Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji žen
Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji žen je pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií každoročně od roku 1936 s výjimkou válečných let. Neoficiální šampionáty se uskutečnily v letech 1933–1935. Do roku 1995 se ženské mistrovství konalo nezávisle na mužském, od roku 1996 se pořádají společné šampionáty.
Historie
Tratě
- V letech 1933–1935 se závodilo na třech tratích: 500 m – 1000 m – 1500 m.
- V letech 1936–1955 se závodilo na čtyřech tratích: 500 m – 1000 m – 3000 m – 5000 m (tzv. starý čtyřboj).
- V letech 1956–1982 se závodilo na čtyřech tratích: 500 m – 1000 m – 1500 m – 3000 m (tzv. mini čtyřboj).
- Od roku 1983 se závodí na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 3000 m – 5000 m (tzv. malý čtyřboj).
Hodnocení
- Od roku 1933 je používán bodovací systém samalog.
Medailistky
Neoficiální šampionáty
Rok | Místo | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|---|
1933 | Oslo | Liselotte Landbecková | Synnøve Lieová | Helen Binaová |
1934 | Oslo | Undis Blikkenová | Verné Lescheová | Synnøve Lieová |
1935 | Oslo | Laila Schou Nilsenová | Synnøve Lieová | Kit Kleinová |
Oficiální šampionáty
Medailové pořadí závodnic
V tabulce jsou uvedeny pouze závodnice, které získaly nejméně 2 zlaté medaile. V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1933–1935.
Pořadí | Jméno | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | / Gunda Niemannová-Stirnemannová | 8 | 2 | 0 | 10 |
2. | Ireen Wüstová | 7 | 4 | 2 | 13 |
3. | Martina Sáblíková | 5 | 2 | 1 | 8 |
4. | Karin Enkeová | 5 | 2 | 0 | 7 |
5. | Inga Voroninová-Artamonovová | 4 | 2 | 0 | 6 |
6. | Atje Keulenová-Deelstraová | 4 | 0 | 0 | 4 |
7. | Valentina Steninová | 3 | 2 | 1 | 6 |
8. | Anni Friesingerová | 3 | 1 | 1 | 5 |
9. | Marija Isakovová | 3 | 0 | 0 | 3 |
10. | Stien Baasová-Kaiserová | 2 | 4 | 2 | 8 |
11. | Andrea Ehrigová-Mitscherlichová | 2 | 4 | 0 | 6 |
12. | Cindy Klassenová | 2 | 2 | 1 | 5 |
Verné Lescheová | 2 | 2 | 1 | 5 | |
14. | Lidija Skoblikovová | 2 | 1 | 3 | 6 |
15. | Lidija Selichovová | 2 | 1 | 2 | 5 |
16. | Natalja Petrusjovová | 2 | 1 | 1 | 4 |
17. | Laila Schou Nilsenová | 2 | 0 | 0 | 2 |
Medailové pořadí zemí
V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1933–1935.
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | Sovětský svaz | 24 | 25 | 20 | 69 |
2. | Nizozemsko | 16 | 11 | 21 | 48 |
3. | Německo | 12 | 12 | 5 | 29 |
4. | Východní Německo | 10 | 8 | 5 | 23 |
5. | Česko | 5 | 2 | 1 | 8 |
6. | Kanada | 3 | 6 | 5 | 14 |
7. | Finsko | 3 | 3 | 2 | 8 |
8. | Norsko | 2 | 3 | 8 | 13 |
9. | USA | 2 | 1 | 5 | 8 |
10. | Japonsko | 1 | 3 | 4 | 8 |
11. | Rakousko | 1 | 2 | 0 | 3 |
12. | Rusko | 0 | 1 | 1 | 2 |
13. | Kazachstán | 0 | 1 | 0 | 1 |
Severní Korea | 0 | 1 | 0 | 1 | |
15. | Polsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Rumunsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Allround Speed Skating Championships for Women na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- (nizozemsky) Přehled medailistek z mistrovství světa ve víceboji, schaatsstatistieken.nl
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“