová | Rakousko | 33,56 (9.) | vyřazena | |
18 | Alexandra Tilleyová | Spojené království | 33,65 (7.) | kvalifikována | |
2 | Marta Bassinová | Itálie | 33,68 (8.) | kvalifikována | |
32 | Lara Della Meová | Itálie | 33,69 (9.) | vyřazena | |
41 | Emma Aicherová | Německo | 33,73 (10.) | vyřazena | |
5 | Lara Gutová-Behramiová | Švýcarsko | 33,80 (11.) | vyřazena | |
8 | Kristin Lysdahlová | Norsko | 33,83 (10.) | vyřazena | |
40 | Jonna Luthmanová | Švédsko | 33,84 (11.) | vyřazena | |
44 | Cassidy Grayová | Kanada | 33,87 (12.) | vyřazena | |
30 | Andreja Šlokarová | Slovinsko | 33,88 (13.) | vyřazena | |
37 | Camille Rastová | Švýcarsko | 33,92 (12.) | vyřazena | |
34 | Kristina Riis-Johannessenová | Norsko | 33,92 (14.) | vyřazena | |
16 | Lena Dürrová | Německo | 33,95 (15.) | vyřazena | |
23 | AJ Hurtová | USA | 33,99 (13.) | vyřazena | |
39 | Neja Dvorniková | Slovinsko | 34,01 (14.) | vyřazena | |
45 | Charlotte Linggová | Lichtenštejnsko | 34,09 (15.) | vyřazena | |
20 | Asa Andová | Japonsko | 34,13 (16.) | vyřazena | |
22 | Jasmina Suterová | Švýcarsko | 34,16 (17.) | vyřazena | |
6 | Sara Hectorová | Švédsko | 34,16 (17.) | vyřazena | |
27 | Charlie Guestová | Spojené království | 34,29 (16.) | vyřazena | |
21 | Laura Pirovanová | Itálie | 34,44 (17.) | vyřazena | |
24 | Ramona Siebenhoferová | Rakousko | 34,58 (19.) | vyřazena | |
49 | Francesca Baruzziová | Argentina | 34,85 (18.) | vyřazena | |
33 | Doriane Escanéová | Francie | 34,90 (19.) | vyřazena | |
48 | Erika Pykäläinenová | Finsko | 34,95 (20.) | vyřazena | |
36 | Riikka Honkanenová | Finsko | 35,11 (21.) | vyřazena | |
7 | Thea Louise Stjernesundová | Norsko | 35,17 (20.) | vyřazena | |
52 | Noa Szőllősová | Izrael | 35,19 (22.) | vyřazena | |
35 | Gabriela Capová | Česko | 36,05 (21.) | vyřazena | |
46 | Kim Vanreuselová | Belgie | 36,15 (23.) | vyřazena | |
42 | Marija Škanovová | Bělorusko | 36,17 (24.) | vyřazena | |
51 | Zazie Humlová | Česko | 36,56 (22.) | vyřazena | |
1 | Petra Vlhová | Slovensko | DNF | vyřazena | |
25 | Jekatěrina Tkačenková | Ruská lyžařská federace | DNF | vyřazena | |
38 | Katie Hensienová | USA | DNF | vyřazena | |
43 | Anastasija Gornostajevová | Ruská lyžařská federace | DNF | vyřazena | |
47 | Miho Mizutaniová | Japonsko | DNF | vyřazena | |
50 | Sarah Woodwardová | Spojené království | DNF | vyřazena | |
Kvalifikace odstartovala v 9.00 hodin (UTC+1).[8] SČ – startovní číslo, DNS – závodnice nenastoupila na start, DNF – nedojela do cíle, DSQ – diskvalifikována. |
Vyřazovací fáze
Šestnáct závodnic s nejlepším výsledným časem z červené a modré tratě kvalifikace postoupilo do vyřazovací fáze, která odstartovala ve 14 hodin.[9][10]
Osmifinále | Čtvrtfinále | Semifinále | Velké finále o zlato | |||||||||||||||
1 | Wendy Holdenerová | |||||||||||||||||
16 | Nina O'Brienová | +0,19 | ||||||||||||||||
1 | Wendy Holdenerová | +0,36 | ||||||||||||||||
9 | Paula Moltzanová | |||||||||||||||||
8 | Stephanie Brunnerová | +0,14 | ||||||||||||||||
9 | Paula Moltzanová | |||||||||||||||||
9 | Paula Moltzanová | +1,47 | ||||||||||||||||
4 | Katharina Liensbergerová | |||||||||||||||||
5 | Maryna Gąsienica-Danielová | |||||||||||||||||
12 | Estelle Alphandová | +0,09 | ||||||||||||||||
5 | Maryna Gąsienica-Danielová | +0,45 | ||||||||||||||||
4 | Katharina Liensbergerová | |||||||||||||||||
4 | Katharina Liensbergerová | |||||||||||||||||
13 | Alexandra Tilleyová | +0,77 | ||||||||||||||||
4 | Katharina Liensbergerová | +0,00 | ||||||||||||||||
15 | Marta Bassinoová | |||||||||||||||||
3 | Tina Robniková | |||||||||||||||||
14 | Piera Hudsonová | +0,62 | ||||||||||||||||
3 | Tina Robniková | +0,26 | Malé finále o bronz | |||||||||||||||
11 | Tessa Worleyová | |||||||||||||||||
6 | Coralie Frasse Sombetová | +0,56 | 9 | Paula Moltzanová | +1,18 | |||||||||||||
11 | Tessa Worleyová | 11 | Tessa Worleyová | |||||||||||||||
11 | Tessa Worleyová | +0,00 | ||||||||||||||||
15 | Marta Bassinoová | |||||||||||||||||
7 | Andrea Filserová | +0,43 | ||||||||||||||||
10 | Federica Brignoneová | |||||||||||||||||
10 | Federica Brignoneová | +0,12 | ||||||||||||||||
15 | Marta Bassinoová | |||||||||||||||||
2 | Meta Hrovatová | +0,81 | ||||||||||||||||
15 | Marta Bassinoová |
+0,00 až 1,18 – časová ztráta poražené na vítězku souboje v sekundách
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIS Alpine World Ski Championships 2021 – Women's parallel giant slalom na anglické Wikipedii.
- ↑ FIS Alpine Ski World Championships 2021. Event schedule [online]. FIS [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FIS 2021 Alpine World Ski Championships. Women's parallel giant slalom. START LIST [PDF]. FIS, 2021-02-16 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ James Diamond. FIS Council add individual parallel slalom to 2021 Alpine World Ski Championships and keep combined events [online]. Inside The Games, 2019-02-14 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Bassinová potěšila Itálii, jury Rakousko. Paralelní závod má vítězky dvě. iDNES.cz [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Paralelní obří slalom M+Ž, Cortina d'Ampezzo | ONLINE | 16.2.2021 14:00 | MS v alpském lyžování 2021 | ŽIVĚ. iSport.cz [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ MS v lyžovaní ONLINE dnes paralelný obrovský slalom Petra Vlhová chýba. www.sportinak.sk [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ GOOOOLD! Ergebnis korrigiert – Liensberger Weltmeisterin. vol.at [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b FIS 2021 Alpine World Ski Championships. Women's parallel giant slalom. OFFICIAL RESULTS QUALIFICATION RACE [PDF]. FIS, 2021-02-16 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FIS 2021 Alpine World Ski Championships. Women's parallel giant slalom. BRACKET RESULT [PDF]. FIS, 2021-02-16 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FIS 2021 Alpine World Ski Championships. Women's parallel giant slalom. OFFICIAL RESULTS [PDF]. FIS, 2021-02-16 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Fanmalysza, own work with Inkscape and Nero PhotoSnap Essentials, edited by Micgryga with Adobe Photoshop, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Gold Medal
Autor: Fanmalysza, own work with Inkscape, GIMP and Nero PhotoSnap Essentials, edited by Micgryga with Adobe Photoshop, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Bronze Medal
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Liechtenstein
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Invisable image of flag proportions.