Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích žen
Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích žen je pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií každoročně od roku 1996 společně s mužským šampionátem. Od roku 1999 se mistrovství nekoná v letech, kdy se uskutečňují zimní olympijské hry. Ženy závodí na tratích 500, 1000, 1500, 3000 a 5000 metrů, od roku 2005 také ve stíhacím závodě družstev, od roku 2015 v závodě s hromadným startem a od roku 2019 i v týmovém sprintu.
Historie
Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji žen se konají již od roku 1936, muži takto závodí již od roku 1893. Na zimních olympijských hrách jsou ale od počátku pořádány závody pouze na jednotlivých tratích, nikoliv ve víceboji. Ve druhé polovině 20. století se závodníci postupně začali specializovat, což vyústilo v rozhodnutí Mezinárodní bruslařské unie zorganizovat mistrovství světa i na jednotlivých tratích. To se koná od roku 1996 nezávisle na mistrovství světa ve víceboji.
Medailistky
500 metrů
1000 metrů
1500 metrů
3000 metrů
5000 metrů
Závod s hromadným startem
| Rok | Místo | Zlato | Stříbro | Bronz |
|---|---|---|---|---|
| 2015 | Heerenveen |  Irene Schoutenová |  Ivanie Blondinová | Mariska Huismanová |
| 2016 | Kolomna | Ivanie Blondinová |  Kim Po-rum |  Miho Takagiová |
| 2017 | Kangnung | Kim Po-rum | Nana Takagiová |  Heather Bergsmaová |
| 2018 | Mistrovství světa se nekonalo kvůli pořádání zimních olympijských her | |||
| 2019 | Inzell | Irene Schoutenová | Ivanie Blondinová |  Jelizaveta Kazelinová |
| 2020 | Salt Lake City | Ivanie Blondinová | Kim Po-rum | Irene Schoutenová |
| 2021 | Heerenveen | Marijke Groenewoudová | Ivanie Blondinová | Irene Schoutenová |
| 2022 | Mistrovství světa se nekonalo kvůli pořádání zimních olympijských her | |||
| 2023 | Heerenveen | Marijke Groenewoudová | Ivanie Blondinová | Irene Schoutenová |
Týmový sprint
| Rok | Místo | Zlato | Stříbro | Bronz |
|---|---|---|---|---|
| 2019 | Inzell | Nizozemsko Janine Smitová, Letitia de Jongová, Jutta Leerdamová | Kanada Kaylin Irvineová, Kali Christová, Heather McLeanová | Rusko Olga Fatkulinová, Angelina Golikovová, Darja Kačanovová |
| 2020 | Salt Lake City | Nizozemsko Femke Koková, Jutta Leerdamová, Letitia de Jongová | Rusko Olga Fatkulinová, Angelina Golikovová, Darja Kačanovová |  PolskoAndżelika Wójciková, Kaja Ziomeková, Natalia Czerwonková |
| Od roku 2021 se závod v týmovém sprintu koná každý sudý rok v rámci Mistrovství světa ve sprintu | ||||
| 2022 | Hamar | Nizozemsko Dione Voskampová, Jutta Leerdamová, Femke Koková | Polsko Andżelika Wójciková, Kaja Ziomeková, Karolina Bosieková |  NorskoJulie Nistad Samsonsenová, Martine Ripsrudová, Marte Furnéeová |
Stíhací závod družstev
Medailové pořadí závodnic
Aktualizováno po MS 2022, od roku 2022 včetně závodů v týmovém sprintu na MS ve sprintu.
V tabulce jsou zařazeny pouze závodnice, které získaly nejméně tři zlaté medaile.
| Pořadí | Jméno | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  Martina Sáblíková | 16 | 6 | 0 | 22 |
| 2. | Ireen Wüstová | 15 | 15 | 1 | 31 |
| 3. |  Anni Friesingerová | 12 | 9 | 1 | 22 |
| 4. | Gunda Niemannová-Stirnemannová | 11 | 3 | 0 | 14 |
| 5. | Christine Nesbittová | 7 | 2 | 3 | 12 |
| 6. | Claudia Pechsteinová | 5 | 13 | 12 | 30 |
| 7. | Brittany Boweová | 4 | 3 | 4 | 11 |
| 8. | Antoinette de Jongová | 4 | 3 | 2 | 9 |
| 9. | Monique Garbrechtová-Enfeldtová | 4 | 2 | 0 | 6 |
| 10. | Jutta Leerdamová | 4 | 1 | 0 | 5 |
| 11. | Irene Schoutenová | 4 | 0 | 4 | 8 |
| 12. | Jenny Wolfová | 4 | 0 | 0 | 4 |
| 13. | Cindy Klassenová | 3 | 4 | 4 | 11 |
| 14. | Kristina Grovesová | 3 | 3 | 7 | 13 |
| 15. | Heather Bergsmaová | 3 | 3 | 3 | 9 |
| Miho Takagiová | 3 | 3 | 3 | 9 | |
| 17. | Nana Takagiová | 3 | 3 | 0 | 6 |
| 18. | I Sang-hwa | 3 | 2 | 2 | 7 |
| 19. | Marrit Leenstraová | 3 | 2 | 0 | 5 |
| 20. | Catriona LeMayová-Doanová | 3 | 1 | 3 | 7 |
Medailové pořadí zemí
Aktualizováno po MS 2022, od roku 2022 včetně závodů v týmovém sprintu na MS ve sprintu.
| Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Německo | 37 | 32 | 19 | 88 |
| 2. | Nizozemsko | 31 | 35 | 29 | 95 |
| 3. | Kanada | 16 | 15 | 20 | 51 |
| 4. | Česko | 16 | 6 | 1 | 23 |
| 5. | USA | 8 | 8 | 11 | 27 |
| 6. | Japonsko | 5 | 9 | 14 | 28 |
| 7. | Jižní Korea | 4 | 4 | 3 | 11 |
| 8. |  Čína | 3 | 8 | 4 | 15 |
| 9. | Rusko | 3 | 7 | 13 | 23 |
| 10. |  Rakousko | 2 | 1 | 2 | 5 |
| 11. |  Ruská bruslařská unie | 1 | 1 | 4 | 6 |
| 12. | Norsko | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 13. | Polsko | 0 | 2 | 2 | 4 |
| 14. |  Bělorusko | 0 | 1 | 1 | 2 |
| 15. |  Itálie | 0 | 0 | 1 | 1 |
 Kazachstán | 0 | 0 | 1 | 1 |
Externí odkazy
- Přehledy medailistek z mistrovství světa na jednotlivých tratích: 500 m, 1000 m, 1500 m, 3000 m, 5000 m, závod s hromadným startem, stíhací závod družstev, schaatsstatistieken.nl (nizozemsky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Russian Skating Union Team flag at the:
- ISU Speed Skating World Championships, Heerenveen (Netherlands) 2021;
- ISU Short Track Speed Skating World Championships, Dordrecht (Netherlands) 2021.