Mistrovství světa v plavání
Mistrovství světa v plavání je největší, celosvětovou akcí pořádanou Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Utkávají se na ni závodníci v plaveckých sportech, které zahrnují bazénové plavání v 50metrovém bazénu, dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo. Kromě olympijských her jde co do počtu zúčastněných sportovců i zemí o jednu z největších sportovních akcí.
Historie
První Plavání na mistrovství světa v plaveckých sportech se konalo v roce 1973 v Bělehradě. Interval mezi šampionáty byl až do roku 2001 nepravidelný a pohyboval se mezi 2 a 5 lety. Od roku 2001 se ustálil pravidelný dvouletý cyklus v lichých letech. Počet disciplín se postupně zvyšoval, ještě výrazněji rostl počet aktivních účastníků. Zatímco na prvním šampionátu soutěžilo 686 sportovců v 37 disciplínách, na třináctém v roce 2009 to bylo již 2556 závodníků v 65 disciplínách. Od roku 1993 pořádá FINA také mistrovství světa v krátkém (25metrovém) bazénu.
Seznam světových šampionátů v plavání
| Datum konání | MS | Místo konání | Počet sportovců | Počet disciplín |
|---|---|---|---|---|
| 31. srpen – 9. září 1973 | 01 - MS 1973 |  Bělehrad, Jugoslávie | 686 | 18 (m), 19 (ž) |
| 19. červenec – 27. červenec 1975 | 02 - MS 1975 |  Cali, Kolumbie | 682 | 18 (m), 19 (ž) |
| 20. srpen – 28. srpen 1978 | 03 - MS 1978 |  Západní Berlín, NSR | 828 | 18 (m), 19 (ž) |
| 29. červenec – 8. srpen 1982 | 04 - MS 1982 |  Guayaquil Ekvádor | 848 | 18 (m), 19 (ž) |
| 13. srpen – 23. srpen 1986 | 05 - MS 1986 |  Madrid Španělsko | 1119 | 19 (m), 22 (ž) |
| 3. leden – 13. leden 1991 | 06 - MS 1991 |  Perth Austrálie | 1142 | 21 (m), 24 (ž) |
| 1. září – 11. září 1994 | 07 - MS 1994 |  Řím, Itálie | 1400 | 21 (m), 24 (ž) |
| 8. leden – 17. leden 1998 | 08 - MS 1998 | Perth, Austrálie | 1371 | 26 (m), 29 (ž) |
| 16. červenec – 29. červenec 2001 | 09 - MS 2001 |  Fukuoka, Japonsko | 1498 | 29 (m), 32 (ž) |
| 12. červenec – 27. červenec 2003 | 10 - MS 2003 | Barcelona, Španělsko | 2015 | 29 (m), 33 (ž) |
| 16. červenec – 31. červenec 2005 | 11 - MS 2005 |  Montréal Kanada | 1784 | 29 (m), 33 (ž) |
| 18. březen – 1. duben 2007 | 12 - MS 2007 | Melbourne, Austrálie | 2158 | 29 (m), 36 (ž) |
| 17. červenec – 2. srpen 2009 | 13 - MS 2009 | Řím, Itálie | 2556 | 29 (m), 36 (ž) |
| 16. červenec – 31. červenec 2011 | 14 - MS 2011 |  Šanghaj, Čína | 2220 | 29 (m), 36 (ž) |
| 19. červenec – 4. srpen 2013 | 15 - MS 2013 | Barcelona, Španělsko | 2293 | 30 (m), 37 (ž), 1 (mix) |
| 24. červenec – 9. srpen 2015 | 16 - MS 2015 |  Kazaň, Rusko | 2400 | 30 (m), 37 (ž), 8 (mix) |
| 14. červenec – 30. červenec 2017 | 17 - MS 2017 |  Budapešť, Maďarsko | 2360 | 30 (m), 37 (ž), 8 (mix) |
| 12. červenec – 28. červenec 2019 | 18 - MS 2019 |  Kwangdžu, Jižní Korea | 2623 | 30 (m), 38 (ž), 8 (mix) |
| 18. června – 3. červenec 2022 | 17 - MS 2022 | Budapešť, Maďarsko | 2034 | 29 (m), 37 (ž), 8 (mix) |
| 14. června – 30. červenec 2023 | 19 - MS 2023 | Fukuoka, Japonsko | ||
| 20 - MS 2024 |  Dauhá, Katar | |||
| 21 - MS 2025 |  Kallang, Singapur[1] | |||
| 22 - MS 2027 | Budapešť, Maďarsko |
Historická medailová tabulka
| Pořadí | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 |  USA | 182 | 151 | 101 | 434 |
| 2 | Německo | 84 | 98 | 80 | 262 |
| 3 | Čína | 74 | 54 | 41 | 169 |
| 4 | Austrálie | 68 | 60 | 52 | 180 |
| 5 | Rusko | 53 | 39 | 35 | 127 |
| 6 | Maďarsko | 23 | 17 | 18 | 58 |
| 7 | Itálie | 21 | 18 | 32 | 71 |
| 8 | Kanada | 19 | 28 | 30 | 77 |
| 9 |  SSSR | 16 | 28 | 28 | 72 |
| 10 |  Nizozemsko | 13 | 21 | 22 | 56 |
| 11 |  Velká Británie | 10 | 14 | 29 | 53 |
| 12 |  Ukrajina | 9 | 5 | 7 | 21 |
| 13 |  Francie | 8 | 14 | 11 | 33 |
| 14 | Španělsko | 7 | 18 | 13 | 38 |
| 15 | Japonsko | 6 | 22 | 47 | 75 |
| 16 |  Švédsko | 6 | 12 | 13 | 31 |
| 17 |  Polsko | 6 | 4 | 5 | 15 |
| 18 |  Jižní Afrika | 5 | 1 | 8 | 14 |
| 19 |  Zimbabwe | 4 | 5 | 0 | 9 |
| 20 |  Srbsko | 4 | 2 | 2 | 8 |
| 21 |  Brazílie | 3 | 1 | 4 | 8 |
| 22 |  Finsko | 2 | 2 | 0 | 4 |
| 23 |  Rumunsko | 2 | 1 | 7 | 10 |
| 24 | Jugoslávie | 2 | 0 | 2 | 4 |
| 25 |  Dánsko | 1 | 2 | 5 | 8 |
| 26 |  Mexiko | 1 | 2 | 3 | 6 |
| 27 |  Tunisko | 1 | 2 | 3 | 6 |
| 28 |  Chorvatsko | 1 | 2 | 1 | 4 |
| 29 |  Kostarika | 1 | 1 | 2 | 4 |
| 29 |  Řecko | 1 | 1 | 2 | 4 |
| 31 |  Bělorusko | 1 | 1 | 0 | 2 |
| 32 |  Belgie | 1 | 0 | 2 | 3 |
| 33 | Jižní Korea | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 34 |  Surinam | 1 | 0 | 0 | 1 |
| 35 |  Švýcarsko | 0 | 4 | 1 | 5 |
| 36 |  Rakousko | 0 | 3 | 3 | 6 |
| 37 |  Nový Zéland | 0 | 3 | 2 | 5 |
| 37 |  Slovensko | 0 | 3 | 2 | 5 |
| 39 |  Česko | 0 | 3 | 0 | 3 |
| 40 |  Bulharsko | 0 | 1 | 4 | 5 |
| 41 |  Norsko | 0 | 1 | 1 | 2 |
| 42 |  Kuba | 0 | 1 | 1 | 2 |
| 43 |  Island | 0 | 1 | 1 | 2 |
| 44 |  Litva | 0 | 0 | 2 | 2 |
| 45 |  Argentina | 0 | 0 | 1 | 1 |
| 45 | Československo | 0 | 0 | 1 | 1 |
| 45 |  Egypt | 0 | 0 | 1 | 1 |
| 45 |  Malajsie | 0 | 0 | 1 | 1 |
| 45 |  Portoriko | 0 | 0 | 1 | 1 |
| 45 |  Venezuela | 0 | 0 | 1 | 1 |
Reference
- ↑ World Aquatics Championships 2025 awarded to Singapore [online]. 9 February 2023 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku FINA World Aquatics Championships na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v plavání na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Mezinárodní plavecké federace (anglicky)
- Výsledky na www.swimrankings.net (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Finská vlajka
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
