Mistrovství světa v zápasu sambo

Mistrovství světa v zápasu sambo je sportovní akce s historií od roku 1973. Pořádání mistrovství světa organizuje v současnosti Mezinárodní sambistická federace (FIAS).

Jednotlivé ročníky s historií a vítězi

Muži

FILA (1973-1984)

Koncem šedesátých dvacátého století přijímá Mezinárodní zápasnická federace (FILA) sambo jako třetí zápasnický styl. Důvodem zařazení byla popularizace tohoto sovětského zápasu díky úspěchům sambistů v příbuzném sportu judu. Po sérii mezinárodních turnajů se FILA rozhodne zařadit sambo do programu mistrovství světa v zápasu v roce 1973. Země, které postupně rozjely sambistický program byly Mongolsko, Bulharsko, Japonsko, ze západní Evropy Španělsko, Spojené království, Francie, Nizozemsko, Itálie, ve zbytku světa Spojené státy americké, Kanada nebo Venezuela. Zajímavostí je, že v sovětských satelitech mimo Bulharska se sambistický program neprosadil.

rokmísto−48 kg−52 kg−57 kg−62 kg−68 kg−74 kg−82 kg−90 kg−100 kg+100 kg
1973Írán TeheránSovětský svaz G. GiorgadzeSovětský svaz A. ŠorSovětský svaz M. JunakMongolsko Š. ČanravSovětský svaz D. RudmanSovětský svaz A. FjodorovSovětský svaz Č. JezerskasSovětský svaz L. TediašviliSovětský svaz N. DanilovSovětský svaz V. Klivoděnko
1974Mongolsko UlánbátarSovětský svaz S. XodievSovětský svaz I. MagalašviliSovětský svaz N. KurbajevSovětský svaz Z. UmarovSovětský svaz A. ChapajMongolsko G. BacüchSovětský svaz Č. JezerskasSovětský svaz A. PušnicaMongolsko Ch. BajanmönchSovětský svaz V. Saunin
1975Sovětský svaz MinskSovětský svaz S. XodievMongolsko M. PuncagSovětský svaz V. KyllönenSovětský svaz M. JunakSovětský svaz A. ChapajSovětský svaz S. QurbonovSovětský svaz Č. JezerskasSpojené království M. AllanSovětský svaz S. RаhimovSovětský svaz V. Kuzněcov
1979Španělsko MadridMongolsko D. TegšéSovětský svaz J. KruglovSovětský svaz Ch. GarejevSovětský svaz J. JesinMongolsko C. DamdinSovětský svaz N. BaranovŠpanělsko J. A. CecchiniSovětský svaz A. PušnicaSovětský svaz G. MalenkinSovětský svaz V. Škalov
1981Španělsko MadridSovětský svaz A. ChodyrevSovětský svaz M. ChallyjevSovětský svaz V. AstachovSovětský svaz G. OvanesjanSovětský svaz M. LevickijMongolsko R. DavádalajŠpanělsko J. A. CecchiniMongolsko D. Cend-AjúšSovětský svaz G. MalenkinSovětský svaz V. Sobodyrev
1982Francie PařížSovětský svaz A. ChodyrevMongolsko N. BüregdáSovětský svaz V. AstachovSovětský svaz J. JesinBulharská lidová republika G. CvetkovMongolsko Dž. GanboldSovětský svaz M. RamazanovSovětský svaz V. PaškinUSA G. GibsonSovětský svaz V. Kuzněcov
1983Sovětský svaz KyjevSovětský svaz N. ChaliulinMongolsko Ch. BattulgaŠpanělsko M. Á. GarcíaBulharská lidová republika V. MinevMongolsko G. DžamsranSovětský svaz N. BaranovSovětský svaz A. BuzinSovětský svaz A. PušnicaSovětský svaz M. BaranovSovětský svaz V. Sobodyrev
1984Španělsko MadridSovětský svaz T. BajšulakovSovětský svaz S. TernovychSovětský svaz V. AstachovSovětský svaz J. JesinMongolsko G. DžamsranŠpanělsko I. OrdoñezSovětský svaz G. ČertkojevSovětský svaz V. ČinginSovětský svaz M. BaranovSovětský svaz V. Sobodyrev

FIAS (1985-1992)

V první polovině osmdesátých let sílí tlaky o vytvoření sambistické federace nezávislé na Mezinárodní zápasnické federaci. Spouštěčem revolty byl neúspěch (neochota) Mezinárodní zápasnické federace bojovat o zařazení samba do programu olympijských her v Moskvě v roce 1980. V roce 1985 vzniká Mezinárodní sambistická federace (FIAS) se sídlem ve Španělsku.

rokmísto−48 kg−52 kg−57 kg−62 kg−68 kg−74 kg−82 kg−90 kg−100 kg+100 kg
1985Španělsko San SebastiánSovětský svaz A. UljaninSovětský svaz S. MeretukovSovětský svaz S. TernovychSovětský svaz A. AxenovSovětský svaz V. PanyšinSovětský svaz V. BuchvalSovětský svaz A. JakovlevMongolsko O. BaldžinňamMongolsko B. Bat-ErdeneSovětský svaz V. Škalov
1986Francie PauSovětský svaz A. ChodyrevSovětský svaz B. FajzijevSovětský svaz A. NovikovSovětský svaz A. AxenovSovětský svaz V. PanyšinMongolsko Dž. GanboldFrancie D. DuruMongolsko O. BaldžinňamMongolsko B. Bat-ErdeneSovětský svaz V. Škalov
1987Itálie MilánSovětský svaz A. ChodyrevSovětský svaz B. FajzijevSovětský svaz A. NovikovSovětský svaz A. AxenovMongolsko G. DžamsranBulharská lidová republika V. SokolovSovětský svaz Dž. MčedlišviliMongolsko Dz. DelgerdalajSovětský svaz V. GurinSovětský svaz V. Škalov
1988Kanada MontréalSovětský svaz Dž. MammadovSovětský svaz G. TutchaljanSovětský svaz A. NovikovSovětský svaz G. KazarjanSovětský svaz J. JesinSovětský svaz V. ŠvajaSovětský svaz Ch. ChajbulajevSovětský svaz T. AbdulajevSovětský svaz V. GurinSovětský svaz V. Škalov
1989USA West OrangeSovětský svaz A. ŠajchijevSovětský svaz G. TutchaljanMongolsko G. ŰrcolmonSovětský svaz G. KazarjanSovětský svaz V. JaprincevBulharská lidová republika V. SokolovSovětský svaz Dž. MčedlišviliSovětský svaz I. SidorkevičSovětský svaz Ch. DikijevMongolsko B. Bat-Erdene
1990Sovětský svaz MoskvaSovětský svaz Dž. MammadovSovětský svaz G. TutchaljanSovětský svaz I. GabdulchakovSovětský svaz G. KazarjanSovětský svaz V. JaprincevSovětský svaz J. PosadskovSovětský svaz A. SidorovSovětský svaz I. SidorkevičMongolsko O. BaldžinňamSovětský svaz M. Beruašvili
1991Kanada MontréalBulharsko I. TodorovKanada R. DawsonSovětský svaz S. GolovinSovětský svaz A. AxenovSovětský svaz V. JaprincevSovětský svaz I. KurinnojSovětský svaz Ch. ChajbulajevSovětský svaz V. JelistratovSovětský svaz E. Grams
1992USA Herne BayMongolsko N. BaatarboldRusko A. FilatovRusko A. ArchipovMongolsko G. ŰrcolmonRusko V. BelovRusko N. IgruškinRusko Ch. ChajbulajevRusko M. ZjuzinRusko A. RumjancevBulharsko K. Georgiev

FIAS "v", FIAS "z", FMS a další (1991-2002)

V roce 1991 nastala krize pro Mezinárodní sambistickou federaci (FIAS). S rozpadem Sovětského svazu se od FIAS oddělila francouzská sekce označovaná jako FMS, která nabrala nově vzniklé postsovětské republiky. Sovětský svaz oficiálně zaniknul v prosinci 1991, ale FMS uspořádala koncem roku vlastní (neoficiální) mistrovství světa 1991. FIAS uspořádala mistrovství světa v rovněž v prosinci, kterého se účastnil ještě Sovětský svaz. Byla to jedna z posledních sportovních akcí, na které startovali Sověti pod červenou vlajkou se srpem a kladivem.

Krize vyvrcholila v roce 1992, když organizace zastřešující mezinárodní sportovní federace GAISF[1] zrušila nebo výrazně omezila[2] FIAS členství. V roce 1993 se FIAS rozdělila na tzv. FIAS západní (Amerika) a FIAS východní (Rusko a východní Evropa) a podle některých nepodložených zdrojů se oddělila i japonská sekce. Zápas sambo tak v roce 1993 měl minimálně čtyři na sobě nezávislé mezinárodní federace.

Francouzská FMS zanikla v polovině devadesátých let dvacátého století:

rokmísto−48 kg−52 kg−57 kg−62 kg−68 kg−74 kg−82 kg−90 kg−100 kg+100 kg
1991Francie ChambéryBělorusko N. CypandinArménie G. TutchaljanArménie O. ManukjanBělorusko N. BagirovArménie G. KazarjanBělorusko V. CernychFrancie D. DuruArménie A. GrigorjanBělorusko J. DolininGruzie V. Parunašvili
1992Bělorusko MinskBělorusko N. CypandinÁzerbájdžán Dž. MammadovUkrajina M. AfanasjevBělorusko N. BagirovBělorusko V. DanilovTurkmenistán D. KaripovUkrajina N. NurmagomedovUzbekistán V. JelistratovBělorusko J. DolininBělorusko V. Jemeljanov
1993Rusko Omsk????Gruzie A. ČocheliRusko V. UsovUkrajina E. MartirosjanUkrajina S. Zlobin??
výsledky dalších ročníků nejsou k dispozici

O japonském sambo je nemnoho informací.

FIAS západní pořádala turnaje pod hlavičkou americké Amateur Athletic Union (AAU) do roku 2003 a práva nakonec předala v roce 2005 do rukou původní organizace Mezinárodní zápasnické federace (FILA):

rokmísto−48 kg−52 kg−57 kg−62 kg−68 kg−74 kg−82 kg−90 kg−100 kg+100 kg
výsledky 1993-1999 nejsou k dispozici
2000USA DaytonVenezuela A. ParraUSA M. MallaneyVenezuela L. BorregalesFrancie J. BeauvalletUSA J. BouchardVenezuela O. HernándezVenezuela Y. AstudilloFrancie F. DupuyVenezuela S. LopezVenezuela C. Bermudez
2001USA AlbuquerqueVenezuela L. BorregalesJaponsko J. SasakiFrancie J. BeauvalletUSA C. HeckadonUSA J. CharetteVenezuela Y. AstudilloVenezuela O. HernándezFrancie R. MechinVenezuela C. Bermudez
2002USA ShreveportFrancie S. BarrasUSA R. LehamnFrancie Y. BarangerUSA J. CharretteUSA J. StellyVenezuela C. Bermudez

FIAS východní se díky své aktivní činností dostala do situace, kdy byla schopna plnit požadavky GAISF (dnes SportAccord) a od roku 2002 se stala opět plnoplatným členem:

rokmísto−48 kg−52 kg−57 kg−62 kg−68 kg−74 kg−82 kg−90 kg−100 kg+100 kg
1993Rusko KstovoRusko A. AgamirjanMongolsko O. CagtgerelArménie O. ManukjanRusko A. MarkarjanBělorusko V. DanilovRusko N. IgruškinRusko S. LopovokRusko A. DunajevRusko K. LachťonovRusko V. Gurin
1994Svazová republika Jugoslávie Novi SadBělorusko N. CypandinÁzerbájdžán Dž. MammadovRusko J. KlejmanRusko A. MarkarjanBělorusko V. DanilovMongolsko D. PürevsürenRusko I. KurinnojRusko S. LopovokUkrajina R. BorysenkoRusko M. Chasanov
rokmísto−52 kg−57 kg−62 kg−68 kg−74 kg−82 kg−90 kg−100 kg+100 kg
1995Bulharsko SofieÁzerbájdžán Dž. MammadovArménie O. ManukjanTurkmenistán V. AbdullajevBulharsko I. GeorgievGruzie Dž. MuzašviliRusko Ch. ChajbulajevRusko S. LopovokMongolsko O. OdgerelRusko M. Chasanov
1996Japonsko TokioÁzerbájdžán Dž. MammadovRusko A. ArchipovRusko S. ŽarkovArménie G. KazarjanGruzie Dž. MuzašviliRusko Ch. ChajbulajevUzbekistán Sh. XodgajevRusko M. OzovGruzie D. Chachaleišvili
1997Gruzie TbilisiÁzerbájdžán Dž. MammadovGruzie B. DžanijašviliGruzie G. KurdgelašviliRusko V. VolkovGruzie Dž. MuzašviliÁzerbájdžán Š. GasimovRusko T. AbdulajevGruzie I. AchalbedašviliGruzie D. Chachaleišvili
1998Rusko KaliningradArménie E. GrigorjanUkrajina M. BakinBělorusko N. BagirovUkrajina V. SavinovMongolsko Ch. BoldbátarRusko V. MichejevRusko S. LopovokRusko S. BalačinskijRusko M. Chasanov
1999Španělsko GijónRusko S. AlchaovRusko D. ŠiškinGruzie G. KurdgelašviliRusko M. KovnijevRusko R. SazonovRusko R. RachmatullinÁzerbájdžán M. MiralijevRusko S. BalačinskijRusko M. Chasanov
2000Ukrajina KyjevRusko R. KišmachovRusko D. ŠiškinRusko S. GordějevUkrajina V. SavinovKazachstán A. ŠacharovRusko S. SmirnovRusko S. LopovokRusko D. MaximovRusko M. Chasanov
2001Rusko KrasnojarskKazachstán K. DžetpisovÁzerbájdžán H. NazaralijevRusko S. MaťukovUkrajina V. SavinovRusko M. MartynovRusko R. RachmatullinRusko I. KurinnojBělorusko J. RybakRusko M. Chasanov

FILA (2006-2007), FIAS (2002-dnes)

V roce 2002 se FIAS stal plnohodnotným členem GAISF a tímto rokem začala nová etapa sambistických soutěží. Situace se zkomplikuje v roce 2005, když Mezinárodní zápasnická federace (FILA) infiltruje do svých řad FIAS západní a zařazuje zápas sambo do svého programu. V roce 2008 FILA soutěže v zápasu sambo ruší a nahrazuje je světově populárnějším grapplingem vycházejícího z brazilského jiu-jitsu.

Výsledky mistrovství světa pořádané Mezinárodní zápasnickou federací (FILA):

rokmísto−55 kg−60 kg−66 kg−74 kg−84 kg−96 kg−120 kg
2006Turecko AntalyaTurecko S. ŞahinFrancie D. BastienTurecko M. İlkanŠpanělsko J. M. HidalgoŠpanělsko Ó. FernándezUSA J. ZastrowTurecko İ. Namlı
2007Turecko AntalyaTurecko S. ŞahinFrancie G. AlbertiFrancie A. BlancŠpanělsko Ó. FernándezFrancie M. TruffyRusko T. Isajev

Výsledky mistrovství světa pořádané FIAS východní a později nového FIAS od roku 2002 jako člena GAISF:

rokmísto−52 kg−57 kg−62 kg−68 kg−74 kg−82 kg−90 kg−100 kg+100 kg
2002Panama PanamáUzbekistán Sh. Jo'raevGruzie A. ChanijašviliBělorusko D. BazylevRusko A. GalkinBělorusko K. SemjonovRusko A. CharitonovRusko S. SmirnovRusko D. MaximovRusko M. Chasanov
2003Rusko PetrohradRusko S. AlchaovÁzerbájdžán H. NazaralijevRusko D. MuchinBulharsko G. GeorgievUkrajina V. SavinovMongolsko D. ŇamchűRusko A. UnašchotlovBělorusko J. RybakRusko M. Chasanov
2004Moldavsko KišiněvUkrajina S. PodoljakRusko D. GilvanovBělorusko D. BazylevRusko N. KovajchKazachstán A. ŠacharovRusko R. RachmatullinRusko S. LopovokRusko J. IsajevRusko M. Chasanov
2005Kazachstán AstanaUzbekistán Sh. Jo'raevRusko R. KišmachovRusko V. SergejevMongolsko Ch. CagánbátarKazachstán A. ŠacharovRusko R. RachmatullinMongolsko B. Arjun-ErdeneRusko R. GasymovRusko M. Chasanov
2006Bulharsko SofieRusko D. ČerencovRusko T. GallämovRusko V. SergejevBělorusko D. BazylevBulharsko G. GeorgievRusko R. RachmatullinGruzie M. BodaveliUkrajina K. VolovykRusko M. Chasanov
2007Česko PrahaGruzie U. KuzanašviliRusko T. GallämovRusko I. ChlybovBělorusko D. BazylevUkrajina V. SavinovRusko M. AbdulganilovBělorusko A. KazusjonokGruzie M. PavlijašviliBělorusko J. Rybak
2008Rusko PetrohradKazachstán J. BajbatyrovBělorusko A. MaškovičRusko I. ChlybovRusko S. ŠibanovUkrajina V. SavinovRusko R. RachmatullinBělorusko A. KazusjonokRusko J. IsajevRusko V. Minakov
2009Řecko SoluňKazachstán J. BajbatyrovKazachstán D. DžajmakovRusko A. PankovMongolsko Ch. CagánbátarRusko D. MuchinRusko A. CharitonovRusko A. ČernoskulovRusko J. IsajevRusko V. Minakov
2010Uzbekistán TaškentÁzerbájdžán E. MajilovKazachstán J. BajbatyrovKazachstán A. MukanovBělorusko D. BazylevArménie A. DanieljanRusko R. RachmatullinBělorusko A. KazusjonokRusko A. OsypenkoRusko V. Minakov
2011Litva VilniusGruzie A. CincadzeKazachstán J. BajbatyrovRusko V. UjinBělorusko D. BazylevRusko V. KurdževRusko V. PrikazčikovUkrajina I. VasylčukRusko A. OsypenkoRusko V. Minakov
2012Bělorusko MinskRusko I. BeglerovÁzerbájdžán I. GasimovRusko I. ChlybovRusko D. DavydovRusko V. KurdževRusko A. CharitonovGruzie G. BajinduroviRusko A. ČernoskulovBělorusko J. Rybak
2013Rusko PetrohradRusko I. BeglerovGruzie V. ČidrašviliRusko I. ChlybovGruzie L. NachucrišviliBělorusko S. PopovArménie A. DanieljanRusko A. ChadžijanRusko V. MichajlinRusko J. Isajev
2014Japonsko NaritaGruzie G. ČirgadzeGruzie V. ČidrašviliBulharsko B. BorisovMongolsko D. TömörchülegÁzerbájdžán A. GasimovRusko V. PrikazčikovRusko A. ČernoskulovRusko D. JelisejevRusko A. Osypenko
2015Maroko CasablancaKazachstán B. KandžanovGruzie V. ČidrašviliBělorusko I. AniskevičRusko N. KleckovRusko A. SidakovMoldavsko S. OslobanuRusko A. ČernoskulovGruzie D. LorijašviliRusko A. Osypenko
2016Bulharsko SofieMongolsko Č. Maral-ErdeneGruzie V. ČidrašviliRusko I. ChlybovRusko N. KleckovRusko O. BabgojevRusko S. KirjuchinGruzie P. GvinyjašviliRusko V. MichajlinRusko A. Osypenko
2017Rusko SočiArménie T. KirakosjanRusko S. ChertekKazachstán J. KuanovRusko V. BalykovTádžikistán B. ChodžazodaRusko S. KirjuchinRusko S. RjabovRusko A. ČernoskulovRusko A. Osypenko

Ženy

rokmísto−48 kg−52 kg−56 kg−60 kg−64 kg−68 kg−72 kg−80 kg+80 kg
1996Japonsko TokioRusko M. KlejnováRusko N. KostilevováKazachstán S. GabdullinováÁzerbájdžán Z. HusejnovováRusko O. MatvejevováJaponsko M. TakedaováUkrajina T. BěljajevováUkrajina S. LysjanskáBělorusko V. Kozlovská
1997Svazová republika Jugoslávie Novi SadBělorusko T. MoskvinováRusko O. FalejevováMongolsko Ch. Erdenet-OdÁzerbájdžán Z. HusejnovováRusko J. NovogorodcevováRusko M. ZaharovováRusko J. KuzinováUkrajina S. LysjanskáRusko I. Rodinová
1998Rusko KaliningradBělorusko T. MoskvinováRusko N. KostylevováArménie K. NadžarjanováRusko T. PapušinováRusko J. NovogorodcevováRusko J. KotělnikovováRusko J. KuzinováMongolsko S. DašdulamRusko I. Rodinová
1999Španělsko GijónBělorusko T. MoskvinováUkrajina T. ČornáŠpanělsko M. MonterováŠpanělsko S. AfricaováTurkmenistán O. NazarenkováUkrajina V. VrublevskáMongolsko D. CerenchandUkrajina S. LysjanskáRusko I. Rodinová
2000Ukrajina KyjevBělorusko T. MoskvinováRusko M. KlejnováRusko O. StěpaňukováRusko N. PavlovováMongolsko Ch. BatchišigRusko J. KotělnikovováRusko S. GaljantováRusko O. BaltěnkovováBělorusko V. Kozlovská
2001Rusko KrasnojarskRusko L. BruletovováRusko M. KovriginováMongolsko Ch. Erdenet-OdRusko T. PapušinováMongolsko Ch. BatchišigRusko N. PavlovováRusko J. KuzinováMongolsko S. DašdulamRusko I. Rodinová
2002Panama PanamáRusko O. FalejevováRusko M. KovriginováMongolsko Ch. Erdenet-OdRusko O. SeyfertováRusko I. AfoninováMongolsko B. BatdemberelRusko S. GaljantováMongolsko D. CerenchandRusko I. Rodinová
2003Rusko VladivostokBělorusko T. MoskvinováRusko T. ZenčenkováMongolsko Ch. Erdenet-OdMoldavsko A. RepidováRusko N. MelnikovováMongolsko B. BatdemberelUkrajina M. PryščepováUkrajina M. SemeňukováBělorusko J. Borisiková
2004Moldavsko KišiněvBělorusko T. MoskvinováArménie K. NadžarjanováMongolsko Ch. Erdenet-OdRusko N. ŽarevováLitva J. KlimašovskáRusko O. GerzanicováUkrajina M. PryščepováUkrajina M. SemeňukováRusko I. Rodinová
2005Kazachstán AstanaBělorusko T. MoskvinováMongolsko M. BundmáRusko N. DžucharjevováRusko T. ŠušakovováMongolsko T. BattögsUkrajina M. SemeňukováUkrajina M. PryščepováUkrajina A. MatrosovováRusko I. Rodinová
2006Bulharsko SofieBělorusko O. LeščankováBulharsko S. VasilevováRusko M. KornějevováMoldavsko A. RepidováBělorusko A. ArchipovováRusko S. AveruškinováRusko S. GaljantováBulharsko M. OrjaškovováRusko I. Rodinová
2007Česko PrahaRusko K. KvačanováMongolsko M. BundmáRusko M. KornějevováRusko R. BajlijevováBělorusko A. ArchipovováRusko O. MedveděvováUkrajina M. PryščepováUkrajina N. SmalováBělorusko J. Borisiková
2008Rusko PetrohradRusko J. BondarevováBulharsko S. VasilevováRusko N. AranovskáBulharsko M. JančevováRusko J. GolbergováLotyšsko E. PucísováRusko S. GaljantováBulharsko M. OrjaškovováRusko I. Rodinová
2009Řecko SoluňRusko P. RubelováRusko D. AlijevováSrbsko D. MorićováBělorusko J. ProkopenkováBělorusko A. ArchipovováRusko O. MedveděvováBělorusko J. RaděvičováBulharsko M. OrjaškovováRusko I. Rodinová
2010Uzbekistán TaškentMongolsko M. UrancecegMongolsko B. SolongoBulharsko K. StefanovováBulharsko I. IlievováRusko I. GromovováRusko O. MedveděvováRusko S. GaljantováRusko N. KazancevováRusko I. Rodinová
2011Litva VilniusRusko M. MolčanovováRusko S. MirzojanováBulharsko K. StefanovováBělorusko J. ProkopenkováBělorusko A. PajimováRusko M. KormilcevováRusko S. GaljantováRusko N. KazancevováBělorusko J. Borisiková
2012Bělorusko MinskRusko J. BondarevováTurkmenistán G. BabamyratowováMongolsko D. SumijáRusko J. KostěnkováBulharsko V. IvanovováRusko M. KormilcevováRusko S. GaljantováUkrajina M. PryščepováRusko A. Balašovová
2013Rusko PetrohradRusko M. MolčanovováRusko A. CharitonováMongolsko D. SumijáRusko J. KostěnkováIzrael E. ŠlezingrováRusko M. MochnatkinováUkrajina T. SavenkováUkrajina M. PryščepováUkrajina S. Jaromková
2014Japonsko NaritaMongolsko M. UrancecegKazachstán G. TurmachanovováMongolsko D. SumijáJaponsko M. FudžimuraováIzrael E. ŠlezingrováUkrajina L. GajnutdinovováRusko I. AlexejevováJaponsko Š. HamadaováRusko A. Balašovová
2015Maroko CasablancaVenezuela M. GuédezováUkrajina M. BujokováRusko A. ValovováRusko A. ŠinkarenkováRusko A. ŠčerbakovováRusko O. ZacharcovováUkrajina N. SmalováBělorusko S. TimošenkováRusko A. Balašovová
2016Bulharsko SofieRusko J. BondarevováBělorusko M. ŽarskáRusko A. ValovováRusko J. KostěnkováBělorusko T. MackováRusko M. MochnatkinováUkrajina N. SmalováBulharsko M. OrjaškovováUkrajina S. Jaromková
2017Rusko SočiRusko M. MolčanovováTurkmenistán G. BabamyratowováRusko T. KazenykováUkrajina A. ŠevčenkováBělorusko T. MackováRusko M. MochnatkinováRusko T. ZenčenkováBělorusko S. TimošenkováRusko A. Gasparjanová

Odkazy

Reference

  1. Členství v podobných organizacích zaručuje určitou právoplatnost výsledků. Jednotlivé federace musí plnit stejné podmínky. Jednou z podmínek je například provádění dopingových zkoušek.
  2. Jde o složitě dohledatelný údaj.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of the Mongolian People's Republic (1945–1992).svg
Flag of People's Republic of Mongolia 1945-1992
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Georgia (1990-2004).svg
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (1990–2004).svg
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Belarus (1918, 1991-1995).svg
Flag of Belarus in 1991—1995
Flag of the People's Republic of Mongolia (1945-1992).svg
Flag of People's Republic of Mongolia 1945-1992
Flag of Russia (1991–1993, 3-2).svg
flag of Russia, used between 1991 and 1993. Aspect ratio modified for projects that require an aspect ratio of 3:2.