Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice (anglicky World Artistic Gymnastics Championships) je vrcholná sportovní událost, světový šampionát ve sportovní gymnastice, který se poprvé uskutečnil v roce 1903. Organizátorem je Mezinárodní gymnastická federace (FIG) se sídlem ve švýcarském Lausanne.
Do vypuknutí první světové války probíhal světový šampionát ve dvouletých interval. Od jejího skončení až do roku 1978 pak jednou za čtyři roky, s výjimkou období obou světových válek, kdy se nekonal. V letech 1979–1991 došlo k návratu dvouleté periody, mezi roky 1992–1996 probíhal každoročně, a od roku 1996 se odehrává každou sezónu vyjma let, kdy jsou na pořadu letní olympijské hry.
Mistrovství světa
Státy podle medailí
| Poř. | Stát | zlato | stříbro | bronz | celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  Sovětský svaz | 112 | 85 | 68 | 265 |
| 2. |  Čína | 70 | 45 | 34 | 149 |
| 3. |  Rumunsko | 47 | 43 | 41 | 131 |
| 4. |  Japonsko | 40 | 44 | 58 | 142 |
| 5. |  Československo[p. 1] | 39 | 38 | 30 | 106 |
| 6. |  Spojené státy americké | 39 | 36 | 27 | 102 |
| 7. |  Rusko | 26 | 33 | 14 | 73 |
| 8. |  Francie | 25 | 29 | 22 | 76 |
| 9. |  Německo[p. 2] | 24 | 27 | 43 | 94 |
| 10. |  Švýcarsko | 19 | 16 | 14 | 49 |
| 11. |  Jugoslávie | 17 | 11 | 9 | 37 |
| 12. |  Itálie | 14 | 8 | 26 | 47 |
| 13. |  Bělorusko | 14 | 7 | 11 | 32 |
| 14. |  Maďarsko | 10 | 15 | 8 | 33 |
| 15. |  Ukrajina | 6 | 7 | 14 | 27 |
| 16. |  Jižní Korea | 6 | 2 | 2 | 10 |
| 17. |  Bulharsko | 5 | 6 | 13 | 24 |
| 18. |  SNS | 5 | 3 | 5 | 13 |
| 19. |  Polsko | 5 | 2 | 9 | 16 |
| 20. |  Brazílie | 4 | 3 | 3 | 10 |
| 21. |  Severní Korea | 4 | 2 | 3 | 9 |
| 22. |  Řecko | 4 | 2 | 2 | 8 |
| 23. |  Nizozemsko | 3 | 6 | 2 | 11 |
| 24. |  Spojené království | 3 | 5 | 6 | 14 |
| 25. |  Slovinsko | 3 | 4 | 0 | 7 |
| 26. |  Španělsko | 3 | 3 | 1 | 7 |
| 27. |  Švédsko | 3 | 1 | 2 | 6 |
| 28. |  Finsko | 2 | 5 | 1 | 8 |
| 29. |  Austrálie | 2 | 4 | 4 | 10 |
| 30. |  Uzbekistán | 1 | 2 | 3 | 6 |
| 31. |  Rakousko | 1 | 1 | 1 | 3 |
| 32. |  Lucembursko | 1 | 0 | 4 | 5 |
| 33. |  Kazachstán | 1 | 0 | 0 | 1 |
| 34. |  Belgie | 0 | 4 | 5 | 9 |
| 35. |  Kanada | 0 | 3 | 5 | 8 |
| 36. |  Lotyšsko | 0 | 2 | 1 | 3 |
| 37. |  Kuba | 0 | 1 | 2 | 3 |
| 38. |  Tchaj-wan | 0 | 1 | 0 | 1 |
 Mexiko | 0 | 1 | 0 | 1 | |
| 40. |  Izrael | 0 | 0 | 2 | 2 |
| 41. |  Ázerbájdžán | 0 | 0 | 1 | 1 |
 Portoriko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
 Vietnam | 0 | 0 | 1 | 1 | |
| aktualizováno po Mistrovství světa 2013; kurziva – bývalé státní útvary | |||||
Odkazy
Poznámky
- ↑ medaile Československa zahrnují i sportovce startující za Čechy před rokem 1918.
- ↑ medaile Německa zahrnují i sportovce startující za Německou demokratickou republiku.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Artistic Gymnastics Championships na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa ve sportovní gymnastice na Wikimedia Commons - (anglicky) Mezinárodní gymnastická federace – oficiální stránky
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
_crowned.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Finská vlajka
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
.svg)
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.