Mistrovství světa ve florbale žen do 19 let 2014
6. Mistrovství světa ve florbale žen do 19 let | |
---|---|
Základní informace | |
Sport | Florbal |
Pořadí | 6. ročník |
Datum | 30. dubna – 4. května 2014 |
Místo | Babimost, Rakoniewice, Zbąszyń |
Země | Polsko |
Pořadatel | IFF |
Účastníci | 8 |
≺ 2012 2016 ≻ | |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
vítěz | Švédsko | |
druhý | Finsko | |
třetí | Česko |
Mistrovství světa ve florbale žen do 19 let 2014 bylo 6. ročníkem mistrovství světa juniorek. Hrálo se od 30. dubna do 4. května 2014 v Polsku, ve městech Babimost, Rakoniewice a Zbąszyń. Po dvouleté pauze se vrátilo na trůn Švédsko, které vyhrálo svůj čtvrtý titul. České juniorky získaly svoji druhou bronzovou medaili.[1][2]
Skupinová fáze
Skupina A
Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | IG | +/- | B |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Finsko | 3 | 3 | 0 | 0 | 31 | 4 | +27 | 6 |
2. | Česko | 3 | 2 | 0 | 1 | 20 | 9 | +11 | 4 |
3. | Polsko | 3 | 0 | 1 | 2 | 7 | 19 | -12 | 1 |
4. | Lotyšsko | 3 | 0 | 1 | 2 | 4 | 30 | -38 | 1 |
Skupina B
Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | IG | +/- | B |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Švédsko | 3 | 3 | 0 | 0 | 56 | 5 | +51 | 6 |
2. | Švýcarsko | 3 | 2 | 0 | 1 | 24 | 15 | +9 | 4 |
3. | Slovensko | 3 | 1 | 0 | 2 | 20 | 26 | -6 | 2 |
4. | Maďarsko | 3 | 0 | 0 | 3 | 6 | 60 | -54 | 0 |
Play off
Pavouk
Semifinále | Finále | |||||||
1A | Švédsko | 7 | ||||||
2B | Česko | 3 | ||||||
Švédsko | 6 | |||||||
Finsko | 4 | |||||||
1B | Finsko | 5 | ||||||
2A | Švýcarsko | 3 | Třetí místo | |||||
Česko | 5 | |||||||
Švýcarsko | 2 |
Semifinále
3. května 2014 14:00 | Finsko | 5 : 3 (3:2, 1:0, 1:1) | Švýcarsko | Zbaszynianka Arena, Zbąszyń Návštěvnost: 650 |
Zpráva |
3. května 2014 17:00 | Švédsko | 7 : 3 (2:2, 4:0, 1:1) | Česko | Zbaszynianka Arena, Zbąszyń Návštěvnost: 730 |
Zpráva |
Finále
4. května 2014 15:00 | Švédsko | 6 : 4 (1:1, 1:1, 4:2) | Finsko | Zbaszynianka Arena, Zbąszyń Návštěvnost: 950 |
Zpráva |
O 3. místo
4. května 2014 12:00 | Česko | 5 : 2 (2:1, 1:1, 2:0) | Švýcarsko | Zbaszynianka Arena, Zbąszyń Návštěvnost: 750 |
Zpráva |
O 7. místo
3. května 2014 20:00 | Maďarsko | 2 : 4 (2:1, 0:2, 0:1) | Lotyšsko | Rakoniewice Arena, Rakoniewice Návštěvnost: 213 |
Zpráva |
O 5. místo
3. května 2014 20:00 | Polsko | 1 : 4 (0:1, 0:1, 1:2) | Slovensko | Zbaszynianka Arena, Zbąszyń Návštěvnost: 710 |
Zpráva |
Konečné pořadí
Pořadí | Tým |
---|---|
Švédsko | |
Finsko | |
Česko | |
4. | Švýcarsko |
5. | Slovensko |
6. | Polsko |
7. | Lotyšsko |
8. | Maďarsko |
All Star tým
Členkami All Star týmu se staly:[3]
Obrana: My Kippilä, Gabriela Tožičková
Útok: Amanda Johansson Delgado, Paulína Hudáková, Isabelle Gerig
Divize B
Pořadí | Tým |
---|---|
9. | Norsko |
10. | Kanada |
11. | Německo |
12. | Rakousko |
13. | Ukrajina |
Odkazy
Reference
- ↑ České juniorské florbalistky získaly na mistrovství světa bronz. iDNES.cz [online]. 2014-05-04 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ MSJ 2014 | Češky vezou z mistrovství světa bronz!. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2014-05-04 [cit. 2020-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-21.
- ↑ Women's U19 WFC A-divsion All Star Team. www.floorball.org [online]. IFF, 2014-05-04 [cit. 2024-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-06.
Související články
Externí odkazy
- Oficiální výsledky (anglicky)
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.