Mistrovství světa v rychlostní kanoistice
Mistrovství světa v rychlostní kanoistice je mezinárodní soutěž nejvyšší úrovně v rychlostní kanoistice. Soutěž je pořádána Mezinárodní kanoistickou federací (ICF).
Historie
První mistrovství světa se uskutečnilo v roce 1938 ve švédském Vaxholmu, další ročník pak až po druhé světové válce v roce 1948 v Londýně. Následně se mistrovství konalo nepravidelně v intervalu 2–5 let. Teprve od roku 1970 byl zaveden současný model, kdy se mistrovství světa koná každý rok s výjimkou roků olympijských.
Disciplíny
Soutěží se na dvou typech lodí – kánoe a kajak. Loď může vézt 1, 2 nebo 4 osoby. Současné závodní distance jsou 200 m, 500 m, 1000 m a 5000 m (200 m a 1000 m u mužů respektive 200 m a 500 m u žen jsou olympijské tratě). V minulosti se soutěžilo i na trati 10000 m. V posledních letech bývaly součástí programu též štafety 4×200 m (pro singlkajaky nebo singlkánoe), ovšem na MS 2015 štafety součástí programu nebyly.
Příklady disciplín:
- K4 – 1000 m muži / kajaky se čtyřmi muži (tj. čtyřkajaky) závodící na trati o délce 1000 m
- C2 – 500 m ženy / kánoe se dvěma ženami (tj. deblkánoe) závodící na trati o délce 500 m
V roce 2019 tvoří naplň mistrovství světa celkem 30 disciplín, 17 mužských a 13 ženských. Součástí mistrovství světa jsou také závody handicapovaných sportovců, které se však nezapočítávají do medailových tabulek.
- Současné disciplíny – muži
- K1 – 200 m, 500 m, 1000 m, 5000 m
- K2 – 200 m, 500 m, 1000 m
- K4 – 500 m, 1000 m
- C1 – 200 m, 500 m, 1000 m, 5000 m
- C2 – 200 m, 500 m, 1000 m, C2 mix 200 m
- Ukončené disciplíny – muži
- K1 10000 m • K1 4 x 200 m štafeta • K1 4 x 500 m štafeta
- K2 10000 m
- K4 200 m • K4 10000 m
- C1 10000 m • C1 4 x 200 m štafeta
- C2 10000 m
- C4 200 m • C4 500 m • C4 1000 m
- Současné disciplíny – ženy
- K1 – 200 m, 500 m, 1000 m, 5000 m
- K2 – 200 m, 500 m, 1000 m
- K4 – 500 m
- C1 – 200 m, 500 m, 5000 m
- C2 – 200 m, 500 m
- Ukončené disciplíny – ženy
Místa konání
Nejčastějším místem konání je německý Duisburg, kde se mistrovství světa konalo již pětkrát. V Československu/Česku se mistrovství světa konalo zatím dvakrát, v roce 1958 v Praze a v roce 2017 v Račicích.
Československá a Česká stopa
- 1938 – 1991 = Československo
- 1993 = Česko
Medailová tabulka zemí
- Tabulka odráží pořadí po MS 2019. Nejsou započítány závody handicapovaných sportovců a exhibiční závody.
- Když Therese Zenzová v roce 1954 získala zlatou medaili, reprezentovala Sársko. Tato medaile je v tabulce započtena do statistiky SRN.
Pozice | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
1 | Maďarsko | 216 | 158 | 141 | 515 |
2 | Německo (1938, 1991–) | 134 | 99 | 75 | 308 |
3 | Sovětský svaz (1950–91) | 102 | 80 | 66 | 248 |
4 | Východní Německo (1950–90) | 73 | 36 | 36 | 145 |
5 | Rusko (1993–) | 54 | 55 | 49 | 158 |
6 | Rumunsko | 52 | 76 | 67 | 195 |
7 | Kanada | 33 | 21 | 24 | 78 |
8 | Polsko | 32 | 83 | 73 | 188 |
9 | Švédsko | 31 | 38 | 45 | 114 |
10 | Bělorusko (1993–) | 28 | 33 | 36 | 97 |
11 | Španělsko | 17 | 27 | 36 | 80 |
12 | Nový Zéland | 17 | 11 | 5 | 33 |
13 | Austrálie | 16 | 17 | 18 | 51 |
14 | Slovensko (1993–) | 16 | 9 | 11 | 36 |
15 | Dánsko | 15 | 18 | 19 | 52 |
16 | Itálie | 13 | 20 | 16 | 49 |
17 | Západní Německo (1950–90) | 14 | 19 | 24 | 57 |
18 | Norsko | 13 | 14 | 15 | 42 |
19 | Francie | 12 | 17 | 25 | 54 |
20 | Česko (1993–) | 10 | 29 | 18 | 57 |
21 | Spojené království | 10 | 15 | 15 | 40 |
22 | Bulharsko | 9 | 16 | 26 | 51 |
23 | Československo (1938–91) | 9 | 15 | 21 | 45 |
24 | Ukrajina (1993–) | 8 | 12 | 29 | 49 |
25 | Jugoslávie (1938–2002) | 8 | 8 | 5 | 21 |
26 | Litva (1990–) | 8 | 6 | 11 | 25 |
27 | Finsko | 7 | 3 | 3 | 13 |
28 | USA | 6 | 5 | 3 | 14 |
29 | Brazílie | 6 | 0 | 7 | 13 |
30 | Rakousko | 5 | 6 | 13 | 24 |
31 | Ázerbájdžán (1993–) | 4 | 8 | 1 | 13 |
32 | Čína | 4 | 7 | 7 | 18 |
33 | Portugalsko | 4 | 3 | 5 | 12 |
34 | Kuba | 3 | 9 | 8 | 20 |
35 | Srbsko (2006–) | 3 | 6 | 13 | 22 |
36 | Uzbekistán (1993–) | 2 | 3 | 8 | 13 |
37 | Izrael (1948–) | 2 | 1 | 2 | 5 |
38 | Lotyšsko (1993–) | 2 | 0 | 1 | 3 |
39 | Belgie | 1 | 3 | 2 | 6 |
40 | Mexiko | 1 | 0 | 2 | 3 |
41 | Srbsko a Černá Hora (2003–2005) | 1 | 0 | 0 | 1 |
42 | Nizozemsko | 0 | 4 | 4 | 8 |
43 | Argentina | 0 | 3 | 2 | 5 |
44 | Slovinsko (1991–) | 0 | 2 | 5 | 7 |
45 | Moldavsko | 0 | 2 | 2 | 4 |
46 | Chile | 0 | 1 | 2 | 3 |
47 | Gruzie | 0 | 1 | 1 | 2 |
48 | Jižní Afrika | 0 | 0 | 3 | 3 |
49 | Írán | 0 | 0 | 1 | 1 |
Japonsko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Kazachstán | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Irsko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Celkem | 1001 | 999 | 1004 | 3004 |
---|
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ICF Canoe Sprint World Championships na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Georgian flag in Pantone MS.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Information
- Information:
- Ausgabepreis: Pfennig
- First Day of Issue / Erstausgabetag:
- Auflage:
- Entwurf:
- Druckverfahren: