Mistrovství světa v boxu 1989

Mistrovství světa v boxu 1989
MístoMoskva
ZeměSovětský svaz
Datum1989
PředchozíMistrovství světa v boxu 1986
NásledujícíMistrovství světa v boxu 1991
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V. mistrovství světa v boxu proběhlo v Moskvě, Sovětský svaz ve dnech 17. září až 1. října 1989. Organizátorem turnaje mistrovství světa byla Association Internationale de Boxe Amateur (AIBA).

Československá stopa

Podrobnější informace naleznete v článku Československo na mistrovství světa v boxu.

Závěrečná příprava na mistrovství světa proběhla ve dvou fázích na Martinských holiach a dolaďování formy v Dubnici nad Váhom. Trénink vedl šéftrenér reprezentace František Gašparík. Do Dubnice byli pozvaní Michal Franek, Štefan Cirok, Gabriel Hencz, Vladimír Várhegyi, Peter Hrivňák, Ladislav Husárik, Róbert Koller a Tibor Rafael. Ze závěrečné nominace vypadli Gabriel Hencz pro nedolečené zranění, Vladimír Várhegyi za zhoršenou disciplínu a Štefan Cirok, který požádal o uvolnění z reprezentace.[1]

Šéftrenér reprezentace: František Gašparík, trenér reprezentace: Svatopluk Žáček[2]

Na mistrovství světa startovali za Československo 4 boxeři:

  • −60 kg: Tibor Rafael (* 1970) ze SVS FMV Praha (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem)
  • −63,5 kg: Róbert Koller (* 1968) ze SVS FMV Bratislava (TJ Červená hviezda Bratislava)
  • −75 kg: Michal Franek (* 1967) ze SVŠ MV ČSZTV Bratislava (TJ ZŤS Martin)
  • −91 kg: Peter Hrivňák (* 1965) ze SVS FMV Praha (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem)
  • +91 kg: Ladislav Husárik (* 1964) ze SVS FMV Praha (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem)

Do Moskvy nakonec neodjel Tibor Rafael, který byl vyloučen z reprezentace za hrubé chování k trenéru Františku Gašparíkovi. Rozbuškovou celé aféry byl sparing mezi Rafaelem a Michalem Franekem na závěrečném soustředění, do které oba zangažoval trenér Gašparík. Rafael z tohoto sparingu odešel silně pomlácený – Michal Franek měl 15 kilogramů k dobru a byl znám tím, že své sparingpartnery nešetřil. Následné vtipné narážky trenéra Gašparíka Rafael nerozdýchal.[3][4][5]

Výsledky

MužiZlatoStříbroBronz
–48 kgUSA Eric Griffin (USA)Kuba Rogelio Marcelo (CUB)Sovětský svaz Nišan Munčjan (URS)Severní Korea Kim Tok-nam (PRK)
–51 kgSovětský svaz Jurij Arbačakov (URS)Kuba Pedro Orlando Reyes (CUB)Severní Korea I Kwang-sik (PRK)Polsko Krzysztof Wróblewski (POL)
–54 kgKuba Enrique Carrión (CUB)Bulharská lidová republika Serafim Todorov (BUL)Itálie Luigi Quitadamo (ITA)Severní Korea I Jong-ho (PRK)
–57 kgSovětský svaz Ajrat Chammatov (URS)Bulharská lidová republika Kirkor Kirkorov (BUL)Austrálie James Nicholson (AUS)Kuba Arnaldo Mesa (CUB)
–60 kgKuba Julio González (CUB)Východní Německo Andreas Zülow (GDR)Sovětský svaz Konstantin Czju (URS)USA Tonga McClain (USA)
–63,5 kgSovětský svaz Igor Ružnikov (URS)Východní Německo Andreas Otto (GDR)Jugoslávie Vukašin Dobrašinović (YUG)Irsko Michael Carruth (IRL)
–67 kgRumunská socialistická republika Francisc Vaştag (ROU)Východní Německo Siegfried Mehnert (GDR)Sovětský svaz Vladimir Jereščenko (URS)USA Raúl Márquez (USA)
–71 kgSovětský svaz Israel Akopkochjan (URS)Východní Německo Torsten Schmitz (GDR)Rumunská socialistická republika Rudel Obreja (ROU)Egypt Kabárí Sálim (EGY)
–75 kgSovětský svaz Andrej Kurňavka (URS)Kuba Ángel Espinosa (CUB)Maďarská lidová republika Zoltán Fuzesy (HUN)Západní Německo Sven Ottke (FRG)
–81 kgVýchodní Německo Henry Maske (GDR)Kuba Pablo Romero (CUB)Sovětský svaz Nurmagomed Šanavazov (URS)Maďarská lidová republika Sandór Hranek (HUN)
–91 kgKuba Félix Savón (CUB)Sovětský svaz Jevgenij Sudakov (URS)Západní Německo Bert Teuchert (FRG)Východní Německo Axel Schulz (GDR)
+91 kgKuba Roberto Balado (CUB)Sovětský svaz Alexandr Mirošnyčenko (URS)Československo Ladislav Husárik (TCH)Východní Německo Maik Heydeck (GDR)

Medailová bilance

V boxu se rozdělilo celkem 12 sad medailí.

PořadíStátMužiCelkem
ZlatoStříbroBronz
1.Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz (URS)52411
2.KubaKuba Kuba (CUB)4419
3.Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo (GDR)1427
4.USAUSA USA (USA)1023
5.Rumunská socialistická republikaRumunská socialistická republika Rumunská socialistická republika (ROU)1012
6.Bulharská lidová republikaBulharská lidová republika Bulharská lidová republika (BUL)0202
7.Severní KoreaSeverní Korea Severní Korea (PRK)0033
8.Maďarská lidová republikaMaďarská lidová republika Maďarská lidová republika (HUN)0022
8.Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo (FRG)0022
10.AustrálieAustrálie Austrálie (AUS)0011
10.ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (TCH)0011
10.EgyptEgypt Egypt (EGY)0011
10.IrskoIrsko Irsko (IRL)0011
10.ItálieItálie Itálie (ITA)0011
10.PolskoPolsko Polsko (POL)0011
10.JugoslávieJugoslávie Jugoslávie (YUG)0011
Celkem12122448

Odkazy

Reference

  1. Československý šport. 1989-9-15, s. 1. ISSN 0139-7001. 
  2. Československý šport. 1989-9-16, s. 5. ISSN 0139-7001. 
  3. Československý šport. 1989-10-10, s. 4. ISSN 0139-7001. 
  4. Československý sport. 1989-9-16, s. 7. ISSN 0323-1224. 
  5. Československý sport – Volno. 1989-10-6, s. 1. ISSN 0323-1224. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Boxing pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Boxing. This is unofficial sample picture. Images of official Olympic pictograms for 1948 Summer Olympics and all Summer Olympics since 1964 can be found in corresponding Official Reports.
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l