Mistrovství světa ve vzpírání 2009
Mistrovství světa ve vzpírání 2009 | |
---|---|
Místo | Kojang |
Pořadatel | Mezinárodní vzpěračská federace |
Datum | 2009 |
Předchozí | Mistrovství světa ve vzpírání 2007 |
Následující | Mistrovství světa ve vzpírání 2010 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
77. mužské a 20. ženské Mistrovství světa ve vzpírání proběhlo od 17. do 29. listopadu 2009 v jihokorejském Kojangu (고양) v areálu výstaviště KINTEX.
Nejúspěšnější výpravou se stala reprezentace Číny. Její členové vybojovali 7 dvojbojových titulů a celkem 18 zlatých medailí. ČLR rovněž vyhrála mužskou i ženskou klasifikaci podle bodů. Nejlepší výkony mistrovství předvedli Číňan Lü Siao-ťün (476,3 bS.) mezi muži a reprezentantka Kazachstánu Svetlana Podobedovová (329,9 bS.) mezi ženami.
Českou republiku reprezentovali na mistrovství čtyři muži a jedna žena. Lenka Orságová v kategorii do 63 kg obsadila celkové 17. místo, Petr Slabý (do 62 kg) skončil třiadvacátý, Libor Wälzer (do 105 kg) třináctý, Jiří Orság a Petr Sobotka (nad 105 kg) obsadili celkové osmé, respektive jedenácté místo.
Přehled medailistů
Muži
Do 56 kg
Do 62 kg
Disciplína | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
−62 kg | Dvojboj | Ting Ťien-ťün | 316 kg | Eko Yuli Irawan | 315 kg | Jang Fan | 314 kg |
Trh | Ting Ťien-ťün | 146 kg | Jang Fan | 144 kg | Eko Yuli Irawan | 140 kg | |
Nadhoz | Eko Yuli Irawan | 175 kg | Jang Šeng-siung | 170 kg | Jang Fan | 170 kg |
Do 69 kg
Disciplína | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
−69 kg | Dvojboj | Liao Chuej | 346 kg | Arakel Mirzojan | 334 kg | Triyatno | 330 kg |
Trh | Liao Chuej | 160 kg | Ninel Miculescu | 155 kg | Arakel Mirzojan | 154 kg | |
Nadhoz | Liao Chuej | 186 kg | Kim Sun-bä | 181 kg | Triyatno | 180 kg |
Do 77 kg
Disciplína | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
−77 kg | Dvojboj | Lü Siao-ťün | 378 kg[1] | Tigran G. Martirosjan | 370 kg | Su Ta-ťin | 365 kg |
Trh | Lü Siao-ťün | 174 kg[1] | Tigran G. Martirosjan | 170 kg | Su Ta-ťin | 165 kg | |
Nadhoz | Sa Džä-hjok | 205 kg | Lü Siao-ťün | 204 kg | Su Ta-ťin | 200 kg |
Do 85 kg
Do 94 kg
Do 105 kg
Nad 105 kg
Ženy
Do 48 kg
Disciplína | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
−48 kg | Dvojboj | Wang Ming-ťüan | 208 kg | Sibel Özkanová Özová | 206 kg | Nurcan Taylanová | 205 kg |
Trh | Wang Ming-ťüan | 93 kg | Nurcan Taylanová | 90 kg | Sibel Özkanová Özová | 89 kg | |
Nadhoz | Sibel Özkanová Özová | 117 kg[2] | Nurcan Taylanová | 115 kg | Wang Ming-ťüan | 115 kg |
Do 53 kg
Disciplína | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
−53 kg | Dvojboj | Zulfija Činšanlová | 219 kg[3] | Čchen Siao-tching | 218 kg | Jun Džin-hi | 209 kg |
Trh | Čchen Siao-tching | 95 kg | Jun Džin-hi | 93 kg | Světlana Čeremšanovová | 92 kg | |
Nadhoz | Zulfija Činšanlová | 129 kg | Čchen Siao-tching | 123 kg | Jun Džin-hi | 116 kg |
Do 58 kg
Do 63 kg
Do 69 kg
Do 75 kg
Disciplína | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
−75 kg | Dvojboj | Svetlana Podobedovová | 292 kg[1] | Cchao Lej | 269 kg | Hripsime Churšudjanová | 267 kg |
Trh | Svetlana Podobedovová | 132 kg[1] | Cchao Lej | 121 kg | Hripsime Churšudjanová | 120 kg | |
Nadhoz | Svetlana Podobedovová | 160 kg[1] | Cchao Lej | 148 kg | Hripsime Churšudjanová | 147 kg |
Nad 75 kg
Disciplína | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
+75 kg | Dvojboj | Džang Mi-ran | 323 kg | Taťjana Kaširinová | 303 kg[2][4] | Meng Su-pching | 296 kg |
Trh | Taťjana Kaširinová | 138 kg[2][4] | Džang Mi-ran | 136 kg | Meng Su-pching | 131 kg | |
Nadhoz | Džang Mi-ran | 187 kg[1] | Taťjana Kaširinová | 165 kg[2] | Meng Su-pching | 165 kg |
Medaile podle zúčastněných zemí
Pozn.: Pouze „velké“ dvojbojové medaile.
Pořadí | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|---|
1. | Čína | 7 | 3 | 3 |
2. | Kazachstán | 4 | - | 1 |
3. | Jižní Korea | 2 | - | 2 |
4. | Arménie | 1 | 2 | 1 |
5. | Polsko | 1 | - | - |
6. | Rusko | - | 4 | - |
7. | Bělorusko | - | 2 | - |
T8 | Turecko | - | 1 | 2 |
Ukrajina | - | 1 | 2 | |
10. | Indonésie | - | 1 | 1 |
11. | Ázerbájdžán | - | 1 | - |
T12 | Gruzie | - | - | 1 |
Kuba | - | - | 1 | |
Macao | - | - | 1 |
Bodová klasifikace zemí
Pozn.: Bodují se umístění v trhu, nadhozu a dvojboji podle oficiálních pravidel IWF.[5] Maximální celkový počet startujích z jednoho státu je 8 mužů a 7 žen.
Muži
Pořadí | Stát | Body | Počet startujících |
---|---|---|---|
1. | Čína | 623 | 8 |
2. | Jižní Korea | 503 | 8 |
3. | Rusko | 392 | 7 |
4. | Ázerbájdžán | 355 | 7 |
5. | Kuba | 353 | 6 |
6. | Ukrajina | 332 | 6 |
7. | Polsko | 315 | 7 |
8. | Egypt | 295 | 6 |
9. | Arménie | 231 | 4 |
10. | Spojené státy americké | 225 | 7 |
… | |||
20. | Česko | 136 | 4 |
Ženy
Pořadí | Stát | Body | Počet startujících |
---|---|---|---|
1. | Čína | 514 | 7 |
2. | Jižní Korea | 429 | 7 |
3. | Turecko | 408 | 7 |
4. | Rusko | 398 | 7 |
5. | Kazachstán | 385 | 6 |
6. | Mexiko | 273 | 7 |
7. | Thajsko | 272 | 7 |
8. | Japonsko | 253 | 7 |
9. | Polsko | 231 | 5 |
10. | Bělorusko | 230 | 4 |
… | |||
33. | Česko | 27 | 1 |
Odkazy
Reference a poznámky
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
bendera Indonesia
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.