Mistrovství světa v alpském lyžování 2021 – sjezd žen
| Mistrovství světa v alpském lyžování 2021 | |
|---|---|
< 2019 • Sjezd žen • 2023 > | |
| Středisko | Cortina d'Ampezzo, Itálie |
| Datum | 13. února 2021 |
| Startující | 31 lyžařek |
| Počet výprav | 16 |
| Vítězný čas | 1:34,27 |
| Medailisté | |
zlato | |
stříbro | |
bronz | |
| Disciplíny | |
| Paral. obří slalom | muži • ženy |
| Obří slalom | muži • ženy |
| Sjezd | muži • ženy |
| Slalom | muži • ženy |
| Superkombinace | muži • ženy |
| Superobří slalom | muži • ženy |
| Soutěž družstev | smíšená |
Sjezd žen na Mistrovství světa v alpském lyžování 2021 se konal v sobotu 13. února 2021 jako druhý ženský závod světového šampionátu v Cortině d'Ampezzo. Zahájení proběhlo v 11 hodin místního času. Do rychlostní disciplíny na sjezdovce Olympia delle Tofane nastoupilo 31 sjezdařek ze 16 států.[1][2]
Dvojnásobnou obhájkyní zlata v „královské disciplíně“ ze Svatého Mořice 2017 a Åre 2019 byla slovinská lyžařka Ilka Štuhecová,[3] která obsadila čtrnácté místo. Největší favoritka, úřadující olympijská šampionka Sofia Goggiová z Itálie, která v probíhající sezóně vyhrála čtyři z pěti sjezdů a v pátém byla druhá, si dva týdny před šampionátem zlomila horní část holenní kosti během odpočinkové jízdy na garmišské turistické sjezdovce namísto zrušeného závodu. V milánské nemocnici nemusela podstoupit operaci, ale sezóna pro ni skončila pro předpokládanou 45denní rekonvalescenci.[4][5][6]
Medailistky
Mistryní světa se poprvé stala 26letá Corinne Suterová, která tak vylepšila druhé místo z předchozího šampionátu v Åre 2019. Švýcarka se řadila k hlavním favoritkám, když v probíhající sezóně Světového poháru vyhrála v prosinci 2020 sjezd ve Val-d'Isère. Navázala na stříbro z úvodní závodu v superobřím slalomu. Na mistrovstvích světa získala z posledních čtyř závodů čtvrtou medaili.[7][8]
Se ztrátou dvou desetin sekundy vybojovala stříbrný kov 24letá Němka Kira Weidleová, pro niž to byla první medaile z vrcholné lyžařské akce. V předchozí kariéře skončila dvakrát třetí ve sjezdu Světového poháru.[7][8]
Bronz si odvezla 29letá Švýcarka Lara Gutová-Behramiová a nejrychlejší žena tréninku, jež v Cortině získala druhou medaili po úvodním zlatu ze Super-G. Ve sjezdu navázala na stříbro z Val-d'Isère 2009 a bronz z Beaver Creeku 2015. V rámci světových šampionátů si připsala sedmou medaili.[7][8][9]
Výsledky
| P | SČ | lyžařka | stát | čas | ztráta |
|---|---|---|---|---|---|
 | 7 | Corinne Suterová |  Švýcarsko | 1:34,27 | — |
 | 11 | Kira Weidleová |  Německo | 1:34,47 | +0,20 |
 | 13 | Lara Gutová-Behramiová | Švýcarsko | 1:34,64 | +0,37 |
| 4. | 9 | Ester Ledecká |  Česko | 1:34,71 | +0,44 |
| 5. | 14 | Ramona Siebenhoferová |  Rakousko | 1:34,77 | +0,50 |
| 5. | 8 | Michelle Gisinová | Švýcarsko | 1:34,77 | +0,50 |
| 7. | 15 | Tamara Tipplerová | Rakousko | 1:34,81 | +0,54 |
| 8. | 19 | Elena Curtoniová |  Itálie | 1:35,10 | +0,83 |
| 9. | 5 | Breezy Johnsonová |  USA | 1:35,17 | +0,90 |
| 10. | 12 | Ragnhild Mowinckelová |  Norsko | 1:35,26 | +0,99 |
| 11. | 18 | Mirjam Puchnerová | Rakousko | 1:35,29 | +1,02 |
| 12. | 3 | Laura Pirovanová | Itálie | 1:35,44 | +1,17 |
| 13. | 16 | Marie-Michèle Gagnonová |  Kanada | 1:35,49 | +1,22 |
| 14. | 17 | Ilka Štuhecová |  Slovinsko | 1:35,57 | +1,30 |
| 15. | 4 | Nadia Delagová | Itálie | 1:35,69 | +1,42 |
| 16. | 6 | Kajsa Vickhoff Lieová | Norsko | 1:35,70 | +1,43 |
| 17. | 1 | Francesca Marsagliová | Itálie | 1:35,81 | +1,54 |
| 18. | 2 | Jasmina Suterová | Švýcarsko | 1:36,00 | +1,73 |
| 19. | 10 | Christine Scheyerová | Rakousko | 1:36,26 | +1,99 |
| 20. | 22 | Laura Gauchéová |  Francie | 1:36,41 | +2,14 |
| 21. | 27 | Isabella Wrightová | USA | 1:36,47 | +2,20 |
| 22. | 21 | Maruša Ferková | Slovinsko | 1:36,53 | +2,26 |
| 23. | 20 | Tiffany Gauthierová | Francie | 1:36,61 | +2,34 |
| 24. | 29 | Jacqueline Wilesová | USA | 1:37,01 | +2,74 |
| 25. | 25 | Elvedina Muzaferijová |  Bosna a Hercegovina | 1:37,13 | +2,86 |
| 26. | 26 | Laurenne Rossová | USA | 1:37,30 | +3,03 |
| 27. | 24 | Julija Pleškovová |  Ruská lyžařská federace | 1:37,53 | +3,26 |
| 28. | 23 | Greta Smallová |  Austrálie | 1:37,68 | +3,41 |
| 29. | 30 | Lin Ivarssonová |  Švédsko | 1:37,70 | +3,43 |
| 30. | 28 | Ania Monica Caillová |  Rumunsko | 1:39,04 | +4,77 |
| — | 31 | Nevena Ignjatovićová |  Srbsko | nedojela do cíle | |
| Závod odstartoval v 11.00 hodin (UTC+1).[9] | |||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIS Alpine World Ski Championships 2021 – Women's downhill na anglické Wikipedii.
- ↑ FIS Alpine Ski World Championships 2021. Event schedule [online]. FIS [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FIS 2021 Alpine World Ski Championships. Ladies' Downhill. START LIST [PDF]. FIS, 2021-02-12 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ladislav Kučera. Sjezd v Aare ovládla Štuhecová, Vonnová má bronz. Ledecká sedmnáctá. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-02-10 [cit. 2019-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Ledecká má o soupeřku méně, Goggiaová se zranila na turistické sjezdovce a přijde o mistrovství světa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-01 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Tomáš Macák. Sportovní tragédie lyžařské hvězdy, které už došly slzy. Přesunem do údolí si odstřelila šampionát. cnn.iprima.cz [online]. Prima F. T. V., 2021-02-02 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Goggia shock, knee fracture: farewell to Cortina’s world championships. Italy24 News English [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c K medaili opět chyběly setinky. Ledecká dojela ve sjezdu na MS čtvrtá. iDNES.cz [online]. 2021-02-13 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ledecká po skvělém sjezdu opět těsně od medaile, mistryní světa je Suterová [online]. ČT sport, 2021-02-13 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b FIS 2021 Alpine World Ski Championships. Ladies' Downhill. OFFICIAL RESULTS [PDF]. FIS, 2021-02-13 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Invisable image of flag proportions.
Autor: Fanmalysza, own work with Inkscape and Nero PhotoSnap Essentials, edited by Micgryga with Adobe Photoshop, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Gold Medal
Autor: Fanmalysza, own work with Inkscape, GIMP and Nero PhotoSnap Essentials, edited by Micgryga with Adobe Photoshop, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Silver Medal
Autor: Fanmalysza, own work with Inkscape, GIMP and Nero PhotoSnap Essentials, edited by Micgryga with Adobe Photoshop, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Bronze Medal