Mistrovství světa ve sportovním lezení 2009
| 10. Mistrovství světa ve sportovním lezení | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Sport | sportovní lezení |
| Země |  Čína |
| Organizace | IFSC, CMA, ČHS |
| Web | ifsc-climbing.org cmasports.sport.org.cn horosvaz.cz |
| Obtížnost | |
| Město | Si-ning |
| Datum | 30. červen - 5. červenec |
| Zlato |  Patxi Usobiaga Lakunza Johanna Ernstová |
| Stříbro |  Adam Ondra Kim Ča-in |
| Bronz | David Lama Maja Vidmar |
| Rychlost | |
| Město | Si-ning |
| Datum | 30. červen - 5. červenec |
| Zlato | Čung Čchi-sin Che Cchuej-lien |
| Stříbro |  Alexandr Nigmatulin Che Cchuej-fang |
| Bronz |  Ivan Novikov Chunhua Li |
| Bouldering | |
| Město | Si-ning |
| Datum | 30. červen - 5. červenec |
| Zlato | Alexej Rubcov Julija Abramčuková |
| Stříbro | Rustam Gelmanov Olha Šalahina |
| Bronz |  David Barrans Anna Stöhr |
← 2007 20092011 → | |
Mistrovství světa ve sportovním lezení 2009 (anglicky: IFSC Climbing World Championship, francouzsky: Championnats du monde d'escalade, italsky: Campionato del mondo di arrampicata, německy: Kletterweltmeisterschaft) se uskutečnilo jako desátý ročník 30. června — 5. července v Si-ningu (v provincii Čching-chaj) pod hlavičkou Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC), poprvé v Číně, závodilo se v lezení na obtížnost, rychlost a v boulderingu.[1]
Průběh závodů
Závody proběhly ve všech disciplínách standardně, jen při lezení na rychlost se výsledky vyhodnocovaly ještě zvlášť na druhé 15m trati.
Lezení na obtížnost v semifinále 26 závodníků od nejhoršího k nejlepšímu a obdobně finálová osmička. V lezení na rychlost kvalifikace na dvou cestách a poté šestnáct semifinalistů dle vyřazovacího pavouka. V boulderingu kvalifikace ve dvou skupinách po pěti bouldrech, poté postoupily dvě desítky nejlepších do semifinále (4 bouldry) a šest do finále (4 bouldry).
Češi na MS
Adam Ondra zde získal svou první medaili (stříbrnou) na Mistrovství světa a převzal tak v lezení na obtížnost štafetu po předchozím mistru a medailistovi Tomáši Mrázkovi, který skončil na 18 místě. Libor Hroza skončil ve čtvrtfinále osmý v lezení na rychlost, jeho sestra Lucie Hrozová se těsně nedostala do semifinále v lezení na obtížnost a v lezení na rychlost skončila poslední v semifinálové šestnáctce. Jiné reprezentanty zde Česko nemělo.
Výsledky mužů a žen
Čeští Mistři a medailisté
| Disciplína | Lezec/lezkyně | Zlato | Stříbro | Bronz |
|---|---|---|---|---|
| Obtížnost | Adam Ondra |  |
Medaile podle zemí
| pořadí | stát |  | |  | celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Čína | 2 | 1 | 1 | 4 |
| 1. | Rusko | 2 | 1 | 1 | 4 |
| 3. | Rakousko | 1 | 0 | 2 | 3 |
| 4. | Španělsko | 1 | 0 | 0 | 1 |
| 5. | Česko | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 5. | Jižní Korea | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 5. | Kazachstán | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 5. | Ukrajina | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 9. | Slovinsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
| 9. | Spojené království | 0 | 0 | 1 | 1 |
Zúčastněné země
| (dle nejlepšího závodníka) | ||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| obtížnost | rychlost | bouldering | ||||||||||||||||||
| muži | ženy | muži | ženy | muži | ženy | |||||||||||||||
| 1. | | | | | | | ||||||||||||||
| 2. | | | |  | | | ||||||||||||||
| 3. | | | | |  | | ||||||||||||||
| 4. |  | | | | | | ||||||||||||||
| 5. |  | | |  | | | ||||||||||||||
| 6. | | |  | |  |  | ||||||||||||||
| 7. |  |  | | | |  | ||||||||||||||
| 8. | | | |  |  | | ||||||||||||||
| 9. | | | | | | | ||||||||||||||
| 10. | | |  | | | | ||||||||||||||
| 11. | | |  | | | | ||||||||||||||
| 12. | |  | | | |  | ||||||||||||||
| 13. | | | | | | | ||||||||||||||
| 14. | | | | |  |  | ||||||||||||||
| 15. | | | |  | | | ||||||||||||||
| 16. | | |  | — | | | ||||||||||||||
| 17. | | |  | — | | | ||||||||||||||
| 18. |  |  | | — | | | ||||||||||||||
| 19. |  |  | | — | | | ||||||||||||||
| 20. | |  | | — | | | ||||||||||||||
| 21. | |  |  | — | | | ||||||||||||||
| 22. | |  | | — | |  | ||||||||||||||
| 23. | | — | | — | | | ||||||||||||||
| 24. | | — |  | — | | | ||||||||||||||
| 25. | | — | — | — | | | ||||||||||||||
| 26. | | — | — | — | | | ||||||||||||||
| 27. | | — | — | — | | — | ||||||||||||||
| 28. | | — | — | — | | — | ||||||||||||||
| 29. | | — | — | — | | — | ||||||||||||||
| 30. | | — | — | — | | — | ||||||||||||||
| 31. | | — | — | — | | — | ||||||||||||||
| 32. |  | — | — | — | | — | ||||||||||||||
| 33. | | — | — | — | | — | ||||||||||||||
| 34. |  | — | — | — | — | — | ||||||||||||||
| 35. | | — | — | — | — | — | ||||||||||||||
| (44) | 35 | 22 | 24 | 15 | 33 | 26 | ||||||||||||||
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a bronze medal
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
bendera Indonesia
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
Georgian flag in Pantone MS.
Pictogram for climbing, inspired by the olympic pictograms listed in Category:Summer Olympics pictograms