Mistrovství světa v dráhové cyklistice

Mistrovství světa v dráhové cyklistice je vrcholná akce v dráhové cyklistice organizovaná Mezinárodní cyklistickou unií (Union Cycliste Internationale) (UCI). Vítězové v jednotlivých disciplínách se stávají mistrem světa a mají právo/povinnost (dle podmínek stanovených pravidly) oblékat během následujícího roku mistrovský, tzv. duhový trikot - bílý dres s vodorovnými pruhy barvy modré, červené, černé, žluté a zelené.

Mistrovství zahrnuje disciplíny: sprint, keirin, pevný kilometr, týmový sprint, stíhací závod jednotlivců, stíhací závod družstev, bodovací závod jednotlivců, hladký závod (scratch), bodovací závod dvojic (madison) a omnium. Soutěže jsou rozděleny na mužské a ženské, závody žen ve většině disciplín mají kratší délku.

První mistrovství světa se uskutečnilo v roce 1893 v Chicagu. Koná se každý rok, výjimkou byly roky válečné. Je pořádáno v jednom místě a čase společně pro muže a ženy.

Přehled světových šampionátů

Poř.RokMístoVelodrom
1.MS 1893USA Chicago
2.MS 1894Belgie Antverpy
3.MS 1895Německá říše Kolín nad Rýnem
4.MS 1896Dánsko Kodaň
5.MS 1897Spojené království GlasgowCeltic Park
6.MS 1898Rakousko-Uhersko Vídeň
7.MS 1899Kanada Montreal
8.MS 1900Francie Paříž
9.MS 1901Německá říše Berlín
10.MS 1902Itálie Řím
11.MS 1903Dánsko Kodaň
12.MS 1904Spojené království LondýnCrystal Palace
13.MS 1905Belgie Antverpy
14.MS 1906Švýcarsko Ženeva
15.MS 1907Francie Paříž
16.MS 1908Německá říše Berlín
17.MS 1909Dánsko Kodaň
18.MS 1910Belgie Brusel
19.MS 1911Itálie Řím
20.MS 1912USA NewarkNewark Velodrome
21.MS 1913Německá říše Lipsko
22.MS 1914Dánsko Kodaň
23.MS 1920Belgie Antverpy
24.MS 1921Dánsko Kodaň
25.MS 1922Francie Paříž
26.MS 1923Švýcarsko Curych
27.MS 1924Francie Paříž
28.MS 1925Nizozemsko Amsterdam
29.MS 1926Itálie Milán
30.MS 1927Německo Kolín nad Rýnem
31.MS 1928Maďarsko BudapešťMillenáris Sporttelep
32.MS 1929Švýcarsko Curych
33.MS 1930Belgie Brusel
34.MS 1931Dánsko Kodaň
35.MS 1932Itálie Řím
36.MS 1933Francie Paříž
37.MS 1934Německá říše Lipsko
38.MS 1935Belgie Brusel
39.MS 1936Švýcarsko Curych
40.MS 1937Dánsko Kodaň
41.MS 1938Nizozemsko AmsterdamOlympijský stadion
42.MS 1939Itálie MilánVelodromo Vigorelli
43.MS 1946Švýcarsko CurychOerlikon Velodrome
44.MS 1947Francie Paříž
45.MS 1948Nizozemsko Amsterdam
46.MS 1949Dánsko KodaňOrdrup Velodrome
47.MS 1950Belgie LutychStade Vélodrome de Rocourt
48.MS 1951Itálie MilánVelodromo Vigorelli
49.MS 1952Francie PařížParc des Princes
50.MS 1953Švýcarsko CurychOerlikon Velodrome
51.MS 1954Západní Německo Kolín nad RýnemKöln Arena
Západní Německo WuppertalStadion am Zoo
52.MS 1955Itálie MilánVelodromo Vigorelli
53.MS 1956Dánsko KodaňOrdrup Velodrome
54.MS 1957Belgie LutychStade Vélodrome de Rocourt
55.MS 1958Francie PařížParc des Princes
56.MS 1959Nizozemsko AmsterdamOlympijský stadion
57.MS 1960Východní Německo LipskoAlfred-Rosch-Kampfbahn
Východní Německo ChemnitzChemnitz Velodrome
58.MS 1961Švýcarsko CurychOerlikon Velodrome
59.MS 1962Itálie MilánVelodromo Vigorelli
60.MS 1963Belgie LutychStade Vélodrome de Rocourt
61.MS 1964Francie PařížParc des Princes
62.MS 1965Španělsko San SebastiánVelódromo de Anoeta
63.MS 1966Západní Německo Frankfurt nad MohanemCommerzbank-Arena
64.MS 1967Nizozemsko AmsterdamOlympijský stadion
65.MS 1968Itálie ŘímOlympic Velodrome
Uruguay MontevideoAmerico Ricaldoni
66.MS 1969Belgie AntverpySportpaleis
Československo BrnoVelodrom Brno
67.MS 1970Spojené království LeicesterSaffron Lane sports centre
68.MS 1971Itálie VareseLuigi Ganna Velodrome
69.MS 1972Francie MarseilleStade Vélodrome
70.MS 1973Španělsko San SebastiánVelódromo de Anoeta
71.MS 1974Kanada MontrealUniversité de Montréal velodrome
72.MS 1975Belgie LutychStade Vélodrome de Rocourt
73.MS 1976Itálie Monteroni di LecceUlivi Velodrome
74.MS 1977Venezuela San CristóbalJosé de Jesús Mora Figueroa Velodrome
75.MS 1978Západní Německo MnichovRadstadion
76.MS 1979Nizozemsko AmsterdamSloten Velodrome
77.MS 1980Francie BesançonStade Léo Lagrange
78.MS 1981Československo BrnoVelodrom Brno
79.MS 1982Spojené království LeicesterSaffron Lane sports centre
80.MS 1983Švýcarsko CurychOerlikon Velodrome
81.MS 1984Španělsko BarcelonaVelòdrom d'Horta
82.MS 1985Itálie Bassano del GrappaStadio Rino Mercante
83.MS 1986USA Colorado Springs7-Eleven USOTC Velodrome
84.MS 1987Rakousko VídeňFerry-Dusika-Hallenstadion
85.MS 1988Belgie GentBlaarmeersen
86.MS 1989Francie LyonTête d'Or (Georges Prévéral) Velodrome
87.MS 1990Japonsko MaebašiGreen Dome Maebashi
88.MS 1991Německo StuttgartHanns-Martin-Schleyer-Halle
89.MS 1992Španělsko ValencieLuis Puig Palace
90.MS 1993Norsko HamarVikingskipet
91.MS 1994Itálie PalermoPaolo Borsellino Velodrome
92.MS 1995Kolumbie BogotáVelódromo Luis Carlos Galán
93.MS 1996Spojené království ManchesterManchester Velodrome
94.MS 1997Austrálie PerthPerth SpeedDome
95.MS 1998Francie BordeauxVélodrome de Bordeaux
96.MS 1999Německo BerlínBerlin Velodrome
97.MS 2000Spojené království ManchesterManchester Velodrome
98.MS 2001Belgie AntverpySportpaleis
99.MS 2002Dánsko BallerupBallerup Super Arena
100.MS 2003Německo StuttgartHanns-Martin-Schleyer-Halle
101.MS 2004Austrálie MelbourneHisense Arena
102.MS 2005USA Los AngelesVELO Sports Center
103.MS 2006Francie BordeauxVélodrome de Bordeaux
104.MS 2007Španělsko Palma de MallorcaPalma Arena
105.MS 2008Spojené království ManchesterManchester Velodrome
106.MS 2009Polsko PruszkówBGŻ Arena
107.MS 2010Dánsko BallerupBallerup Super Arena
108.MS 2011Nizozemsko ApeldoornOmnisport Apeldoorn
109.MS 2012Austrálie MelbourneHisense Arena
110.MS 2013Bělorusko MinskMinsk Arena
111.MS 2014Kolumbie CaliVelódromo Alcides Nieto Patiño
112.MS 2015Francie PařížVélodrome de Saint-Quentin-en-Yvelines
113.MS 2016Spojené království LondýnLee Valley VeloPark
114.MS 2017Hongkong HongkongHong Kong Velodromea
115.MS 2018Nizozemsko ApeldoornOmnisport Apeldoorn
116.MS 2019Polsko PruszkówBGŻ Arena
117.MS 2020Německo BerlínBerlin Velodrome
118.MS 2021Francie RoubaixVelodrome Couvert Regional Jean-Stablinski
119MS 2022Francie Montigny-le-BretonneuxVélodrome de Saint-Quentin-en-Yvelines
120MS 2023Spojené království GlasgowSir Chris Hoy Velodrome
121MS 2024Dánsko BallerupBallerup Super Arena

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Germany (1867–1919).svg
Flag of the Germans(1866-1871)