Mistrovství světa ve sportovním lezení 2014

13. Mistrovství světa
ve sportovním lezení
Alina Gajdamakinová
Základní informace
Sportsportovní lezení
ZeměNěmeckoNěmecko Německo
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
OrganizaceIFSC, DAV, FEDME, ČHS
Webifsc-climbing.org
alpenverein.de
fedme.es
horosvaz.cz
Obtížnost
MěstoGijón
Datum8.—14. září
ZlatoČesko Adam Ondra
Jižní Korea Kim Ča-in
StříbroŠpanělsko Ramón Julián Puigblanque
Slovinsko Mina Markovič
BronzJaponsko Sači Amma
Rakousko Magdalena Röck
Rychlost
MěstoGijón
Datum8.—14. září
ZlatoUkrajina Danyjil Boldyrev
Rusko Alina Gajdamakinová
StříbroRusko Stanislav Kokorin
Polsko Klaudia Buczek
BronzÍrán Reza Alipourshenazandifar
Polsko Aleksandra Rudzińska
Bouldering
MěstoMnichov
Datum21.—23. srpen
ZlatoČesko Adam Ondra
Německo Juliane Wurmová
StříbroSlovinsko Jernej Kruder
USA Alex Puccio
BronzNěmecko Jan Hojer
Japonsko Akijo Noguči
← 2012
2014
2016 →

Mistrovství světa ve sportovním lezení 2014 (anglicky: IFSC Climbing World Championship, francouzsky: Championnats du monde d'escalade, italsky: Campionato del mondo di arrampicata, německy: Kletterweltmeisterschaft) se uskutečnilo jako třináctý ročník ve dvou evropských městech, pod hlavičkou Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC). 21.-23. srpna v Mnichově jako Mistrovství světa v boulderingu a 8.-14. září v Gijónu jako Mistrovství světa ve sportovním (lezení na obtížnost a rychlost), potřetí v Německu a podruhé ve Španělsku.[1] [2]

Průběh závodů

Češi na MS

Adam Ondra se stal prvním Mistrem světa ve dvou disciplínách současně během jednoho roku, v lezení na obtížnost i v boulderingu.

Výsledky mužů a žen

     Pořadatelská země
obtížnostrychlostbouldering
mužiženymužiženymužiženy
1. Česko Adam Ondra1. Jižní Korea Kim Ča-in1. Ukrajina Danyjil Boldyrev1. Rusko Alina Gajdamakinová1. Česko Adam Ondra1. Německo Juliane Wurmová
2. Španělsko Ramón Julián Puigblanque2. Slovinsko Mina Markovič2. Rusko Stanislav Kokorin2. Polsko Klaudia Buczek2. Slovinsko Jernej Kruder2. USA Alex Puccio
3. Japonsko Sači Amma3. Rakousko Magdalena Röck3. Írán Reza Alipourshenazandifar3. Polsko Aleksandra Rudzińska3. Německo Jan Hojer3. Japonsko Akijo Noguči
4. Slovinsko Domen Škofic4. Francie Hélène Janicot4. Rusko Jevgenij Vajcechovskij4. Polsko Edyta Ropek4. Francie Guillaume Glairon Mondet4. Spojené království Shauna Coxsey
5. Rakousko Jakob Schubert5. Slovinsko Maja Vidmar5. Polsko Marcin Dzieński5. Rusko Marija Krasavinová5. Rusko Dmitrij Šarafutdinov5. Francie Mélissa Le Nevé
6. Kanada Sean McColl6. Belgie Anak Verhoeven6. Itálie Leonardo Gontero6. Rusko Darja Kanová6. Japonsko Hori Tsukuru6. Spojené království Michaela Tracy
7. Francie Romain Desgranges7. Japonsko Juka Kobajašiová7. Francie Bassa Mawem7. Rusko Anna Cyganovová
8. Francie Gautier Supper8. Francie Charlotte Durif8. Česko Libor Hroza8. Rusko Julija Kaplinová
46. Česko Tomáš Binter23. Česko Iva Vejmolová31. Česko Petr Burian15.—16. Česko Martin Stráník47.—48. Česko Petra Růžičková
57. Česko Martin Jech34. Česko Edita Vopatová53.—54. Česko Štěpán Stráník51.—52. Česko Silvie Rajfová
58.—60. Česko Jan Jeliga36. Česko Eliška Vlčková69.—70. Česko Jan Chvála53.—54 Česko Dominika Dupalová
100. Česko Petr Handlíř77.—80. Česko Nelly Kudrová
8 finalistů8 finalistek8/4 finalistů8/4 finalistek6 finalistů6 finalistek
25 semifinalistů25 semifinalistek16 semifinalistů16 semifinalistek20 semifinalistů20 semifinalistek
74 mužů49 žen38 mužů35 žen112 mužů80 žen

Čeští Mistři a medailisté

DisciplínaLezec/lezkyněZlatoStříbroBronz
ObtížnostAdam OndraZlatá medaile
BoulderingAdam OndraZlatá medaile

Medaile podle zemí

pořadístátZlatá medaileStříbrná medaileBronzová medailecelkem
1.ČeskoČesko Česko2002
2.RuskoRusko Rusko1102
3.NěmeckoNěmecko Německo1012
4.UkrajinaUkrajina Ukrajina1001
4.Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea1001
6.SlovinskoSlovinsko Slovinsko0202
7.PolskoPolsko Polsko0112
8.ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko0101
8.USAUSA USA0101
9.JaponskoJaponsko Japonsko0022
10.ÍránÍrán Írán0011
10.RakouskoRakousko Rakousko0011

Zúčastněné země

(dle nejlepšího závodníka)
obtížnostrychlostbouldering
mužiženymužiženymužiženy
1.ČeskoJižní KoreaUkrajinaRuskoČeskoNěmecko
2.ŠpanělskoSlovinskoRuskoPolskoSlovinskoUSA
3.JaponskoRakouskoÍránUkrajinaNěmeckoJaponsko
4.SlovinskoFranciePolskoRakouskoFrancieSpojené království
5.RakouskoBelgieItálieKazachstánRuskoFrancie
6.KanadaJaponskoFrancieFrancieJaponskoŠvýcarsko
7.FrancieRuskoČeskoIndonésieKanadaSlovinsko
8.ItálieŠvédskoIndonésieÍránRakouskoBelgie
9.NorskoŠvýcarskoČínaEkvádorAustrálieRusko
10.Jižní KoreaItálieEkvádorŠvýcarskoItálieRakousko
11.NěmeckoUSAKazachstánKolumbieNizozemskoItálie
12.RuskoNizozemskoKanadaThajskoŠvýcarskoČínská Tchaj-pej
13.UkrajinaEkvádorNěmeckoČeskoŠvédskoNorsko
14.Spojené královstvíČeskoJižní KoreaSlovinskoIrskoUkrajina
15.USAUkrajinaIndieNorskoJižní Korea
16.ÍránČínaKolumbieUSAKanada
17.PortugalskoIzraelŠpanělskoPolskoNizozemsko
18.ČínaNorskoSlovinskoJižní KoreaIzrael
19.ChileÍránNorskoUkrajinaLotyšsko
20.KazachstánŠpanělskoPeruLotyšskoŠvédsko
21.EkvádorKolumbieUSASpojené královstvíPolsko
22.KolumbieThajskoŠpanělskoČesko
23.MexikoKazachstánÍránSrbsko
24.IzraelBrazílieMexikoBělorusko
25.BelgieTureckoLitvaSlovensko
26.PeruIzraelRumunsko
27.IndieChileTurecko
28.Jižní AfrikaSlovenskoDánsko
29.TureckoBulharskoMaďarsko
30.NepálKolumbieKolumbie
31.RumunskoŠpanělsko
32.HongkongAustrálie
33.DánskoSeverní Makedonie
34.Jižní Afrika
35.Kazachstán
36.Severní Makedonie
37.Peru
(52)302521143733

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Climbing pictogram.svg
Pictogram for climbing, inspired by the olympic pictograms listed in Category:Summer Olympics pictograms
AlinaGaydamakina.jpg
Autor: Юлия Левочкина, Licence: CC BY-SA 4.0
Алина Гайдамакина