Mit brennender Sorge

C o a Pio XI.svg

Mit brennender Sorge (česky S palčivou starostí) je německy psaná encyklika, kterou vydal papež Pius XI. 14. března 1937 jakožto reakci na nacismus a jeho vládu v Německu. Jde o jednu z prvních encyklik, které dosáhly světového věhlasu a překročily hranice katolického světa, a jeden z mála oficiálních dokumentů Svatého stolce, který byl v originálu vyhotoven v němčině (namísto běžné latiny).

Vznik a obsah

Pius XI., v té době těžce nemocný, encykliku sám nepsal, pouze překontroloval a snad velmi mírně upravil text, který na jeho pokyn připravili kardinálové Faulhaber a Pacelli, když první vytvořil koncept textu a druhý provedl jen několik menších zostřujících změn.[1]

Encyklika se zabývala situací církve v Německu, popisovala její těžkou situaci a masové porušování konkordátu ze strany Třetí říše, a byť nacismus přímo nejmenovala, ostře odsuzovala jeho filosofické základy, spočívající v rasismu a vypjatém nacionalismu. Souběžně s touto encyklikou byla vydána encyklika Divini redemptoris, která odsoudila komunismus.

Reakce

Protože hrozilo nebezpečí, že nacisté znemožní její distribuci a čtení, nebyla encyklika předem ohlášena a po tajném vytištění a distribuci byla na květnou neděli (21. března) 1937 čtena v německých kostelích. Orgány nacistického Německa ji označily za útok proti nim a tvrdě zaútočily na církev. Vrchol slovních reakcí přišel v Goebbelsově projevu z 28. května, v němž německý ministr propagandy vyslovil na adresu Svatého stolce „poslední varování“ a označil jej za nepřátelskou mocnost. Hitlerova vláda se sice rozhodla, že pro likvidaci církve dosud není ta správná doba, ale neváhala přikročit k perzekucím jednotlivců podílejících se na distribuci encykliky a radikálně omezila možnosti německé církve informovat své věřící a komunikovat se Svatým stolcem.

Encyklika byla obecně vnímána jako jasné odsouzení nacismu a jako takové se jejímu textu dostalo masového rozšíření a určité podpory ve světě. Na druhé straně forma této podpory byla v drtivé většině pouze slovní. Pius XI. i němečtí katolíci byli tímto výsledkem velice zklamáni, protože očekávali, že se věci církve dostane ve světě mnohem větší a hmatatelnější podpory. Fakticky tak byly potvrzeny názory těch, kteří nevěřili, že otevřená kritika nacismu ze strany papeže může něco změnit.

Encyklika nepochybně vedla k vyostření pronásledování církve v Německu a k perzekucím jednotlivých osob z řad řadových věřících, kterým byla prokázána účast na jejím rozšíření. Na druhou stranu její vydání znamenalo, že žádný vážný katolík již nadále nemohl považovat podporu nacismu za slučitelnou s jeho vírou.

Citáty

Ti, kdo povyšují rasu, národ či některou z jeho konkrétních forem, představitele státní moci anebo jiné základní prvky lidské společnosti na normu, jež převyšuje vše, včetně náboženských hodnot, převracejí a falšují řád věcí stvořených podle boží vůle[2]
Jen povrchní duše mohou upadnout do bludu, kdy hovoří o národním Bohu a národním náboženství, jen povrchní duše se mohou pustit do bláznivého pokusu uvěznit Boha, Stvořitele veškerého světa, do hranic jednoho národa, tělesné omezenosti jedné jediné rasy

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Text encykliky
Napsali o encyklice

Reference

  1. František X. Halas: Fenomén Vatikán, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9, str. 392.
  2. Pius XI.: Mit brennender Sorge, překlad z František X. Halas: Fenomén Vatikán, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9, str. 393

Média použitá na této stránce

C o a Pio XI.svg
Autor: Odejea, Licence: CC BY-SA 3.0
armoiries du pape Pie XI : Coupé en 1 d'or à l'aigle de sable et en 2 d'argent à trois besants de gueules

Source du blasonnement : http://www.araldicavaticana.com/pleone12.htm

Figures utilisées : et