Mistrovství světa v biatlonu
Sport | biatlon |
---|---|
Založeno | 1958 |
Periodicita | každoroční s výjimkou olympijských let |
Období | únor–březen |
Pořadatel | Mezinárodní biatlonová unie |
První ročník | 1958 |
Mistrovství světa v biatlonu (anglicky Biathlon World Championships) je vrcholná soutěž biatlonu, kterou organizuje Mezinárodní biatlonová unie (IBU). Mistrovství světa bylo založeno roku 1958, kdy se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu. V současné době se soutěží v sedmi disciplínách – ve vytrvalostním závodu, sprintu, stíhacím závodu, závodu s hromadným startem, štafetě, smíšené štafetě a smíšeného závodu dvojic.
Historie
Již v roce 1957 Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) zahrnula biatlon do své působnosti a rozšířila název na Mezinárodní unii moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB). O rok později se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu první mistrovství světa, jehož součástí byl vytrvalostní závod mužů. Až do roku 1965 se medaile udělovaly pouze za tuto disciplínu, jelikož štafetový, resp. týmový závod mužů nebyl oficiální součástí Mistrovství světa v biatlonu a jeho výsledky byly tvořeny pouze na základě výsledků vytrvalostního závodu čtyř (1958) nebo tří nejlepších (1959–1963) sportovců daného národa. V roce 1965 se poprvé konal štafetový závod na 3 × 7,5 km a v roce 1966 byl upraven na dnešní podobu ve čtyřech závodnících.
V roce 1974 byl program rozšířen o třetí disciplínu – sprint. Mezi lety 1989 a 1998 byl součástí týmový závod. Stíhací závod byl poprvé zařazen v roce 1997, závod s hromadným startem je součástí od roku 1999. V roce 2007 byla poprvé zařazena smíšená štafeta, smíšený závod dvojic pak od roku 2019.
Původně na mistrovství světa závodili pouze muži. V roce 1984 se konalo první mistrovství světa pro ženy, přičemž mužský i ženský šampionát probíhaly odděleně až do roku 1989.
Původně se střílelo z velkorážních pušek na čtyřech střelnicích, vleže na 250 m na terče o průměru 25 cm, 200 m (25 cm), 150 m (20 cm) a ve stoje na 100 m (30 cm). Na podnět ČSSR a Rakouska se roku 1978 začala místo kulovnice používat malorážka a vzdálenost terče byla snížena na 50 metrů.
Přehled světových šampionátů
Seznam vítězů
Nejúspěšnější závodníci
Muži
Pořadí | Jméno | Země | Od | Do | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Ole Einar Bjørndalen | Norsko | 1997 | 2017 | 20 | 14 | 11 | 45 |
2. | Johannes Thingnes Bø | Norsko | 2015 | 2024 | 20 | 13 | 5 | 38 |
3. | Martin Fourcade | Francie | 2011 | 2020 | 13 | 10 | 5 | 28 |
4. | Emil Hegle Svendsen | Norsko | 2007 | 2016 | 12 | 6 | 3 | 21 |
5. | Tarjei Bø | Norsko | 2011 | 2024 | 11 | 7 | 8 | 26 |
6. | Frank Luck | Východní Německo Německo | 1989 | 2004 | 11 | 5 | 4 | 20 |
7. | Alexandr Tichonov | Sovětský svaz | 1967 | 1979 | 11 | 4 | 2 | 17 |
8. | Ricco Groß | Německo | 1991 | 2007 | 9 | 5 | 6 | 20 |
9. | Frank Ullrich | Východní Německo | 1977 | 1983 | 9 | 4 | 1 | 14 |
10. | Raphaël Poirée | Francie | 1998 | 2007 | 8 | 3 | 7 | 18 |
tučné – aktivní biatlonista |
Ženy
Pořadí | Jméno | Země | Od | Do | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Marte Olsbuová Røiselandová | Norsko | 2016 | 2023 | 13 | – | 4 | 17 |
2. | Magdalena Neunerová | Německo | 2007 | 2012 | 12 | 4 | 1 | 17 |
3. | Tiril Eckhoffová | Norsko | 2015 | 2021 | 10 | 2 | 3 | 15 |
4. | Jelena Golovinová | Sovětský svaz | 1985 | 1991 | 10 | 1 | 1 | 12 |
5. | Petra Behleová | Západní Německo Německo | 1988 | 1997 | 9 | 2 | 2 | 13 |
6. | Uschi Dislová | Německo | 1991 | 2005 | 8 | 8 | 3 | 19 |
7. | Andrea Henkelová | Německo | 2000 | 2013 | 8 | 6 | 2 | 16 |
8. | Tora Bergerová | Norsko | 2006 | 2013 | 8 | 5 | 5 | 18 |
9. | Liv Grete Skjelbreidová Poiréeová | Norsko | 1997 | 2004 | 8 | 3 | 2 | 13 |
10. | Laura Dahlmeierová | Německo | 2015 | 2019 | 7 | 3 | 5 | 15 |
tučné – aktivní biatlonistka |
Česká stopa
V letech 1993-2021 získali čeští biatlonisté celkem 21 medailí (6/6/9), výrazně si tak polepšili a navázali na československé biatlonisty, kteří v letech 1958-1992 získali čtyři medaile (0/1/3).
Přehled medailí
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
---|---|---|---|---|---|
1. | Norsko | 90 | 78 | 70 | 238 |
2. | Německo | 64 | 53 | 36 | 153 |
3. | Sovětský svaz | 44 | 29 | 21 | 94 |
4. | Francie | 40 | 37 | 40 | 117 |
5. | Rusko | 28 | 41 | 28 | 97 |
6. | Východní Německo | 19 | 12 | 10 | 41 |
7. | Švédsko | 16 | 18 | 30 | 64 |
8. | Finsko | 10 | 10 | 16 | 36 |
9. | Itálie | 10 | 9 | 15 | 34 |
10. | Ukrajina | 7 | 10 | 22 | 39 |
11. | Bělorusko | 6 | 9 | 14 | 29 |
12. | Česko | 6 | 6 | 9 | 21 |
13. | Rakousko | 3 | 8 | 11 | 22 |
14. | Západní Německo | 2 | 4 | 7 | 13 |
15. | Slovinsko | 2 | 2 | 1 | 5 |
16. | Polsko | 1 | 6 | 7 | 14 |
17. | Spojené státy americké | 1 | 4 | 1 | 6 |
18. | Kanada | 1 | 2 | 1 | 4 |
Slovensko | 1 | 2 | 1 | 4 | |
20. | SNS | 1 | 1 | 0 | 2 |
21. | Bulharsko | 0 | 4 | 4 | 8 |
22. | Čína | 0 | 3 | 0 | 3 |
23. | Československo | 0 | 1 | 3 | 4 |
24. | Rumunsko | 0 | 1 | 0 | 1 |
25. | Lotyšsko | 0 | 0 | 2 | 2 |
26. | Chorvatsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Estonsko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Ruská biatlonová unie | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Celkem | 352 | 350 | 352 | 1054 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Biathlon World Championships na anglické Wikipedii a Biathlon-Weltmeisterschaften na německé Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v biatlonu na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor:
- Gold_medal_world_centered.svg by Maix
- derivative work: Mboro (talk)
A gold medal with a globe icon
Autor:
- Silver_medal_world_centered.svg by Maix
- derivative work: Mboro (talk)
A silver medal with a globe icon
Autor:
- Bronze_medal_world_centered.svg by Maix
- derivative work: Mboro (talk)
A bronze medal with a globe icon
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Invisable image of flag proportions.