Mistrovství světa v moderní gymnastice
Mistrovství světa v moderní gymnastice se poprvé konalo v Budapešti v roce 1963, rok po uznání moderní (umělecké) gymnastiky právoplatným sportovním odvětvím.[1] Závod v Budapešti se původně konal jako celosvětová soutěž a mistrovstvím světa byl uznán až v následujícím roce – 1964. Závodu se zúčastnilo 28 gymnastek z 10 zemí, které soutěžily ve dvojboji volné sestavy bez náčiní a sestavy s míčem či obručí.
Do roku 1989 se mistrovství světa v moderní gymnastice konalo ve dvouletých cyklech. V 90. letech se pak tento závod konal každý rok. V 21. století se mistrovství světa koná každý rok s výjimkou roků Olympijských her.
Medailistky
Jednotlivkyně
| Víceboj jednotlivkyň | ||||
|---|---|---|---|---|
| Rok | Místo konání MS | Zlatá | Stříbrná | Bronzová |
| 1963 |  Maďarsko Budapešť |  Ludmila Savinkovová | Taťána Kravčenková |  Julie Traslievová |
| 1965 |  Československo Praha | Hana Mičechová | Taťána Kravčenková | Hana Machatová |
| 1967 |  Dánsko Kodaň | Jelena Karpuchinová |  Ute Lehmannová | Liubov Sereda |
| 1969 | Bulharsko Varna | Maria Gigova | Liubov Sereda Neška Robevová Galima Šugurovová | |
| 1971 |  Kuba Havana | Maria Gigova | Jelena Karpuchinová | Alfia Nazmutdinova |
| 1973 |  Nizozemsko Rotterdam | Galima Šugurovová Maria Gigova | Natalia Krachinnekova | |
| 1975 |  Španělsko Madrid[p 1] |  Carmen Rischerová | Christiana Rosenbergová | Maria Jesús Alegre |
| 1977 |  Švýcarsko Basilej | Irina Děrjuginová | Galima Šugurovová | Kristina Guiourova |
| 1979 |  Spojené království Londýn | Irina Děrjuginová | Elena Tomas | Irina Gabašvili |
| 1981 | Německo Mnichov | Anelia Ralenkova | Lilia Ignatova Iliana Raeva | |
| 1983 |  Francie Štrasburk | Diljana Georgievová | Galina Běloglazovová Lilia Ignatova Anelia Ralenkova | |
| 1985 | Španělsko Valladolid | Diljana Georgievová | Lilia Ignatova | Bianka Panovová |
| 1987 | Bulharsko Varna | Bianka Panovová | Adriana Dunavska Elizabeth Koleva | |
| 1989 |  Jugoslávie Sarajevo | Olexandra Tymošenková | Bianka Panovová | Adriana Dunavska
|
| 1991 |  Řecko Atény | Oxana Skaldinová | Olexandra Tymošenková | Mila Marinova |
| 1992 |  Belgie Brusel |  Oxana Kostinová | Maria Petrova |  Larissa Loukianenko |
| 1993 | Španělsko Alicante | Maria Petrova |  Kateryna Serebrjanska | Amina Zaripová |
| 1994 | Francie Paříž | Maria Petrova | Larissa Loukianenko Amina Zaripová | |
| 1995 |  Rakousko Vídeň | Kateryna Serebrjanska Maria Petrova | Larissa Loukianenko Yannina Batyrchina | |
| 1997 | Německo Berlín | Olena Vitryčenková | Natalia Lipkovskaya | Yannina Batyrchina |
| 1999 |  Japonsko Ósaka | Alina Kabajevová | Julia Raskinová | Yulia Barsuková |
| 2001 | Španělsko Madrid | Tamara Jerofejevová | Simona Peycheva | Anna Bessonovová |
| 2003 | Maďarsko Budapešť | Alina Kabajevová | Anna Bessonovová | Irina Čaščinová |
| 2005 |  Ázerbájdžán Baku | Olga Kapranovová | Anna Bessonovová | Irina Čaščinová |
| 2007 | Řecko Patras | Anna Bessonovová | Věra Sesinová | Olga Kapranovová |
| 2009 | Japonsko Mie | Jevgenija Kanajevová | Darja Kondakovová | Anna Bessonovová |
| 2010 | Rusko Moskva | Jevgenija Kanajevová | Darja Kondakovová | Melitina Stanjutová |
| 2011 | Francie Montpellier | Jevgenija Kanajevová | Darja Kondakovová | Alija Garajevová |
| 2013 | Ukrajina Kyjev | Jana Kudrjavcevová | Hanna Rizatdinovová | Melitina Stanjutová |
| 2014 |  Turecko Smyrna | Jana Kudrjavcevová | Margarita Mamunová | Hanna Rizatdinovová[2] |
| 2015 | Německo Stuttgart | Jana Kudrjavcevová | Margarita Mamunová | Melitina Stanjutová |
| 2017 |  Itálie Pesaro | Dina Averinová | Arina Averinová |  Linoy Ashramová |
| 2018 | Bulharsko Sofie | Dina Averinová | Linoy Ashramová | Aleksandra Soldatova |
| 2019 | Ázerbájdžán Baku | Dina Averinová | Arina Averinová | Linoy Ashramová |
| 2021 | Japonsko Kitakjúšú | Dina Averinová | Alina Harnasko | Arina Averinová |
| 2022 | Bulharsko Sofie | Sofie Raffaeli | Darja Varfolomeev | Stiliana Nikolová |
| 2023 | Španělsko Valencia | |||
Společné skladby
Poznámky
- ↑ Země sovětského bloku šampionát bojkotovaly na protest proti frankistickému režimu
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. ocviceni.fitweb.cz [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-29.
- ↑ http://www.sport.cz/ostatni/ostatni/clanek/607886-ruska-kudrjavcevova-ma-dva-tituly-z-ms-v-moderni-gymnastice.html
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v moderní gymnastice na Wikimedia Commons - https://web.archive.org/web/20140325112527/http://www.rhythmicgymnasticsresults.com/
Média použitá na této stránce
書.svg
The Chinese character 書, in semi-cursive script. The meaning in English: "book", "writing", "calligraphy".
This file is used as the logo of WikiProject Writing systems on the English Wikipedia.
The Chinese character 書, in semi-cursive script. The meaning in English: "book", "writing", "calligraphy".
This file is used as the logo of WikiProject Writing systems on the English Wikipedia.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
