Mistrovství světa v dráhové cyklistice
Mistrovství světa v dráhové cyklistice je vrcholná akce v dráhové cyklistice organizovaná Mezinárodní cyklistickou unií (Union Cycliste Internationale) (UCI). Vítězové v jednotlivých disciplínách se stávají mistrem světa a mají právo/povinnost (dle podmínek stanovených pravidly) oblékat během následujícího roku mistrovský, tzv. duhový trikot - bílý dres s vodorovnými pruhy barvy modré, červené, černé, žluté a zelené.
Mistrovství zahrnuje disciplíny: sprint, keirin, pevný kilometr, týmový sprint, stíhací závod jednotlivců, stíhací závod družstev, bodovací závod jednotlivců, hladký závod (scratch), bodovací závod dvojic (madison) a omnium. Soutěže jsou rozděleny na mužské a ženské, závody žen ve většině disciplín mají kratší délku.
První mistrovství světa se uskutečnilo v roce 1893 v Chicagu. Koná se každý rok, výjimkou byly roky válečné. Je pořádáno v jednom místě a čase společně pro muže a ženy.
Přehled světových šampionátů
Poř. | Rok | Místo | Velodrom |
---|---|---|---|
1. | MS 1893 | Chicago | |
2. | MS 1894 | Antverpy | |
3. | MS 1895 | Kolín nad Rýnem | |
4. | MS 1896 | Kodaň | |
5. | MS 1897 | Glasgow | Celtic Park |
6. | MS 1898 | Vídeň | |
7. | MS 1899 | Montreal | |
8. | MS 1900 | Paříž | |
9. | MS 1901 | Berlín | |
10. | MS 1902 | Řím | |
11. | MS 1903 | Kodaň | |
12. | MS 1904 | Londýn | Crystal Palace |
13. | MS 1905 | Antverpy | |
14. | MS 1906 | Ženeva | |
15. | MS 1907 | Paříž | |
16. | MS 1908 | Berlín | |
17. | MS 1909 | Kodaň | |
18. | MS 1910 | Brusel | |
19. | MS 1911 | Řím | |
20. | MS 1912 | Newark | Newark Velodrome |
21. | MS 1913 | Lipsko | |
22. | MS 1914 | Kodaň | |
23. | MS 1920 | Antverpy | |
24. | MS 1921 | Kodaň | |
25. | MS 1922 | Paříž | |
26. | MS 1923 | Curych | |
27. | MS 1924 | Paříž | |
28. | MS 1925 | Amsterdam | |
29. | MS 1926 | Milán | |
30. | MS 1927 | Kolín nad Rýnem | |
31. | MS 1928 | Budapešť | Millenáris Sporttelep |
32. | MS 1929 | Curych | |
33. | MS 1930 | Brusel | |
34. | MS 1931 | Kodaň | |
35. | MS 1932 | Řím | |
36. | MS 1933 | Paříž | |
37. | MS 1934 | Lipsko | |
38. | MS 1935 | Brusel | |
39. | MS 1936 | Curych | |
40. | MS 1937 | Kodaň | |
41. | MS 1938 | Amsterdam | Olympijský stadion |
42. | MS 1939 | Milán | Velodromo Vigorelli |
43. | MS 1946 | Curych | Oerlikon Velodrome |
44. | MS 1947 | Paříž | |
45. | MS 1948 | Amsterdam | |
46. | MS 1949 | Kodaň | Ordrup Velodrome |
47. | MS 1950 | Lutych | Stade Vélodrome de Rocourt |
48. | MS 1951 | Milán | Velodromo Vigorelli |
49. | MS 1952 | Paříž | Parc des Princes |
50. | MS 1953 | Curych | Oerlikon Velodrome |
51. | MS 1954 | Kolín nad Rýnem | Köln Arena |
Wuppertal | Stadion am Zoo | ||
52. | MS 1955 | Milán | Velodromo Vigorelli |
53. | MS 1956 | Kodaň | Ordrup Velodrome |
54. | MS 1957 | Lutych | Stade Vélodrome de Rocourt |
55. | MS 1958 | Paříž | Parc des Princes |
56. | MS 1959 | Amsterdam | Olympijský stadion |
57. | MS 1960 | Lipsko | Alfred-Rosch-Kampfbahn |
Chemnitz | Chemnitz Velodrome | ||
58. | MS 1961 | Curych | Oerlikon Velodrome |
59. | MS 1962 | Milán | Velodromo Vigorelli |
60. | MS 1963 | Lutych | Stade Vélodrome de Rocourt |
61. | MS 1964 | Paříž | Parc des Princes |
62. | MS 1965 | San Sebastián | Velódromo de Anoeta |
63. | MS 1966 | Frankfurt nad Mohanem | Commerzbank-Arena |
64. | MS 1967 | Amsterdam | Olympijský stadion |
65. | MS 1968 | Řím | Olympic Velodrome |
Montevideo | Americo Ricaldoni | ||
66. | MS 1969 | Antverpy | Sportpaleis |
Brno | Velodrom Brno | ||
67. | MS 1970 | Leicester | Saffron Lane sports centre |
68. | MS 1971 | Varese | Luigi Ganna Velodrome |
69. | MS 1972 | Marseille | Stade Vélodrome |
70. | MS 1973 | San Sebastián | Velódromo de Anoeta |
71. | MS 1974 | Montreal | Université de Montréal velodrome |
72. | MS 1975 | Lutych | Stade Vélodrome de Rocourt |
73. | MS 1976 | Monteroni di Lecce | Ulivi Velodrome |
74. | MS 1977 | San Cristóbal | José de Jesús Mora Figueroa Velodrome |
75. | MS 1978 | Mnichov | Radstadion |
76. | MS 1979 | Amsterdam | Sloten Velodrome |
77. | MS 1980 | Besançon | Stade Léo Lagrange |
78. | MS 1981 | Brno | Velodrom Brno |
79. | MS 1982 | Leicester | Saffron Lane sports centre |
80. | MS 1983 | Curych | Oerlikon Velodrome |
81. | MS 1984 | Barcelona | Velòdrom d'Horta |
82. | MS 1985 | Bassano del Grappa | Stadio Rino Mercante |
83. | MS 1986 | Colorado Springs | 7-Eleven USOTC Velodrome |
84. | MS 1987 | Vídeň | Ferry-Dusika-Hallenstadion |
85. | MS 1988 | Gent | Blaarmeersen |
86. | MS 1989 | Lyon | Tête d'Or (Georges Prévéral) Velodrome |
87. | MS 1990 | Maebaši | Green Dome Maebashi |
88. | MS 1991 | Stuttgart | Hanns-Martin-Schleyer-Halle |
89. | MS 1992 | Valencie | Luis Puig Palace |
90. | MS 1993 | Hamar | Vikingskipet |
91. | MS 1994 | Palermo | Paolo Borsellino Velodrome |
92. | MS 1995 | Bogotá | Velódromo Luis Carlos Galán |
93. | MS 1996 | Manchester | Manchester Velodrome |
94. | MS 1997 | Perth | Perth SpeedDome |
95. | MS 1998 | Bordeaux | Vélodrome de Bordeaux |
96. | MS 1999 | Berlín | Berlin Velodrome |
97. | MS 2000 | Manchester | Manchester Velodrome |
98. | MS 2001 | Antverpy | Sportpaleis |
99. | MS 2002 | Ballerup | Ballerup Super Arena |
100. | MS 2003 | Stuttgart | Hanns-Martin-Schleyer-Halle |
101. | MS 2004 | Melbourne | Hisense Arena |
102. | MS 2005 | Los Angeles | VELO Sports Center |
103. | MS 2006 | Bordeaux | Vélodrome de Bordeaux |
104. | MS 2007 | Palma de Mallorca | Palma Arena |
105. | MS 2008 | Manchester | Manchester Velodrome |
106. | MS 2009 | Pruszków | BGŻ Arena |
107. | MS 2010 | Ballerup | Ballerup Super Arena |
108. | MS 2011 | Apeldoorn | Omnisport Apeldoorn |
109. | MS 2012 | Melbourne | Hisense Arena |
110. | MS 2013 | Minsk | Minsk Arena |
111. | MS 2014 | Cali | Velódromo Alcides Nieto Patiño |
112. | MS 2015 | Paříž | Vélodrome de Saint-Quentin-en-Yvelines |
113. | MS 2016 | Londýn | Lee Valley VeloPark |
114. | MS 2017 | Hongkong | Hong Kong Velodromea |
115. | MS 2018 | Apeldoorn | Omnisport Apeldoorn |
116. | MS 2019 | Pruszków | BGŻ Arena |
117. | MS 2020 | Berlín | Berlin Velodrome |
118. | MS 2021 | Roubaix | Velodrome Couvert Regional Jean-Stablinski |
119 | MS 2022 | Montigny-le-Bretonneux | Vélodrome de Saint-Quentin-en-Yvelines |
120 | MS 2023 | Glasgow | Sir Chris Hoy Velodrome |
121 | MS 2024 | Ballerup | Ballerup Super Arena |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v dráhové cyklistice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of the Germans(1866-1871)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of the Germans(1866-1871)