Mistrovství světa ve fotbale 1934

Mistrovství světa ve fotbale 1934
černobílá fotografie, fotbalisté Itálie oslavují vítězství ve finále MS ve fotbale 1934 nad Československem
Fotbalisté Itálie oslavují vítězství ve finále
Podrobnosti turnaje
Pořadatel Itálie
Datum konání27. května - 10. června
Počet týmů32 (kvalifikace)
16 (závěrečný turnaj) 
Počet stadionů8 (v 8 městech)
Pořadí
Vítěz Itálie
(1. titul)
2. místoČeskoslovensko Československo
3. místoNěmecká říše Německo
4. místoRakousko Rakousko
Statistika turnaje
Počet zápasů17
Počet gólů70 (4,12 na zápas)
Návštěvnost363 000 (21 353 na zápas)
Nejlepší střelec (střelci)Československo Oldřich Nejedlý (5 branek)
Nejlepší hráč Giuseppe Meazza[1]
___________________________________________
19301938

Mistrovství světa ve fotbale 1934 bylo druhým mistrovstvím světa v dějinách fotbalu. Pořadatelskou zemí byla 9. října 1932 na kongresu FIFA ve Stockholmu zvolena Itálie. Bylo to první mistrovství světa, na které se týmy (včetně domácího mužstva) musely kvalifikovat. Závěrečného turnaje se zúčastnilo 16 celků. Turnaj se konal od 27. května do 10. června 1934, kdy bylo odehráno finále mezi mužstvy ItálieČeskoslovenska. Po rozhodčím Ivanem Eklindem proitalsky vedeném finálovém utkání nakonec vyhráli Italové v prodloužení 2 : 1 a získali svůj první titul mistrů světa. Většina sportovních novin psala, že ze strany Itálie to nebyl fair play.[2] Na bronzové příčce se umístila reprezentace Německa poté, co porazila v boji o třetí místo Rakousko 3 : 2.[3] Celkem padlo na turnaji 70 branek, což je v průměru 4,1 branky na zápas. Nejlepším střelcem mistrovství se stal s pěti brankami československý reprezentant Oldřich Nejedlý, jemuž se jako jedinému na tomto šampionátu podařilo v utkání s Německem vsítit hattrick, který však byl oficiálně uznán FIFA až po 72 letech.[4]

Mezi hvězdy tohoto mistrovství světa se řadí: Giampiero Combi, Giuseppe Meazza (oba Itálie), František Plánička, Oldřich Nejedlý (oba Československo), Matthias Sindelar, Josef Bican (oba Rakousko).

Mistrovství světa 1934 doprovázela řada okolností, které vedly mnohé pozorovatele k názoru, že byl celkový výsledek do značné míry ovlivněn ve prospěch domácího týmu fašistické Itálie. Josef Bican tvrdil až do své smrti v roce 2001, že rozhodčí klíčových zápasů mužstev Rakouska (zvaného Wunderteam) a Československa proti Itálii, švédský občan Ivan Eklind, byl italským diktátorem Benitem Mussolinim podplacen.[5]

Oficiální míč tohoto MS se jmenoval Federale 102.[6]

Stupně vítězů

Zlato Zlatá medaileStříbro Stříbrná medaileBronz Bronzová medaile4. místo
ItálieČeskoslovensko ČeskoslovenskoNěmecká říše NěmeckoRakousko Rakousko

Kandidáti na pořadatelství

černobílá fotografie, hráči Nizozemska a Švýcarska se připravují na hřišti na vzájemný zápas na MS ve fotbale 1934
Příprava k zápasu Nizozemsko vs. Švýcarsko

Po dlouhém rozhodovacím procesu, během kterého se výkonný výbor FIFA sešel celkem osmkrát,[7] byla 9. října 1932 na zasedání ve Stockholmu jako pořadatelská země vybrána Itálie.[8] Volba výkonného výboru FIFA nebyla provedena tajným hlasováním. Pořadatelství Itálie bylo upřednostněno před tím ve Švédsku, protože italská vláda na mistrovství vyčlenila 3,5 milionu lir.[9]

Kvalifikace

Podrobnější informace naleznete v článku Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1934.
mapa kvalifikovaný zemí na MS ve fotbale 1934
Mapa kvalifikovaných zemí na 2. mistrovství světa ve fotbale
černobílá fotografie, Angelo Schiavio střílí vítěznou branku Itálie ve finále MS ve fotbale 1934, československý brankář František Plánička neměl proti této střele šanci
V 95. minutě finálového zápasu mistrovství světa 1934 Itálie - Československo vstřelil Angelo Schiavio vítěznou branku Italů, československý brankář František Plánička neměl proti této střele šanci

Kvalifikace se účastnilo 32 fotbalových reprezentací, které bojovaly o 16 míst na závěrečném turnaji.[10] Turnaje se neúčastnily některé kvalitní celky. Uruguay, mistr světa z předešlého šampionátu, se odmítla účastnit na protest proti zamítnutí účasti některých evropských zemí kvůli obtížnému cestování na předešlé mistrovství v Uruguayi. MS ve fotbale 1934 je tak jediným mistrovstvím, kterého se vítěz předešlého MS nezúčastnil.[11][12] Šampionátu se také neúčastnily reprezentace zemí Spojeného království, které v té době dobrovolně nebyly členy FIFA. FIFA přesto Anglii a Skotsku nabídla účast na závěrečném turnaji, aniž by musely projít kvalifikací.[13] Tento návrh byl však Brity ostře zamítnut. Člen výkonného výboru britské fotbalové asociace Charles Sutcliffe nazval celé mistrovství "vtipem" a prohlásil, že "národní asociace Anglie, Skotska, Walesu a Irska mají co dělat na svém mezinárodním mistrovství, které mu připadá mnohem lepší než to v Římě".[14]

Přestože byla Itálie hostitelskou zemí, tak se musela probojovat kvalifikací.[10] Skupiny v kvalifikaci byly uspořádány podle zeměpisné polohy zemí. Argentina a Brazílie postoupily automaticky, protože Chile a Peru odstoupily.[15]

12 ze 16 skupin bylo v Evropě, tři v Americe a jedna byla přidělena Africe a Asii. Jen deset ze 32 týmů nebylo z Evropy, z nichž se čtyři kvalifikovaly (Brazílie, Argentina, Spojené státy americké a Egypt, který byl první africkou zemí, která se kvalifikovala na MS ve fotbale). Poslední kvalifikační utkání o poslední místo na MS se hrálo v Římě jen tři dny před zahájením šampionátu mezi Spojenými státy a Mexikem.

Deset z kvalifikovaných týmů se MS účastnilo poprvé.[16] Devět z nich bylo z Evropy (Itálie, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Maďarsko, Československo, Švédsko, Rakousko a Švýcarsko).[16] Desátým byl Egypt, který po tomto MS kvalifikoval až na MS ve fotbale 1990 v Itálii.

Kvalifikované týmy

VlajkaStát [1] Archivováno 5. 9. 2015 na Wayback Machine.Soupisky
BelgieBelgie (Evropa)[2] Archivováno 6. 7. 2020 na Wayback Machine.
RakouskoRakousko (Evropa)[3] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
ŠvédskoŠvédsko (Evropa)[4] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Itálie (Evropa)[5] Archivováno 2. 11. 2015 na Wayback Machine.
ŠvýcarskoŠvýcarsko (Evropa)[6] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
ČeskoslovenskoČeskoslovensko (Evropa)[7] Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine.
NizozemskoNizozemsko (Evropa)[8] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
FrancieFrancie (Evropa)[9] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Španělsko (Evropa)[10] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Německá říšeNěmecko (Evropa)[11] Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine.
Maďarsko (Evropa)[12] Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine.
RumunskoRumunsko (Evropa)[13] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
USA (Severní Amerika)[14] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Brazílie (Jižní Amerika)[15] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
ArgentinaArgentina (Jižní Amerika)[16] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Egypt (Afrika)[17] Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine.

Stadiony

BolognaFlorencieJanov
Stadio LittorialeStadio Giovanni BertaStadio Luigi Ferraris
Kapacita: 50 100Kapacita: 47 290Kapacita: 36 703
Milán
Stadio San Siro
Kapacita: 55 000
Turín
Stadio Benito Mussolini
Kapacita: 28 140
NeapolŘímTerst
Stadio Giorgio AscarelliStadio Nazionale PNFStadio Littorio
Kapacita: 40 000Kapacita: 47 300Kapacita: 8 000

Výsledky

První kolo

27. května 1934
16:30
Itálie 7 : 1 USAStadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 13 000
rozhodčí: Švýcarsko René Mercet
Schiavio Gól 18'29'64'
Orsi Gól 20'69'
Ferrari Gól 63'
Meazza Gól 90'
ReportDonelli Gól 57'

27. května 1934
16:30
Španělsko 3 : 1 BrazílieStadio Luigi Ferraris, Janov
diváci: 25 000
rozhodčí: Německá říše Alfred Birlem
Iraragorri Gól 18' (pen.)
Lángara Gól 29'
ReportLeônidas Gól 55'

27. května 1934
16:30
Maďarsko 4 : 2 EgyptStadio Giorgio Ascarelli, Neapol
diváci: 12 000
rozhodčí: Rinaldo Barlassina
Teleki Gól 11'
Toldi Gól 27'61'
Vincze Gól 53'
ReportFawzi Gól 31'39'

27. května 1934
16:30
Švýcarsko Švýcarsko3 : 2Nizozemsko NizozemskoStadio San Siro, Milán
diváci: 40 000
rozhodčí: Švédsko Ivan Eklind
Kielholz Gól 7'43'
Abegglen Gól 69'
ReportSmit Gól 19'
Vente Gól 84'

27. května 1934
16:30
Československo Československo2 : 1Rumunsko RumunskoStadio Littorio, Terst
diváci: 8 000
rozhodčí: Belgie Jean Langenus
Puč Gól 50'
Nejedlý Gól 67'
ReportDobay Gól 11'

27. května 1934
16:30
Švédsko Švédsko3 : 2Argentina ArgentinaStadio Littoriale, Bologna
diváci: 15 000
rozhodčí: Rakousko Eugen Braun
Jonasson Gól 9'67'
Kroon Gól 79'
ReportBelis Gól 4'
Galateo Gól 48'

27. května 1934
16:30
Rakousko Rakousko3 : 2 (PP)Francie FrancieStadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 20 000
rozhodčí: Nizozemsko Johannes van Moorsel
Sindelar Gól 44'
Schall Gól 93'
Bican Gól 109'
ReportNicolas Gól 18'
Verriest Gól 116' (pen.)

27. května 1934
16:30
Německo Německá říše5 : 2Belgie BelgieStadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 8 000
rozhodčí: Francesco Mattea
Kobierski Gól 25'
Siffling Gól 49'
Conen Gól 66'70'87'
ReportVoorhoof Gól 29'43'

Čtvrtfinále

31. května 1934
16:30
Rakousko Rakousko2 : 1 MaďarskoStadio Littoriale, Bologna
diváci: 25 000
rozhodčí: Francesco Mattea
Horvath Gól 8'
Zischek Gól 51'
ReportSárosi Gól 60' (pen.)

31. května 1934
16:30
Itálie 1 : 1 (PP) ŠpanělskoStadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 35 000
rozhodčí: Belgie Louis Baert
Ferrari Gól 44'ReportRegueiro Gól 30'

31. května 1934
16:30
Německo Německá říše2 : 1Švédsko ŠvédskoStadio San Siro, Milán
diváci: 15 000
rozhodčí: Rinaldo Barlassina
Hohmann Gól 60'63'ReportDunker Gól 82'

31. května 1934
16:30
Československo Československo3 : 2Švýcarsko ŠvýcarskoStadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 12 000
rozhodčí: Rakousko Alois Beranek
Svoboda Gól 24'
Sobotka Gól 49'
Nejedlý Gól 82'
ReportKielholz Gól 18'
Jaeggi Gól 78'

Opakovaný zápas:

1. června 1934
16:30
Itálie 1 : 0 ŠpanělskoStadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí: Švýcarsko René Mercet
Meazza Gól 11'Report

Semifinále

3. června 1934
16:30
Itálie 1 : 0Rakousko RakouskoStadio San Siro, Milán
diváci: 60 000
rozhodčí: Švédsko Ivan Eklind
Guaita Gól 19'Report

3. června 1934
16:30
Československo Československo3 : 1Německá říše NěmeckoStadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 10 000
rozhodčí: Rinaldo Barlassina
Nejedlý Gól 19'71'80'ReportNoack Gól 62'

Zápas o bronz

7. června 1934
18:00
Německo Německá říše3 : 2Rakousko RakouskoStadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí: Švýcarsko René Mercet
Lehner Gól 1'42'
Conen Gól 27'
ReportHorvath Gól 28'
Sesta Gól 54'

Finále

10. června 1934
17:30
Itálie 2 : 1 (PP)Československo ČeskoslovenskoStadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 45 000
rozhodčí: Švédsko Ivan Eklind
Orsi Gól 81'
Schiavio Gól 95'
ReportPuč Gól 71'

Vítěz

Mistrovství světa ve fotbale 1934

Itálie

Střelci

S pěti góly byl nejlepším střelcem turnaje Oldřich Nejedlý. Bylo vstřeleno celkem 70 gólů 45 hráči, žádný z gólů nebyl vlastní.

5 gólů
4 góly
3 góly
2 góly
1 gól

Reference

  1. World Cup Best Players (Golden Ball) [online]. Topend Sports [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HÁJEK, Adam. Když píská Mussolini aneb fotbal jako hra diktátorů a důvod pro válku [online]. iDNES.cz, 2010-06-16 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  3. Mistrovství světa ve fotbale 1934, Itálie [online]. Fotbalová historie [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-04. 
  4. SAIVER, Filip. Nejedlému uznali hattrick po 72 letech [online]. iDNES.cz, 2006-11-11 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  5. MEHROTRA, Aakriti. Fascism and Football: How Italy won the 1934 and 1938 World Cup [online]. Outside of the Boot [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. (anglicky) 
  6. FIFA World Cup 1934 Italy. Federale 102 [online]. WorldCupBalls.info [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. FREDDI, Cris. Complete Book of the World Cup 2006. Londýn: HarperCollins, 2006. Dostupné online. ISBN 0-00-722916-X. S. 15. (anglicky) 
  8. HUNT, Chris. World Cup Stories: The History of the FIFA World Cup. Ware: Interact, 2006. ISBN 978-0-9549819-2-1. S. 23. (anglicky) 
  9. GOLDBLATT, David. The Ball is Round: A Global History of Football. Londýn: Penguin, 2007. ISBN 978-0-14-101582-8. S. 225. (anglicky) 
  10. a b Hunt 2006, str. 23.
  11. Freddi 2006, str. 15.
  12. GLANVILLE, Brian. The Story of the World Cup. Londýn: Faber and Faber, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-571-22944-4. S. 25. (anglicky) 
  13. BECK, Peter J. British Society of Sports History [online]. FIFA, 1999 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-02. (anglicky) 
  14. TAYLOR, Matthew. The Leaguers: The Making of Professional Football in England 1900-1939. Liverpool: Liverpool University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 9781781387030. S. 217. (anglicky) 
  15. CROUCH, Terry. The World Cup: The Complete History. Londýn: Aurum, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1-85410-843-2. S. 14. (anglicky) 
  16. a b FIFA World Cup: Milestones, facts & figures. Statistical Kit 7 [online]. FIFA, 2013-03-26 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Literatura

  • BAKER, William Joseph. Sports in the Western World. Urbana, IL: University of Illinois Press, 1988. Dostupné online. ISBN 978-0-252-06042-7. (anglicky) 
  • CROUCH, Terry. The World Cup: The Complete History. Londýn: Aurum, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1-85410-843-2. (anglicky) 
  • FREDDI, Cris. Complete Book of the World Cup 2006. Londýn: HarperCollins, 2006. Dostupné online. ISBN 0-00-722916-X. (anglicky) 
  • GLANVILLE, Brian. The Story of the World Cup. Londýn: Faber and Faber, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-571-22944-4. (anglicky) 
  • GOLDBLATT, David. The Ball is Round: A Global History of Football. Londýn: Penguin, 2007. ISBN 978-0-14-101582-8. (anglicky) 
  • HUNT, Chris. World Cup Stories: The History of the FIFA World Cup. Ware: Interact, 2006. ISBN 978-0-9549819-2-1. (anglicky) 
  • MURRAY, Bill. The World's Game: A History of Soccer. Urbana, IL: University of Illinois Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-252-06718-1. (anglicky) 
  • WANGERIN, Dave. Soccer in a Football World. Londýn: WSC Books, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-9540134-7-9. (anglicky) 
  • WILSON, Jonathan. Inverting the Pyramid: The History of Football Tactics. Londýn: Orion, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4091-0204-5. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Italy (1861-1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Italy (1861–1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Hungary (1920–1946).svg
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946).svg
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Italy location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Italy (Commons photos) → en-Wikipedia Italy.
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Soccerball shade.svg
Autor: Derived from image:soccer ball.svg, this version made by User:Ed g2s., Licence: CC0
A soccer ball with shade.
San Siro stadium in 1934.jpg
San Siro stadium in 1934
1934 world cup.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Vecchio Stadio Marassi 1.jpg
Stadio Luigi Ferraris negli anni '20-'30
Schiavio goal in planicka 1934.jpg
Schiavio's goal in 1934 World Cup final, against Planicka
Stadio Comunale Giovanni Berta.jpg
The Stadio Communale Giovanni Berta (nowadays Artemio Franchi), Florence
Flag of Egypt (1922–1952).svg
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
StadioPartenopeo.jpg
Stadio Partenopeo, later Stadio Giorgio Ascarelli then Stadio Vesuvio in Naples, Italy. The venue was built in 1930 and hosted the home matches of S.S.C. Napoli until 1942. It was amongst the venues of the 1934 FIFA World Cup held in Italy. The stadium was destroyed in 1942 by the Anglo-American bombing and there are no longer hints of its existence. The only heritage of it is the name of the district which is commonly known as "Rione Ascarelli" (Ascarelli District)
Holland - Switzerland - Football World Cup 1934.jpg
Autor: Nationaal Archief, Licence: No restrictions
Match Holland - Switzerland at Football World Cup 1934 in Italy. 27 may 1934.
Italy squad 1934.jpg
Italian coach Vittorio Pozzo is carried in triumph after Italy defeated Czechoslovakia 2-1, after extra time in the World Cup Final, to win the Rimet Cup, June 10 1934, at the Fascist National Party Stadium in Rome, Italy.
Stadio Pnf.jpg
The Stadio del Partito Nazionale Fascista
Stadio Comunale Benito Mussolini.jpg
The "Benito Mussolini" Municipal Stadium in Turin.