Mistrovství světa v atletice 1993
Mistrovství světa v atletice 1993 | |
---|---|
Místo | MHPArena |
Země | Německo |
Pořadatel | Světová atletika |
Datum | srpen 1993 |
Účast | 1 630 |
Předchozí | Mistrovství světa v atletice 1991 |
Následující | Mistrovství světa v atletice 1995 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
4. mistrovství světa v atletice se konalo ve dnech 13. – 22. srpna 1993 v německém Stuttgartu. Atletické disciplíny probíhaly na stadionu Gottlieb-Daimler-Stadionu. Na témže stadionu se konalo také ME v atletice v roce 1986 a v letech 2006 – 2008 zde probíhalo Světové atletické finále.
Na programu bylo celkově 44 disciplín (24 mužských a 20 ženských). Ženy měly poprvé na programu trojskok, naopak naposledy běh na 3000 metrů. Na následujícím šampionátu v Göteborgu 1995 byl nahrazen během na 5000 metrů. Na šampionátu byly vytvořeny čtyři nové světové rekordy. O dva z nich se postarali britští překážkáři. Colin Jackson (110 m př. – 12,91 s) a Sally Gunnellová (400 m př. – 52,74 s). Ve štafetě na 4×400 metrů vytvořilo časem 2:54,29 nový světový rekord americké kvarteto a výkonem 15,09 metru vytvořila rekord také ruská trojskokanka Anna Birjukovová.
Nejúspěšnější atletkou se stala americká sprinterka Gwen Torrenceová, která vybojovala jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili.
Česká účast
Zásluhou oštěpaře Jana Železného, který se stal mistrem světa získala již samostatná Česká republika jednu medaili. Do finále se probojoval i druhý český oštěpař Miloš Steigauf, který obsadil 11. místo (70,78 m). 11. místo obsadil i dálkař Milan Gombala. Dvojí zastoupení měli muži v desetiboji. Tomáš Dvořák závod dokončil na 10. místě (8 032 bodů), Robert Změlík soutěž ukončil po čtvrté disciplíně.[1] Na 24. místě došel v chůzi na 50 km reprezentant Miloš Holuša.[2]
Mezi ženami zaznamenala nejlepší umístění trojskokanka Šárka Kašpárková, která ve finále obsadila výkonem 14,16 metru 7. místo a sedmé doběhlo také kvarteto žen ve štafetě na 4×400 metrů ve složení (Naděžda Koštovalová, Helena Dziurová, Hana Benešová a Ludmila Formanová).[3][4] Devátá skončila diskařka Vladimíra Malátová.[5]
Medailisté
Muži
Ženy
Medailové pořadí
Umístění | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | USA | 13 | 7 | 5 | 25 |
2. | Čína | 4 | 2 | 2 | 8 |
3. | Rusko | 3 | 8 | 5 | 16 |
4. | Keňa | 3 | 3 | 4 | 10 |
Velká Británie | 3 | 3 | 4 | 10 | |
6. | Německo | 2 | 2 | 4 | 8 |
7. | Španělsko | 2 | 1 | 2 | 5 |
8. | Kuba | 2 | 1 | 0 | 3 |
9. | Finsko | 1 | 2 | 0 | 3 |
10. | Jamajka | 1 | 1 | 3 | 5 |
11. | Ukrajina | 1 | 1 | 2 | 4 |
12. | Etiopie | 1 | 1 | 1 | 3 |
13. | Namibie | 1 | 1 | 0 | 2 |
14. | Alžírsko | 1 | 0 | 1 | 2 |
Japonsko | 1 | 0 | 1 | 2 | |
16. | Česko | 1 | 0 | 0 | 1 |
Norsko | 1 | 0 | 0 | 1 | |
Mosambik | 1 | 0 | 0 | 2 | |
Švýcarsko | 1 | 0 | 0 | 1 | |
Tádžikistán | 1 | 0 | 0 | 1 | |
21. | Itálie | 0 | 3 | 1 | 4 |
22. | Bělorusko | 0 | 2 | 2 | 3 |
23. | Austrálie | 0 | 1 | 0 | 1 |
Irsko | 0 | 1 | 0 | 1 | |
Kazachstán | 0 | 1 | 0 | 1 | |
Polsko | 0 | 1 | 0 | 1 | |
Portugalsko | 0 | 1 | 0 | 1 | |
Zambie | 0 | 1 | 0 | 1 | |
29. | Bulharsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Dánsko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Kanada | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Maďarsko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Nizozemsko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Rakousko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Rumunsko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Somálsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v atletice 1993 na Wikimedia Commons
- Kompletní výsledky na stránkách IAAF (anglicky)
- Kompletní přehled výsledků (anglicky)
- Kompletní přehled výsledků (německy)
Média použitá na této stránce
Flag of Namibia
Vlajka Etiopie
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Finská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.