Mistrovství světa ve vzpírání

Mistrovství světa ve vzpírání je nejvýznamnější neolympijská světová soutěž ve vzpírání. První mistrovství světa se uskutečnilo v Londýně již v roce 1891. Na mistrovství světa ve vzpírání dlouho soutěžili pouze muži, ženy se poprvé na mistrovství světa představily až v roce 1987, kdy premiérový podnik hostila Daytona Beach ve Spojených státech amerických. Od roku 1991 se mužská a ženská mistrovství světa pořádají společně. Pořadatelství mistrovství světa zaštiťuje Mezinárodní vzpěračská federace (IWF).

Na českém území se mistrovství světa konalo pouze jednou – v roce 1987 šampionát hostila Ostrava. Pořadatelství mistrovství světa, které se v roce 2006 mělo konat v Praze, Český svaz vzpírání z důvodu nedostatku financí a nenalezení generálního sponzora odřekl.[1] Namísto toho Praha hostila v roce 2007 vzpěračské mistrovství světa juniorů do 20 let.

Přehled mistrovství světa ve vzpírání mužů[2]

PořadíRokMěstoStátPoznámky
1.1891LondýnSpojené královstvíSpojené království Spojené království
2.1898VídeňRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
3.1899Milán Itálie
4.1903PařížFrancieFrancie Francie
5.1904VídeňRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
6.1905BerlínNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
7.1905DuisburgNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
8.1905PařížFrancieFrancie Francie
9.1906LilleFrancieFrancie Francie
10.1907Frankfurt nad MohanemNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
11.1908VídeňRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
12.1909VídeňRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
13.1910DüsseldorfNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
14.1910VídeňRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
15.1911StuttgartNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
16.1911BerlínNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
17.1911DrážďanyNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
18.1911VídeňRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
19.1913VratislavNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
20.1920VídeňRakouskoRakousko Rakousko
21.1922TallinnEstonskoEstonsko Estonsko
22.1923VídeňRakouskoRakousko Rakousko
23.1937PařížFrancieFrancie Francie
24.1938VídeňNěmecká říše Německo
25.1946PařížFrancieFrancie Francie
26.1947PhiladelphiaSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
27.1949ScheveningenNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
28.1950PařížFrancieFrancie Francie
29.1951MilánItálieItálie Itálie
30.1953StockholmŠvédskoŠvédsko Švédsko
31.1954VídeňRakouskoRakousko Rakousko
32.1955MnichovZápadní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
33.1957Teherán Persie
34.1958StockholmŠvédskoŠvédsko Švédsko
35.1959VaršavaPolskoPolsko Polsko
36.1961VídeňRakouskoRakousko Rakousko
37.1962BudapešťMaďarskoMaďarsko Maďarsko
38.1963StockholmŠvédskoŠvédsko Švédsko
39.1964TokioJaponskoJaponsko Japonskov rámci OH uděleny medaile za dílčí disciplíny
40.1965Teherán Persie
41.1966BerlínVýchodní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
1967TokioJaponskoJaponsko Japonsko[3]Zrušeno začátkem roku 1967 kvůli odmítavému stanovisku japonské vlády udělit víza sportovcům z NDR.[4] FIHC následně spojila MS s květnovým ME v Polsku. Polsko však pořadatelství MS a ME ve vzpírání a kulturistice v říjnu odmítlo a FIHC po zbytek roku náhradníka nenašla.[5] Jako neoficiání náhrada za mistrovství světa za rok 1967 je brán předolympijský turnaj v C. de México.[6][7]
42.1968Ciudad de MéxicoMexikoMexiko Mexikov rámci OH uděleny medaile za dílčí disciplíny
43.1969VaršavaPolskoPolsko Polsko
44.1970ColumbusSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
45.1971LimaPeruPeru Peru
46.1972MnichovZápadní NěmeckoZápadní Německo Západní Německov rámci OH uděleny medaile za dílčí disciplíny
47.1973HavanaKubaKuba Kuba
48.1974ManilaFilipínyFilipíny Filipíny
49.1975MoskvaSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
50.1976MontréalKanadaKanada Kanadav rámci OH uděleny medaile za dílčí disciplíny
51.1977StuttgartZápadní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
52.1978GettysburgSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
53.1979SoluňŘeckoŘecko Řecko
54.1980MoskvaSovětský svazSovětský svaz Sovětský svazv rámci OH uděleny medaile za dílčí disciplíny
55.1981LilleFrancieFrancie Francie
56.1982Lublaň Jugoslávie
57.1983MoskvaSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
58.1984Los AngelesSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americkév rámci OH uděleny medaile za dílčí disciplíny
59.1985SödertäljeŠvédskoŠvédsko Švédsko
60.1986SofieBulharskoBulharsko Bulharsko
61.1987OstravaČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
62.1989AtényŘeckoŘecko Řecko
63.1990BudapešťMaďarskoMaďarsko Maďarsko
64.1991DonaueschingenNěmeckoNěmecko Německo
65.1993MelbourneAustrálieAustrálie Austrálie
66.1994IstanbulTureckoTurecko Turecko
67.1995KantonČínaČína Čína
68.1997Čiang MaiThajskoThajsko Thajsko
69.1998LahtiFinskoFinsko Finsko
70.1999AtényŘeckoŘecko Řecko
71.2001AntalyaTureckoTurecko Turecko
72.2002VaršavaPolskoPolsko Polsko
73.2003VancouverKanadaKanada Kanada
74.2005DauháKatarKatar Katar
75.2006Santo DomingoDominikánská republikaDominikánská republika Dominikánská republika
76.2007Čiang MaiThajskoThajsko Thajsko
77.2009KojangJižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
78.2010AntalyaTureckoTurecko Turecko
79.2011PařížFrancieFrancie Francie
80.2013VratislavPolskoPolsko Polsko
81.2014Nur-SultanKazachstánKazachstán Kazachstán
82.2015HoustonSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
83.2017AnaheimSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
84.2018AšchabadTurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán
85.2019PattayaThajskoThajsko Thajsko
86.2021TaškentUzbekistánUzbekistán Uzbekistán
87.2022ChongqingČínaČína Čína

Přehled mistrovství světa ve vzpírání žen[2]

PořadíRokMěstoStát
1.1987Daytona BeachSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
2.1988JakartaIndonésieIndonésie Indonésie
3.1989ManchesterSpojené královstvíSpojené království Spojené království
4.1990Sarajevo Jugoslávie
5.1991společně s muži
6.1992VarnaBulharskoBulharsko Bulharsko
7.1993MelbourneAustrálieAustrálie Austrálie
8.1994IstanbulTureckoTurecko Turecko
9.1995KantonČínaČína Čína
10.1996VaršavaPolskoPolsko Polsko
11.1997Čiang MaiThajskoThajsko Thajsko
12.1998LahtiFinskoFinsko Finsko
13.1999PireusŘeckoŘecko Řecko
14.2001AntalyaTureckoTurecko Turecko
15.2002VaršavaPolskoPolsko Polsko
16.2003VancouverKanadaKanada Kanada
17.2005DauháKatarKatar Katar
18.2006Santo DomingoDominikánská republikaDominikánská republika Dominikánská republika
19.2007Čiang MaiThajskoThajsko Thajsko
20.2009KojangJižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
21.2010AntalyaTureckoTurecko Turecko
22.2011PařížFrancieFrancie Francie
23.2013VratislavPolskoPolsko Polsko
24.2014Nur-SultanKazachstánKazachstán Kazachstán
25.2015HoustonSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
26.2017AnaheimSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
27.2018AšchabadTurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán
28.2019PattayaThajskoThajsko Thajsko
29.2021TaškentUzbekistánUzbekistán Uzbekistán
30.2022ChongqingČínaČína Čína

|}

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČTK. Vzpěrači se vzdali MS, nemají peníze. Redakce no. iDNES.cz [online]. 2004-03-25 [cit. 2010-11-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b IWF Handbook, Current Edition (2009-2012). www.iwf.net [online]. [cit. 2010-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-20. 
  3. ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1966/10/16/4.png
  4. ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1967/4/27/8.png
  5. ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1967/6/9/8.png
  6. ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1967/10/7/8.png
  7. ↑ http://www.chidlovski.net/liftup/l_tournamentResult_listing_y.asp?tflag=w67&wyear=1967

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Germany (1867–1919).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of the Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
State flag of Iran 1964-1980.svg
A Vectorized version of File:Lionflag.PNG made by me
State Flag of Iran (1925).svg
State Flag of Iran, 1933-1964
Flag of SFR Yugoslavia.svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]