Mistrovství světa v biatlonu 2023 – smíšená štafeta
Smíšená štafeta na Mistrovství světa v biatlonu 2023 | |
---|---|
Místo | Oberhof |
Datum | 8. února 2023 |
Startující | 26 štafet |
Medailisté | |
Zlato | Norsko |
Stříbro | Itálie |
Bronz | Francie |
Závody na Mistrovství světa 2023 | |
vytrvalostní závod mužů • vytrvalostní závod žen | |
sprint mužů • sprint žen | |
stíhací závod mužů • stíhací závod žen | |
hromadný start mužů • hromadný start žen | |
štafeta mužů • štafeta žen | |
smíšená štafeta • smíšený závod dvojic | |
Mistrovství světa v biatlonu smíšená štafeta | |
2021◄ 2023 ► 2024 | |
Smíšená štafeta na 4 × 6 km na Mistrovství světa v biatlonu 2023 se konala ve středu 8. února v oberhofském biatlonovém stadionu Lotto Thüringen Arena am Rennsteig jako zahajovací závod šampionátu. Start smíšené štafety proběhl 14:45 hodin středoevropského času. Do závodu nastoupilo 26 národních štafet.[1] Dvě ženy a dva muži absolvovali každý úsek o délce 6 km.
Trojnásobným obhájcem prvenství i úřadujícím olympijským vítězem z této disciplíny byl norský tým,[2][3] který ve složení Ingrid Tandrevoldová, Marte Røiselandová, Sturla Holm Laegreid a Johannes Thingnes Bø opět zvítězil, navzdory trestnému kolu Tandrevoldové. Druhé místo obsadila Itálie, bronzové medaile získali závodníci Francie.[4][5]
Røiselandová získala svoji dvanáctou medaili ze světových šampionátů, čímž v počtu nejcennějších kovů dorovnala rekordmanku Magdalenu Neunerovou, Johannes Bø se pak třináctou takovou medailí posunul na s Martinem Fourcadem dělené druhé místo, když na Bjørndalena ztráceli oba sedm zlatých medailí. Pro Laegreida to bylo páté zlato z mistrovství světa, pro Tandrevoldovou čtvrté.
Průběh závodu
Na prvním se do čela dostala s malým náskokem Francie zásluhou nejlepší biatlonistky probíhající seźony Julie Simonové. Jejich největší soupeř a favorit na vítězství Norsko se propadlo na 17. pozici, když Ingrid Landmark Tandrevoldová jela po střelbě vstoje jedno trestné kolo. Francouze pak v čele vystřídala italská štafeta zásluhou Lisy Vittozziové a Dorothey Wiererové, která si ale nevypracovala větší náskok. Vedla však až do poslední střelby, kdy jí dojeli zlepšující se Norové s Sturlou Holmen Laegreidem a Johannesem Thingnesem Bø na třetím, resp. posledním úseku. Bø, který se sám jen těsně vyhnul na sedmé střelbě trestnému kolu, na začátku posledního kola zrychlil, předjel Ital Tommaso Giacomela a s jistotou zvítězil.[6] Třetí jeli s náskokem téměř 20 vteřin Francouzi. Quentin Fillon Maillet však těsně před cílem nezamířil správně do cílové roviny, musel se vracet a třetí místo udržel před Rakouskem jen o tři vteřiny.[7] Nedařilo se domácím Němcům, kteří po trestném kole Benedikta Dolla dojeli šestí, nebo švédské štafetě, která obsadila až deváté místo, když Sebastian Samuelsson musel na posledním úseku po střelbě vleže na tři trestná kola, nebo
Českou štafetu tvořili dva debutanti na mistrovství světa – Tereza Voborníková a Tomáš Mikyska. Závod rozjížděla Tereza Voborníková. Na střelnici udělala sice tři chyby, ale jela rychle a předávala jako sedmá.[8] Markéta Davidová střílela se dvěma chybami a klesla na osmé místo, ale jen pět vteřin za tehdy pátým Norskem. Michal Krčmář minul vleže jeden terč. Pak ale předjel švýcarskou a rakouskou štafetu, vstoje zastřílel čistě a rychle a předával Tomáši Mikyskovi jako pátý. Ten udělal také jen jednu střeleckou chybu a na chvíli se dostal na čtvrté místo před Rakušana Simona Edera, ale ten se mu zásluhou lepší poslední střelby vzdálil. Mikyska však za sebou udržel německou štafetu a vybojoval pro český tým páté místo v cíli.
Výsledky
Pořadí | č. | stát | čas | střelba (L+S) | ztráta | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
6 | Norsko | 1:04:41,0 | 0+3 1+6 0+0 1+3 0+0 0+2 0+0 0+0 0+3 0+1 | ||||
2 | Itálie | 1:04:53,5 | 0+1 0+5 0+0 0+1 0+0 0+1 0+1 0+2 0+0 0+1 | +11,6 | |||
1 | Francie | 1:05:37,8 | 0+7 0+2 0+1 0+0 0+1 0+0 0+2 0+2 0+3 0+1 | +55,9 | |||
4. | 9 | Rakousko
| 1:05:41,1 | 0+2 0+1 0+1 0+0 0+1 0+0 0+0 0+1 0+0 0+0 | +59.2 | ||
5. | 7 | Česko | 1:05:51,3 | 0+4 0+3 0+2 0+1 0+1 0+1 0+1 0+0 0+0 0+1 | +1:09,4 | ||
6. | 5 | Německo | 1:06:08,4 | 1+6 0+3 0+1 0+1 0+0 0+1 1+3 0+1 0+2 0+0 | +1:26,5 | ||
7. | 4 | Švýcarsko
| 1:06:31,4 | 0+1 0+4 0+0 0+2 0+0 0+2 0+0 0+0 0+1 0+0 | +1:49,5 | ||
8. | 21 | Kanada
| 1:07:04,7 | 0+5 0+4 0+0 0+0 0+3 0+2 0+0 0+2 0+2 0+0 | +2:22,8 | ||
9. | 3 | Švédsko | 1:07:15,7 | 3+9 0+6 0+2 0+0 0+1 0+2 0+3 0+1 3+3 0+3 | +2:33,8 | ||
10. | 11 | Ukrajina
| 1:07:27,2 | 0+2 0+5 0+0 0+0 0+0 0+1 0+1 0+3 0+1 0+1 | +2:45,3 | ||
11. | 15 | Finsko
| 1:07:34,1 | 0+5 0+3 0+1 0+0 0+2 0+2 0+0 0+1 0+2 0+0 | +2:52,2 | ||
12. | 12 | Slovinsko
| 1:07:51,5 | 0+4 0+3 0+0 0+0 0+2 0+0 0+1 0+3 0+1 0+0 | +3:09,6 | ||
13. | 13 | USA
| 1:07:51,9 | 0+1 1+5 0+0 0+0 0+0 1+3 0+0 0+2 0+1 0+0 | +3:10,0 | ||
14. | 10 | Belgie
| 1:08:42,9 | 0+3 0+3 0+0 0+0 0+1 0+2 0+1 0+0 0+1 0+1 | +4:01,0 | ||
15. | 17 | Estonsko
| 1:09:00,6 | 0+3 0+3 0+2 0+1 0+1 0+0 0+0 0+1 0+0 0+1 | +4:01,0 | ||
16. | 14 | Slovensko
| 1:09:00,9 | 0+2 0+3 0+2 0+3 0+1 0+2 0+0 0+1 0+1 0+0 | +4:19,0 | ||
17. | 16 | Bulharsko
| 1:09:16,0 | 0+4 1+7 0+0 1+3 0+2 0+0 0+1 0+1 0+1 0+3 | +4:34,1 | ||
18. | 20 | Litva
| 1:09:34,5 | 0+4 0+2 0+1 0+0 0+2 0+1 0+1 0+1 0+0 0+0 | +4:52,6 | ||
19. | 25 | Japonsko
| 1:10:39,1 | 0+8 1+5 0+1 0+0 0+1 0+2 0+3 0+0 0+3 1+3 | +5:57,2 | ||
20. | 22 | Rumunsko
| 1:10:40,4 | 0+3 1+7 0+0 1+3 0+1 0+2 0+0 0+0 0+2 0+2 | +5:58,5 | ||
21. | 19 | Jižní Korea
| LAP | 0+2 1+5 0+0 1+3 0+1 0+1 0+1 0+1 | |||
22. | 8 | Polsko
| LAP | 0+3 0+3 0+0 0+1 0+1 0+1 0+2 0+1 | |||
23. | 18 | Moldavsko
| LAP | 2+7 0+3 0+1 0+0 0+3 0+0 2+3 0+3 | |||
24. | 26 | Čína
| LAP | 0+1 0+1 0+1 0+0 0+0 0+1 | |||
25. | 23 | Lotyšsko
| LAP | 0+5 0+2 0+3 0+1 0+2 0+1 | |||
26. | 24 | Kazachstán
| LAP | 0+5 0+4 0+3 0+2 0+2 0+2 | |||
Zdroj:[1][5] LAP – štafeta předjeta o kolo |
Odkazy
Reference
- ↑ a b IBU World Championships Oberhof; Start List 4x6km Mixed Relay (W+M) [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-08 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Posun Davidové, pak trestná kola. Smíšená štafeta byla na MS jedenáctá. iDNES.cz [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ HALBERŠTÁDT, Karel. Česká smíšená štafeta dojela na úvod zimních olympijských her 12.. Český biatlon [online]. Český svaz biatlonu, 2022-02-05 [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
- ↑ JT Boe’s Last Loop Brings Norway Mixed Relay Gold. International Biathlon Union - IBU [online]. 2023-02-08 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b IBU World Championships Oberhof; 4x6km Mixed Relay (W+M) [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-08 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOUBEK, Michal. Vydařený úvod šampionátu. Češi byli ve smíšené štafetě pátí, slaví Norové. iDnes.cz [online]. Mafra, 2023-02-08 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Biatlonový zmatek: Fillon Maillet zabloudil před cílem, bál se o medaili. iSport.cz [online]. 2023-02-08 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ HALBERŠTÁDT, Karel. Povedený začátek mistrovství světa. Český mix dojel v Oberhofu pátý. Český biatlon [online]. Český svaz biatlonu, 2023-02-08 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v biatlonu 2023 – smíšená štafeta na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Gold_medal_world_centered.svg by Maix
- derivative work: Mboro (talk)
A gold medal with a globe icon
Autor:
- Silver_medal_world_centered.svg by Maix
- derivative work: Mboro (talk)
A silver medal with a globe icon
Autor:
- Bronze_medal_world_centered.svg by Maix
- derivative work: Mboro (talk)
A bronze medal with a globe icon
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.(c) Steffen Prößdorf, CC BY-SA 4.0
IBU World Championships Biathlon Oberhof 2023: Team Norwegen; Sieger, Erstplatzierte, Goldmedaille, gold medal; Jubel, celebration; Flower Ceremony, Blumenzeremonie