Mistrovství světa v plážovém volejbalu
Mistrovství světa v plážovém volejbalu je turnaj v plážovém volejbalu, organizovaný Mezinárodní volejbalovou federací (Fédération Internationale de Volleyball) (FIVB). První turnaj se uskutečnil v roce 1997 a koná se každý lichý rok. Turnaje jsou pořádány společně pro muže a ženy.
Přehled světových šampionátů mužů
Poř. | Rok | Místo | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|---|---|
1. | MS 1997 | Los Angeles | Brazílie | USA | USA a Brazílie |
2. | MS 1999 | Marseille | Brazílie | Švýcarsko | Brazílie |
3. | MS 2001 | Klagenfurt | Argentina | Brazílie | Norsko |
4. | MS 2003 | Rio de Janeiro | Brazílie | USA | Brazílie |
5. | MS 2005 | Berlín | Brazílie | Švýcarsko | Německo |
6. | MS 2007 | Gstaad | USA | Rusko | Austrálie |
7. | MS 2009 | Stavanger | Německo | Brazílie | USA |
8. | MS 2011 | Řím | Brazílie | Brazílie | Německo |
9. | MS 2013 | Stare Jabłonki | Nizozemsko | Brazílie | Německo |
10. | MS 2015 | Haag, Amsterdam, Apeldoorn a Rotterdam | Brazílie | Nizozemsko | Brazílie |
11. | MS 2017 | Vídeň | Brazílie | Rakousko | Rusko |
12. | MS 2019 | Hamburk | Rusko | Německo | Norsko |
13. | MS 2022 | Řím | Norsko | Brazílie | Brazílie |
14. | MS 2023 | Tlaxcala, Apizaco a Huamantla | Česko | Švédsko | Polsko |
15. | MS 2025 | Adelaide |
Přehled světových šampionátů žen
Poř. | Rok | Místo | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|---|---|
1. | MS 1997 | Los Angeles | Brazílie | USA | USA a Brazílie |
2. | MS 1999 | Marseille | Brazílie | USA | USA |
3. | MS 2001 | Klagenfurt | Brazílie | Brazílie | Česko |
4. | MS 2003 | Rio de Janeiro | USA | Brazílie | Austrálie |
5. | MS 2005 | Berlín | USA | Brazílie | Čína |
6. | MS 2007 | Gstaad | USA | Čína | Brazílie |
7. | MS 2009 | Stavanger | USA | Brazílie | Brazílie |
8. | MS 2011 | Řím | Brazílie | USA | Čína |
9. | MS 2013 | Stare Jabłonki | Čína | Německo | Brazílie |
10. | MS 2015 | Nizozemsko | Brazílie | Brazílie | Brazílie |
11. | MS 2017 | Vídeň | Německo | USA | Brazílie |
12. | MS 2019 | Hamburk | Kanada | USA | Austrálie |
13. | MS 2022 | Řím | Brazílie | Kanada | Německo |
14. | MS 2023 | Tlaxcala, Apizaco a Huamantla | USA | Brazílie | USA |
15. | MS 2025 | Adelaide |
Historické pořadí podle medailí
Poř. | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1 | Brazílie | 13 | 11 | 11 | 35 |
2 | USA | 6 | 7 | 5 | 18 |
3 | Německo | 2 | 2 | 4 | 8 |
4 | Čína | 1 | 1 | 2 | 4 |
5 | Rusko | 1 | 1 | 1 | 3 |
6 | Nizozemsko | 1 | 1 | 0 | 2 |
Kanada | 1 | 1 | 0 | 2 | |
8 | Norsko | 1 | 0 | 2 | 3 |
9 | Česko | 1 | 0 | 1 | 2 |
10 | Argentina | 1 | 0 | 0 | 1 |
11 | Švýcarsko | 0 | 2 | 0 | 2 |
12 | Rakousko | 0 | 1 | 0 | 1 |
Švédsko | 0 | 1 | 0 | 1 | |
14 | Austrálie | 0 | 0 | 3 | 3 |
15 | Polsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.